Služba PHM V ČSLA V 80 letech 20. století část IV:

Odpovědět
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Služba PHM V ČSLA V 80 letech 20. století část IV:

Příspěvek od Pátrač »

FRONTOVÉ A ARMÁDNÍ SKLADY SLUŽBY PHM A VÝVOJ ÚTVARŮ A JEDNOTEK POVĚŘENÝCH PŘEPRAVOU MATERIÁLU

Obrázek
Službu PHM jsme si probrali až do stupně pluk. Stupeň divize jsem musel zatím odložit, zatím nemám potřebná data na takové úrovni, abych se za svoji práci nemusel stydět. Takže dneska se podíváme na díl, ve kterém se pokusím probrat alespoň trochu zařízení pro zajištění bojující armády v poli materiálem PHM.

Tento díl jsem rozdělil do dvou samostatněji pojatých částí.

Část první: Polní zásobovací systém ČSLA s důrazem na službu PHM v něm. Hlavní prvky armádních a frontových skladů PHM

Pro zakreslování prostředků služby PHM umístěných v plním zásobovacím systému se používaly tyto situační značky:

Obrázek Obrázek Obrázek

Polní zásobovací systém ČSLA byl koncipován tak, že od zahájení všeobecné mobilizace měl byt uveden po plné pohotovosti k manévru zásobami a vytvoření jednotlivých prvků polního zásobovacího systému za 5 až sedm dní.

Polní zásobovací systém měl tyto základní prvky:

A/ Zdroje:

A-1/ Přímo výrobní závody: u služby PHM to byly tyto závody
- Slovnaft Bratislava – petrolej letecký, benziny automobilní a motorová nafta
- Chemické závody Litvínov - petrolej letecký, benziny automobilní a motorová nafta
- KORAMO Kolín - automobilní oleje a mazací tuky
- PARAMO Pardubice - automobilní oleje a mazací tuky
- OSTAMO Ostrava - automobilní oleje a mazací tuky
- Rafinérie Dubové - výroba speciálních plastických maziv

A-2/ Sklady federálních hmotných rezerv: u služby PHM to byly: Benzina Střelice pro automobilní PHM, Benzina Záluží u Mostu pro letecká i automobilní paliva, Benzina Smyslov pro letecké palivo a další a další

A-3/ Sklady materiálu vojenské skladové sítě: Služba PHM měla svoji sít vojenských útvarů označených VÚ1550- a byly to: Heřmanův Městec pro letecké PHM, Halenkov, Chlumec nad Cidlinou pro automobilní PHM a Zemianské Kostolany pro všechny druhy PHM. Ale bylo jich ještě více.

V těchto skladech byly uloženy jak PHM tak i technické prostředky a jednotlivé typy skladových souprav na pro vybudování polního zásobovacího systému služby PHM.

B/ Přepravní kapacity.
Ty byly tvořeny:

B-1/ Zajištěnou přepravní kapacitou železniční přepravy – pro službu PHM to bylo vyčleněné předem stanovené množství železničních kotlových vozů 20, 40 a 60 metrů krychlových pro přepravu PHM.

Obrázek

B-2/ Silami a prostředky automobilních a cisternových praporů automobilních brigád a brigád materiálního zabezpečení

B-3 Soupravami polního dálkového potrubí na pohonné hmoty. Ty s klidem vypustím, už jsem toho o nich napsal dost.

C/ jednotlivými skladovými soupravami pro vybudování frontových a armádních skladů PHM.

Sklady PHM operačního stupně byli podle organizačního začlenění děleny na:

1. Frontové sklady a to pro letecké pohonné hmoty a automobilní pohonné hmoty

2. Armádní sklady a to sklady PHM vševojskových armád a skladem PHM letecké armády.

Tyto sklady byly organizačně vytvářeny s těmito prvky:
- velitelské a odborné řídící orgány
- účetní a poukazovací součásti
- provozní součásti a jednotky
- skladovací kapacity
- laboratoře pro kontrolu PHM
- dílny pro opravu techniky PHM ne všude
- administrativně hospodářské prvky.

Polní sklady jsou tvořeny těmito jednotlivými základnímu sestavami.

C -1/ Skladová souprava pro příjem PH přisunutých po železnici zkratka: SS PŽ PH

Její uspořádaní ukazuje obrázek - který následuje :

Obrázek

Soupravu je možno připojit na soupravu polního skladového potrubí a:
- přímo rozvádět pohonné hmoty do jednotlivých skladových kapacit, tedy skladových souprav
- napojit na skladovou soupravu pro příjem – výdej pohonných hmot do a – z automobilních cisteren
- nebo přímo na soupravu polního dálkového potrubí na pohonné hmoty. Více snad Není potřeba řešit, myslím že její použití je jasné.

