AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Co by se stalo, kdyby? Nespecifické dotazy, různé názory z vojenství.

Moderátor: jarl

Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od Martin Hessler »

Barrymore:
K výše zmíněnému se nemohu kvalifikovaně vyjádřit, takže jen mírně OT:

Zatímco v britském královském vojsku 18. století se s důstojnickými dekrety vesele a naprosto oficiálně kupčilo (člověk jej mohl koupit, prodat, vydražit, lišily se cenou nejen podle hodnosti, ale i podle věhlasu regimentu apod. a faktická omezení byla minimální - např. hodnost se dala koupit jen do výše plukovníka, generálem musel již kohokoli jmenovat král), Royal Navy v tomtéž období nic podobného neznala. Možná proto, že Angličané jako mořeplavecký národ dobře věděli, že na palubě lodi se nic okecat a ošolíchat nedá, rozhodují pouze schopnosti. Takže kdokoli se chtěl stát námořním důstojníkem, musel mít odslouženo 6 měsíců v hodnosti kadeta-podporučíka na moři (nikoli v přístavu nebo ve štábu), naučit se kormidlovat, velet palubnímu oddílu, šplhat v lanoví, získat doporučení velícího kapitána a složit před komisí zkoušky z námořního práva, navigace, astronomie, fyziky atd.
Teprve po úspěšném absolutoriu se stal námořním poručíkem (nejnižší oficiální důstojnická hodnost) a byl přidělen na loď některého zkušeného kapitána, aby tam "uzrál". Na první samostatné velení mohl čekat celá léta a také se ho nemusel dočkat nikdy.

Ne že by neexistovala protekce, například při přidělování na kariérně či finančně atraktivní plavidla, ale tato základní pravidla byla neměnná a železná pro vesnického nádeníka stejně jako pro vévodského syna.

Armádní hodnosti byly vyhrazeny gentlemanům, obyčejný voják na ně (kromě naprostých výjimek) prakticky neměl šanci dosáhnout. Zatímco na válečných lodích se vyskytovalo poměrně slušné procento případů, kdy se kapitánem stal řadový, třebas i původně násilím zverbovaný námořník - říkalo se tomu "vyšplhat na palubu kotevním průvlakem". A nikdo na něj neohrnoval nos, protože všichni jeho kolegové-důstojníci dobře věděli, kolik úsilí musel vynaložit a schopností prokázat.

Takže historický model existuje a možnosti určitě také.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
harry150
Příspěvky: 0
Registrován: 22/2/2018, 19:16

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od harry150 »

Já celou diskuzi samozřejmě sleduji, a jsem rád že se to takhle rozproudilo :D Co se mě týče, já už svůj názor vyjádřil. V každém případě vychovat "dobrého velitele" to škola těžko zvládne, jak již bylo řečeno, je to hodně o lidech samotných. Prvada je, že když někdo není velitelský typ, tak je celkem v prdeli protože vzhledem k tomu, že nemá ani praktické zkušnosti, a znalosti, kterými by mohl tyto nedostatky nahradit (aspoň do začátku), bude to mít hodně těžký, a na útvarech je dost lidí, co právě na tyhle lidi čekají, aby mohli ukázat prstem na školu, a zanadávat si. To že na škole tlačí mladejm kluků, to, že se musí chovat jako hovada, to je bohužel problém některých učitelů, a celkové nálady, která je tam řekl bych dost třaskavá. Obecně mi příjde, že zase nálada na útvarech je nastavená tak že kluk, co vyjde školu, má často problém ještě předetím, než na to poručíckcý místo vůbec nastoupí ("Zas tady blokuje místo nějakej UNOBák, a Pepa co si teĎ dodělává vejšku zas ostrouhá, tak poručíčka podusíme"). To je dost blbá vyhlídka, protože to kluky staví do pozice, kdy se čeká, až něco poserou. Věřím a vím, že jsou samozřejmě místa, funkce i útvary, kde jsou nálady naprosto opačné, a mnoho z mých bývalých spolužáků jsou naprosto spokojení protože si prostě všichni na rotě sedli, nikdo nepolitikaří, a to je řekl bych to nejlepší co se člověku může stát, protože v takovém prostředí má šanci růst, jak velitel, tak kancelářák...
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5843
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od Polarfox »

