Přehled válečných plavidel jednotlivých států k roku 1904

Moderátoři: jarl, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Přehled válečných plavidel jednotlivých států k roku 1904

Příspěvek od kacermiroslav »

Přehled válečných plavidel jednotlivých států k roku 1904
Novověk



Především pro zájemce o rusko-japonskou válku, která hojně probíhala na moři v letech 1904-1905 jsem z dobrého zdroje vytáhnul pár přehledů o námořních silách jednotlivých států světa a jejich vývov od ukončení občanské války v USA.

Jak je většině čitatelů asi známo, první tzv. moderní (tj. pancéřové) lodě se začali stavět kolem roku 1860, tedy v mezidobě dvou významých válečných bojů a to Krymské a Občanské válce v USA. Jak známo, každý válečný konflikt je mimo jiné koncentrace "mozků", kteří se snažejí vymyslet a postavit ještě důmyslnější stroje na zabíjení a vedení války. A jelikož v polovině 19.století došlo k nárustu palebné síly a účinnosti děl, začala se hledat i odpovídající ochrana plavidel. Tento trend pak pokračoval až do poloviny 20.století a neustále se střídal s technickým pokrokem v účinnosti děl a kvalitě pancéřování. Pokud byl vymyšlen pancéř, který odolal tehdejším zbraním, už se konstruovalo dělo, které jej dokázala probít. Poté co takové dělo bylo postaveno, už se zase vymýšlel nový pancéř, materiály, technologie atd.

Samozřejmostí pak je, že tehdejší hlavní světové námořní velmoce Velká Británie a Francie si nemohli tento pokrok zaspat a stavěli podle nových ideí a požadavků obrovské množství plavidel, které by jim umožnilo udržet pod kontrolou a ochranou jejich obrovské celosvětové kolonie. Ovšem i další země chtěli mít podíl na rozdělování koloníí a mimojiné za tímto účelem začali stavět svá loďstva. A jak šel pokrok v technologiích a konstrukcích, zkracovaly se časy nutné k výrobě plavidel atd., byla tu příležitost i pro námořní země druhé a třetí třídy, aby se pokusili změnit poměr sil. Mezi takové země, které od roku 1866 do roku 1887 počet svých plavidel (tonáže) zněkolikanásobili patřilo Německo, Rusko a Itálie. Všechno země s velkými ambicemi. Především pak císařské Německo využilo svého obrovského průmyslového potencionálu a od konce 19.století budovalo silné loďstvo, které ze země třetí třídy udělalo světovou námořní velmoc. A právě obava ze sílícího vlivu Německa a i dalších zemí vedla nakonec k vypuknutí řady moderních válek, které se mimo jiné rozhodovali i na moři (Čínsko-Japonská válka v letech 1894-1895; Rusko-Japonská válka v letech 1904-1905; Balkánské války, Válka mezi Tureckem a Itálií atd.). Vše nakonec nekontrlovatelně spělo k prvnímu celosvětovému konfliktu "Velká válce", později známé jako První světová válka.

A právě První světová válka (WW1) ukázala sílu námořníctva a účinnost blokády. Dá se zjednodušeně říct, že blokáda Německa zavedena Francií a především pak Velkou Británii, nakonec donutila přimět Německo jednat o příměří v listopadu 1918. Protože německé námořnictvo odmítlo v důsledku katastrofálního nedostatku potravin a vůbec celkové situace v námořnictvu svou poslušnost. Také vnitrozemí císařství bylo tragicky zasaženo nedostatkem potravin a v důsledku blokády tak od roku 1914 do roku 1918 v Německu zemřelo podle odhadů na 750.000 lidí ! S takto poškozeným zázemím již Německo a jeho spojenci nemohli dlouho vydržet válčit. Tím se naplno ukázala síla námořnictva.

Obrázek

První tabulka ukazuje vývoj námořních sil jednotlivých evropských velmocí přičemž je zde velmi dobře vidět prudký vzestup Vilémovského Německa.


Obrázek
Pro samotné srovnání stavu námořních sil všech větších světových velmocí slouží tato druhá tabulka. Stav je zaznamenán k roku 1904, ještě k době před vypuknutím Rusko-Japonské války, která za pouhý rok dokázala do té doby silní Rusko sesadit o několik příček níže. Ročenky námořních plavidel jako např. Jane´s Fighter pak roku 1905/1906 u mnoha ruských plavidel musela vykazovat údaj POTOPENA nebo ZAJATÁ. Nicméně v té době již bylo císařské Německo na třetí pozici mezi světovými velmocemi a cílevědomě se snažilo dotáhnout na první Velkou Británii, kterou vidělo jako svého největšího rivala. Nové kolo zbrojení pak bylo odstartováno v roce 1906, když byla v Anglii na vodu spuštěna přelomová konstrukce bitevní lodě Dreadnought.

Co se Rakouska-Uherska týče, dokázala tato země s pár stovkami kilometrů přístupu k moři, vybudovat poměrně silné námořnictvo, které se dostalo až na osmou příčku mezi všechny státy světa. O příčku lépe na tom bylo Japonsko, ale jeho síla tkvěla především v pancéřových křižnících, které byly stavěny tak, že mohli vést boj i s bitevními loděmi. Což se ostatně ukázalo právě v průběhu Rusko-Japonské války.


Zdroje:
Válečné lodě (2) - Hynek, Klučina - 1986
vlastní hlava:-)
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“