C – 2/ Základní skladová souprava na pohonné hmoty, zkratka Z SS PH

Je určena k dočasnému ukládaní pohonných hmot přijatých do skladu PHM. Skladovací kapacita je přímo závislá na prostředcích které má na uložení PHM k dispozici.. Její vybavení trubkovým materiálem ji umožňuje ruzně propojit, rozdělit a kombinovat. Základní celek ale bývá koncipován tak, aby obsahoval minimálně 200 000 litrů pohonné hmoty. Nejčastější variantu ukazuje následující obrázek:

Obrázek

Vysvětlivky:
1. Ocelová nadzemní nádrž N – 20 o objemu 20 m3, nebo nádrž RGS – 25 o objemu 25 m3 nebo je možno použít i pružnou nádrž V -25 o objemu 25 m3
2. Čerpací agregát PD-36 nebo PD – 34
3. Trubka se sítovým filtrem
4. Hadice na PH Js-100 mm
5. Šoupátko Js-100

Jednotlivé základní skladové soupravy se umisťují cca metrů od sebe a mohou byt propojeny trvale nebo jen za účelem provedení přečerpání, výdeje nebo příjmu pohonné hmoty.

C – 3/ Skladová souprava pro příjem a výdej pohonných hmot, zkratka: SS PV PH.

Je určena k příjmu výdeji pohonných hmot přepravovaných automobilními dopravními prostředky. Příslušenství umožňuje několik variant jak soupravu složit. Obrázek který následuje:

Obrázek

Ukazuje dvě z těchto variant

Varianta nahoře je určena pro plnění automobilních cisteren a cisternových přívěsů přes horní víka. Vysvětlivky snad ozřejmí více:
A/ výdejové hrdlo kterým pod tlakem přitékají pohonné hmoty
1. ohebný rukáv, který obsluha cisterny vloží do otevřeného horního víka svého prostředku
2. kulový kohout Js-100

Celkově je možno najednou plnit až 4 kusy silničních cisternových prostředků

Lze ji napájet ze: základní skladové soupravy, soupravy pro příjem železničních zásilek i z polního dálkového potrubí.

Varianta dole je pak určena pro odběr pohonných hmot dopravovaných silničními cisternovými prostředky. Vysvětlivky ukazují:
B/ odběrové hrdlo na které je napojena sací strana čerpacího agregátu
1. hadice Js-80 se šroubením pro napojení na výdejové hrdlo cisternového prostředku
2. kulový kohout Js-100.

Celkově je možno vyprazdňovat až 4 kusy cisternových prostředků.

C-4/ Souprav polního skladového potrubí , zkratka SP SP PH

Je tvořena všemi možnými komponenty a má jediné poslání. Zajistit propojení jednotlivých prvky polního skladu PHM.

Co vše se v těchto soupravách používalo ukazují tyto tabulky schematických značek s popisem zkratkou. Bdělé oko si všimne, že většina značek je shodná se značkami., které jste studovali v potrubní dopravě. Co se tohoto týká, služba PHM dosáhla velmi dobré unifikace.

Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek

Jak to celé fungovalo? Pokusím se to ve zkrácené podobě popsat.

Při prudkém zhoršení mezinárodní politické a tedy i vojenské situace by ČSLA nastoupila cestu postupného nárůstu bojové pohotovosti až plné bojové pohotovosti. V tom čase by už pravděpodobně došlo k plné mobilizace i jednotlivých automobilních praporů a brigád materiálního zabezpečení. V den D + 3 tedy 72 hodin po vyhlášení mobilizace by prošly první etapou bojového stmelení a vyrazily by do určených skladových základen nabrat určené množství a druhy materiálu. Pokud jde o službu PHM, tak by cisternové prostředky zahájily odběry určených pohonných hmot ve vyčleněných pobočkách sítě VÚ 1550 a valníková vozidla s přívěsy by nakládala oleje a technický materiál. Jednotlivé automobilní prapory měli předem stanoveny místa nakládky technických prostředků služby PHM všech druhů.

Potom po stanovených pochodových osách provedla přesun do určených prostorů rozmístění a začalo budování jednotlivých polních armádních a frontových skladů. Jejich vybudování technicky bylo stanoveno na D + 5.
V této době se rozvinovaly prostory pro příjem PHM po železnici a tím se spustilo zapojení výrobních závodů do polního zásobovacího systému. Pokud nebyla spotřeba PHM v poli taková aby odebírané pohonné hmoty bylo možno spotřebovat , byly ukládány zpět do skladových kapacit skladů federálních hmotných rezerv a kapacit vojenské sítě skladů PHM VÚ 1550. Letecké PHM se pak ukládaly do kapacit zodolněných úložišť na letištích stále dislokace letectva a leteckých základen PVOS.