Martin Hessler píše:Je to smutné a skoro se bojím to říci, ale obávám se, že jen skutečná válka dokáže vynést do čela skutečné vůdce: Takové, kteří se osvědčili v ohni. Mír a celková absence strachu z války nahrává šedi průměrnosti, za vůdce máme tendenci považovat (a vybírat) ty, kdo ve skutečnosti ničím nevynikají, a tudíž nikomu nevadí. A platí to v politice stejně jako v armádě.
Jo a to je právě ono, na co narážím. A upřímně...pokud jen válečné poměry a nebezpečí/krize dokážou výrazně změnit některé přístupy atp., tak ať se "sobecky" pro mě za mě ta armáda v tom plácá dalších 1000 let, protože určitě nechci zažít to, co ji staví na nohy a do latě. To bych řekl je zase trošku velká cena za koukání se na efektivní armádu :wink: To jí klidně trochu toho šlendriánu a mírového rozkladu odpustím, když se tato nerozloží totálně.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od Martin Hessler »

Polarfox píše:Jo a to je právě ono, na co narážím. A upřímně...pokud jen válečné poměry a nebezpečí/krize dokážou výrazně změnit některé přístupy atp., tak ať se "sobecky" pro mě za mě ta armáda v tom plácá dalších 1000 let, protože určitě nechci zažít to, co ji staví na nohy a do latě.
Já samozřejmě nevím, jestli mám pravdu. Co člověk, to názor, třeba by se mnou leckdo nesouhlasil. A nevykládej si to prosím jako volání po válce.
Na druhou stranu se ale asi nelze divit postoji mnohých spoluobčanů, kteří za daných poměrů mají tendenci vidět v armádě jako takové zbytečnou zátěž pro státní rozpočet a výnosné útočiště různých příživníků. Můj názor to není, ale řada lidí si to myslí a nemá cenu před tím zavírat oči.

Mě osobně spíše připadá, že česká armáda jaksi koncepčně zabloudila a ani se příliš nesnaží najít cestu. Vojsko jednoduše potřebujeme, ale raději bych je viděl jaksi "funkčnější" i za cenu, že to řadu lidí bude existenčně bolet. Se mnou se také nikdo nebude párat, jestliže zaměstnavatel dojde k závěru, že jsem pro něj neproduktivní a drahý. A zaměstnavatelem vojáků není MO, ale my všichni...
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Uživatelský avatar
Barrymore
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 407
Registrován: 11/4/2006, 17:33

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od Barrymore »

Harry, ten příklad s vysokoškolákem Pepou se dá podat i z jiného úhlu:
- jestli byl vyslán ke studiu a teď pro něj nebude flek, tak je něco špatně u jeho nařízených a u personalistů,
- jestli studuje na vlastní triko, tak je to jeho problém, že neodhadnul situaci a případně věřil slibu někoho, komu věřit neměl.

V žádném případě to není problém unobáka a tu situaci mu nezávidím.
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
harry150
Příspěvky: 0
Registrován: 22/2/2018, 19:16

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od harry150 »

Jasně, já samozřejmě souhlasím, bohužel politika je často nastavená tak, že ta výška je "nutné zlo" pro borce s desetiletou praxí, co se zasekli na rotmistrovi. A já to částečně chápu. Taky bych raději měl jako velitele čety starýho zkušenýho pardála, protože mám jistotu že četa bude šlapat, a to že má nějakou fofrvejšku z ukrajiny je pro mě z profesního hlediska druhořadé, nadruhou stranu perzekovat kvůli tomu mladý důstojníky, co přišli ze školy, a shodou okolností zabklokovali místo, který si na rotě už stávající borci "domluvili" to je velký hnus, ale stává se to
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od Jiří Fidler »

