Rybník (Rožmberk) jako zbraň

Moderátor: Pátrač

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Rybník (Rožmberk) jako zbraň

Příspěvek od kacermiroslav »

Krátká laická úvaha na téma: rybník (Rožmberk) jako zbraň

Obrázek
(zdroj: mapy.cz)

Při svých nedávných cestách po Jižních Čechách, jsem kromě jiných zajímavých míst opět navštívil i Třeboňsko s jeho rozsáhlým rybnikářským systémem. Rád se do tohoto kraje mého otce vracím, a už ani nevím jak jsem se k tomu dostal, ale nějak jsem začal uvažovat jakým způsobem hlavní tvůrce rybníkářství v Čechách Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1530 – 1604) zbudovával síť rybníků a umělých kanálů a jestli při jejich zakládání bylo počítáno i s jejich vojenských účelem. Co si budeme povídat, voda byla odnepaměti pro vojsko překážkou. Ne nadarmo se řada starověkých a středověkých měst obehnala důmyslným systémem vodních příkopů, nebo alespoň vhodným přírodním tokem (u nás například Český Krumlov), nebo si rovnou ve své blízkosti zbudovala umělé nádrže, které omezovali přístup k městu/hradu. Tyto hráze/rybníky se také samozřejmě v rukou obránců mohli změnit v účinný „útočný“ prostředek, když protržením jejich hrází, bylo zaplaveno nepřátelské ležení, šikující se vojsko, anebo alespoň přístupové cesty. Jako příklad využití rybníků v boji a v našem českém prostředí je dobře známá Žižkova bitva u Sudoměře (25.března 1420) v lokalitě mezi rybníky Markovec a Škaredý.

Konkrétně město Třeboň (statut města obdržen roku 1341) pak právě za Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan bylo obehnáno početným systémem rybníků. Z jižní strany se k městu přimyká rybník Svět, původně nazván Nevděk, který svou současnou vodní plochou 201,5 ha (celkový objem nádrže vody činí 3,325 Mio m3 s max. hloubkou 3 metry) zaujímá čtrnáctou příčku v celé České republice. Rybník byl postaven v 70.letech 16.století (dokončen roku 1573) a jeho původní výměra byla větší mimo jiné o dnešní plochu Cirkvíčného rybníka. Pokud si pamatuju dobře na ceduli, která stála na jeho hrázi a kterou jsem naposledy viděl jako dítko školním vodáckým táborem povinné, tak celkově měl Svět po svém založení nějakých 250 ha. Jeho stavbě padla za oběť i část předsunutého městského opevnění a dvě předměstí. Proto asi ten původní název Nevděk.

Obrázek
Třeboň z roku 1699
(zdroj: Dostál O. - Československá historická města – Praha 1974)

Na Svět u jeho jihovýchodní části hráze navazuje Opatovický rybník, který patří mezi nejstarší Třeboňské rybníky. Byl založen již roku 1367, ale v té době se jednalo o dva samostatné rybníky. K jejich spojení došlo v letech 1510-1518 rybníkářem Štěpánkem Netolickým a později jej nechal Jakub Krčín ještě dále upravovat. Katovický rybník zaujímá vodní plochu 160,6 ha a zadržuje vodu o objemu 1,92 Mio m3, jeho průměrná hloubka se pohybuje kolem 1,5 až 2,5 metrů.

Z jižní strany tak byla Třeboň dokonale chráněna rozsáhlými vodními plochami, které se samozřejmě podle potřeby dali využít a zaplavit nejbližší okolí tohoto středověkého města. Třeboň tak ještě zvýšila svůj statut nedobytného města, které si podrželo i za Husitských válek (1422, 1425, 1433). Samozřejmě, od těchto válek uplynula řada let a změnili se i podmínky boje. Teď narážím především na rozvoj palebných zbraní. Tady ale opět rybníky v okolí města plnily důležitou funkci, když zabraňovali přísunu děl k blízkosti městského opevnění.

