Malé jednotky ČSLA - pohled za tři desítky let do minulosti

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Malé jednotky ČSLA - pohled za tři desítky let do minulosti

Příspěvek od Pátrač »

Obrázek


MALÉ JEDNOTKY ČSLA – POHLED ZA TŘI DESÍTKY LET DO MINULOSTI.
Naše pěchota, tedy pěchota Československé lidové armády prošla od doby ustavení Varšavské smlouvy mnoha změnami. V době kdy ČSLA přestala existovat , za což já považuji přelom roků 1989 a 1990 se dostala na úroveň, kdy její technické vybavení, logistická podpora a bojové možnosti dosáhly úrovně do té doby nedosažené a od té doby už nedosažitelné. Pokusil jsem se tedy o časovou rekonstrukci jejího vývoje a vše co jsem dal dohromady jsem se pokusil vložit do tohoto článku.

Na přelomu padesátých a šedesátých let střelecké družstvo tvořilo 8 osob.Byli to:
- velitel,
- kulometník s nabíječem ,
- tři střelci,
- pancéřovník a pomocník pancéřovníka, který ke své zbrani nesl zásobu munice pro danou těžkou zbraň.

Výzbroj družstva:

Kulomet vzor 52 byl oficiálně zaveden do výzbroje československé armády 24. května 1952. Kulomet svou koncepcí vycházel z kulometů ZB vzor 26, ale byla na něm použita řada nových konstrukčních prvků. Kulomet vzor 52 fungoval na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku plynů na píst se čtyřstupňovou regulací. Měl vzduchem chlazenou, rychle vyměnitelnou hlaveň. Díky dvojité spoušti umožňovalo snadný přechod ze střelby jednotlivými ranami na střelbu dávkou. Zásobování náboji je řešeno dvojím způsobem:
- buďto ze zakřiveného schránkového zásobníku na 25 nábojů zasunutého do kulometu shora jako u kulometu vz. 26
- nebo nábojovým pásem na sto ran přivedeným do kulometu z pravé strany.
V této verzi vypadal takto:
Obrázek
Následující kulomet vzor 52/57 vznikl v rámci unifikace se sovětskou municí překonstruováním několika tisíc kusů kulometů vzor 52 pro nově zavedený sovětský náboj 7,62x39 mm vzor 43. Oproti kulometu vzor 52 měl navíc možnost umístit nábojový pás s padesáti náboji do schránky zavěšené na pravé straně. Tento kulomet byl do výzbroje ČSLA oficiálně zaveden v dubnu 1959. Byl používán až do období 1963 - 1964, kdy byl vyřazován a následně nahrazen univerzálním kulometem vzor 59, který byl již konstruovaný pro plně výkonný puškový náboj. Vypadal takto:
Obrázek
Střelci měli výzbroj různorodou. Natolik, že nevím jak to zařadit. Proto jen suše vyjmenuji jak a co a pokusím se něco málo vydedukovat.

Začneme samopaly. To je zajímavá záležitost. V roce 1949 byl do výzbroje naší armády zaveden nový samopal používající munici 9 mm Para. Byl označen jako:

- vzor 48a určený pro pěchotu a

- vzor 48b (určený pro výsadkové a speciální jednotky a údajně i pro osádky tanků

V roce 1950 byly tyto samopaly přeznačeny na vzor 23 a 25. V rámci nutnosti unifikace střeliva se Sovětskou armádou byl tento samopal rekonstruován pro náboj 7,62 mm Tokarev a výroba samopalu vzor 23 a 25 byla zastavena.

Československá armáda měla v roce 1951 ve stavu až 136 000 samopalů vzor 23 a 25, které byly staženy a nahrazeny rekonstruovanými samopaly:

- vzor 24 s pevnou pažbou tedy pro pěchot

- vzor 26 se sklopnou ramenní opěrkou.

Tyto byly zaváděny do výzbroje naší armády od roku 1951.
Velké množství vyřazených samopalů vzor 23 a 25 bylo později dodáno ozbrojeným silám v rámci internacionální pomoci do světa například na Kubu. I tyto zbraně pak 16. dubna 1961 pomohly kubánským ozbrojeným silám srazit do moře pokus exilové kubánské armády o změnu režimu na Kubě.

Jak a kam byly tyto samopaly zařazeny se mi nepodařilo zjistit. Bezpečně vím, že samopaly vzor 24 byly ve výzbroji průzkumných jednotek. Očekával bych je i u střeleckých jednotek, které byly součástí tankových celků, určitě se nacházely i ve výzbroji tankových osádek Ale to vařím z vody. Vypadaly asi takto:
Obrázek
Samonabíjecí puška.

Byla to zbraň zavedená do výzbroje armády v roce 1952 pod označením 7,62mm samonabíjecí puška vzor 52. V roce 1957 byla puška vzor 52 v rámci standardizace zbraní a munice zemí Varšavské smlouvy překonstruována pro sovětský náboj 7,62x39 vzor 43. Puška pro tento náboj dostala označení samonabíjecí puška vzor 52/57. V našich ozbrojených složkách se ovšem udržela jen krátce, používala se v ČSLA jen do zavedení samopalu vzor 58 v roce 1961. A zde ji máme:
Obrázek
Zbývá nám protitanková braň a to pancéřovka vzor 27, která po zjištěných mimořádných technologických nedostatcích byla rekonstruována na vzor 27A. Byla to zbraň která se nepovedla ale jinou družstva v té době prostě neměla.Více se jí věnoval komisař zde:

http://www.palba.cz/printview.php?t=3156&start=0

Nebudu tedy nosit dřevo do lesa. To platí i pro všeobecně známou pistoli vz. 52.