Po vybudování pak proběhla druhá etapa bojového stmelení a cisterny se vyprázdnily do vybudovaných skladových kapacit. Potom cisternové jednotky provedly několik koloběhů vývozu pohonných hmot ze stálých skladových zařízení do polních prostředků. Jakmile byly kapacity naplněny byly cisternové prostředky rozmístěny ve vyčkávacích prostorech a čekalo se na vybudování železničních míst pro dovoz a odběr pohonných hmot dopravených na místo určení ze skladů federálních hmotných rezerv a z kapacit výrobních závodů.

Jakmile došlo k poklesu stavu pohyblivých zásob na vojskové stupni, předaly divizní sklady materiál plukům a praporům a na základě nařízení se připravily na odběr materiálu od armádního stupně. Odběr mohl být proveden přímo u vyčleněných polních armádních skladů a nebo v určených místech styku kam byl přisunuty na základě manévru zásobami armádním stupněm.

Preferované způsoby odběrů z jednotlivých zdrojů pohonných hmot rozvinutého zásobovacího systému:

Sklady federálních hmotných rezerv: železniční kotlové vozy a automobilní cisterny

Sklady stále sítě VÚ 1550:
- sklady automobilních pohonných hmot pomocí silničních prostředků dopravy PHM
- sklady leteckých PHM železniční kotlové vozy

Výrobní závody: železniční kotlové vozy

Produktovody: souprava polního dálkového potrubí a silniční prostředky dopravy PHM

Předpokládalo se, že od 7 dne po tom co armáda opustí stále posádky, bude systém rozvinutý a plně funkční.
Já alespoň rámcově takové schéma polního zásobovacího systému vypadalo ukazuje tento obrázek:

Obrázek

Vysvětlovat tento obrázek nemusím, myslím že jsem si dal dost práce s tabulkami s potřebnými značkami.

Část druhá : Historie útvarů určených pro převoz materiálu ve frontovém a armádním měřítku v letech 1. ledna 1951 až do 31. prosince 1993.

Tento úkol je poměrně složitý, abych řekl pravdu vše co zde budu popisovat je teorie. Vojenské útvary a zařízení které měli vytvořit polní zásobovací systém, ve své podstatě byly postaveny pouze jako rámcová vojenská tělesa. Nevím o tom, že by je někdo někdy jako celky zmobilizoval – byl by to razantní zásah do chodu národního hospodářství v dané lokalitě. Bylo by totiž potřeba odebrat civilním dopravním podnikům, podnikovým dopravám a Benzině většinu jejich vozidel. Tyto prvky se nacházely uvnitř takzvaných frontových nebo armádních kompletů. A od těchto kompletů se odpíchneme.

Organizační složení frontového a armádních či kompletů se měnilo podle v dané době platného mírového a válečného složení ČSLA. Rozhodující byl především skutečný mírový a předpokládaný válečný počet vyšších velitelství. Ne všechny útvary, v míru podřízené určitému velitelství, mu měly být podřízeny i po přechodu na válečnou organizaci. Historicky se jejich složení a podřízenost vyvíjely takto:

První období:
Jde o léta 1951 až 1956 by komplety 1. a 2. vojenského okruhu v případě branné pohotovosti státu zůstaly zachovány téměř v původním složení.

Druhé období:
Jde o léta 1956 až 1958. Zde se situace výrazně odlišoval u jednotlivých vojenských okruhů.

1. vojenský okruh - zde by se v případě přechodu na válečné stavy svazky a útvary náležející do složení kompletu 1. vojenského okruhu rozdělily mezi nově vytvářená velitelství prvosledových vševojskových armád a 1. vojenský okruh by zůstal zachován pouze jako zápolní vyšší velitelství.

2. vojenský okruh na tom byl úplně jinak. Jeho povinností v letech 1956 až 1964 bylo, kromě zachování okruhu jako zápolního velitelství, vytvořit druhosledovou vševojskovou armádu. Okruhový komplet tak byl ve skutečnosti budován jako komplet armádní. Po rozhodnutí o zřízení frontového velitelství v rámci mobilizované československé armády, což se stalo v roce 1961 byly svazky a útvary předurčené do jeho kompletu přímo podřízeny Ministerstvu národní obrany. Od roku 1965 většina z nich ale působila v podřízenosti Středního vojenského okruhu. Jak to bylo u středního vojenského okruhu se i nepodařilo zjistit.