Nyní se konečně dostávám k rybníku Rožmberk. Ten svou rozlohou je největší rybník v České republice a za předpokladu určité definice pojmu „rybník“, by se mělo jednat i o největší rybník na světě. Dnes zaujímá vodní plochu o výměře 489 ha a objemu vody 6,2 Mio m3. Maximální hloubka dosahuje 6,2 m. Rybník svou polohou a tvarem chrání přístup k Třeboni ze severní a východní strany. Pokud si opět ze svých dětských let a návštěv Třeboňska dobře pamatuju, tak jeho původní výměra byla o dost větší. Mělo se jednat až o vodní plochu o 1.000 ha, což svým způsobem potvrzuje jeho současná katastrální výměra, která činí 677 ha. Ta je někdy uváděna dokonce 721 ha. To ale zahrnuje plochu rybníků Vítek u Nové Hlíny, který je jinak od Rožmberka oddělen hrází. Při větším stavu vody (povodně atd.) tak vzniká obrovské jezero v podobě plochy Rožmberka, Vítka a dalších přilehlých luk.

Rožmberk byl navržen architektem českého rybnikářského systému Jakubem Krčínem a postaven v letech 1584 – 1590. Stavbu provádělo 800 lidí, kteří museli přemístit více jak 750.000 m3 zeminy. Délka hráze je 2.430 metrů, šířka u paty 55 m, v koruně 13,5 m a výška 11,5 m. Hloubka vody u hráze je průměrných 6,5 metrů. Myšlenka zřízení Rožmberka nebyla nijak nová. Rybník v tomto místě zamýšlel postavit již Josef Štěpánek Netolický (asi 1460 – 1538), ale z finančních a technických důvodů se jeho realizace posunula až na pozdější dobu. Svým způsobem k tomu dopomohla obrovská povodeň z 20. srpna 1544, která z jižních Čech dorazila až do Prahy. Krčínovi, stejně jako jeho předchůdci Netolickému bylo jasné, že žádný rybník založený v této lokalitě by nemohl odolat přívalu jarních nebo bouřkových vod z Lužnice. Proto se současně vedle Rožmberka stavěla tzv. Nová řeka, která měla za úkol odvádět přebytky vody do jiného povodí. Jen pro představu. V roce 1890 zasáhly České země velké povodně, kdy byl například silně poškozen i Karlův most v Praze (strženo tuším pět mostních oblouků). Rožmberk v té době zachycoval asi 50 milionů m3 vody, které by jinak tekly na Prahu. Jeho retenční schopnost tak byla na svou dobu obrovská. V roce 2002 pak naši zemi zasáhli další povodně (jako nyní skoro každý rok) a Rožmberk byl postaven před další zkoušku. Ta byla ztížená tím, že se protrhla Novořecká hráz a tak téměř celý odtok z povodí Lužnice přitékal do Rožmberka. V retenčním prostoru bylo zadrženo až 70 milionů m3 vody!!! Odhadovaný kulminační přítok 700m3/s byl rybníkem redukován na maximální odtok 270 m3/s. Výška přepadu na bezpečnostním přelivu dosahovala bezmála tří metrů. A jak se zvětšila plocha rybníka, nebo spíše jezera? Zatopeno bylo až 2.300 ha! Toto obrovské jezero se na východě dotýkalo rybníka Ženich, na západě se propojilo s Kaňkovem a na jihu voda sahala na dohled od Zlaté stoky pod Katovickým rybníkem. Zaplavena byla i část Třeboně mezi centrem a čtvrtí Kopeček kolem železniční zastávky Třeboň-lázně. Další povodeň následovala v roce 2006. Sice napáchala nemalé škody a i v hrázi se objevili nějaké trhliny, ale rybník opět odolal. Zatím poslední velká voda přitekla do Rožmberka v srpnu 2010. Jen díky jeho retenční schopnosti bylo možno přijímat přebytek vody a vypouštět minimum tak, že hladina Lužnice poklesla a díky tomu nedošlo k evakuaci.

