Malá úvaha (a návrh) nad Tigerem I a Tigerem II. Tiger asusf.B přinesl bezpochyby enormní nárůst přesnosti a průbojnosti protipancéřové munice a míru čelní ochrany. Nicméně v ruku v ruce tomo nárůstu bojové hodnoty vzrostla i hmotnost, spotřeba paliva a zhoršily se dynamické vlastnosti tanku.
Navíc vývoj a zavádění do výzbroj nového typu odčerpávalo prostředky na výrobu již zavedených typů.
Přitom účinek proti měkkým cílům se oproti Tigeru nezlepšil-spíš mírně zhoršil, síla bočního a zadního pancíře se též zvětšila spíš mírně, přitom se sice (také mírně ale přece jen) zvětšila boční silueta.
Takže nebylo by lepší pokračovat ve výrobě třeba mnou(viz. 1*) ,nebo i jinak,moje úprava nemusí být nelepší) upraveného Tigera I a místo KonigsTigera( a JagdTigera) vyrábět samohybné dělo na podvozku Tigera I.
Mojí představu jak by takové samohybného dělo mohlo vypadat ukazuje orázek níže-rozložení pancíře vany a korby by bylo stejné jako u mírně upraveného Tigera(viz.níže), stroj by nesl 128mm dělo ,nástavba by bočně měla 90mm zepředu 120mm pod úhlem cca.30° a 70mm zezadu. Hmotnost stroje,dle mého odhadu, nepřesahuje 65 tun.
Jaké by to mělo výhody? Nezaváděl by se zcela nový typ stroje,zvýšení objemu výroby podvozků Tigera by se snížila cena za kus. Oba stroje by vyžadovaly menší logistické zázemí, nebyl by nutný výcvik osádek na (zcela)nový typ. Všechny tyto body znamenají že v roce 44 by mohla mít německá armáda k dispozici několikanásobně více těchto strojů než mohla mít Tigerů II a JagdTigerů.
1*)Úprava pancíře Tigera
Navrhuji úpravu tvaru čela a optimalizaci rozložení síly pancíře korby Tigera jež , při zachování hmotnosti a mírném snížení zásoby munice,výrazně zvyšuje odolnost korby a vany z čelní sféry.
Úprava tvaru je logická a u Tigera se přímo nabízí-sesknutí předních rohů korby-
toto místo je u Tigera velmi málo využité, konkrétně jeho odstranění znamená omezení zásoby munice o cca. 6 granátů pro kanón a několik set pro kulomet nicméně též to bez jediného gramu navíc znamená čelně ochranu vyšší o více jak 50%.
Další optimalizace spočívá ve snížení síly pancíře zadní části korby a vany, nejméně toť exponovaného místa, z 80mm na 70mm, ušetřená hmotnost se pak dá využít na opancéřování korby bojového prostoru z 80 na 90mm.(tyto dva kroky mám přibližně spočítané, takže by hmotnostně měly vycházet,tedy pokud jsem se někde zásadně nesekl)
Další možností je zeslabení bočního pancíře korby motorového prostoru z 80mm na 70mm.
Poslední oslabenou partií je dolní část vany , kdy až do úrovně kol má sílu pouze 40mm-prostě jsem chtěl využít vynikající ochrany jež prokládaná kola poskytují a faktu, že toto místo je velmi málo exponované-ušetřenou hmotnost jsem pak využil na opancéřování boků nad úrovní kol z 60mm na 70mm.
Tyto úpravy zvyšují, bez nárůstu (či jen s velmi malým nárůstem)hmotnosti, výrazně odolnost při ostřelování z čelní polosféry, byť za cenu oslabení méně exponovaných nebo pro přežití tanku méně kritických partií.
Takto pancéřovaný Tiger by byl čelně tak do úhlu 45° od podélné osy nezranitelný palbou 85mm Zis-S-53 či 76,2mm M1 stadardní municí z libovolné vzdálenosti a na střední vzdálenosti by vykazoval slušnou odolnost i vůči APCR munici uvedených děl.