Střelecká četa měla tři družstva a tvořil ji:
Velitel čety
- 3 střelecká družstva podle výše popsané organizace.

Měla celkově tedy 25 osob.
Byla přepravována na dvou obrněných transportérech

Motostřelecká rota pak na tom byla v té době takto:

Velitelství které tvořily tyto osoby
- velitel
- staršina, v té době tento termín ještě šel, já už znal název výkonný praporčík
- písař
- dva odstřelovači

Výzbroj odstřelovačů zajišťovala československá odstřelovačská puška vzor 54. údajně vycházela z ruské odstřelovačské pušky Mosin vzor 1891/30. Do výzbroje československé lidové armády byla zavedena v roce 1954. Ve výzvou vydržela realitně dlouho. Až od poloviny 70. let byla ve výzbroji ČSLA nahrazována sovětskou puškou SVD Dragunov vzor 1963. Byla to hezká zbraň:
Obrázek
Četa doprovodných zbraní ve složení:
- velitel
- kulometné družstvo mělo dvě tříčlenné obsluhy jednotlivých zbraní - střelce, pomocníka - nabíječe a nosiče střeliva
- tarasnicové družstvo mělo dvě tříčlenné obsluhy jednotlivých zbraní - střelce, nabíječe a nosiče střeliva
Celkově měla 13 vojáků a tuto hlavní výzbroj.
- 2kusy tarasnic vzor 21
- 2 kusy kulometu Gorjunov

Výzbroj čety doprovodných zbraní tvořily těžší zbraně:

Sovětské, licenčně vyráběné těžké kulomety Gorjunov vzor 43, od roku 1952 od roku 1952 zavedla i naše armáda. Tento těžký kulomet nahradil ve výzbroji československé armády těžký kulomet vzor 37, který československá armáda vyřazovala z výzbroje v polovině 50. let. Těžký kulomet Gorjunov vzor 43 byl v československé armádě zaveden v 50. a 60. letech 20. století až do nahrazení univerzálním kulometem vzor 59.
Obrázek
Tarasnice vzor 21. Byla to jednoduchá , velmi pohyblivá lehká zbraň bez zpětného rázu, určená k ničení tanků a obrněných vozidel. Dále měla sloužit k ničení osádek polních opevňovacích objektů a k obraně připravených budov a nekryté živé síly. Střelba na pohyblivé cíle byla možná do dálky 300m, na statické cíle až do 600 m.
Byla to dobrá zbraň a když byla od pěchoty vyřazena a nahrazena RPG 7 byla lafetována na některé druhy OT. Stala se i součástí výzbroje výsadkových jednotek a Lidových milicí. Vypadala takto:
Obrázek
Tři střelecké čety podle výše uvedeného složení.

Řidiči obrněných transportérů které dlouhou dobu byly nahrazovány nákladními automobily tvořili oddělenou jednotku družstvo s velitelem, šesti řidiči s přidělenými vozidly.

Rota tak měla: 25 + 25 +25 + 13 + 5 + 7 tedy celkově 100 vojáků

V roce 1960 byla družstva obrněných transportérů zrušena a řidiči jednotlivých vozidel byli po dvou přiděleni ke střeleckým četám, které nadále čítaly o dvě osoby navíc, tedy 27 osob. Řidiči tedy od té doby byli pod velením velitele čety.
U velitelství roty se nově objevili:
- starší automechanik
- řidič velitelského obrněného transportéru, čímž celkový počet příslušníků roty vzrostl na 101 osob.

Vše co jsem uvedl je asi reálná skutečnost té doby. Pokoušel jsem se však poměrně marně zjistit jaké OT by splnily tyto přepravní úkoly.

Mohl to byt obrněný transportét OT 810. Jedná se o kolopásový transportér československé produkce, jež vycházela z koncepce německého kolopásového transportéru Sd.Kfz 251/D. Tento transportér je bojové vozidlo určené pro boj a přepravu družstva ale maximálně 12 osob v četně řidiče. Četa měla 25 vojáků, no nevím
Výroba se rozběhla v roce 1959, vyrobeno bylo celkově 1140 kusů strojů.
Obrázek
Dále pak na sklonku padesátých let byl do výzbroje zaveden sovětský obrněný transportér BTR – 50PK.. Byla to verze s pancéřovou ochranou na celé ploše střechy korby, zařízením pro ochranu osádky proti účinkům ZHN a kulometem ráže 7,62 mm na otočném čepu na střeše korby. V naší armádě sloužily u motostřeleckých pluků tankových divizí a bylo jich zařazeno celkově 104 kusy. Ty byly schopné vést údajně osádku 2 + 20, tedy velitel + řidič + dvacetičlenný výsadek.
A zase to nesedí.

