Alternativní obrněné projekty

Co by se stalo, kdyby? Nespecifické dotazy, různé názory z vojenství.

Moderátor: jarl

Odpovědět
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

Petrz, slepá cesta. Viac hlavní na tankoch už bolo skúšaných a zavedených pred rokom 40. Problém s hmotnosťou, vnútorným priestorom, pracovnými podmienkami, určovanie cieľov pre veliteľa atď. Dáš tam 2 x toľko munície,alebo len toľko isto ako pri jednom ?
SU-152 mal na vrch v základnej veci a to bolo strieľanie nepriamo. To to tankové kanóny až tak nevedia, ale nie je to preto, že by to Nemci nechceli, ale skôr až tak nepotrebovali. Keď sa brániš, tak sa brániš proti útočiacim cieľom, opancierovaným a na to potrebuješ výkonné delá s priamou streľbou. Keď útočíš, tak útočí na kde aké bunkre, pevnôstky, zákopy atď. a nato potrebuješ delo s nepriamou streľbou . Takto sa menili stroje Sovietov a Nemcov v období vojny, podľa spôsobu vedenia bojov. Ako vojna pokračovala Nemcom sa hlavne predlžovali a Sovietom rozširovali.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Rabo:díky za odpověď byť kritickou.
Petrz, slepá cesta. Viac hlavní na tankoch už bolo skúšaných a zavedených pred rokom 40. Problém s hmotnosťou, vnútorným priestorom, pracovnými podmienkami, určovanie cieľov pre veliteľa atď

K tomu průřezu, to je pro mne španělská vesnice, ale předpokládám, že ten vnitřní prostor by měl mít nějakou ergonomii, obsluhu děla musíš umístit nějak rozumně pro nabíjení, velitele pro komandování, výbavu uvnitř jakbysmet.


Prostor,no asi máte pravdu že to by to nebylo tak snadné jak jsem si myslel. (určování cílů by problém být neměl, střelec střílí oběma děly na jeden cíl, hmtonost by podle mne též nijak dramaticky nenarostla)

Ohledně prostoru -chci se vás zeptat, protože na tom realizovatelnost a smysluplnost mého návrhu stojí.

Může nabíječ stát za dělem? samozřejmě daleko o zákluzové dráhy, spíš mi jde o to zdali tomu nebrání vyhazování nábojnic. ptám se proto že a)v takovém případě by byl můj projekt realizovatelný b) V SU-76 byla pozice nabíječe tuším také za hlavní.

A také se chci zeptat, ač se za svojí neznalost trochu stydím, jak funguje závěr děla, mám pocit že standardem za WWII byl poloautomatický závěr,tedy po výstřelu se sám otevřel,byla vyhozena nábojnice pak nabíječ nabil(je to tak?)A pak? Jakým stylem musel nabíječ závěr zavřít? A jak byla tato činnost pro nabíječe náročná?
SU-152 mal na vrch v základnej veci a to bolo strieľanie nepriamo. To to tankové kanóny až tak nevedia, ale nie je to preto, že by to Nemci nechceli, ale skôr až tak nepotrebovali. Keď sa brániš, tak sa brániš proti útočiacim cieľom, opancierovaným a na to potrebuješ výkonné delá s priamou streľbou. Keď útočíš, tak útočí na kde aké bunkre, pevnôstky, zákopy atď. a nato potrebuješ delo s nepriamou streľbou .
Nepřímou střelbou?Já si vždy myslel že na bunkr se pálilo stejně jako tank přímo.V čem byla výhoda nepřímé střelby?-větší vzdálenost?
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

No takhle, já o tom vím taky houbeles, ale už jen z logiky věci - ty máš dvě děla, která jsou kousek od sebe a dva nabíječe. Dle mého si budou navzájem neskutečně vadit, natož aby vyvíjeli činnost synchronizovaně (přeci jen musí to střílet najednou :) a střídat se asi není to pravý ořechový). To platí i pro vyhazování nábojnic atp.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Když už cpu KwK 36 na kde co mohl bych navrhnout i vylepšení jeho účinnosti.
Zde předkládám jedno z nich-APCR munici:


Obrázek


Jádro myšlenky je jednoduché-zachovat hmotnost jádra(přibližně-je o cca.30 deka lehčí) ale protáhnout ho a zeštíhlit,takže jeho průřezové zatížení a tím i průbojnost výrazně stoupnou-konkrétně průřezové zatížení stoupne o 35-40% (hrubý výpočet).