Obrázek
Třeboň na katastrální mapě z roku 1827

A proč toto vše v této úvaze vlastně zmiňuji? Jen aby si čtenář udělal představu, jak velkou plochu a jak velký objem vody mohl Rožmberk od 16. století podle potřeby zadržovat. Tato voda pak samozřejmě ať za minimálního, či maximálního objemu, mohla být podle potřeby využitá v případě vojenského ohrožení Třeboně a jejího okolí. Toho si byl vědom například Karel Bonaventura Buquoy (1571-1621), císařský velitel, který chtěl nechat prokopat (vyhodit do povětří) hráz Rožmberka, aby jeho vodami zaplavil stavovské vojsko, které tou dobou leželo u Soběslavi. Soběslav od Třeboně pak leží nějakých 30 kilometrů. Je možné, že by velká voda z Rožmberka zaplavila řadu dalších menších rybníků na své cestě k Soběslavi, jejichž hráze by tento nápor nevydrželi, a tak by se tento „lavinový“ efekt velké vody ještě zvětšil. O reálnosti použití vod z 30 kilometrů vzdáleného rybníka zřejmě Buquoy i Třebonští nepochybovali a tak jej přejímám jako hotovou věc i já. Nicméně majitel třeboňského panství Petr ze Švamberka, nechal na hrázi rybníka postavit v neklidné době hlídky. Tak se podařilo stavovské vojsko uchránit. Nicméně jeho osud se stejně později naplnil na Bílé Hoře u Prahy (1620). Po smrti člena odbojných evangelických stavů Petra ze Švamberka, jakožto dědice původního rožmberského panství v Třeboni, bylo město obsazeno stavovským vojskem pod velením Johna Setona. Císařské vojsko se pak dvakrát neúspěšně pokoušelo o dobytí města (1620 a 1621), a svou roli v tom sehrála i síť rybníků. Nakonec ale bylo vyhladovělé město nuceno se roku 1622 vzdát poté, co vojenské stavovské posádce byl umožněn volný odchod.
Jak vidno, nakonec ale Rožmberk ani okolní rybníky město za Stavovské rebelie a v prvních letech Třicetileté války neuchránil a sám po několik desítek let pustl, než by po tomto válečném konfliktu znovu obnoven. To už je ale jiná kapitola.


Závěr
Za vlády třeboňského majitele Viléma z Rožmberka (+1592) byl původní městský hrad postupně přestavován na zámek a tudíž svým způsobem funkce rybníků, jakožto součást fortifikačního systému města vzrostla. V případě potřeby mohl být regulován přítok a odtok tak, že se jejich vodní plocha výrazně zvětšila. Kam až by se dalo v případě Rožmberka dojít, ukázal případ nedávných povodní nastíněný výše. Samozřejmě s normálním průtokem by naplnění třeboňských rybníků trvalo výrazně déle, ale jsme v 16. – 17. století, kdy se pohyb armád dal měřit pouze na pár desítek kilometrů denně. A to jedině za předpokladu, že tato, převážně žoldnéřská vojska, dostala dobře zaplaceno. Nevím, nakolik Jakub Krčín počítal s vojenským využitím třeboňských rybníků, ať pasivním či aktivním, ale případ z doby českého stavovského povstání ukázal, že rybník jako Rožmberk, mohl být aktivně použit v boji. Pokud někdo z vás dohledá další vojenské využití rybníků, tak budu za jeho příspěvky vděčný.


Zdroje:
Kolektiv - Hrady, zámky tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (V.) Jižní Čechy – Praha 1986
Dostál O. - Československá historická města – Praha 1974
www.wikipedia.org
vlastní hlava :-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Příspěvek od # »

Zajímavé čtení :)
Jen pro vysvětlenou - jak to Buquoy myslel s tím odpálením hráze Rožmberku? Že to znesnadní přístup od Sobíku k Třebáni, nebo že je to rovnou spláchne a napáchá škody na lidech a vybavení? Protože když si vezmu Třeboňskou pánev, tak je to neskutečná placka a i při těch nejtěžších novodobých povodních se extra nic hrozného nestalo, všechno šlo do polí (a to už byla půda podmáčená a nebrala), proto si myslím, že něco podobného by bylo i v tomhle případě - voda by se jednoduše rozlila po okolí, ale 30km daleko by nic moc škody už neudělala.
Don't worry, pee happy.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Těžko říct. Nakonec škoda, že to nemohl provést:-) asi bychom tu pak nad tím neseděli a nešpekulovali co jak mohlo být:-) ale třeba tím jen sledoval, že je trošku vyplaší, nebo ztíží jejich postup v podmáčeném terénu. A nebo by se taky nemuselo stát vůbec nic.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5843
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

