Kolonizace kosmu - nejbližší příležitost k totalní válce

[asija]

ad 2] Prave letadlove lode mi prijdou priliz inspirovane filmy. Jak sem rekl stihacky nebo manevrujici torpeda maji problem jak v motorech tak ve zbranovych systemech tak v stitech. Ale kdyz si to nakousl prijde mi rozumne, aby byla jedna centralni lod vybavena dost silnym laserem a zdrojem energie obklopena "zrcadlovymi" satelity, ktere by byly postradatelne, a umoznovaly strelbu "za horizont" planety nebo jine "tereni nerovnosti" za kterou by se hlavni lod ukryvala. Tyto satelity by ani nemusely nest vlastni zdroj energie a snad ani plnohodnotny pohony system.
3] Co myslis temi neutronovymi zbranemi? O neutronovych paprscich jsem mluvil. Emp zbrane jsou super, o nich jsem mel v umyslu mluvit priste. Problem (dost vyrazny) je jak je dopravit k cili dost blizko aby pritom nebyly zniceny obranou palbou, a jak vymanevrovat levnym jadernym nosicem plnohodnotnou hlavni lod, s ohledem na vyhody rozmernych jadernych trysek oproti malym.
ad 4]Imformacni techlogie jsou nejrychlkeji se vyvijijici obor, v dobe kdy muzes uvazovat kosmickou kolonizaci na urovni kdy uz je o co bojovat, bude napak temer jiste umela inteligence vyrovnana cloveku. I kdyby ne, ve svetle moderni technologie je opravdu tezke rozlisovat mezi clovekem, "borgem" a strojem. Ani dnes neni ani tak technicky (jen asi eticky) problem dusledne ovladnout lidkse mysleni na fyzicke urovni za ucelem plneni nejakeho ukolu (napr. jako vyzsi vrstva ridiciho systemu lodi) bez ohledu na riziko. Myslim ze uvazovat o psychologi posadky je to nejmalichernejsi co se da k valce ve vesmiru rici.
ad 5] odpocinek lodi? To je jak pohadka o masince. a posadek? To je jiste priorita kazde vyletni lodi.
ad 6] ale to je presne to co jsem psal, bojovat se bude v blizkosti hmotnych teles, na tom se shodnem.


K tve argumentaci mam stejnou namitku jak jsem kritizoval u tartreku: Lidske, priliz lidske
Povazujes technicke zalezisoti za druhotne (stylem "to se nejak vyresi")
zatimco psychologicke/politicke/eticke zalezitosti za neco "od boha". Na startreku mi ani tak nevadi mala hloubka technicke/fyzikalni domyslenosti, jako spise omezenost jeho nahledu na spolecensky vyvoj, jakoby idealizovana obcanska spolecnost podle americkeho vzoru byla absolutni konecnou formou byti, ke ktere vyvoj vsehomira smeruje

[Rubiki]

Zaujímavá debata. Pridám svoje postrehy.

asija - UI sa vyvíja "rýchlosťou svetla" ale celkom by ma zaujímalo v akom rozsahu si predstavuješ jej využitie? Na ovládanie niakej veľkej medziplanetárnej lode si ju predstaviť viem ale v niakej kooperácii s človekom. Boli tu spomínané aj tzv. Carriery a v ich prípade si viem celkom živo predstaviť na riadenie stíhačiek takúto inteligenciu.

V prípade týchto carrierov mi ale nedá otázka pohonu, jednotlivé stíhače by mali byť dostatočne rýchle a manévrovateľné a zatiaľ si neviem predstaviť nič čím by sa to dokázalo. Podľa mňa je rýchlosť a manévrovateľnosť základná vlastnosť pre takýto stíhač.

Kolonizácia je inak zaujímavá téma a neviem či rentabilnosť je rozhodujúci faktor a hlavne ktovie či by to dokonca nebolo rentabilné. Taká základňa sa vždy hodí ak je "domov" až príliš daľeko. V prípade ľudskej posádky mi príde argumet odpočinku, servisu, doplnenia zásob atď. celkom rozumný.