Zároveň jsem zjednodušil celkovou konstrukci střely-zvolil jsem cívkový tvar typický pro ruské APCR střely či německé do ráže 50mm. A stejně jako 50mm Pzgr.41 má i 88mm Pzgr.40 Stark (označení mé munice) zakryté boční vybrání pro zlepšení balistických vlastností. Celková hmotnost granátu-tedy i počáteční rychlost- by měla být zachována(odhad nemám spočítané).

Výhody jsou zřejmé-velmi výrazné zlepšení průbojnosti při snížené ceně a mírně menší spotřebě Wolframu. Nevýhoda spočívá v (možná ) horší aerodynamice střely-její tvar není z tohoto hlediska tak výhodný-s narůstající vzdáleností by měl náskok průbojnosti klesat a celkově by měla střela o něco horší přesnost(podle mého odhadu se ale tato nevýhoda projeví až od 800m až 1km a výš).
No takhle, já o tom vím taky houbeles, ale už jen z logiky věci - ty máš dvě děla, která jsou kousek od sebe a dva nabíječe. Dle mého si budou navzájem neskutečně vadit, natož aby vyvíjeli činnost synchronizovaně (přeci jen musí to střílet najednou a střídat se asi není to pravý ořechový). To platí i pro vyhazování nábojnic atp.
Tak tohle konkrétně by problém asi zas tak nebyl (tedy to je můj prvotní odhad možná se mýlím-),oba nabíječe bych umístil na opačnou stranu děl resp.jednoho vedle děl a druhého za dělo pokud by to šlo), tedy. možná že by se museli víc hlídat ale zásadní překážka by to podle mne nebyla. No zítra předložím návrh uspořádání ať dáme našim argumentům konkrétnější ráz.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Příspěvek od rabo »

Použitie poloautomatického klinového závera, bolo jednoduché - páka. Áno, vyhadzovalo to nábojnice. Sov. samohybky ráže 152,4mm mali šróbovací záver. to bolo náročnejšie na obsluhu a spomaľovalo to streľbu. Nabíjanie by malo prebiehať z boku, lebo to zaberá menej miesta. zľava a z prava.
ako pri ISU-152

Obrázek

Výhoda nepriamej streľby je, že dopadá zvrchu a často na najmenej chránené miesto. Niektoré bunkre mali malú výšku,ale veľkú plochu, podstatný je aj rozdiel v dostrele.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Tak jsem se dopracoval k určitému rozložení členů osádky a munice tak aby byla dvoudělová konfigurace prostorově přijatelná. Celé uspořádání ukazuje obrázek.(N1,N2-nabíječi;S-střelec;V-velitel). Jak už jsem svojí otázkou naznačil jeden nabíječ by byl za dělem, takto by měli oba dostatek prostoru a nepřekáželi by si, nicméně je tu nedořešená otázka automatického vyhazování nábojnic(nábojnice by směřovaly na nabíječe za dělem,proto jsem se ptal zdali je to možné).
Ještě k pozici velitele-ten by seděla jak vidno na obrázku v bočním převisu korby-to je možná netradiční umístění, nicméně vzhledem k výšce nástavby je to možné .
Zásoba munice by byla 80-100 granátů,tedy 40-50granátů na hlaveň-je to sice na německé poměry málo, nicméně je to srovnatelné s T-34/85 či IS-1.