Třetí období:
Je to období kdy byla zavedena unifikace , tedy sjednocení mírového a válečného složení kompletů vyšších velitelství k čemuž došlo v roce 1969. Někdo v tom vidí vliv okupačního působení Střední skupiny vojsk Sovětské armády ale je to asi jen evoluce řešení problému. Stav byl tedy od roku 1969 takovýto:

- komplet Západního vojenského okruhu byl kompletem frontovým a jejich mírové složení bylo stejné jako válečné

- válečné složení kompletů 1. a 4. armády se rovněž nelišilo od složení vlečného.

- komplet Východního vojenského okruhu nebyl budován jako komplet operačního svazu což měla být 2. armáda, protože ekonomické možnosti státu jeho plné ustavení na úroveň armádních kompletů prvosledových armád prostě neumožnily. Od jeho plnokrevného vytvoření upustilo údajně v roce 1964.

V období let 1969 až 1989 se složení "kompletů" jednotlivých vyšších velitelství již příliš neměnilo, pouze docházelo k dílčím organizačním a dislokačním změnám. Na ty se pokusím podívat později.

Když už jsem se takto hluboko zabořil do těchto kompletů. Našel jsem jejich asi nejlépe popsané složení v 80 letech. A to je období které v tomto cyklu prací řeším, tudíž je možno se na ně podívat trochu lépe.

Obrázek

ZÁPADNÍ VOJENSKÝ OKRUH, místo dislokace velení Tábor zajištěný 2. provozním plukem, disponoval frontovým kompletem ve složení:

311. těžká dělostřelecká brigáda Jince s přidruženou 11.dělostřeleckou základnou tamtéž
41.samostatný dopravní dělostřelecký oddíl Dašice
7. dělostřelecká divize Pardubice
71. kanónová dělostřelecká brigáda Žamberk
75. těžká houfnicová dělostřelecká brigáda Pardubice
82. protiletadlová raketová brigáda Jihlava a 10. protiletadlová opravárenská technická základna Jaroměř
6. radiotechnická brigáda Plzeň
71. výsadkový úderný prapor Chrudim
22. výsadková brigáda speciálního určení Prostějov
7. radiotechnická brigáda zvláštního určení Zbiroh
1. smíšený pluk REB Kolín
10. pontonová brigáda Kostelec nad Labem
5. spojovací brigáda Strašice
52. spojovací brigáda dálkových spojů Lipník nad Bečvou
59. spojovací brigáda dálkových spojů Beroun
60. spojovací prapor zvláštního určení Unhošť-Čeperka
102. brigáda chemické ochrany Liberec
31. smíšená letka velení a průzkumu Bechyně nad Lužnicí a její podpůrný útvar 31.rota letištního a radiotechnického zabezpečení tamtéž
311. samostatný výcvikový tankový prapor Hradiště a 313. samostatný výcvikový tankový prapor Boletice
1. automobilní brigáda Olomouc
3. automobilní brigáda Hlučín
11. brigáda materiálního zabezpečení Bílina
21.brigáda materiálního zabezpečení Pardubice
1. brigáda potrubní dopravy pohonných hmot Roudnice nad Labem
7. ženijní silniční brigáda Hodonín
32. silniční brigáda Horní Počáply
1. pluk civilní obrany Kutná Hora
4. pluk civilní obrany Varnsdorf
7. pluk civilní obrany Bučovice
6. strážní prapor Příbram-Brod
Týlové útvary a zařízení vytvářené jednotlivými skladovými základnami podle jednotlivých materiálových tříd.

1. armáda, velitelství ve městě Příbram zabezpečená 1.provozním praporem, disponovala tímto armádním kompletem:

321. těžká dělostřelecká brigáda Rokycany
31. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí
322. kanónová dělostřelecká brigáda Dobřany
216. protitankový pluk Most
1. průzkumný dělostřelecký pluk Holýšov
171. protiletadlový raketový pluk Rožmitál pod Třemšínem s 1.protiletadlovou opravárenskou a technickou základnou ve stejné posádce.
1. radiotechnický prapor Holýšov
51. ženijní brigáda Litoměřice
91. pontonový pluk Litoměřice
1. spojovací pluk Plzeň
11. spojovací pluk dálkových spojů Plzeň
71. radiotechnický pluk zvláštního určení Kladno
3. smíšený pluk REB Mariánské Lázně
103. prapor chemické ochrany Lešany
11. vrtulníkový pluk Plzeň-Bory a jeho podpůrné útvary 111. letištní prapor a 11. rota spojení a radiotechnického zabezpečení na tomtéž letišti
1. letka velení a průzkumu Líně u Plzně a její podpůrný útvar 1.rota letištního a radiotechnického zabezpečení tamtéž
101. letka bezpilotních průzkumných prostředků Stříbro
1. brigáda materiálního zabezpečení Terezín
11. silniční prapor Horažďovice
Týlové útvary a zařízení vytvářené jednotlivými skladovými základnami podle jednotlivých materiálových tříd.