[skelet]

šmarjá nepodsouvej mi něco co jsem nikde nenapsal. Mimochodem ta dokonalá americká společnost je utopistický komunismus jak vyšitý. Asi těžko někdo bude popisovat přesné fungování technologií, které vycházejí jen z fyzikálních teorií a maximálně se provádějí pokusy s fotony. Vědci mají problém navrhnout loď na Mars, a ty chceš podrobný popis fungování strojů v ST. ST je sám o sobě dosti podrobný a rozsáhlý jen stačí hledat. Jinak "cesty" skrz časoprostor (tedy červí díry) jsou popsány, využití antihmoty jako zdroje energie také. částicové zbraně rovněž, s elektromagnetickými štíty se vážně uvažuje pro loď na Mars, fotony se už teleportují, reaktivní pohon je znám rovněž. A.C.Clark taky nenapsal jak má sestrojený výtah, či ano? jen to prostě je teoreticky možné. Šlus, vítej ve sci-fi. Jestli o tom chceš dál debatit, tak napiš přes SZ, ale nevím o čem. ST je prostě jen sci-fi podle staré definice science-fiction tedy vědecké fikce.

ad2 ) je mnohem výhodnější použít několik útočných robotů, či plavidel s lidskou osádkou než jednu obří loď. Je to sice lákavé poslat někam Imperiální křižník Darth Vadera, ale v praxi je to příliš nákladné a nepraktické. Mnohem výhodnější je postavit mateřskou loď, která ponese menší lodě (třeba o velikosti ponorky), jenž budou obstarávat bojovou část. Navíc tyto malé bojové prostředky mohou mnohem snáze působit jak mezi asteroidy tak budou levnější na provoz v blízkosti domácích základen
ad 3) myslím tím klasickou hlavici.
ad 4) pochybuji, že celá UI zde bude v dohledné době, maximálně částečná, takže stále zde bude člověk takřka nezastupitelný
ad 5) o bezposádkové lodi neuvažuji a cesta na Mars trvá sakra dlouho. Psychika a zásoby jsou svinstvo. tedy pokud nechceš postavit Hvězdu smrti, která bude mít všechno na palubě.

[asija]

ad 2) Proc myslim ze jsou vyhodnejsi vetsi lode jsem uz nekolikart opodstatnil v predchozich prispevcich (pomer porvch objem, zakonitosti konstrukce laseru, urychlovace, stitu, reaktoru). Rad bych slysel protiargument
ad 3) Neutronova bomba neumi nic moc vice nez zabijet lidi (takze se zase dostavame k otazce jak vyznamni ti lidi pro boj pripadaji). Sice to dela nejake krystalicke defekty v materialu, ktere muzou zpusobit poruchy, ale v rozptylene forme (ne v paprsku) je to bezvyznamne v porovnani s ostatnimi ucinky atomove bomby (i kdyz vezmu ze shockwave ve vesmiru neni nic moc).
ad 5) I kdybych uvazoval lode s kasickou posadkou (tj. dokonce bez augumentace, genetickeho slecheni nebo tak), nepripada mi ze by se treba i obycejny shanghajan ke kvalitnimu vykonu sve profese potreboval prubezne rekreovat nekde v africke savane odkud lidsky druh puvodne pochazi. Proto si myslim, ze pro generaci vyrustajici od narozeni na asteroidech by byl pobyt na planete spise podivnym exotickym dobrodruztvim asi jako prazak v amazonske dzungli.
Navic samotny vztah rekreace a bojoveho vykony je dost sporadicky. V historii jsou stejne tak znamy priklady, kdy vojaci vystavovani dlouhodobe a intenzivne tvrdym bojovym podminkam jsou vykonejsi nez nejaci zhyckani mazanci z plaze. Clovek vetsinou nejzarputileji bojuje kdyz neni zbyti, spise nez kdyz je v rozverne nalade.
A ty zasoby jsou jasne. Kdyby se melo vsechno vozit ze zeme tak jaky by ten vesmir mel hospodarsky vyznam? Cely muj koncept je zalozeny na sobestacnych koloniich na asteroidech nebo na jinych objektech bez atmosfery a s nizkou gravitaci, kde jsou kosmicke technologie i doprava nejvice efektivni.

p.s. Mnou uvazovany vesmir neni nejake romanticke mistecko kam jezdi pubertacky obdivovat krasu ptakojesteru a svetelkujicich stromu.