Obrázek


K plýtvání-stále se mi zdá že jak jsi to polarfoxi nastínil není úplně přesné-tyto úvahy jsou pro mne obtížné, je tedy možné že se mýlím, ale jeví se mi to takhle: pokud vypálím dvě rány a trefím jednou-pak jsem ten druhý granát nevyplýtval-je totiž velmi pravděpodobné že pokud bych pálil jedním granátem minu cíl. Pokud vezmu situaci kdy se dráhy obou projektilů nepřekrývají(beru pro jednoduchost úvahy)pak pravděpodobnost zásahu(první ranou) je u dvoudělové konfigurace oproti jednodělové dvojnásobná. Takže sice vypálím vždy jeden projektil navíc a ten mine ale mám dvakrát tak větší šanci na zásah.
Pokud pálím jedním projektilem tak dvakrát tak častěji minu a musím tak či tak vypálit druhou ránu. Resp.z dlouhodobého hlediska vypálím stejné*) množství granátů,rozdíl je však v tom že u dvoudělové konfigurace zničím či poškodím cíl častěji už prvním výstřelem a tudíž velmi omezím možnost jeho odvetné palby.

*)není to asi zcela přesné, při druhé ráně střelec opraví náměr dle rány první-tudíž druhá rána bude přesnější než první.

Rabo: trochu offtopic,ale s tématem to částečně souvisí-píšeš o úhlu dopadu projektilu-v této souvislosti by mne zajímalo-jak silný byl stropní „pancíř“ u průměrně chráněného bunkru a na jako vzdálenost byla přesnost palby dostatečná pro zásah velkého „bodového cíle“?

Jinak jak to chápu já, jsou tu tři faktory-těžká pomalejší střela má vyšší průřezové zatížení=menší úbytek rychlosti a při stejné rychlosti vyšší průbojnost; a zároveň má vyšší dopadový úhel=redukce sklonu pancíře. Na velké vzdálenosti se tedy zmenšuje rozdíl v rychlosti a na průbojnost má tak čím dál tím větší vliv průřezové zatížení, zároveň se zvětšuje rozdíl v úhlu dopadu to vše ve prospěch těžké munice.

Konkrétní data - úhel dopadu poloprůbojného 152mm granátu na 2 km mi vyšel v balistickém programu -2,1°(87,9°)-, u průbojné 88mm kwk 36 - 1,28°(88,7°) - *),dopadová rychlost 152mm projektilu 490 mps, u 88mm pak 612mps. Průřezové zatížení 152mm poloprůbojné=0,221 kg/cm^2; 88mm granátu pak 0,132 kg/cm^2.

Teď záleží na tom jak tyto-podle mne přibližně správná- data vyhodnotit.

*)jakkoli se rozdíl může zdát malý mezi cosinem 87,9° a 88,7° je rozdíl 61%(pokud beru v potaz zásah stropu bunkru)
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Bax
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 292
Registrován: 23/10/2009, 13:37

Příspěvek od Bax »

Já bych nejdřív řešil kadenci jednohavňového tanku oproti tomuto.
Pozemní 88 mm dělo dokázalo vyvinout kadenci až 20 ran za minutu. Tj. rána za 3 sekundy.
Ale mělo rozsáhlejší obsluhu. na druhou stranu nemělo při ruce náboje a tyto se musely vyjímat z krabic a donášet až několik metrů k dělu. V případě protiletadla se ještě nastavovaly.

Jednohlavňový Tiger má kadenci cca poloviční.

Dalo by se nějak vyvodit, kolik by mohl mít celkovou kadenci dvouhlavňový Tiger?

Nabíjení a palba z Leopardu 2

Web Page Name

Je tam dobře vidět, kam až zaklouzne závěr děla a kde sedí nabíječ.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Bax: Jakou by měl kadenci?Pokud by mé uspořádání bylo použitelné tak teoreticky dvojnásobnou než Tiger.Ale kadence nebyl záměr mého návrhu spíš vyšší přesnost, viz.předchozí příspěvky.Mimochodem proč tě to zajímá?
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Bax
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 292
Registrován: 23/10/2009, 13:37

Příspěvek od Bax »

Proč mě to zajímá? Tak dvouhlavňový tank se stejnými hlavněmi se nevidí každý den.
A ty dřívější projekty, co byli v reálu v armádách měli 2 děla, ale jedno bylo malé ráže s vysokou úsťovou rychlostí a druhé bylo větší dělo s celkem nízkou úsťovkou.