4. armáda, velitelství ve městě Písek, zajištěná 4.provozním praporem disponovala tímto armádním kompletem:

331. těžká dělostřelecká brigáda Hranice a 21. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí
332. kanónová dělostřelecká brigáda Jičín
217. protitankový pluk Lešany
5. průzkumný dělostřelecký oddíl Rychnov nad Kněžnou
251. protiletadlový raketový pluk Kroměříž
4. radiotechnický prapor Vimperk
1. ženijní brigáda Pardubice
72. pontonový pluk Kamýk nad Vltavou
2. spojovací pluk Písek
24. spojovací pluk dálkových spojů Písek
74. radiotechnický pluk zvláštního určení Horažďovice
4. smíšený pluk REBČeský Krumlov
105. prapor chemické ochranyJaroměř
51. vrtulníkový pluk Prostějov zabezpečený 51.letištním praporem a 61.rotou spojení a radiotechnického zabezpečení tamtéž.
52. letka velení a průzkumu Havlíčkův Brod se zabezpečujícím útvarem 52. rotou letištního a radiotechnického zabezpečení
104. letka bezpilotních průzkumných prostředků Písek-Krašovice
4. brigáda materiálního zabezpečení Pacov
14. silniční prapor Vimperk
Týlové útvary a zařízení vytvářené jednotlivými skladovými základnami podle jednotlivých materiálových tříd.


Východní vojenský okruh Trenčín měl pouze jakýsi zárodek kompletu, který ani nelze nazvat jinak než přímo podřízené útvary. Byl dislokován v Trenčíně a byl zajištěn 2.provozní prapor Trenčín
6. ženijní brigáda Sereď
4. automobilní brigáda Hlohovec
42. spojovací prapor Trenčín
5. pluk civilní obrany Žilina
6. pluk civilní obrany Malacky
Týlové útvary a zařízení vytvářené jednotlivými skladovými základnami podle jednotlivých materiálových tříd.

Na podívání je jasné, že tyto komplety byl určeny k všestrannému bojovému a týlově technickému zabezpečení bojových divizí. Měly je posílit, zajistit jim potřebnou linii spojení, zajistit jim schopnost překračování velkých vodních překážek, dělostřeleckou podporu, vzdušnou podporu a průzkum, protivzdušnou obranu radioelektrický boj a měly i zajistit pomoc civilnímu obyvatelstvu zasaženému zbraněmi hromadného ničení.

Pro naše pojednání jsou důležité tyto útvary:

U ZVO:
1. automobilní brigáda Olomouc, 3. automobilní brigáda Hlučín, 11. brigáda materiálního zabezpečení Bílina
21.brigáda materiálního zabezpečení Pardubice a 1. brigáda potrubní dopravy pohonných hmot Roudnice nad Labem

U 1. armády
1. brigáda materiálního zabezpečení Terezín

U 4. armády
4. brigáda materiálního zabezpečení Padov

Když už jsme v tom, tak tu otázku geneze automobilních brigád a brigád materiálního zabezpečení proberme kolem dokola. Zde mi hodně pomohly stránky pana Minaříka „Vojenství kvalitně“, Odkaz pro ty, kteří je neznají dám na konec. No a jak to tedy kdysi dávno bylo?

Automobilní brigády v rámci čs. armády vznikly v roce 1961. Jednalo se o:
1. automobilní brigádu Vysoké Mýto,
2. automobilní brigádu Bílina,
3. automobilní brigádu Jemnice a
4. automobilní brigádu Hlohovec.

Šlo o zcela nové svazky s vysokým stupněm rámcování. Měly toto základní složení:

- čtyři automobilní prapory
- dva cisternové prapory,

Byly to útvary ve své podstatě rámcové. Částečně naplněny byly pouze dva automobilní a dva cisternové prapory u 1. automobilní brigády. Všechny ostatní by se na příslušné počty doplnily až za mimořádných opatření tedy například při přechodu na válečný stav.
Kromě několika útvarů 1. automobilní brigády

- 1. automobilní prapor Vysoké Mýto,
- 3. automobilní prapor Česká Třebová a
- 4. cisternový prapor Čáslav všechny ostatní prapory vznikly nově.