[skelet]

ad2 - mnoho psů zajícova smrt. Argument nad argumenty vyzkoušeny milionkráte, při lovu, útoku i obraně.
ad5 - malá posádka na miniaturním prostoru = vražedná kombinace
ad P.S: fíha.. fakt jo? kdo by to byl řekl

[Rubiki]

Ohľadne konštrukcie a veľkosti je ale logické predpokladať že menšie nemusí byť horšie. My si tu predstavujeme túto tému asi len dosť obmedzene ale myslím že práve tu je vhodné pustiť si fantáziu zdravou mierou. Vravíš o reaktoroch, konštrukciách laseru atď... ale práve táto časť môže technologicky postúpiť už v najbližšich rokoch. Akú účinnosť majú dnes najúčinnejšie lasery? To sú strašne malé percentá a práve tu je možnosť a priestor na zdokonalenie a to isté s energiou. Možno nebude treba veľké generátory a veľké lasery.
A možno taktiež predpokladať že prekonať atmosféru problém tiež nebude. Nikto si tu nepredstavuje dovolenku ale proste kolonizácia planéty mi príjde oveľa rozumnejšia. A podľa mna by sa našli aj kolonisti ktorí by niekde chceli žiť na takomto mieste ak by sa to dalo, je to síce trochu trhnuté ale ktovie.

[Alchymista]

Zaujimavou zbraňou by mohli byť riadené strely sa "trieštivými" bojovými hlavicami.
Wolframové prúty či guličky majú pri rýchlostiach rádu kilometrov za sekundu desivú účinnosť - a ako zdroj črepín sa dá využiť vlastne väčšina materiálu strely, len ho posekať na kúsky a rozhodiť do priestoru.
Manévrovacie schopnosti vesmírnych lodí nebudú veľké - dosahované zrýchlenia budú skôr zlomky ako jednotky metrov za sekundu, takže strela sa môže "rozložiť" už desiatky sekúnd pred vypočítaným bodom stretnutia, možno ešte pred vstupom do priestoru účinného pôsobenia obranných systémov napadnutej lode. Obranca potom musí zničiť (doslova odpariť) desiatky, skôr až stovky pasívnych telies z odolného materiálu.

"Streľba" kartáčmi alebo "brokmi" je tiež dobrý spôsob obrany proti útoku ľahkých bojových lodí a riadených striel vyžadujúcich tesné priblíženie alebo kontakt s cieľom - vo vákuu sa dá viacmenej klasicky konštruovanou strelnou zbraňou stredného kalibru dosiahnuť úsťová rýchlosť až okolo 2,5km/s, pri použití kvapalných strelivín/raketových palív možno až ku 4-5km/s

Jadrové zbrane nie sú na boj vo vesmíre príliš vhodné - musia sa k cieľu dostať celkom blízko - najmenej na niekoľko kilometrov pri ráži rádu megaton, pretože hlavný ničivý faktor v pozemských podmienkach, tlaková vlna, sa vo vesmíre prakticky nevytvorí - nemá z čoho vzniknúť.

[Rubiki]

Alchymista:
To je veľmi zaujímavý koncept zbraní, mňa vôbec nenapadol a pritom ako tak rozmýšlam môže byť veľmi účinná a hlavne energeticky nenáročná zbraň oproti niakým laserom.