Potom se objevil obrněný transportér OT-62 TOPAS. Vývoj vozidla byl zahájen v roce 1958, jeho základem se stal sovětský transportér BTR-50PK. První útvary ČSLA získávaly OT-62 v rozmezí let 1963-64. Celkem bylo zařazeno 890 kusů těchto vozidel.
Řidič vozidla seděl v přední části korby,uprostřed. Velitel seděl vlevo a střelce se nacházel vpravo od pracoviště řidiče. Ve střední části OT-62 byl umístěn bojový prostor se čtyřmi řadami sedaček pro 17 mužů. Byl to první transportér který byl v druhé polovině šedesátých let vyzbrojován.
Napřed kulometem UK 59 a tarasnicí vzor 21
Později dokonce bezzákluzovým kanónem vzor 59A
Stejně mi ale počty nesedí. Ale na druhou stanu co říkáte na tuto akční fotku?
Obrázek
Nakonec zbývá poslední obrněnec a to OT-64 SKOT. To byl v době svého vzniku pokrokový obrněný transportér projektovaný a vyráběný ve spolupráci s Polskou lidovou republikou. Naše strana zodpovídala za podvozek a pohonné agregáty a převodovky, partner za nástavbu a pancéřování. První prototyp pod názvem SKOT byl zkonstruován v roce 1959, v roce 1961 byla vyrobena první zkušební série. Do výzbroje obou armád byl OT-64 zaveden v polovině šedesátých let.

V té době nebylo v tak velké míře v žádné armádě zavedeno obdobné vozidlo bylo jich vyrobeno celkově pro ČSLA více než 1900 a dalších 170 pro pohraniční stráž. Další vozidla pak měly jednotky lidových milicí.
Pohon vozidla zajištěn motorem Tatra, který zabezpečuje bezproblémovou jízdu v terénu i po komunikacích. Přepravované motostřelecké družstvo bylo chráněno před střelami malých ráží a střepinami granátů. Vozidlo je celé pancéřované.

Původně nebyl vyzbrojen palubními palebnými prostředky. To se od roku 1968 začalo měnit:
Byla instalována věž s 14,5mm kulometem KPVT a spřaženým 7,62mm kulometem SGMT, který byl posupně nahrazen 7,62mm tankovým kulometem PKT.
U některých nových verzí OT-64A je místo KPVT použit 12,7mm protiletadlový kulomet NSV.
Přepravní kapacita byla až 18 vojáků: řidič, velitel vozu až 18 vojáků vezených družstev. PO vyzbrojení přepravní kapacita klesla. Ale do výše uvedených počtů přepravy vojáků to zase nesedí.
Obrázek
Ale vývoj nejde zastavit a tak přišla v roce 1961 další změna. A střeleckých jednotek se dotkla hodně. Střelecké družstvo nadále tvořilo 7 osob. Byli to:
- velitel
- kulometník
- nabíječ
- tři střelci
- pancéřovník

Střelecká četa se skládala z:
- velitele a
- tří střeleckých družstev
Šlo tedy o 22 osob.

Střelecká rota se změnila také.
Měla velitelství ve složení:
- velitel
- staršina
- písař
- zdravotnický instruktor

Tarasnicové družstvo tvořené:
- velitelem
- dvě obsluhy tarasnic tvořené střelcem a nabíječem
Celkově 5 vojáků a dvě tarasnice vzor 21

Družstvo obrněných transportérů tvořené:
- velitelem
- šesti řidiči a šesti obrněnými transportéry
Celkově šlo o 7 vojáků.

Rota oproti minulosti klesla početně o dost lidí. Měla najednou 82 vojáků. Co zmizelo:

- kulometné družstvo,
- odstřelovači,
- velitelská OT s řidičem a další vojáci v družstvech.

Čím to bylo? Těžko říci. Kulometná družstva asi už nebyla potřeba. Do armády došla masově nová zbraň a to univerzální kulomet vz. 59. To mohlo evokovat rozhodnutí o vyřazení kulometů Gorjunov z výzbroje protože kulomet který šlo do „těžké“ verze předělat, mělo najednou každé střelecké družstvo. Takže pár slov o této zbrani.

Univerzální kulomet vzor 59 byl či vlastně doposud prvním československým univerzálním kulometem zavedeným do výzbroje československé armády. Oficiálně byl zaveden do výzbroje československé armády 21. července 1961. Celkově bylo pro potřeby ČSLA vyrobeno v letech 1960 - 1975 okolo 37 000 kusů univerzálních kulometů.

Univerzálnost kulometu spočívá ve stavebnicovém pojetí konstrukce, v možnosti použití ke střelbě s lehkou hlavní na dvojnožce, s těžkou hlavní na podstavci nebo využití kulometu jako lafetované zbraně ve vozidle, kdy ke spuštění dochází pomocí elektromagnetického spušťadla, kterým je nahrazena pažba zbraně.