Z počátku všechny brigády podléhaly Hlavnímu týlu a tedy byly pod správou frontu, ale v roce 1966 přešly do podřízenosti vojenských okruhů armádního typu. Rozdělení vypadalo takto:

- velitelství ZVO které vzniklo na základě reorganizované 1. armády převzalo do své organizační striktury 2. automobilní brigádu,

- velitelství Středního vojenského okruhu (které vzniklo na základě reorganizované 4. armády převzalo do své organizační struktury 1. automobilní brigádu a

- velitelství Východního vojenského okruhu tedy pouze přejmenovanému 2. vojenskému okruhu připadlo vše co zbylo.

Současně se velitelství 3. automobilní brigády redislokovalo z Jemnice do Frenštátu pod Radhoštěm, který ale v roce 1968 po umístění útvarů Sovětské armády na čs. území muselo opustit a přesunulo se do Hlučína. Stejný osud v uvedeném roce potkal i velitelství 1. automobilní brigády, které se stěhovalo z Vysokého Mýta do Pardubic.

Od roku 1967 strukturu všech automobilních brigád doplnily jeden až dva autobusové zdravotnické prapory a do složení 4. automobilní brigády v letech 1963 až 1964 náležel i jeden školní automobilní prapor. Uvedené autobusové zdravotnické prapory byly unikátní jednotky. Šlo o to, že mobilizované autobusy po projití přijímacími středisky motorových vozidel byly postaveny na plochu a vrhly se na ně montážní čety. Tyto čety z nich vymontovaly sedadla.mimo prvních dvou nebo tří řad a místo nich do autobusů byly namontovány nosné kondukce pro uchycení polních nosítek. Tím autobus získal schopnost přepravit 12 sedících a 24 ležících raněných. Toto jsem vždy osobně považoval za velmi dobrý krok. Ale vrátíme se k materiálním věcem.

Po vstupu v platnost zákona o Československé federaci a z toho plynoucího rozšíření územní působnosti Středního vojenského okruhu na Severomoravský kraj, jeho velitelství k 1.1.1969 od Východního vojenského okruhu převzalo 3. automobilní brigádu. Po vytvoření velitelství frontového Západního vojenského okruhu v Táboře přešly k 1.9.1969 pod jeho velení 1., 2. a 3. automobilní brigáda. Uvedený stav zůstal nezměněn až do poloviny 80. let 20. století.

K 31.12.1984 na základě dosavadních velitelství 1. a 2. automobilní brigády vznikly velitelství brigád materiálního zabezpečení frontového typu. Nová 1. automobilní brigáda vznikla s využitím rušeného 103. automobilního pluku. Její velitelství se nacházelo v Olomouci a rovněž podléhala velitelství Západního vojenského okruhu.

V návaznosti na připravované vytvoření tzv. vojenských velitelství došlo v letech 1991 až 1992 k zásadním změnám ve složení automobilních svazků: Není to nosné pro toto téma ale probíráme historii materiálního zabezpečení ČSLA, tak to sem umístím také.

- 1. automobilní brigáda Olomouc se k 1.4. 1992 reorganizovala na 2. brigádu materiálního zabezpečení Olomouc a k 1.5.1992 byla převedena od Vojenského velitelství Západ do podřízenosti Vojenského velitelství Střed,

- 3. automobilní brigáda Hlučín se k 1.4. 1992 reorganizovala na 2. automobilní brigádu a k 1.5.1992 byla převedena od Vojenského velitelství Západ do podřízenosti Vojenského velitelství Střed,

- 21. brigáda materiálního zabezpečení se k 31.10.1992 transformovala na 1. automobilní brigádu Pardubice podřízenou Vojenskému velitelství Západ,

- 4. automobilní brigáda byla 1.10.1991 přečíslována na 3. automobilní brigádu a setrvala v podřízenosti Východního vojenského okruh, přejmenovaného 1.1.1992 na Vojenské velitelství Východ.

Reorganizované automobilní svazky nadále tvořily tři až čtyři automobilní prapor, jeden cisternový prapor a jeden autobusový zdravotnický prapor. Po zániku československé armády přešly k 1.1.1993 do složení Armády České republiky 1. a 2. automobilní brigáda, zatímco 3. automobilní brigáda se stala součástí Armády Slovenské republiky. Její další osud z pochopitelných důvodů není znám.

Brigády materiálního zabezpečení se konstituovaly na sklonku roku 1984. Skutečně je možné rozlišit svazky „frontového“ a „armádního typu“, ovšem odlišnosti v jejich organizační struktuře byly minimální. Týkaly se hlavně složení štábů. Do struktury obou typů brigád náležely čtyři automobilní prapory, jeden cisternový prapor a jeden až dva autobusové zdravotnické prapory.