[Mr.Otradice]

Jestli se můžu zapojit do diskuze, tak bych ti v některých věcech částěčně odporoval asija :

ad 2) Proc myslim ze jsou vyhodnejsi vetsi lode jsem uz nekolikart opodstatnil v predchozich prispevcich (pomer porvch objem, zakonitosti konstrukce laseru, urychlovace, stitu, reaktoru). Rad bych slysel protiargument

- Nebude již sama velikost plavidla omezujicí. Když vemu v úvahu, že se bude stavět výrazně dlouho dobu ( k čemu mi je plavidlo, které se bude stavět v loděnicích cca 3 roky, když ho potřebuji nyní nebo v horizontu měsíců. V případě porážky akorát nepřítel dostane krásnou novou loď.) Pokud se to dá přirovnat k dnešnímu námořnictvu, tak by bylo podle tebe výhodné stavět jen kapitalní lodě, na které bych mohl instalovat vše možné.
- velká loď, veká cena
- pokud vezmu v úvahu Tvůj vesmír s osídlením na asteroidech, tak by byl obránce v značné výhodě v případě útoku velkých lodí - v asteroidech není moc místa a čím větší loď tím více je omezená možnostma přístupu k cíly pokud se nebude nacházet na jeho okraji ( to je stejné jako bys chtěl,aby bitevní loď manévrovala blízko pobřeží mezi mělčinama).
Obránce může klidně využít klasickou partizánskou taktiku "Udeř a uteč" za pomoci lodí, které mohou být klidně výrazně podřadnější (jako dnes stačí pár zápalných lahví (či láhve s obyčejnou barvou) a tank je vyřazen z boje a vlastníkovi nezbývá někdy než stroj zničit, aby nepadl do rukou nepřítele - poměr cena láhve ku tanku je značná). A to neberu v úvahu možnost minových polí, či zaminování neškodných asteroidů, které ti vybuchnou do obličeje.

Z toho mi plyne, že malé lodě stejně potřebuješ. Optimální by bylo, kdyby vzniklo více tříd, každá se specializací na určitou činnost (průzkum, odminování, stíhači....). Sice nebudou tak výkonné jako hlavní lodě flotily, ale budou hlavne její oči, uši a v případě potřeby i jejich "zoubky", které velké lodě ochrání od nejhoršího.

Ještě k tý rekreaci. Pokud se narodíš v nízké gravitaci a pak pojedeš na Zem se rekreovat, tak to bude spíš mučení (kosti, svaly, orgány vše přizpůsobeno pro nízkou gravitaci)než odpočinek (pokud ovšem už nebude existovat uměla gravitace)

PS: vesmír je nejméně přívětivé místo a pokud bych s ním vlastnil Peklo, tak bych vesmír pronajal a šel bych bydlet do Pekla

[asija]

Alchimista : uplne souhlasim, jak ohledne atomovek, tak ohledne kartacu. Jen ohledne tech kartacu bych dodal ze jejich pouziti povazuju za dobre mozne prave pomuze li stretove rychlosti pocatecni rychlost lodi, resp. vzajmena rychlost cilove a strilejici lodi. V pripade strelby ze zadu (stihani) nebo nejak z boku mi prijdou i uvazovane rychlosti 2-10km/s priliz male nez aby byla strela znicena laserovou obranou jeste pred rozvinutim, nebo aby se lod stacila vyhnout. Leda ze by se bojovalo fakt na kratke vzdalenosti treba pod 1000 nebo 100km.