Pro přesnou střelbu, zvláště je-li kulomet na podstavci se používá denní zaměřovací dalekohled ZD 4x8. Dalekohled ZD 4x8 umožňuje přesné zamiřování a střelbu i za omezené viditelnosti, za soumraku a za úsvitu. Pro střelbu v noci lze využít soupravy zaměřovacího infradalekohledu PPN-2
Obrázek
Proč byla zrušena místa odstřelovačů je mi záhadou. I když je možné že zrušeni nebyli, jen prostě zdroje které mám, se jimi nezabývají.

V roce 1963 se uskutečnilo přejmenování střeleckých jednotek na motostřelecké a do jejich výzbroje začaly být hromadně zaváděny nové obrněné transportéry.

Ale nic není tak jednoduché jak by to mohlo vypadat. Došlo k další změně a to poměrně razantní a myslím si že i progresivní.

Vyzbrojení transportérů OT-64 koncem 60. let střeleckou věží s velkorážním kulometem 14,5 mm a spřaženým kulometem 7,62 mm ovlivnilo počty a vnitřního složení motostřeleckých družstev.

Motostřelecké družstvo bylo nově tvořeno:
Velitelem družstva

Osádkou vozidla ve složení:
- řidič obrněného transportéru
- střelec z palubních zbraní
- pomocník střelce z lafetovaných zbraní

Rojem, který byl určen po sesednutí z obrněného transportéru k boji po vlastních ve složení:
- dva kulometčíci s 7,62 mm universálními kulomety vz. 59,
- dva nabíječi kulometčíka se samopaly vz. 58,
- dva samopalníci vyzbrojení samopaly 7,62 mm vz. 58,
- střelec z pancéřovky RPG-7
- pomocník pancéřovníka, který kromě samopalu vz. 58 nesl munici pro RPG-7.

Bylo to velmi silné družstvo a tak možná i proto byla v té době motostřelecká četa tvořena pouze dvěma družstvy a měla i s velitelem čety jen 25 vojáků.

Motostřelecká rota byla pak tvořena:
- velitelem roty
- výkonným praporčíkem
- pomocníkem výkonného praporčíka
- motospojkou
- zdravotnickým instruktorem
- automechanikem
- osádkou obrněného transportéru ve složením řidič a kulometník z lafetovaných zbraní, takže celkem čítala 83 osob. Některé zdroje uvádí 82 vojáků, ale ať počítám jak počítám, nějak mi pořád vychází těch 83. Navíc si myslím, že i v této době měla rota vozidlo pro rotní materiál na úrovni automobilu nákladního terénního středního a někdo ho musel řídit.

V té době už byla armáda celkově přezbrojena na novou zbraň střelců tedy na samopaly vzor 58. Pravda je, Československo bylo v rámci Varšavské smlouvy jedinou zemí, která měla zavedeny ruční palné zbraně převážně vlastní konstrukce. Také samopal vzor 58 je zbraní plně domácího původu. Výroba samopalů vzor 58 byla započata na přelomu let 1958-59 v závodě Přesné strojírenství (dnešní Česká zbrojovka) v Uherském Brodě a trvala až do roku 1988. V tomto období bylo vyrobeno téměř 900 000 kusů ve všech variantách.
Samopal vzor 58 byl do výzbroje ČSLA zaveden v těchto verzích :
Sa vz. 58 P – samopal s pevnou dřevěnou pažbou
Sa vz. 58 V – samopal se sklopnou kovovou ramenní opěrou
Sa vz. 58 Pi – samopal s pevnou dřevěnou pažbou a lištou na levé straně zbraně sloužící pro upevnění zaměřovacího infradalekohledu NSP-2.
Obrázek
Jak je vidět, protitanková výzbroj sesedlého roje doznala změnu. Byla zavedena skvělá zbraň RPG – 7. Protitankový systém RPG-7 začal být používán v Sovětském svazu v roce 1961, od té doby se stal asi nejrozšířenější protitankou zbraní na světě. Byla vyvinuta z RPG-2, která byla inspirovaná německou pancéřovou pěstí z druhé světové války. Má tyto takticko technické údaje: ráže zbraně 40 mm, hmotnost pancéřovky s optickým zaměřovačem 6300 g, hmotnost náboje 2200 g, hmotnost kumulativní hlavice se zapalovačem 1800 g, délka zbraně v pochodové poloze 990 mm, počáteční rychlost střely 120 m/s, bojová rychlost střelby 4 až 6 výstřelů za minutu, maximální mířený dostřel 500 m, účinný dostřel 330 m, palebný průměr 5 nábojů PG-7V, průbojnost pancíře 300 mm.
Obrázek
Zavedení nových zbraních – tedy RPG – 7 a UK -59 - se odrazilo na tom, že nakonec bylo rozhodnuto o zrušení jednotek doprovodných zbraní a jejich vyřazení z výzbroje. Prospělo to unifikaci a zjednodušilo to velení.

Poslední razantní změna nadešla v době zavedení bojových vozidel pěchoty

Vznikly dva typy motostřeleckých družstev, čet a rot.

