Cušima - jedna z největších námořních událostí

Moderátoři: jarl, Pátrač

Odpovědět
Jelínek Milan
desátník
desátník
Příspěvky: 40
Registrován: 28/11/2010, 14:42
Bydliště: Hradec Králové
Kontaktovat uživatele:

Cušima - jedna z největších námořních událostí

Příspěvek od Jelínek Milan »

CUŠIMA, NOVÉ TÉMA PRO JIŘÍHO KOVAŘÍKA
Části:
1) O knihách a knize.
2) Interview s autorem.

ČÁST PRVNÍ: O KNIHÁCH A KNIZE
Zájem o knihy vynikajícího spisovatele Jiřího Kovaříka ani za soudobého usedavého šetření českého občanstva vším, tedy i financemi, neustává. Jeho proslulá „napoleonská řada“ vykazuje stálý odbyt a je ozdobou knihovny každého, kdo se zajímá o grandiózní vojenské události, které na Evropu kladivově udeřily mezi Velkou francouzskou revolucí a smrtí „velkého Korsičana“ v r. 1821. Přehled Kovaříkových literárních opusů může čtenář těchto řádků nalézt na http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C ... pisovatel), zajímavý je také autorův web na http://napoleon-knihy.blogspot.com/, zde jen pro neobeznámené podotýkám, že uvedená díla nejsou brožurkové kvintesence, nýbrž rozsahem i obsahem většinou mimořádně sdělné a fortelně provedené vhledy do klasicistní doby velkého váleční – od španělských břehů po Moskvu a od Millesima přes Slavkov po Lipsko a Waterloo (Jiřího kniha o této bitvě tu bude co nevidět). A nejde jen o podrobné a poutavě napsané referáty o taženích a bitvách, nýbrž také o někdy až latentní seznamování s Napoleonovým relativním pokrokářstvím, ekonomickými, sociálními a kulturními statusy zainteresovaných zemí, s dobovým životním stylem všeobecně... Militární záležitosti tu ovšem samozřejmě stojí významně v popředí, jako momenty hybnosti evropského světa, který se po napoleonských válkách respektive po porážce stodenního císařství a „tanečním“ vídeňském kongresu v r. 1815 začal epochálně měnit, ve smyslu nejen politickém, ale i technickém, kulturně-společenském... Stejně kvalitní jsou Kovaříkovy literární paralelní exkursy a suplementy („D´Artagnan a ti druzí“, „Hrabě Monte Christo a ti druzí“…).
Pro nás, příznivce historie námořního vojenství, bylo obzvláště potěšitelné, že po dvou „korzárských“ souborech dílčích příběhů vytvořil Jiří Kovařík skvělý „Trafalgar“, opět velmi obsáhlou, propracovanou knihu s „nelsonovským“ námětem, jež v zemích českých po mnoho desetiletí chyběla všem, kteří nedisponují zahraniční, najmě na to téma přebohatou francouzskou literaturou, anebo nemají potřebnou jazykovou výbavu.
A teď Jiří hodlá zaplnit další černočernou mezeru v populárně-historické maritimní české literatuře; totiž napsal knihu „Cušima – poslední námořní bitva rusko-japonské války“! Je vůbec s podivem, že se i tohoto namoutě kolosálního a bonitního tématu chopil některý tuzemský erudovaný, kvalifikovaný autor až nyní, vždyť u nás pradávno vyšly jen přinejmenším dobrá „Tragédie u Cušimy“ F. Thiesse (1934) a třídně tendenční „Cušima“ Novikova-Priboje (1954), a pak už jen krátká pojednání v časopisech a na webech – šablonovitě povšechná, nic nového nesdělující, mnohá i nepodařená. Přitom bitva u Cušimy si co do dramatičnosti a významu v mnohém nezadá např. s těžkými americko-japonskými střetnutími na Pacifiku a mořích jihovýchodní Asie za druhé světové války!...
Dostalo se mi cti a potěšení číst předfinální verzi této nové Kovaříkovy práce a nemohu skrývat nadšení, které se mě jalo už po několika stránkách. Ano, kdybych měl sto klobouků, každý před autorem smeknu, protože ta kniha za to stojí. Stejně jako „Trafalgar“, obsahuje i toto dílo kvalitní vylíčení jedné z největších námořních bitev všech dob, ba celé pomýlené anabáze ruské II. Tichooceánské eskadry ku své popravě v Korejském průlivu 27. a 28. května 1905. V bitvě u Cušimy eskadra ztratila:
- většinu ze svých padesáti plavidel (z 8 bitevních lodí 6 potopeno a 2 zajaty, z 9 křižníků byly zničeny 4 atd.),
