Konstrukce podmořských člunů do roku 1904

Moderátoři: jarl, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Konstrukce podmořských člunů do roku 1904

Příspěvek od Rase »

Obrázek

Doba, kdy se námořní válka přemění ve válku podmořskou,
kdy nebude možno vidět, kdo je z protivníků poražen a kdo zvítězil,
nepřijde bohdá ještě tak brzy - ostatně, myslím, že jen na prospěch člověčenstva.


Podmořské čluny

Stručný tento popis nejdůležitějších konstrukcí podmořských člunů nezavdává ovšem dosud podnět ku přesvědčení, jakoby již nadešla doba, kdy se z obavy před hrozivými podmořskými čluny nebudou více stavět ohromné lodi pancéřové, a kdy bude tím učiněn konec všem námořním válkám. Majíť podmořské lodice dosud velké nedostatky a čekají na mnohé zlepšení, takže není ještě ustálen konečný, dokonalý jich tvar. Avšak i kdyby tomu tak bylo — není tomu dávno, pouze několik desítiletí, kdy se myslilo, že opatří-li se boky lodi silnými pancéřovými deskami, stanou se lodi nezničitelnými. Leč vynalezena zase nová děla, která ničí každý pancéř, vynalezena torpeda i ochrany proti nim, a námořní válčení trvá dále.

V roce 1904, sepsal inženýr Al.Tvrdý, skvělý souhrn většiny známých konstrukcí podmořských člunů, které do té doby vznikly.
Text byl otištěn v časopise Epocha a nechávám jej v původní podobě, jak jsem jej našel na webu bejvavalo.cz


Zvykli jsme si již odedávna nazývati člověka pánem přírody, a málokomu napadne, aby pochyboval o pravdivosti tohoto rčení. Kulturní dějiny nám skutečně předvádějí řady úspěchů, jichž člověk dosáhl. Pohleďme jen na moře. Od té doby, co člověk pustil na vodu první člunek, až do dnešního dne, kdy hrdé parníky brázdí vlny okeanu — jaký to obrovský pokrok!
Domnělý vládce přírody má nyní bitevní lodi ohromných rozměrů s posádkami po stech lidí, přenesl svoji zášť ze země na vodu, válčí a topí tu svého nepřítele. Zkrátka, mohli bychom myslit, že člověk pokořil své libovůli také okean, ohromnou to hladinu vodní, která zaujímá 73% celého povrchu zeměkoule. Leč není tomu tak. Co se stane, když jej zastihne bouře uprostřed rozbouřených vln? Pohltí jeho skořápku plovoucí na povrchu vody a pohřbí ji i s lidmi na mořském dně!
Již dlouhou dobu se proto lidé zanášeli myšlenkou sestrojit takovou loď, která by mohla plout pod vodou jako ryba a nebyla vydána hříčce vln dmoucích se na povrchu zrádného moře.
Prvý, kdo pojal myšlenku sestrojit podmořský člun, byl roku 1604 Angličan K. Bern, a nedlouho po něm (1624) měl podobnou myšlenku Hollanďan VanDrebbel, jenž takový člun skutečně sestrojil a demonstroval jej v Londýně. O vynálezu Drebbelově je známo, že loďka byla celá ze dřeva a uváděla se v pohyb pomocí několika párů vesel. Rovněž málo víme i o druhém modelu, který byl sestrojen v Hollandsku, v Rotterdamě r. 1653.
Po mnoha pokusech se konečně podařilo r. 1770 Angličanu Day-ovi sestrojiti člun poněkud dokonalejší; při hlavním pokusu se však loďka potopila a již nevyplula. Day při tom utonul.
R. 1773 sestrojil Američan Bushnell podmořský člun, který se nazýval »Turtle« (t. j. Želva), ač se podobal víc kouli nežli želvě. V hořejší jeho části se nacházel otvor ve vyvýšené věžičce, kterým mužstvo lezlo dovnitř. Loďka se pohybovala vpřed pomocí vesel a kormidla. Krom několika ručních čerpadel a nejnutnějších přístrojů bylo v loďce dále jednoduché torpedo; aby se loďka neobrátila, měla u dna připevněnou přítěž. Vynálezce se pokusil — při válce za neodvislost Ameriky — zničit anglickou loď, ale byl by málem sám zahynul.
Jiná podmořská loď byla sestrojena známým vynálezcem parníků Fulton-em roku 1797, a zlepšena byla r. 1781, načež byla zkoušena ve Francii na řece Seině. Loďka se jmenovala »Nautilus«, byla dlouhá 6½ m a vysoká 2½ m, a měla tvar doutníku. Místo dřeva užil Fulton na její stavbu železo a měď. Plaval-li člun tento na povrchu vody, bylo naň možno připevnit malou plachtu. Uvnitř seděli tři lidé, kteří ji uváděli v pohyb pomocí kola. Poněvač loďka zkoušku velice dobře obstála, byla poslána do Brest-u, kde se u přítomnosti samého Napoleona I. potopila do hloubky 8 m a plavala pod vodou různými směry více než hodinu. Při druhém pokusu byla prý pod vodou 5 hodin. Napoleon však nepohlížel na vynález vážně, a tak se stalo, že loďka i sám vynálezce byli zapomenuti.

