Historie letadel se značkou Z – část 2
Napsal: 29/6/2006, 22:47
Historie letadel se značkou Z – část 2
První díl historie letadel Zlín (ZDE), věnovaný předválečným letounům Zlín, jsme opustily v době před okupací okleštěného Československa. Baťova Zlínská letecká akciová společnost byla přejmenována na Zlínské letecké závody a.s. . Po osvobození zůstává název zachován, podnik však přechází do státní správy a posléze je znárodněn. Krátce se jmenuje Zlínavion, v lednu 1948 se stává součástí pražského Letu a v roce 1949 Letu kunovického. Název Moravan s poprvé objevuje v roce 1953, ale samostatný podnik vznikl až v roce 1965.
Během okupace byly v Otrokovicích vyráběny cvičné dolnoplošníky Bücker Bü-181 Bestmann. Válečná produkce (783 ks) byla vybavena motory Hirth HM 504 o výkonu 74 kW, poválená produkce pod označením Z-181 měla ještě tento motor. Po výrobě 72 kusů Z-181 začala série 79 kusů Z-281, což byl Z-181 s motorem Toma 4. Tato verze se vyráběla v letech 1946-1948. Od roku 1947 se vyrábí série 315 letounů Z-381, což je verze s motorem Walter Minor 4-III. V armádním letectvu je Z-181 zaveden jako cvičný C-106, Z-281 měl označení C-206. Tento typ také dosáhl poměrně solidní exportní úspěchy, bylo prodáno 154 kusů do zahraničí.
Řada Z-181/281/381 však byla jen pokračováním válečné produkce, první poválečnou konstrukcí byl vlastně předválečný projekt Z-20 ing. Tomáše. Šlo o služební letoun pro 6 osob s doletem až 2000 km s dvěma motory Argus po 240 HP. Prototyp byl téměř dokončen v roce 1942! ale přišel zákaz a letadlo bylo před zničením uschováno. Po válce byl prototyp úspěšně zalétán 14.3.1946. Zůstalo jen u něho, verze Z-120 se zatahovacím podvozkem se ani nezačala stavět.
Z koncepce Bü-181 naopak vycházel další úspěšný letoun ing. Tomáše – Z-22. Původní prototyp měl být určen pro čtyři osoby, potíže při zalétání a konkurence v tomto segmentu (M1-C Sokol) byla velmi tvrdá. Prototyp skončil jako vlečný stroj v Kunovicích. Nový Z-22 „Junák“ (původní označení Z-122) byl dvousedadlový dolnoplošník s možností umístění třetího sedadla za předními sedačkami. Poprvé vzlétl 10.4.1947 z otrokovického letiště. Konstrukce byla oproti předchůdci odlehčena, motor Persy III o výkonu 47 kW poháněl dřevěnou dvoulistou vrtuli. Sériové stroje byly stavěny z motory Praga D o výkonu 55 kW.
Po vyrobení 30 sériových Z-22 byla jejich výroba přesunuta do sousedních Kunovic kde bylo vyrobeno do roku 1952 dalších 170 kusů. Více než 50 jich bylo exportováno do Rumunska, 25 jich bylo vyvezeno na západ.
Tolik o poválečných konstrukcích, řadu Z-26 až 726 Trenér si nechám na příště.
----------------------------------------------------------------
Použité zdroje:
Václav Němeček – Československá letadla 2
http://www.zlinaircraft.cz/
http://www.virtualarad.com/orizont_avia ... icol_1.htm
Z-381
První díl historie letadel Zlín (ZDE), věnovaný předválečným letounům Zlín, jsme opustily v době před okupací okleštěného Československa. Baťova Zlínská letecká akciová společnost byla přejmenována na Zlínské letecké závody a.s. . Po osvobození zůstává název zachován, podnik však přechází do státní správy a posléze je znárodněn. Krátce se jmenuje Zlínavion, v lednu 1948 se stává součástí pražského Letu a v roce 1949 Letu kunovického. Název Moravan s poprvé objevuje v roce 1953, ale samostatný podnik vznikl až v roce 1965.
Během okupace byly v Otrokovicích vyráběny cvičné dolnoplošníky Bücker Bü-181 Bestmann. Válečná produkce (783 ks) byla vybavena motory Hirth HM 504 o výkonu 74 kW, poválená produkce pod označením Z-181 měla ještě tento motor. Po výrobě 72 kusů Z-181 začala série 79 kusů Z-281, což byl Z-181 s motorem Toma 4. Tato verze se vyráběla v letech 1946-1948. Od roku 1947 se vyrábí série 315 letounů Z-381, což je verze s motorem Walter Minor 4-III. V armádním letectvu je Z-181 zaveden jako cvičný C-106, Z-281 měl označení C-206. Tento typ také dosáhl poměrně solidní exportní úspěchy, bylo prodáno 154 kusů do zahraničí.
Řada Z-181/281/381 však byla jen pokračováním válečné produkce, první poválečnou konstrukcí byl vlastně předválečný projekt Z-20 ing. Tomáše. Šlo o služební letoun pro 6 osob s doletem až 2000 km s dvěma motory Argus po 240 HP. Prototyp byl téměř dokončen v roce 1942! ale přišel zákaz a letadlo bylo před zničením uschováno. Po válce byl prototyp úspěšně zalétán 14.3.1946. Zůstalo jen u něho, verze Z-120 se zatahovacím podvozkem se ani nezačala stavět.
Z koncepce Bü-181 naopak vycházel další úspěšný letoun ing. Tomáše – Z-22. Původní prototyp měl být určen pro čtyři osoby, potíže při zalétání a konkurence v tomto segmentu (M1-C Sokol) byla velmi tvrdá. Prototyp skončil jako vlečný stroj v Kunovicích. Nový Z-22 „Junák“ (původní označení Z-122) byl dvousedadlový dolnoplošník s možností umístění třetího sedadla za předními sedačkami. Poprvé vzlétl 10.4.1947 z otrokovického letiště. Konstrukce byla oproti předchůdci odlehčena, motor Persy III o výkonu 47 kW poháněl dřevěnou dvoulistou vrtuli. Sériové stroje byly stavěny z motory Praga D o výkonu 55 kW.
Po vyrobení 30 sériových Z-22 byla jejich výroba přesunuta do sousedních Kunovic kde bylo vyrobeno do roku 1952 dalších 170 kusů. Více než 50 jich bylo exportováno do Rumunska, 25 jich bylo vyvezeno na západ.
Tolik o poválečných konstrukcích, řadu Z-26 až 726 Trenér si nechám na příště.
----------------------------------------------------------------
Použité zdroje:
Václav Němeček – Československá letadla 2
http://www.zlinaircraft.cz/
http://www.virtualarad.com/orizont_avia ... icol_1.htm
Z-381