Rubiki >

ad UI - predstavuju si integraci UI a augumentovanych lidi. Existuji uspesne pokusy s primou komunikaci elektroniky s neurony. Zjistuje se ze nervova tkan je velice adaptibilni, a sama se uci nove "periferie" vyuzivat. Je dost pravdedpobone s nevelkou snahou bude mozne inteligence expandovat do takovych periferii, nebo alespon takovymi experimenty rychle pochopit funkce mozku a napodobit je. Z druhe strany zase proti genetické a technické augumentaci člověka nestojí moc více než jen "etika", a jeji možnosti jeosu astronomicke, proto myslim že ve vesmirne valce se snimi da teměř jistě počítat.

uplne souhalsim s problemem manevrovatelnosti stihacu. Nemuze si nikdo predstavovat ze to bude nejaky roj par stovek stihacek krouzicich kolem Yamato jak muchy nad hnojem.

nejucinejsi lasery maji ucinost 80-90% (polovodicove v laserovych ukazovatkach), v tom by zas tak problem nebyl. Problem je ze potrebne pulzni vykony/prikony jsou skutecne obrovske. Takove pulzni lasery maji dost konstrukcnich prvku ktere je delaji fakt velke. U reaktoru, gaussekanonu a stitu jsou to pak vylozenene fundamentalni fyzikalni nebo dokonce matelaticke zakonitosti preferuji velikost. Dobra diskuze otazky vyznamu velikosti je v Artfull Universe od Johna Barrowa. Jako proc marvenci nemuzou vyvorit vyspelou civilizaci.

obecne samozdrejme nemuzu rici ze se nejaka radikalne nova technologie nevivine, ale ani se o ni nemuzu bavit, proto se chci bavit na zaklade vedomosti ktere mam. Co se tyce laserove a reaktorove technologie, tak zde byl obrovsky boom kratce po objevu (60te, 70te leta) a od te doby se dospelo k fundamentalnim omezenim, a v soucasne dobe naoapak pokrok v techto oblastech temer neni. (spise lazeni parametru v aplikovanem vyzkumu, zadne prulomy)

[Ionor]

Podla mna velmi dolezita bude stejne ako aj dnes aplikacia stealth technologii vo vesmire, stene ako vo vzduchu aj na mori hraje vacsiu rolu ako ucinok zbrani to kto prvy odhali toho druheho, priklad je viditelny v ponorkach ale tiez v nacrtoch buducich lodi a dobru perspektivu o tychto vyhodach dava aj druha svetova vojna v pacifiku a spojenecka technologicka prevaha vdaka radaru.
Pokial zbrane vypustene na nepriatela budu mat opatrenia redukujuce sance na ich odhalenie nebude potrebna tak vysoka rychlost pre nizky reaktivny cas poskytnuty nepriatelovy na protiopatrenia a tudiz projektilove zbrane a rakety nemusia nutne odist zo sceny.

Na druhej strane pokial zautocime na nepriatela nedetkovany zbranou ktora leti rychlostou svetla nema pri detekcnych systemoch s tou istou rychlostou sancu spozorovat nepriatela skor nez pociti prvy uder.

V pripade nosica stihacov ktory by bol urcite najvacsou lodou zase niesu poziadavky na stealth charakteristiky tak vysoke ako na jeho stihace ktore pokial by mali dostatocny dosah mohly nechat svoju matersku lod skrytu za vesmirnym telesom a utoku a odhaleniu by boly vystavene iba stihace ktore by bolo urcite lahsie maskovat dostatocne aby boly schopne dosiahnut bojovej vzdialenosti.

PS: vzhladom nato ake pokroky urobily lasery za polstorocie v porovnani z lubovolnym polstorocim v pripade vyvoja projektilovych zbrani sa o ich ucinok v dobe ked budeme schopny postavit adekvatnu pohonnu jednotku nebojim.

[Rubiki]

asija:

v pokroku UI problém tiež nevidím a ako píšeš oni to už niesú len pokusy ale už reálne existujú neurónové siete schopné sa sami učiť a myslím že vývoj v tejto oblasti je tak rýchly že za pár rokov by ľudstvo bolo schopné stvoriť počítač s ľudskými "vlastnosťami a správaním". Ono sa to už vlastne aj deje.

Polovodičové lasery som vynechal lebo netuším či sa dajú konšruovať aj ako výkonové. Podľa mňa príde niaký nový druh lasera s niakou doteraz neznámou aktívnou látkou.
Až tak sa do nových laserových systémov nevyznám. Viem ale že v dnešnej dobe je stále ťažké vytvoriť účinný a zároveň výkonný laser ale to je len otázka času.