Na OT - 64 SKOT bylo nadále družstvo tvořeno 9 vojáky:
- velitelem
- řidičem obrněného transportéru
- kulometníkem a pomocníkem kulometníka palubách zbraní obrněného transportéru
- dva kulometčíci
- pancéřovník, tedy střelec z RPG -7
- pomocník pancéřovníka
- jeden střelec ze samopalu

Motostřelecká četa na OT - 64 SKOT pak měla i s velitelem 28 vojáků.
Motostřelecká rota na OT - 64 SKOT byla tvořena třemi motostřeleckými četami a velitelstvím roty.
To tvořili:
- velitel roty
- zástupce velitele roty pro věci politické
- technik roty
- výkonný praporčík
- zdravotnický instruktor
- řidič velitelského obrněného transportéru
- kulometník palubního kulometu

Celkem motostřelecká rota na OT 64 SKOT měla 91 vojáků. Nevím kdo řídil vozidlo s rotním materiálem, tipoval bych to technika roty.

A jak to bylo s motostřeleckou rotou na BVP - 1?

Na BVP – 1 bylo družstvo tvořeno 9 vojáky, čímž došlo jakési sjednocenosti motostřeleckých jednotek a byl to:
- velitel
- řidič bojového vozidla pěchoty
- střelcem operátorem z palubních zbraní BVP, tedy kanónu ráže 73 milimetrů, kulometu ráže 7,62 a odpalovacího zařízení PTŘS Maljutka
- dva kulometčíci
- pancéřovník, tedy střelec z RPG -7
- pomocník pancéřovníka
- dva střelci ze samopalu

Motostřelecká četa na BVP -1 pak měla i s velitelem a zástupcem velitele čety 29 vojáků. Zástupce velitel čety měl za úkol sesedlé vojáky organizovat a skrytě je přemisťovat terénem.

Motostřelecká rota na BVP - 1 byla tvořena třemi motostřeleckými četami a velitelstvím roty.
To tvořili:
- velitel roty
- zástupce velitele roty pro věci politické
- technik roty
- výkonný praporčík
- zdravotnický instruktor
- odstřelovačem
- střelcem operátorem z palubních zbraní BVP, tedy kanónu ráže 73 milimetrů, kulometu ráže 7,62 a odpalovacího zařízení PTŘS Maljutka
- řidičem bojového vozidla

Celkem motostřelecká rota na BVP - 1 měla 95 vojáků. Nevím kdo řídil vozidlo s rotním materiálem, tipoval bych to technika roty.
Odstřelovač byl nově vyzbrojen novou zbraní SVD Dragunov. Tato odstřelovačská puška je samonabíjecí zbraň. Je zde využit Kalašnikovův mechanismus, pracuje na principu odběru plynů z hlavně tlakem na píst uložený nad hlavní Ke střelbě slouží puškový náboj Mosin s okrajem 7,62 x 54 mm R. Pro velice přesnou střelbu se používají speciální odstřelovačské náboje. Tyto náboje však mohou být nahrazeny i obyčejnými, běžnými náboji, které jsou například používány v československém univerzálním kulometu vzor 59. Celkově lze SVD hodnotit jako velmi dobrou a přesnou odstřelovačskou zbraň, schopnou snášet náročné podmínky služby na bojišti. Je to dobrá zbraň a vypadá takto:
Obrázek
Největší kvalitativní změnu však přinos zavedení nové techniky pro přepravu motostřeleckých jednotek. Jde o bojové vozidlo pěchoty , BVP – 1.

Bojové vozidlo pěchoty je vozidlo nadčasové konstrukce s vysokou pohyblivostí a výbornými manévrovacími schopnostmi, vybavené silnou zbraňovou platformou a velmi dobrou pancéřovou ochranou. Zvyšuje palebnou sílu a manévrovací schopnost motostřeleckých jednotek na bojišti a to i v případě použití zbraní hromadného ničení. BVP je určené pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motorizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka. Vozidlo je vyzbrojeno:
- 73 mm kanónem vz. 71,
- spřaženým 7,62 mm tankovým kulometem PKT a
- odpalovacím zařízením protitankových řízených střel AT-4 s vezenou zásobou 4×PTŘS 9M14M Maljutka. Je to výrobek našeho zbrojního průmyslu a jeho předlouhou se stala licence na výrobu sovětského bojového vozidla BMP 1. Pro operační vybavení armády se vyráběly od roku 1970 až do roku 1989 kdy při dokončení 17 295 kusu byla výroba ukončena.

Jeho následovník bojové vozidlo pěchoty BVP - 2 bylo obdobný prostředek vyráběl se pouze v licenci. Toto vozidlo se lišilo hlavně výzbrojí. Mělo jako:
- hlavní zbraň kanón 2A42, ráže 30 milimetrů
- potom kulomet PKT ráže 7,62 mm,
- a nakonec i protitankový komplet řízených střel Konkurs nebo Fagot, Fagot-M