Přidělení těchto brigád jednotlivým organizačním celkům vypadalo takto:

U Západního vojenského okruhu se k 31.12.1984 vytvořily:
- 11. brigáda materiálního zabezpečení s velitelstvím v Bílině, která vznikla na základě zrušeného velitelství 2. automobilní brigády a
- 21. brigáda materiálního zabezpečení s velitelstvím v Pardubicích která vznikla na základě zrušeného velitelství 1. automobilní brigády.

Velitelství 1. armády od stejného data dostalo do podřízenosti 1. brigádu materiálního zabezpečení Terezín která vznikla reorganizačním rozšířením stávajícího 15. automobilního pluku.

Velitelství 4. armády pak obdobně získalo 4. brigádu materiálního zabezpečení Pacov která byla ustavena obdobným způsobem na základě dosavadního 27. automobilního pluku.

Do složení jednotlivých svazků náležely:

1. brigáda materiálního zabezpečení s velitelstvím v Terezíně, do které patřily tyto útvary:
2., 3., 4., a 5 automobilní prapor v Terezíně
6. cisternový prapor v Rakovníku
175. autobusový zdravotnický prapor v Nechranicích

4. brigáda materiálního zabezpečení s velitelstvím v Pacově, do které patřily tyto útvary:
41., 42 automobilní prapor v Pacově, 43. automobilní prapor v Písku a 44. automobilní prapor v Kaplici
45. cisternový prapor v Benešově
97. autobusový zdravotnický prapor v Pacově

11. brigáda materiálního zabezpečení s velitelstvím v Bílině, do které patřily:
11. automobilní prapor v Dobříši, 12. a 13. automobilní prapor v Nechranicích a 14. automobilní prapor v Lešanech
15. cisternový prapor ve Stříbře
98. autobusový zdravotnický prapor v Terezíně

21. brigáda materiálního zabezpečení s velitelstvím v Pardubicích, do které patřily tyto útvary:
21. automobilní prapor v Pardubicích, 22. automobilní prapor v Bílku, 23. automobilní prapor v Dolním Bousově a 24. automobilní prapor v Čáslavi.
25. cisternový prapor v Pardubicích
38. autobusový zdravotnický prapor v Těchoníně
58. autobusový zdravotnický prapor ve Znojmě

Bylo v tom uloženo hodně práce, hlavně dokumentační a tvorbou uložení zásob v přijímacích střediscích motorových vozidel a přijímacích středisek osob. Osud těchto materiál přepravujících svazků byl nakonec takový jako celé naší armády:

- 11. brigáda materiálního zabezpečení Bílina zanikla k 1.7.1992,

- 21. brigáda materiálního zabezpečení Pardubice se k 31.10.1992 transformovala na 1. automobilní brigádu podřízenou Vojenskému velitelství Západ,

- 1. brigáda materiálního zabezpečení Terezín zůstala zachována v podřízenosti Vojenského velitelství Západ,

- 4. brigáda materiálního zabezpečení Pacov, podřízená od 1.1.1992 Vojenskému velitelství Západ, byla k 31.7.1992 předána Vojenskému velitelství Východ, přečíslována na 3. brigádu materiálního zabezpečení a k 15.8.1992 redislokována do Nemšové. Zde přešla do podřízenosti vznikající armády Slovenské republiky a její další osud mi není znám.

- reorganizací 1. automobilní brigády se k 1.4. 1992 vytvořila 2. brigáda materiálního zabezpečení Olomouc a k 1.5.1992 byla převedena od Vojenského velitelství Západ do podřízenosti Vojenského velitelství Střed.
Reorganizované svazky tvořily pouze dva automobilní prapory.

Brigády materiálního zabezpečení v rámci Armády České republiky zanikly k 31.12.1993.

Ve stávající době asi Armáda české republiky nemá k dispozici obdobný útvar. Tím vznikl stav, který se neodvažuji hodnotit. Osobně si myslím, že schopnost vytvořit autobusové zdravotnické evakuační jednotky měla zůstat zachována a pokud byly ve skladech uložené cisterny, měly být připraveny k využití také. Za války není cennějšího logistického vozidla než cisternového automobilu.

Tímto jsem vám předložil rozsáhlý historický exkurs do možností sil a prostředků ČSLA a AČR k přepravě materiálu všeho druhu a evakuace raněných z bojových sestav. Pro nás je důležité, že právě zde citované útvary a jednotky měli za úkol vytvořit polní zásobovací systém ČSLA.

Časem sem dodám nějaké doplňky ale nyní jsem přesvědčen, že jsem odvedl dostatečně dobrou práci. Na konec bych chtěl umístit moji nejoblíbenější cisternu. Zcela jistě poznáte, která to je.