[Collombo]

Atk bych si taky dovolil svou troškou...
Možná jsem to tu přehlídnul ale existule tu celkem elegantní řešení a sic

Za podmínek že srana A vlastní soustavu základen na planetách či asteroidech:
je k jejímu fungování dostatek zdrojů, např. led pro získávání vody či udržování atmosféry, rud kovů jako surovin i stavebního materiálu, takže:
Bud to jsou tyto rozprostřeny po celém povrchu toho tělesa na kterém se nacházejí, nebo každá na nejvýznamějších ložiscích.
každopádně obojí nutně znamená jejich koordinaci nějakým složitějším komunikačním Systemem. Pokud by se jej podařilo straně B napadnout a třeba znemožnit (třeba právě v tom pásu asteroidů) společnou obranu, nebo jenom sdílení informací byl by to pro útočníka velký plus.
Dá se také předpokládat že velká část provozů na bázích bude automatizovaná, například výroba potravin na genetický způsob, zdravotnická péče, atd, atd.
At už staromodním hackem, či soutěží o lepší počítač nebo nějakým tím nanomolekulo, řekl bych že to půjde i bez kraválu.

[Warthog]

Skutečně se nestačím divit, jak výborný přehled skutečně reálných možností kosmického boje, řekněme za sto let, zde podal asija.
Bylo by skvělé kdyby to zpracoval do nějakého článku.
A Ionor přidal důležitost Stealth, což by skutečně hrálo velmi důležitou roli. Kdysi jsem se v rámci myšlenkového cvičení zabýval bitvou Země vs. Mars, kde by většina rozhodujicích technologií byla z oblasti detekce a utajení. Palba z elektromagnetických zbraní se měla uskutečňovat přes zrcadlové satelity, stejného principu jako nastínil asija, ale zde by hlavní určení bylo utajit mateřskou loď. Utajení by se dosahovalo i použitím netradičních letových scénářů, které jsou dnes i v dost vzdálené budoucnosti řízené gravitací planet a Slunce.
Taky souhlasím s nutností použít velkou loď, protože jakýkoliv zbraňový systém na bázi částic či záření, by vyžadoval ohromné množství energie.
Další věcí je vyšší odolnost, lepší podmínky osádky (jakékoliv řízení na dálku je málo efektivní, kvůli časové prodlevě) a velké množství palubních zbraní (hlavní útočnou zbraní rakety). Přesněji velikost lodě by byla kompromisem mezi potřebnou palebnou silou, manévrovací schopností a charakteristikou stealth.

[Rosomak]

No, pokud chceš řídit gravitaci, tak to bude Válka světů.
Pak nepotřebuješ elektromagnetické zbraně, tak stačí navést pár planetek na dráhy které se špatně detekují a počkat cca rok.
Jinak by ten koncept chtěl trochu přepracovat, např. řízení na dálku může být dostatečně efektivní, elektromagnetická děla zase zoufale neefektivní.
Rakety jsou pak v tomto konfliktu off-topic, vzhledem ke vzdálenostem.

[skelet]

Doporučuji si to přečíst pozorněji ... kolega nepsal nic o řízení gravitace, ale o letovém profilu, který bude ještě dlouho řízen (ovlivňován) gravitací.

[Warthog]

Díky Skelete.

Rosomak:
Případná válka (řekněme v roce 2100 - 2200) mezi dvěma planetami, by měla asi podobné cíle, jako dnešní války. Zneschopnit protivníka a poté si s ním dělat, co se uzná za vhodné.
V případě války na planetární úrovni by zřejmě paprskové zbraně hrály roli obrannou a preventivní jako je vyřazení protiraketové obrany a senzorů nepřítele a poté by se použily střely s termonukleární hlavicí.
Vzdálenost hraje jen tu roli, že musíš dobře spočítat dráhu a stále počítat s něčím navíc kvůli případnému obrannému manévrování. Už dnes je technicky možné raketami bombardovat cokoliv ve Sluneční soustavě (viz Deep Impact). Jenom to hold netrvá pár desítek minut jako v případě Země, ale pár dnů (Měsíc), měsíců (Mars, planetky, Venuše) nebo let (vzdálenější objekty).