Vyráběla se od roku 1987 do roku 1989. Bylo vyrobeno celkově 344 kusů a d výzbroje armády jich bylo předáno 280 kusů.
V době zavádění BVP se objevila v naší armádě nová protitanková braň a to 68mm reaktivní protitankový granát vz. 75 je ruční protitanková bezzákluzová jednorázově použitelná zbraň, určená k ničení tanků, obrněných vozidel a opevněných cílů. Je používána v mechanizovaných jednotkách jako doplňková zbraň rojů střeleckých družstev. Účinná střelba na pohybující se cíle je možná do vzdálenosti 200 m, na stojící cíle až do vzdálenosti 300 m. Nastavení mířidel je odstupňováno na dálky 100, 200, 250 a 300 m.
Obrázek
RPG -75 je reaktivní granát s výmetným pouzdrem s hladkým vývrtem, ve kterém je uložena kumulativní střela spojená se spalovací komorou, která je ukončena expanzní tryskou.Střela probíjí pancíř kumulativním paprskem, vzniklým při výbuchu trhaviny při dopadu střely na cíl. Průraznost homogenního pancíře se udává na 330mm.
Obrázek
Takže tolik bych uvedl v této práci na téma malé jednotky ČSLA. Vůbec jsem neměl v plánu se jimi zabývat ale přímý dotaz kolegy Popa mě k tomu tak nějak donutil. Doufám že je zde napsáno vše o jeho zajímalo a mohlo by zajímat i vás ostatní.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 19/8/2009, 12:55, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Jen bych dodal, že flintu vz. 52/57 má armáda ve výzbroji dodnes.
Minulej pátek jsem je viděl u Hradní stráže.
さようなら。
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

To máš úplnou pravdu. Jsou tam ale nejsou střelby schopné. To aby pana prezidenta či jinou velkou hlavu nemohli jeho věrní vojáci zastřelit jak Anvára as -Sadata. Takhle ho můžou jen umlátit.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

No však majú naleštený chrómovaný bajonet, ten tiež nieje na zahodenie.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

No, ona puška vz. 52/57 má sklopný bodák, takže ho nemusí jen umlátit. Navíc Hradní stráž má ve výzbroji i normální Sa.vz.58...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Příspěvek od # »

U nás je národní zvyk házet čelní představitele z oken, ne po nich střílet :) Ale že jsou ty flinty nefunkční, to jsem netušil. Vlastně ty rekvizity docela vhodně doplňujou ten kabaretní kostým, tak proč ne...

Jinak zatim luxusní diskuze :mrgreen:
Naposledy upravil(a) # dne 18/8/2009, 14:53, celkem upraveno 1 x.
Don't worry, pee happy.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Tyto sklopné bodáky se mi poměrně nelíbí. Měl jsem pocit, že je to krok zpět. Takto voják musí nosit další nůž. Na druhou stranu si myslím, že naše pěchota byla vyzbrojena solidně.

A organizace? To je posouzení. Osobně jsem přesvědčen, že družstvo o 12 vojácích bylo dobré. Ale četa o dvou takových družstvech nebyl nic moc k čemu. Opravdu na úrovni byla organizace na BVP.

No počkám si co vy na to.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 21/1/2011, 14:49, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Malé jednotky ČSLA - pohled za tři desítky let do minulo

Příspěvek od Tunac »

Pátrač píše: Bezpečně vím, že samopaly vzor 24 byly ve výzbroji průzkumných jednotek.
Patrači, nepřeklepl ses, nemělo tam být vz.26?
Co vím, tak vz.24 měly motostřelci, pěchota, ženisté u PS, stavební vojsko, vz.26 byl u ženistů, řidičů, strojníků, silničního vojska, paragánů. Takže bych ho předpokládal i u tankových osádek a jiných specialistů, kterým by pádlo zavazelo.
Naposledy upravil(a) Tunac dne 18/8/2009, 22:28, celkem upraveno 1 x.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Aha, Tunac na tom něco bude. Můj tatík sloužil u průzkumáků v Podbořanech v letech 56 až 57 a vždycky říkal, že koktavý železo vzor 24. No jenže i tatík už je starší člověk a kdoví co se mu mate.

Tak jak to píšeš to má logiku. Počkáme, zda se někdo další znalejší než já ozve a pak bych to opravil. Takže kolegové, kde ty samopaly a jak byly rozděleny?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Tatík může mít pravdu. Já u průzkumáků v roce 74 v Podbořanech viděl Sa 58 pádla, sklopky, dokonce škorpíky. Možná že to mívali podle toho, jakou měli specializaci. Ty škorpíky ale asi jako druhou zbraň.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

Také letecké jednotky byly vybaveny samopaly Sa-24/26.

V 70. letech bylo družstvo s BVP opravdu na světové úrovni a jen tak někdo se k němu nemohl přiblížit.
PTŘS Maljutka měla účinný dostřel proti střednímu tanku "Leopard" až 3 000 m. Podkaliberní kanon byl účinný až na 1 500 m, i když se proti tanku doporučovala vzdálenost max. 1 200 m. Dále 1 x RPG s dostřelem až 500 m a ještě tři kulomety. To byla na tehdejší dobu impozantní palebná síla střeleckého družstva.
Herbert
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 22/7/2009, 07:11

Příspěvek od Herbert »