Od těch dob zkoušelo svůj důvtip mnoho povolaných, leč málo bylo vyvolených, jimž by se podařilo sestrojit model, který by vyhovoval lépe než modely dosavadní. Sluší tu vzpomenout na př. bývalého pruského poddůstojníka W. Bauer-a, jenž jiné jinak dosti zdařilé pokusy konal r. 1848 v Kiel-u. Další z nich jest Američan Philipp, jenž roku 1851 sestrojil člun dlouhý 12½ m a vysoký 1¼ m, který se pohyboval šroubem s ručním převodem. Tato loď opatřená dělem utonula však i s vynálezcem při hlavní zkoušce na jezeře Erie. Neúspěch tento však přec neodstrašil od následování. Čím více životů vyžadovaly nebezpečné pokusy za oběť, tím víc se jich dělo. Poněvač pak typ lodi, její tvar a způsob stavby, nelze nikterak změnit, dály se pokusy jinými směry. Vynalézány nové motory, nové způsoby potápění lodí, nové způsoby jich osvětlování v mořských hloubkách a t. d. Jednou z takových pozdějších konstrukcí je člun Francouze Rion-a z r. 1861, který byl asi 5 m dlouhý a 3¼ m v průměru; uváděn byl v pohyb parním strojem, jehož kotel vytápěn éthérem. Potápění člunu se dělo tím způsobem, že se do zvláštních nádrží umístěných ve dně vpouštěla voda. Parní stroj se zde však neosvědčil, pročež jej celá řada jiných konstruktérů nahražovala motory jinými. Zejmena sestrojovány motory elektrické, plynové, tlakovzdušné, motory hnané kyselinou uhličitou, dále petrolejové, naftové a benzinové. Poněvač potápění se člunů pomocí vody vpuštěné do uzavřených nádrží mělo veliké nevýhody — zejmena bylo nemožno vyplout na povrch moře, když selhala čerpadla — byly užity různé jiné prostředky, jako vodorovná kormidla, svislé šrouby a zmenšení objemu loďky. Takovým způsobem sestrojeny modely mnohem dokonalejší, leč přec ne tak dokonalé, aby bylo možno přistoupit ke stavbě řady lodí jiných, zbudovaných podle některého z dosavadních typů. Nevýhody vzniklé užitím pouze jednoho motoru (na př. pouze parního stroje) přiměly konstruktéry k tomu, že začali užívati dvou motorů různých. Tak loďka Američana Alsten-a z r. 1863 měla parní stroj a elektromotor. Prvý uváděl člun do pohybu v případě, když se nacházel na povrchu moře; jakmile se potopil, byl poháněn elektřinou. Potápění se dělo napouštěním vody dovnitř. Podobně i loď sestrojená admiralem Bourgeois-em a Brenn-em, jejíž váha vytlačené vody byla 450 T, byla uváděna v pohyb pomocí šroubu, jenž byl poháněn parním strojem neb motorem na vzduch stlačený na 80 atm. Potápění této lodi se dělo trojím způsobem; buď se napouštěla voda do uzavřených nádrží, nebo svislými vrtulemi, nebo konečně zmenšením objemu. Na přídě lodi byl přístroj na vrhání torped. V lodi bylo místo pro několik lidí, kteří mohli zůstat pod vodou po několik hodin. Při zkoušce s touto lodí vyšlo na jevo, že ač byl každý její detail pečlivě promyšlen, přece měla špatnou stabilitu a nemohla býti proto užívána. Rovněž nevyhověl svému účelu člun Francouze A. Konstantin-a z r. 1894, velice neesthetického tvaru kotle přikrytého. S obou stran vyčnívaly z něj dva válce s písty. Když byly písty vtlačeny dovnitř, zmenšil se tím objem člunu, což mělo za následek, že se člun potopil; když byly písty opět vytlačeny ven, vyplul člun na povrch. Loďka tato se pohybovala šroubem hnaným lidskou silou — tedy opět krok do zadu.
Zmínku zasluhuje též člun Drzewieckého, tvaru doutníku s vyvýšenou prostřední částí, která měla sloužit jako schránka pro hlavy čtyř mužů, kteří tvořili posádku člunu. Člun se pohyboval šroubem, který byl opatřen kloubem tak, že jej bylo možno otáčeti všemi směry a tím zároveň užit místo kormidla. Na dně člunu byla dvě závaží posuvná pomocí řetězů vpřed i vzad, čím se dosáhlo, že se člun nakláněl buď předem neb zadem dolů, a tím se jeho poloha dala znamenitě měnit. Zařízení toto však nelze doporučiti z toho důvodu, že se ono důmyslné přesouvání může stát osudným, kdyby řetěz seskočil s kladky nebo se přetrhl. Několik člunů těchto, které ruská vláda zakoupila pro ochranu svých moří, bylo zanedlouho vzato z oběhu. Roku 1884 zlepšil Drzewiecki ještě konstrukci svých člunů, ale opět bez úspěchu.