Ryba smrdí od hlavy, armáda od Generálního štábu. Stačí se podívat na současnou "svatou pětici". Standardní postup mají Kocián, Opata a Verner, tedy četa - rota - prapor a vzhůru ke hvězdám. Bečvář svojí velitelskou kariéru ukončil na baterii, a potom šel k opicajtům. Baloun jako dráťák také velitelsky rotu nepřekonal (aspoň jí velel pět let a ne 10 měsíců jako Bečvář). Oba dva nejvyšší tedy fakticky ničemu neveleli, takovou velitelskou zkušenost jako Bečvář má v jeho ročníku (1958) minimálně čtvrtina záložních důstojníků, bývalých AVKVŠ. Takže se nedivme, dva nejvyšší dosáhli svých hvězd kombinací škol a kanceláří, takže na tento koktejl sázejí oni i jejich ocasníci.
Naprosto děsivě pro AČR vychází srovnání Bečvář - Kaleta. Oba ročník 1958, oba Vyškov u zbraně (dělostřelectvo - tankisté). Ale Kaleta velel 2 roky četě, 2 roky rotě a 2 roky praporu v 80. letech, tedy musel být jako velící důstojník úspěšný. Evidentně se nikam do kanceláře nezašíval, šel pěkně stupínek po stupínku a byl schopný. Po 6 letech velitelské praxe ho poslali na postgraduál - prostě standardní postup, bez protekcí, bez urychlovaček. Nakonec ale končí o dvě hvězdy níže, než Bečvář. Přitom z těchto dvou měl na stupínky nejvyšší proniknout spíše Kaleta.
Uvidíme, co Opata. Prošel si u tankistů totéž, co Kaleta, ale dvakrát rychleji. Má však četu-rotu-prapor-brigádu velitelsky za sebou, snad si to všechno pamatuje. Jde o to, které mladé-blbé-agresivní (MBA) mu tam přihodí a co si nechá od nich líbit. Je relativně nestarý, zkušeností má nepřeberně, u vojsk se s nikým a ničím ne.ral. Snad mu to vydrží a dokáže Augiášův štáb na kulaťáku vyčistit - nebo aspoň vyvětrat.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od Pátrač »

NO já se v dnešních osobnostech ministerstva a gen. Štábu neorientuji. Takže nemohu hodnotit. Ale myslím si, že je to tam celkově nějaké neuspořádané.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
harry150
Příspěvky: 0
Registrován: 22/2/2018, 19:16

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od harry150 »

Hm, hm... Jako když se tak koukám kolem sebe a čtu si příspěvy, tak mi příjde, že člověk který dneska z civilu vstoupí do armády a šoupnou mu nějaký zlaťácký post musí být úplný magor, nebo se z něj magor brzo stane. Prostředí agresivní jak útulek pro vzteklý psy. Tlaky ze všech stran, manipulace šplhání přes mrtvoly, a za i tou nejmenší kravinou se skrývá průser. Borec co je u nás dva roky VČ (nedělám si prdel) zešedivěl, a to máme ještě podřízený co relativně makají. Opravdu by mě zajímalo jak je to v civilu, protože čím jsem tady déle tím hůř se mi daří rozpoznávat co je normální a co už je úplně mimo nějakou morálku, předpis nebo dokonce zákon....
Flogger G
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 920
Registrován: 24/9/2009, 15:01
Bydliště: Č.Budějovice

Re: AČR mladí velitelé vs. zkušení podřízení

Příspěvek od Flogger G »

V době, kdy jsem nastoupil do ČSLA, byla většinou dodržována posloupnost růstu absolventa vojenské školy od nejnižší funkce, tedy i nejjednodušší pro výkon, k funkci vyšší. Alespoň tam, kde jsem sloužil, tomu tak bylo. Tedy rotmistr absolvent střední školy i absolvent vysoké voj. školy "por. ing" nastoupili na stejnou nebo podobnou funkci. Pokud se inženýr osvědčil, k tomu jej dříve či později donutila spousta okolností, měl zaděláno na posun výše. Tedy si okusil práci svých budoucích podřízených a měl o jejich činnosti při plnění stanovených úkolů alespoň nějaký přehled. V době, kdy jsem opoučtěl činnou službu v AČR, začala praxe umisťování mladých inženýrů na velitelské pozice, kde se dříve předpokládala určitá vstřebaná zkušenost z nižší funkce. Možná jsem měl štěstí, že k nám nastoupil solidní kluk, který měl chuť rychle se dostat do problematiky a makal na sobě. Tedy jsme mu pomohli v zapracování a mohl jsem s klidným svědomím předat jednotku. Bohužel jsem už neměl dále kontakt s bývalými kolegy a nesledoval jeho další vývoj.

V r. 1994 jsem se poprvé setkal s příslušníky Armée de l' Air. Jejich systém byl zcela jiný. Tam byl důstojník především manažér a praporčíci nebo poddůstojníci museli sami zvolit správný způsob splnění rozkazu mužstvem. Důstojník pouze kontroloval, jak si adjutanti či seržanti s úkolem poradili, sem tam vydal někomu malé doporučení. Na závěr zhodnotil výkon celé jednotky.
Odpovědět

Zpět na „Fikce, dohady, dotazy“