Ještě update:
Řízení na dálku není efektivní z prostého důvodu. Při vzdálenostech Země - Mars je komunikační doba (cesta tam a zpět) mezi šesti až dvaceti minutami. V tom případě musí být hodně činností vykonáváno v plně automatickém módu. Chybí lidská flexibilita.

[mor]

K tomu dohodim len toto: http://www.gou.sk/

[Stuka]

Snad jste četli "Nadaci". Tedy o válce a technice tam toho moc není, ale ta atmosféra....ta vykreslená atmosféra života v naší galaxii, kdy by se už dalo po ní pohybovat běžně jako dnes po naší zemi - tak pánové, to je něco úžasného! PAN spisovatel Asimov.

[Kutuzov]

Jak jistě víte, v tuto dobu se v naší sluneční soustavě pohybuje kometa Elenin, kterou koncem lońského roku objevil ruský astronom Leonid Elenin. Od okamžiku objevení se provedly dva propočty její dráhy. První provedl samotný Leonid Elenin (protože je zároveň významný matematik) a ten spočetl periodu komety na 13000 let (první zvláštnost - je to přesně polovina doby precesního pohybu osy Země, a odpovídá to polovině délky mayského kalendáře, který končí příští rok). Druhý výpočet dráhy provedli v americké JPL a ti spočetli, že dráha komety je otevřená tzn. že toto těleso se už ve sluneční soustavě nikdy neobjeví - to je velmi zajímavé, protože bychom potom měli co dělat s tělesem, které přišlo z prostoru mimo sluneční soustavu. Teď si všímejte čísel datumů: 9.1.2011 provedla NASA nový propočet dráhy, ze kterého plyne, že kometa bude nejblíže Slunci dne 9.9.2011.

http://www.astrovm.cz/cz/na-obloze/ukaz ... -2011.html

Další zajimavostí je to, že dne 11.11.2011 bude kometa prakticky v jedné přímce se Zemí, Merkurem a Venuší. Aby to nebylo všechno dne 9.11.2011 proletí okolo Země ve vzdálenosti okolo 30 000 km asteroid označený kódem 2005YU55 (těleso má podle radarového skenu pravidelně kulatý tvar - ostatní asteroidy jsou nepravidelného tvaru, a buď vůbec nerotuje nebo rotuje velmi pomalu - ostatní rotují velmi rychle) a jeho dráha je přesně kolmá k rovině ekliptiky Země. Zajímavé jsou rovněž události: V USA bude ve dnech 8-9.11.2011 konané celonárodní cvičení FEMA a tato organizace si pro tyto dny alokovala přístup do studií a všechny vysílaci frekvence všech televizních stanic na území USA (ze zákona, který schválil Bush).

Program na grafické znázornění dráhy Eleninu:

http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=e ... ;rad=0#orb

P.S.
Zde se ještě nabízí zajímavé srovnání s filmem "Drtivý dopad" tam se kometa jmenovala ELE („Extinction Level Event“ - událost s následkem vyhynutí), a amerického prezidenta hrál Morgan Freeman. A jak píšou konspirační weby jako zde:

http://www.osud.biz/konec-sveta/prichod-komety-elenin/

cituji: .... ve filmu hrál Leo Biederman (Elijah Wood), který v něm jako první objevil kometu ELE. LEO je znamení zvěrokruhu odvozené z latinského Leo a řeckého Leon a symbolizuje Lva a LION má v židovské gematrii hodnotu 119, tedy tak jako pro ELENIN ...

Tak teď si vyberte ...