Roku 1885 sestrojil Švéd Thorsten Nordenfeld člun o 64 T (váhy vytlačené jím vody, 13 m dlouhý), jenž byl poháněn parním strojem, a to parou z kotlu, když byl na hladině moře, a parou z přehřáté vody, když byl pod vodou. Zařízení jeho je vidět na obrázku, kde pohroužení pod vodu bylo možno provésti též tím, že byly uvedeny v pohyb dva svislé šrouby po stranách lodi. Touže dobou se konaly pokusy ve Španělsku se člunem důstojníka Peral-a s uspokojivým prý výsledkem a v Anglii se člunem »Nautilus«. Podrobnosti o těchto dvou lodích se však nedostaly do veřejnosti. Roku 1880 se opět vyskytla ve Francii konstrukce podmořského člunu. Vynálezce Gustav Zédé nazval svoji loď »Gymnote«, a poháněl ji šroubem pomocí elektromotoru a batterie akkumulatorů. Potápění se dělo tím způsobem, že se tlačila voda do nádrže ve člunu. Mnoho se též mluvilo i o Goubetově podmořském člunu, který byl rovněž poháněn elektricky; roku 1896 byl proveden ve větším měřítku. O těchto francouzských lodích byla však již v našem listě učiněna několikrát delší zmínka. Od těch dob se vynořila opět celá řada různých návrhů, z jichž dlouhé řady dlužno zde vzpomenout pouze amerických konstrukcí od Tuch-a, Farnella-a a Fletsher-a.
Ve Spojených Severoamerických Státech zabývají se vážně dvěma konstrukcemi podmořských člunů. Jedna z nich »Argonaut«, nemá pod vodou plout, nýbrž jezdit po dně. Loď taková zobrazená na obrázku se spouští na dno jako potápěcí zvon a je opatřena třemi koly, z nichž jedno slouží za kormidlo podobně jako u tříkolových velocipedů. Dokud se loď nepotopila až na dno, uvádí se v pohyb šroubem. Na předku lodi se nachází otvor pro potápěče. Patrno z toho, že člun není určen pro účely bitevní. Druhý americký typ člunů podmořských, »Holland«, o němž bylo rovněž obšírněji referováno ve zmíněném článku tohoto listu, byl sestrojen vlastně již roku 1875, načež zdokonalen a r. 1892 a r. 1896, a ještě nyní se neustále jeho konstrukce zdokonaluje. Jest opatřen několika torpedy a vyzbrojen mimo to batterií akkumulatorů, čímž se vlastně stává velice nepohodlným a nepraktickým.