Pope,mohl bys mi vysvetli pojem podkaliberní kanon?
A co se tyka dostrelu,ty udaje jsou dost iluzorní. Možna to je udano v tabulkach a lze toho dosahnout v miru na strelnici,ale ten kdo nekdy strilel s Rpg,tak vi,ze trefit se na vice nez sto metru(a navic zasahnout 'citlive' misto tanku) je v podstate nadlidsky vykon-Michane predbehnu te,rpg-cek jsem vystrilel opravdu hodne za ruznych taktickych situaci,tak se prosim neptej,jek tohle zase muzu tvrdit a jestli jsi nalitej,tak prosim nereaguj vubec. A uz vubec se mi nezda ze by bylo mozne dratem navadenou Maljutkou strilet za bojove situace na 3000 metru na jakykoliv cil...
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Herbert - neber mstivě mé jméno nadarmo.
Já když se tě na něco budu ptát tak to bude proč si to nepřečteš po sobě a neopravíš - vysvetli - místo vysvětlit atd ( pokus se svou profesionální deformaci - agresivitu - tlumit - za svou osobu vím jak je to těžké...Přes můj alkohol, na který stejně nic nepřidáš, si úctu nevykopeš. Ukaž co umíš a tlum jako já někdy svou agresivitu). Až zas budeš potřebovat napsat michan a něco - směřuj to třeba sem a popovídáme:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1988&start=160
kde funguje tento odkaz:
http://www.debata.palba.cz/viewtopic.php?id=209

Jinak nemám co bych s tebou řešil a to ani v budoucnu.

Souhlasím s tebou že nad 100 m přesněji trefit RPG 7 citlivé místo tanku chce " sakra cvik".

Pátrač velmi dobrý článek kolego - potvrdit mohu, že třeba Radiotechnické vojsko mělo " koktavé železo " vz. 26 v letech 1967/69 ač se již všude zaváděl Sa 58 u bígošů a spol. ( Sa 58 jsme dostali jako přehlídkové, když jsme na letiši " Tri Duby" šlapali na jaře 1968 prezidentu Ludvíku Svobodovi, při jeho návštěvě v Bánské Bystrici a pak šup Sa 58 zpět a naše staré " koktavé železo" - to byla naše zbraň).
Cenil jsem našeho velitele baterie ( major Burián), který když nám předával vz. 26 ( srpen 1967) tak ze 105 ks ze 3 ran neměl nikdy méně než 25 z 30 a vždy každému řekl trochu doprava, doleva, nebo mírně dolů, nahoru. Stejné to s ním bylo i s Gorjunovem a pod...
Naše rčení bylo:
" Nechceme být na druhé straně kam střílí ´ Starej´ "...
Naposledy upravil(a) michan dne 19/8/2009, 09:58, celkem upraveno 5 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Herbert - Pop se asi spletl. Ten 73 mm kanón vz. 71 bývá označován jako nízkotlaký ať už to znamená cokoliv. Podkaliberní střelivo pro něj nebylo zavedeno. Dokonalý popis této zbraně jsem našel u konkurence a to zde:

http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/40361

Co se týká střelby z RPG. Já jsem střílel z RPG 7 a tam si myslím, že přesnost byla překvapivě dobrá. Ale to v podmínkách střelnice. V boji a pod palbou by to asi byl jiný šrumec.

RPG 75 považuji za podstatně horší, tam jsem ze tří výstřelů trefil jen jednou a i to spíše náhodou.

Skutečně si i já myslím, že snažit se RPG trefit citlivé místo na tanku je otázka akčního filmu a ne bojové reality. Ale to kolega Pop nikde netvrdil

A Maljutka - tak zde bych naopak zůstal na tom, že to byla dobrá zbraň . To že byla naváděná kabelem neznamená nic jiného než to, že ji naopak od střel naváděných paprském nešlo zarušit. Takže spíše plus. Střely vedené kabelem používal celý svět a nikdo si nějak zvláště nesledoval. O jejich účinnosti zjistili své i vojáci IDF za války na JOM KIPPUR.

O účinném dostřelu se přít nebudu - máme zde lidi ve zbraních zběhlejší než já, třeba se někdo ozve.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 21/1/2011, 14:51, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
palič
svobodník
svobodník
Příspěvky: 21
Registrován: 18/2/2006, 10:14

Příspěvek od palič »

Pánové, přičiním několik drobných poznámek:

Pátrač: Motostřelecké družstvo na BVP-1 podle mého názoru nebylo složeno z 9, ale z 11 (3 + 8) vojáků, tomu počtu "8" odpovídá počet střílen pro ruční zbraně v prostoru přepravovaného roje. Mimo protokol, těch "9" ne dpovídá ani družstvu na BVP-2, kde je 3+6+1 pokud se nemýlím.
Ale ani tak, ani tak nesouhlasí počty osob v rotě (uvedeno 91)... proto, že:
3x29=87 v četách +
VR, ZVP, TR/Ř, VPr, ZI, Odst, S-O, tedy 7 dává zepředu dozadu 94 a ne 91...

Pátrač: Pro 73 mm kanón Grom byl v ČSLA zaveden pouze kumulativní náboj, ačkoliv byl vyvinut a vyráběn také náboj tříštivo-trhavý (protipěchotní). Proto byly v zaměřovači stupnice "K" a OF", stejně tak na zaměřovači tlačítka "K" a "OF" volby střeliva a na dopravníku u pák nabíjecího ústrojí byly koncové spínače "horní" a "dolní" proto, aby systém rozeznal ten tříštivo-trhavý náboj (byl kratší)...