Dál mě to zaujalo rozmístěním nabíječů, protože N1 by musel být levák. Pokud by nebyl, tak by pravděpodobně nebyl využit jeho plný potenciál - abychom tak řekli.

Tabulka přesnosti 88mm děla na palbě někde je - ale nevím kde. Pokud si dobře pamatuju, tak je tam porovnání palba v klidu a v boji a na různou vzdálenost od 500m až do cca 2 000m.
A tuším, že v boji na 2 000m činila přesnost 30%, což je dost dobré, při kadenci 9 ran/min.
Na 500m to bylo 100%.
Doufám, že si ty čísla pamatuju alespoň zhruba dobře.

To je další věc proč mě to zaujalo, proč vlastně tak cenné dělo (v té době) zdvojovat do jednoho vozidla.
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Ve Ferdinandu byly dva nabíječi (pokud mě paměť a rychlé googlení neklamou) a fungovalo to.
Nedokážu si ale při daných podmínkách představit takové technické řešení, které by umožnilo mít kanóny tak blízko u sebe jako je to kresleno na návrhu. I kdyby to někdo dokázal zkonstruovat, stejně by se to do nástavby Ferdinanda nevešlo.

Vnitřek Elefantu -

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Trismegistos
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1366
Registrován: 9/10/2011, 19:03

Příspěvek od Trismegistos »

Obrázek

Snad tahle tabulka bude stačit.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Bax: tak já jsem rád že tě to zajímá,jen jsem si tvůj příspěvek špatně vyložil.

Souhlasím s tím že Tiger měl víc než dostatečný protitankový potenciál a zvyšovat ho dvěma děly není moc praktické řešení(lepší je použít jedno 88mm L70). Co bylo tedy mým záměrem? Jednoduše výrazně zvětšit palebnou sílu vůči PT či polním dělům, či lehčím opevněním atd. (a zároveň zachovat vysoký PT potenciál).
Toho ale nedosahuji zvětšením kadence ale palbou oběma děly najednou,kdy jedno má mírně menší náměr a druhé mírně větší náměr než je střelcem odhadnutá vzdálenost.

Přesnost-za sebe jsem si jistý ale jistě to tvrdit nemůžu-podle mne ony tabulky přesnosti nejsou získané z boje -první sloupec je získán na střelnici kdy je přesně známá vzdálenost a kanón je zaměřen na střed cíle (obojí v boji obecně není splněno) -druhý sloupec(action) je vypočítán z prvního-nejde tedy o nějakou statistiku zásahu získanou z reálné ho boje.
Nedokážu si ale při daných podmínkách představi.t takové technické řešení, které by umožnilo mít kanóny tak blízko u sebe jako je to kresleno na návrhu
A v čem vidíš problém?

I kdyby to někdo dokázal zkonstruovat, stejně by se to do nástavby Ferdinanda nevešlo
. No je to možné-nicméně ono schéma a všechny prvky v něch jsou přibližně ve stejném měřítku-neříkám že jsem se někde nemohl seknout-ale podle mne by se tam vešly.(základem není ferdinand ale sériový Tiger I)
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
adminprofisu
desátník
desátník
Příspěvky: 47
Registrován: 29/1/2010, 17:40
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od adminprofisu »

takže toto - http://www.youtube.com/watch?v=cv7dfA9F ... ure=g-vrec - je jen šikovná fotomontáž ?!?
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

adminprofisu: není to fotomontáž. Jenže v SHD Коалиция СВ je použitý nabíjecí automat, takže se tam nějaké potkávání nabíječů nemusí řešit. A hlavně, v tomhle případě jde jen o zvýšení kadence bez nutnosti zvyšovat rychlost posuvů nabíjecího automatu...