- přes 5000 námořníků, kteří zahynuli v pekle granáty ubíjených, hořících, vybuchujících a tonoucích obrněnců, křižníků a torpédoborců,
- na 5000 mužů (včetně velitele eskadry, v-adm. Z. P. Rožestvenského), kteří i s některými loděmi skončili v potupném, ale spásném zajetí.
Byla to největší ruská námořně-vojenská katastrofa všech dob – lidsky i strategicky, která ostatně přímo předznamenala prohru carského státu v rusko-japonské válce v l. 1904-1905 a tím i celkový politický vývoj na Dálném východě až do r. 1941 a koneckonců i revoluční pohyb na Rusi, jenž vyvrcholil bolševickým převratem v r. 1917.
Co však víc! Kovařík ani tady nejde cestou sice pečlivé, ale pouze faktografické sumarizace, výkladu s poměrně obvyklým kupením všelikých politických, personálních, technických, dějových, polohových aj. údajů do hromady „účetnického“, čtenářem mnohdy těžko vstřebávaného a ani neprožívaného textu, nýbrž opět zvolil „trafalgarský“ kadlub, tedy ač je jeho vyprávění fakty žokově napěchováno, obsahuje i bohatě citací z osobních vzpomínek a hlášení. Chromatika autorova sdělování je tak i tentokrát obohacena o sugestivně živoucí tónovou škálu, díky níž se vnímání textu stává pocitovou záležitostí; vyprávění mě do dějovosti knihy - martyria sestavování eskadry, hullského incidentu, plahočení se loďstva kolem Afriky a jižní Asie i strašlivé scenérie bitvy v Korejském průlivu a na Japonském moři - vtahovalo jako malström. Skript jsem četl vpravdě „na jeden dech“, jako nefabulovaný, vrcholně napínavý, svízelný osmiměsíční příběh dvanácti tisíc málo bojově připravených ruských mužů, kteří, ovládáni hrubě železitou vůli Rožstvenského, se i po zkáze I. Tichooceánské eskadry a pádu Port Arturu sunuli v ocelových schránách svých lodí k monumentálně tragickému zakončení výpravy, a to kvůli buldočí tuposti petrohradského vojenského centra.
Nemyslím však, že jako v případě „Trafalgaru“, tak i zde by si Jiří přepisováním a implementací memoárových fragmentů zejména někdejších účastníků cušimské hekatomby usnadňoval práci! Vždyť i tak musel prostudovat mnoho pramenů, zvládnout pojmosloví, systemizovat tematické složky děje, syžet zpevnit kvádry i cihličkami faktů, vykreslit figury, popsat lodě, činnost v přístavech i nautickou fázi pohybu Tichooceánské… a až tento sřetězený základ hustě osazoval citacemi, které zase musel někde vyhledat - odkudsi vydloubat, přeložit, zapracovat do narativní linie…! Jsem znovu rád, že si Kovařík i tentokrát vybral tuto metodu, neboť v případě publicistiky a literatury faktu je z čtenářského hlediska, tedy co do sdělnosti, výtečně fungující. V důsledku totiž i tuto masivní Kovaříkovu práci čtenář vnímá až bytostně a jako „literární film“ (omlouvám se za protimluv), a jeho excitovaným nazíráním autor manipuluje znovu odkrytým, jako by 3D prostorem přes sto let staré události, jež by jinak zůstala v našich poměrech ve sklepní tmě minulosti, zasypaná všelikými následnými vrstvami dějin. Skutečně hloubavý zájemce o téma je za tuto náramně realistickou projekci do milieu přelomu 19./20. století vděčný, protože nechce znát jen neživou, statickou šeď hemživých údajů, nýbrž i jevy, zvuky a pachy lodního prostředí, a především lidi – hlavní, dynamické činitele událostí, jejich autentické příběhy, jejich psýchu… i jejich bolest, i jejich vysvobození.
Nemohu jinak, než Kovaříkovo další nesmírně zajímavé dílo čtenářstvu doporučit – o bitvě u Cušimy je v něm víc, než bylo kdy kým v oblasti populární literatury za posledních padesát let do jedné knihy napsáno, neboť co jsem o Cušimě četl, byly většinou buď právě více či méně propracované kumuly údajů a běžných popisů, analýzy až matematické, anebo memoáry až tlachavé.
„Cušimu“ Jiřího Kovaříka vydá třebíčský AKCENT v příštím roce.