K podmořským člunům se řadí zajímavá podmořská observatoř Tozelli-ova nehybný to druh potápěcího zvonu, ve které může se nalézati 14 lidí, a kde je možno i po několik hodin za sebou pozorovat život na mořském dně při obyčejném tlaku atmosférickém. Zvláště krásné jsou fotografie mořského dna zhotovené v tomto přístroji, neboť se vyznamenávají velikou přesností. Americký podmořský člun typu »Holland«, vyvíjený od roku 1875. Při fotografování dna obyčejným způsobem nutno totiž moře osvětlovati, zvláště v tom případě, když se fotografuje ve velké hloubce. Osvětlování moře žárovkami je však velice nákladné a málo vydatné; mimo to vábí světlo k sobě velké množství ryb a různých živočichů, kteří se vyznamenávají svojí pohyblivostí. Při takovém obecenstvu pak ovšem nelze fotografovat na čas, nýbrž pouze jen momentně.


Zdroj:
časopis Epocha (1904) - ing. Al.Tvrdý
http://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=61
http://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=61&stranka=2
http://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=61&stranka=3

Obrázek
Alstenův podmořský člun

Obrázek
Fultonův Nautilus s rozepjatou plachtou

Obrázek
Americký podmořský člun Argonaut

Obrázek
Podmořský člun Bourgeoise a Brenna

Obrázek
Americký podmořský člun typu Holland

Obrázek
Goubetův podmořský člun

Obrázek
Drzewieckého podmořský člun
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Konstrukce podmořských člunů do roku 1904

Příspěvek od kacermiroslav »

Dobrá knížka co se historie ponorek týče, je "Ponorky válka pod vlnami" od Roberta Hutchinsona (Naše vojsko 2008). Jsou v ní poměrně dobře popsané všechny historické modely, které jsou zde uvedené ing. Al.Tvrdým (Epocha 1904) a i řada dalších.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Konstrukce podmořských člunů do roku 1904

Příspěvek od Rase »

Lakeho ponorky Argonaut

Americký konstruktér Simon Lake (1866-1945) postavil v roce 1894 svou první ponorku Argonaut Junior, jejíž úspěch jej o rok později vedl k založení společnosti Lake Submarine Company. První konstrukcí nové firmy se stala ponorka Argonaut No I z roku 1898. Dosahovala délky 11 metrů a stala se první ponorkou schopnou plavby na otevřeném moři, kdy absolvovala trasu z Norfolku ve Virginii do Sandy Hook v New Jersey. Nutno podotknout, že byla vybavena velkými ozubenými koly umožňující pohyb po dně. Vzduch byl původně dodáván hadicí s plovákem, později jakýmsi šnorchlem. V roce 1900 byla dokončena vylepšená verze Argonaut No 2, o délce 18 metrů a upraveným profilem. Tyto kolové ponorky se ale ukázaly být slepou uličkou a dále se rozvíjely konkurenční ponorky Hollandovy koncepce. Přesto je Simon Lake autorem více než dvou stovek patentů a jeho společnost Lake Torpedo Boat Company v letech 1909 až 1922, navrhla a postavila pro americké námořnictvo 33 ponorek.

http://militaryhonors.sid-hill.us/histo ... bfa528fD6Q

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“