Farky: ISU-122 / 152 taky mělo dva nabíječe a taky to fungovalo, jenže tam to bylo hlavně kvůli dělené munici...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Nevím jestli to popíšu srozumitelně, ale pokusím se o to. Na tom návrhu postrádám brzdovratné zařízení, které bylo u KwK 36 L/56 řešeno trochu nešikovně, myslím nešikovně s ohledem na úsporu místa. Ani tam není počítáno s upevněním kanónu do nástavby. Jeden kanón v Tigeru zabíral do šířky nějakých cca 70 cm, dva vedle sebe zaberou (s nutnou mezerou mezi kanóny kvůli uchycení, možnosti údržby atd.) zhruba 1,5 m. Na návrhu to myslím stěží dělá 1 m. A to nepočítám s tím, že bychom opravdu chtěli mít možnost zvětšovat nebo zmenšovat vzájemný rozdíl náměrů. To by vyžadovalo mít pro každou zbraň samostatné uložení, samostatný štít atd. Vzdálenost mezi kanóny by se opět musela zvětšit, tentokrát mnohem výrazněji.

Pokud jde o nástavbu - nebude o moc širší než ta u Ferdinandu/Elefantu. A když se podívám na ty fotky z interiéru Elefantu co jsem sem dal, tak tam místo na druhý kanón nevidím. A to je ten kanón na fotkách užší než ten uvažovaný. Němci dokázaly do nástavby Elefantu dostat jeden kanón, 4 lidi a jenom 55 kusů munice. Tady chceme do plus mínus stejného prostoru přidat jeden kanón navíc a zvýšit palebný průměr na téměř dvojnásobek.

Moje úvaha počítá samozřejmě s tím, že nechceme vyvíjet nový kanón, ale použijeme stávající KwK 36 L/56 bez úprav.

Když už jsem u použití sériových věcí bez úprav - pochopil jsem dobře, že ta korba sériového Tigera není až tak úplně sériová ale výrazně modifikovaná? To přesunutí motoru by znamenalo v podstatě nový stroj. Má to přesunutí motoru nějaký důvod co mi uniká? Já jen že mi přijde výhodnější tu nástavbu umístit spíš po vzoru Jagdtigera.
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

A není lepší použít jednu hlaveň silnějšího děla, než dvě o stejné váze? Pokud mají dvě hlavně zvýšit šanci na zásah, tak bych raději použil jednu hlaveň, která by byla delší (tedy přesnější a s větší úsťovou rychlostí). Já jsem, asi pořád nepochopil výhodu dvojhlavňového tanku s identickými děly.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Žádná de facto není, proto taky nebyl žádný zaveden. Každou z možných výhod lze totiž řešit mnohem lépe a jednodušeji při zachování jedné hlavně.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Na tom návrhu postrádám brzdovratné zařízení, které bylo u KwK 36 L/56 řešeno trochu nešikovně, myslím nešikovně s ohledem na úsporu místa. Ani tam není počítáno s upevněním kanónu do nástavby. Jeden kanón v Tigeru zabíral do šířky nějakých cca 70 cm, dva vedle sebe zaberou (s nutnou mezerou mezi kanóny kvůli uchycení, možnosti údržby atd.) zhruba 1,5 m. Na návrhu to myslím stěží dělá 1 m.
Díky za kritiku. Popsal jsi to srozumitelně. Brzdy zákluzu by byly pod nebo nad dělem. Máš pravdu že v Tigeru byly umístěny vedle děla(jako u všech Německých tanků kromě Tigera II), nicméně obvyklou praxí němců bylo přemístění brzd zákluzu nad dělo, pokud chtěli tankový kanón lafetovat do stíhače tanků.Nevidím jediný důvod proč to u mého návrhu nepoužít.
A to nepočítám s tím, že bychom opravdu chtěli mít možnost zvětšovat nebo zmenšovat vzájemný rozdíl náměrů. To by vyžadovalo mít pro každou zbraň samostatné uložení, samostatný štít atd. Vzdálenost mezi kanóny by se opět musela zvětšit, tentokrát mnohem výrazněji.