Pop: Uvádět účinný dostřel Gromu hodnotou 1500 m je dost zavádějící, uvědomte si, jak se chovala střela vůči záměrné při bočním větru po dobu, kdy hořel motor a co udělala, když vyhořel... Nebyla náhodou ohnisková destička 1PN-22M1/2 "cejchovaná" maximálně na 1300 m? Dopisuju si po těch létech s jedním ze svých střelců (a nejen s ním), měl dar od Boha (v kasárnách dělal vždy lumpárny a na střelnici nebylo lepšího) a dokázal leccos, ale tohle? Stejně tak dostřel Maljutky na hranici 3000 m je vzhledem k použité optice zaměřovače zavádějící... Na 3000 m se totiž už trhal vodič a zapracovala autodestrukce, nedošlo-li k tomu utržení podstatně dříve v podrostu nebo vlivem slepení vodiče v závitech kolem motoru... Nicméně na vzdálenosti, na něž by byla vedena střelba na středoevropském válčišti, byla Maljutka krásná zbraň a pokud střelci měli možnost strávit "svůj čas" na trenažéru a "honit elipsu", pak byla přiměřeně spolehlivá a nikdy nám střelby nezkazila.

Herbert: Dobře víte, že použití zbraní na mezní vzdálenosti je téma pro akademickou debatu a v boji jsou všechny zbraně, pokud jsou určeny k ničení jednotlivého/bodového cíle, používány na vzdálenosti výrazně kratší.
Heckler
praporčík
praporčík
Příspěvky: 367
Registrován: 20/4/2009, 03:22

Příspěvek od Heckler »

kopapaka píše:No, ona puška vz. 52/57 má sklopný bodák, takže ho nemusí jen umlátit. Navíc Hradní stráž má ve výzbroji i normální Sa.vz.58...
Primární zbraní Hradní stráže je Sa vz. 61.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Palič - děkuji kolego. S potěšením jsem zjistil že mi dělá potíže s čítání malých čísel. A to jsem ještě zjistil při opravě - díky tobě se opět článek vylepšil - že jsem u velitelsví roty zapoměl na řidiče BVP. Takže nakonec je to 95 vojáků. A když jsem nad tím přemýšlel tak jsem si uvědomil, že někdy se tvrdilo, že snajpři měli být u roty dokonce dva. Pak by to bylo dokonce 96 vojáků

Za technické doplňky jsem vděčný, :rotuj: s tímto nemám osobní zkušenost.

EDIT: počet vojáků v družstvu sedí, počet střílen, který je vyšší a evokuje tím pádem by vyšší počet vojáků, na to neměl vliv. Třeba u čety volná místa zabírali velitel čety a zástupce velitele čety.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 21/1/2011, 14:52, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

Rozhodně se nechci přít s odborníky na výzbroj pozemních jednotek, ale to co jsem napsal, jsem se musel na počátku VZS naučit zpaměti ( VZS jsem absolvoval v letech 1981 - 3). Protože jsem sloužil u letectva, byly pro mne tyto informace nepodstatné a je klidně možné, že si vše již nepamatuji přesně.
Jde-li o střelbu z RPG-7, trefil jsem cílovou čelní siluetu středního tanku cvičnou municí do prostoru mezi věží a korbou dvakrát ze tří ran na vzdálenost necelých 300 m. Víc už jsem možnost střelby z RPG-7 neměl.

Jsem si vědom rozdílu mezi údaji teoretickými, střelbou na střelnici a skutečnou palbou v boji.

Pro příklad uvedu parametry střelby střelou R-3S na vzdušný cíl:
Dle manuálu pro použití R-3S se měla střela odpalovat na vzdálenost 1 500 m za cílem. Odborníci na vzdušnou střelbu doporučovali tuto odpálit ve vzdálenosti 1 200 m, ale stíhací piloti letectva VDR odpalovali R-3S mezi 1 100 - 1 000 m za cílem.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

I tak se zdá, že diskuse se vinne dobře. Nakonec asi udělám z vašich příspěvků jakýsi doplněk a pokusím se vaše připomínky seřadit a setřídit.
Rád bych také na tomto základě někdy v budoucnosti provedl porovnání malých jednotek naší armády, bundesvehru a armády USA.

Zatím děkuji.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Herbert
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 22/7/2009, 07:11

Příspěvek od Herbert »

to Michan: byla to provokace,omlouvam se,nebude se to opakovat. Co se tyka rpg- ja jsem se taky trefil na skoro 300 na strelnici kdyz jsem mel cas a klid zaujmout polohu a zamirit,horsi to bylo,kdyz jsem mel na sobe miles a hrozilo 'zabiti.' nebudu to uz rozmazavat,asi kazdej si uvedomujeme rozdil mezi tabulkama a skutecnym pouzitim zbrani,jen jsem chtel upozornit,ze zase neni treba byt nejak prehnane nadseny z toho,jak jsme meli silne druzstvo,kdyz jeho palebna sila byla relativni...a s Maljutkou nevim,nemam s ni osobni zkusenost,ale 3000 m mi prislo proste moc... :D
Odpovědět

Zpět na „Organizace armády“