ČÁST DRUHÁ: INTERVIEW S AUTOREM
Mgr. Jiří Kovařík žije a pracuje v Kladně, kam jsem si dovolil mu poslat několik otázek, které se k jeho knize o bitvě u Cušimy váží.
MJ: Proč jste se odhodlal či dokonce odvážil vzdálit od evropské militární tématiky konce osmnáctého a začátku devatenáctého století a vypracovat knihu o dálněvýchodní bitvě u ostrova Cušimy v r. 1905?
JK: Odvážil je správné slovo, byla to ode mne dost drzost a navíc proti mým proklamovaným zásadám, že v militariích „nepřelezu“ dál než za prusko-francouzskou válku. Jenže já si do značné míry ve většině knížek plnil klukovské sny a vracel se k tomu, co mě uchvátilo někdy kolem patnácti, plus minus. Tenkrát mi táta vypůjčil z knihovny „Cušimu“ Novikova-Priboje a já obzvlášť druhý díl hltal… Jednu dobu jsme navíc plastikově modelařil a před dvěma, třemi lety mě posedla chuť k něčemu pěknému se vrátit; vyhrál „Kňaz Suvorov“, stavebnice ruské firmy „Zvezda“, k ní pak jako povinnost patřil „Mikasa“ od Hasegawavy. Při stavbě jsme zabrousil na ruské weby, nadšeně prohlížel snímky těch nádherných lodí a říkal si, že tohle by mohlo být skvělé téma a docela dobrá kniha, když ji nezkazím…
MJ: Podle vašeho zasvěceného názoru: Z jakých hlavních příčin došlo nikoliv k vítězství, nýbrž ke katastrofě ruské II. Tichooceánské eskadry u Cušimy?
JK: Začnu otázkou jako první odpovědí na otázku. Co bylo ruským cílem? Znovuzískání převahy na dálněvýchodních mořích. To mělo určitou naději na úspěch jen v případě, že by II. Tichooceánská vyprostila I. Tichooceánskou ze zablokovaného Port Arturu. Jakmile Port Artur padl (což bylo v době, kdy se II. Tichooceánská nalézala u jihoafrických břehů), stalo se ovládnutí Žlutého a Japonského moře chimérou a cestou ke katastrofě. Záměr sestavit v oné době loďstvo takřka na druhé polovině zeměkoule a poslat je kolem tří kontinentů na cestu, na které není ani jedna vlastní základna, to byla sice věc hodně troufalá, jenže se menší ruská uskupení se takhle z Baltu či Středomoří na Dálný východ dostávala běžně, takže to je až příčina druhotná, stejně jako nedostatečná vycvičenou a stmelenost posádek, rozdíly v kvalitě munice či taktickém nadání velitelů a schopnosti loďstva manévrovat.
MJ: Nepochybně vás při práci na knize zaujala některá postava cušimského dramatu víc než jiné. Která to byla a proč?
JK: Mám sklony k romantismu a heroickým věcem, takže to nebude Rožestvenskij, byť je jak postava ze Shakespearova dramatu, ale kapitáni dvou obrněnců, Buchvostov z „Imperatora Alexandra III.“ a Serebrennikov z „Borodina“. Zejména ten první si zasluhuje hluboce se poklonit…
MJ: Když odmyslíme pokrok v oblasti námořně-vojenské techniky, které podobnosti a jaké rozdílnosti mezi bitvou Cušimy a bitvou u Trafalgaru shledáváte? Lze vůbec hovořit o analogiích?