To s těmi dvěma štíty máš pravdu, a přiznám se že mne to při tvorbě návrhu nenapadlo-podle mne by to ale nemusel být až takový problém. Měl bych asi uvést jaký mezích by se pohyboval rozdíl v náměru-byli by to 0°-max.3° spíš by se při palbě na běžnou vzdálenost pohyboval rozdíl do 1°. Takže lafetace by vyžadovala kolébku a náměrové mechanizmy pro dvě děla jako jeden celek+ nějaké to jemné zpřevodování na nastavení onoho rozdílu-ten by se nastavoval pravděpodobně automaticky se vzdáleností-ale nevím nechci kecat,toto nemám promyšlený.

Proč by se tam měl kanón plus munice vejít? kromě výše uvedeného platí A) munice pro KwK 36 je podstatně kratší a užší než pro KwK 43

Obrázek

Druhý náboj zprava je Pzgr.39 pro KWK 43 třetí zprava pro KwK 36

B)U mého návrhu velitel sedí v převisu korby nad pásy-proto sem ho tam umístil-z fotek jež jsi sem dal usuzuji že ve ferdinandu sedí velitel klasicky vedle děla-daní za toto mé uznávám spíše nouzové řešení (umístění velitele mimo základny vany)
je nemožnost zkosení bočního plátu nástavby na straně velitele=nárůst rozměrů i hmotnosti.

Když už jsem u použití sériových věcí bez úprav - pochopil jsem dobře, že ta korba sériového Tigera není až tak úplně sériová ale výrazně modifikovaná? To přesunutí motoru by znamenalo v podstatě nový stroj. Má to přesunutí motoru nějaký důvod co mi uniká? Já jen že mi přijde výhodnější tu nástavbu umístit spíš po vzoru Jagdtigera
Díky za podnětný návrh.
Jednou z výhod tohoto uspořádání je lepší průchodnost terénem-ale to nemám v tomto konkrétním případě ověřený takže se k tomu vyjádřím později.(Jinak mne se stroj jež navrhuji musí i líbit-přiznám se že i to byl důvod volby této koncepce)
A není lepší použít jednu hlaveň silnějšího děla, než dvě o stejné váze? Pokud mají dvě hlavně zvýšit šanci na zásah, tak bych raději použil jednu hlaveň, která by byla delší (tedy přesnější a s větší úsťovou rychlostí). Já jsem, asi pořád nepochopil výhodu dvojhlavňového tanku s identickými děly.
Jak jsem psal-v protitankové oblasti nepřináší můj návrh oproti použití jednoho KwK 43 žádné výhody-potud jsou všechny Vaše námitky oprávněné. Problém je, že (tedy nevím to jistě) podle mých informací byla počáteční rychlost HE granátů limitována jejich schopností snášet tlakové(?) namáhání při výstřelu.Proto pokud by měl mít 88mm HE granát počáteční rychlost např.1000 mps musel by mít silnější stěny pláště a tudíž i menší výbušnou nálož=(asi)nižší účinnost. To byl jeden z důvodů(tuším-četl jsem to někde, kde si teď nevybavuji) proč Americký Sherman s kanónem 76mm M1 nenahradil starší verze s 75mm kanónem 100%.
To je také podle mne,resp.nevím to jistě, důvod proč HE granáty kanónů KwK 42 či 43 mají o více než 200mps nižší počáteční rychlost než AP granáty.

V roce 43 Němci neměli-a vzhledem k výše uvedenému ani nemohli mít v dané ráži-tankové dělo s vyšším HE potenciálem než mělo 88mm KwK 36.

Tak to jsou ve stručnosti některé důvody-ve všech argumentech si však nejsem úplně jistý , takže se možná mýlím.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

No pokud není dvojhlavňová koncepce proti tankům, ale pro střílení HE munice, tak je pořád lepší použít třeba jeden 122+mm HE, než dva 88mm.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Budu jízlivý.. jediný argument proč říct ano této koncepci je - MAMMOTH TANK JE TAK SEXY! Tímto zdravím všechny hráče Command and Conqueror
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Fikce, dohady, dotazy“