Obrázek

Tuto úpravu jsem provedl na popud Rosomáka. Byl to dobrý nápad. A nesmím zapomenout na zásluhy Pozorovatele - signalisty, mého pobočníka.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 12/3/2009, 18:54, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Pátrač-příteli, práce je to vynikající.......tatřička taky. Přál bych jí aby ještě jezdila, na fotce vypadá ve skvělém stavu :up:
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Když už se to komentuje, ač to komentáře nepotřebuje, tak ať to nějaké komentáře má.
Stylistická rada - vzhledem k rozsahu a charakteru článku Pátrači zvaž, jestli by nebylo od věci, aby to nejzajímavější bylo na začátku, než na konci ("Jak to celé fungovalo?"). Tj. efektní úvod a pak TTD.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Inu Rosomáku, když se nad tím zamyslím něco na tom je. Abych řekl pravdu mě se do tohoto díla moc nechtělo, věděl jsem co to bude za fušku. A přehodit díly je natolik dobrý nápad, že si to promyslím a možná to večer udělám.

Tím bych historickou složku trochu potlačil ale to hlavní vynikne. Rosomáku proč jsi mi to nenapsal dříve? Každopádně děkuji.

EDIT : stalo se a myslím, že to dopadlo dobře.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Inu proč. Nebyl jsem si jistý, jestli je to vážně vhodné, sahat do tak organické práce. Tak jsem si ji musel vytisknout a ještě jednou přečíst.
Protože kritizuje se snadno, ale tvoří se velmi těžce.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Dneska k ní dodám jeden důležitý doplněk. Takové jakoby završení. A Rosomáku až skončím s paliváři tak si pro odpočinek střihnu nějaký hrad. Mě už se ze značek točí hlava.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Po vypracování celého článku jsem nabyl dojem, že jsem přece jen zůstal celé záležitosti něco dlužen. Popsal jsem velkou plochu tím co a jak bylo ohledně služby PHM na stupni operační týl. Popsal jsem složení, vztahy a také to jak se operační týl aproximovaný do polního zásobovacího systému rozvinoval a celé jsem to jako palivář vztáhl na službu PHM.

Ale já hlupák starý hlava děravá Berlu Mrazilku... no prostě došlo k tomu, že jsem neudělal to hlavní. Nevíte jak mohla vypadat taková skladová báze frontového či armádního typu. A tak zde máte ten slibovaný dolněk.

Na obrázku, který následuje je zobrazena varianta jak mohl vypadat prostor rozmístění frontového nebo armádního skladu PHM pro automobilní pohonné hmoty.

Obrázek

Vysvětlivky:

Prostor číslo 1: je konec frontové silnice základní a kde v místě styku polní sklad přebírá a okolo ukládá provozní kapaliny a mazací látky. Vozidla s pohonnými hmotami tedy cisternové prostředky pokračují dál po hlavní automobilní silnici armády a v místě příjmu PH z cisternových prostředků předávají obsah svých nádrží do skladové kapacity základní skladové soupravy, zde tvořenou pružnými nádržemi o objemu 25 m3 a polozapuštěné.

Prostor číslo 2: celkově na obrázku třikrát je prostor základní skladové soupravy, zde tvořenou pružnými nádržemi o objemu 25 m3 a polozapuštěné. Pokaždé pro motorovou naftu.

Prostor číslo 3: je prostor s rozvinutou základní skladovou soupravou, zde tvořenou pružnými nádržemi o objemu 25 m3 a polozapuštěnou. Jako jediná je určená pro benzin automobilní.

Prostor číslo 4: je prostor pro odběr pohonných hmot dopravených do tohoto skladu po železnici pomocí základní skladové soupravy pro příjem železničníc zásilek.
Z ní je vedena linka složená ze soupravy skladového potrubí a tato propojuje dvě základní skladové soupravy a pokračuje do:

Prostoru číslo 6: kde je konec potrubní skladové soupravy vedený do skladové soupravy pro výdej pohonných hmot do cisternových automobilů které do tohoto prostoru přichází od divizních praporů materiálního zabezpečení.

Prostor číslo 5: je prostor pro výdej automobilního benzinu do cisternových prostředků a do jednotlivých vozidel

Celé se to rozkládalo na ploše cca 2 kilometrů čtverečních. Bylo to postupně ženijně budováno, zajištěno protipožárními prostředky účinně střeženo a maskováno.

Tímto bych toto téma vyčerpal. Zůstáva prostor pro vaše dotazy a připomínky. Pokud budou moje omezené znalosti stačit, pokusím se zodpovědět.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Organizace armády“