JK: Určitě lze, první představuje největší bitvu plachetních lodí, druhá největší bitvu parních lodí v době, kdy floty ještě neohrožovaly ponorky a letectvo. Ze strategického hlediska je tu také paralela. Napoleon si vytyčil strategický záměr se stejně malou znalostí reálných podmínek jako to udělal car Mikuláš, a oba na provedení trvali. Jeden chtěl vybojovat převahu u britských a druhý u japonských břehů v podmínkách, kdy to prostě nešlo. Plavba Kombinované floty z Evropy do Karibiku a zpět byla stejně impozantní záležitostí jako plavba z Libavy do Korejského průlivu. Když Villeneuve vyplouval z Cádizu a Rožestvenskij se své poslední zastávky u asijských břehů, věděli oba, že mají mizivou šanci na vítězství. Vycvičenost Francouzů a Španělů byla v porovnání s Brity mnohem slabší, stejně jako u Rusů vůči Japoncům, a nahrazovali tyto nedostatky nesmírnou obětavostí. Jsou tu i drobnější paralely, třeba Dumanoir utíkající z bitvy stejně jako Enkvist. Hlavní rozdíl naopak je v tom, že Napoleon po zprávě o Trafalgaru (dostal ji na Moravě) došel ke Slavkovu a Mikuláš jen k hořkému míru… Přesto si vítěz od Slavkova počínal vůči Villeneuvovi mnohem drsněji než imperátor vší Rusi vůči Rožesvenskému.
MJ: Už dříve jste mi sdělil, že vás práce na knize o bitvě u Cušimy náramně bavila. Proč tomu tak bylo?
JK: Protože z nashromážděné literatury vycházel velmi plastický obraz dějů, podmínek, lidí i lodí, za což děkuji i vám; bez zapůjčení Corbettovy práce „Maritime Operations in the Russo.Japanese War 1904–1905“ by to nebylo ono; tahle kniha je tím nejdůkladnějším rozborem, jaký kdo o Cušimě napsal.
MJ: Které další knihy připravujete?
JK: Zatím se vracím k Napoleonovi, po dvoudílném Waterloo mám rozepsaný dvoudílný rok 1812, tedy ruské tažení; obě to jsou pojetím i graficky jiné knihy, než jsem psal, a „Cušima“ bude vypadat podobně, na tom jsme se s nakladatelem už dohodli. Pokud jde o námořní historii, trochu jsem do ní zabrousil ve „Válce Řeků s Peršany“, kde je hodně kapitol věnováno záhadami opředené Salamině a řeckému i perskému námořnictvu. Už dva roky si pohrávám s myšlenkou a sbírám materiály na Jutsko/Skagerrak 1916. Lákají mě i koaliční (francouzské revoluční a napoleonské) války na moři…
MJ: Děkuji za rozhovor, přeji mnoho zdaru v literární práci i pohodu v soukromí.
Milan Jelínek
Kontakt na autora příspěvku: jelinmi@seznam.cz
Více o rusko-japonské válce na http://www.r-j-valka.webnode.cz, případně (o námořním vojenství v l. 1815-1905) na http://www.oldships.cz.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Tak to se máme na co těšit. Nakladatelé jak se zdá konečně pochopili, že dějiny námořního válčení nezačínají rokem 1939 a chystají se vydávat i knihy věnující se starším konfliktům. Letos druhý díl Port Artur, příští rok Cušima, a za nějaký čas snad i ta bitva u Jutska.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Cušima - jedna z největších námořních událostí

Příspěvek od Polarfox »

Aneb co už dokáže dnešní filmová technika:
http://www.youtube.com/watch?v=B8pgEuVkuk0 (od 1:43)
https://www.youtube.com/watch?v=P5ze4-iFEL4
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Cušima - jedna z největších námořních událostí

Příspěvek od skelet »

Dle toho co jsem si vyčetl, tak je to z japonské televizní minisérie Saka no ue no kumo
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Cušima - jedna z největších námořních událostí

Příspěvek od Zemakt »

Moc pěkné a ty jejich finální kukuče se zpěvem jako podbarvením taky stojí za to :rotuj: .
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“