Pokud někdo z vás dohledá další vojenské využití rybníků, tak budu za jeho příspěvky vděčný.
Mě by to také zajímalo. A nejen rybníky, obecně použití jakékoli nádrže v této roli.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4070
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Já osobně si myslím, že Jakub Krčín svou rybníkářskou soustavu budoval čistě na komerčním základě a na možné vojenské využítí nebral žádný zřetel, což ale samozřejmě neznamená, že by je nebylo možné nějak vojensky využít. Vždyť jsou tak velké, že při bitvě v tomto prostoru s nimi každý vojevůdce musel počítat a to ani nemluvím o možnosti jejich vypuštění, nebo vyhození hráze do povětří.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Příspěvek od # »

MK:
Podmáčený terén, to bych i věřil, protože v těch lukách se pak voda drží hodně dlouho. A možná mu šlo i o to znepříjemnit jim postup pomocí komárů, kdo ví, jak to po povodních v tomhle ohledu na Třeboňsku "nedávno" vypadalo, ten mi jistě potvrdí, že nejde o blbou myšlenku :D

Polarfox píše:Mě by to také zajímalo. A nejen rybníky, obecně použití jakékoli nádrže v této roli.
Něco se o tom psalo kdysi (asi v hospodě) v tématu Vltavské kaskády, pokud mě paměť neklame.
Don't worry, pee happy.
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Mně by ti zajímalo hlavně s Vltavskou kaskádou. O té se psalo dost, ale žádná přesnější čísla.
Jinak v podmáčeném terénu umřel Ludvík Jagelonský, no ni? Takže by to fungovat mohlo - při dostatečném "zbažinatění" terénu. Přinejmenším by to vyřadilo jízdu, protože koně a měrné zatížení terénu nejsou moc dohromady.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Tak těch rybníků, které byly zahrnuty do fortifikačního systému českých a moravských měst byla jistě celá řada. Jelikož jsem úvodní článek psal spíše jen jako takovou úvahu, tak jsem nějak nešel moc do hloubky, ale jen tak z hlavy třeba Jindřichův Hradec. Rybník Vajgar (48 ha), patří mezi vůbec nejstarší rybníky na našem území. Vznikl už v 10.století v souvislosti s budováním slovanského hradiště na místě dnešního hradu a zámku a to přehrazením Hamerského potoka (první písemná zmínka pochází z roku 1399). Rybník kromě obranné funkce plnil i funkci zásobárny postního jídla (ryb:-) a jeho vody poháněly také mlýny a pilu. Rovněž sloužil k praní látek. ledování, ale také jako zdroj užitkové vody. Samozřejmě splašky z města odváděl také. Na rozdíl od klasických sypaných hrází měl až do roku 1890 pouze dřevěná stavidla, která byla nahrazena železnými. barokní most z 18.století pak Vajgar rozděluje na tzv. malý a velký. Jeho předchůdcem byl původní dřevěný, zřejmě padací, most. Ostrůvek v rybníku je umělý a vznikl až roku 1860, když jej přes zimu jako dar pro svou manželku Karolínu k jejim 40 narozenimám nechal navršit hrabě Jaromír Černín. Průměrná hloubka Vajgaru je 2,5m a hloubka u výpustě 4,5m.

Nevím na kolik je to pravda, ale tatík mi ukazoval dělové koule, které jsou doposud ve štítu kostela sv. Jana Křtitele vidět z dob Třicetileté války, kdy bylo prý město pod palbou Švédů, kteří stříleli právě přes rybník na město.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5843
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

Jinak v podmáčeném terénu umřel Ludvík Jagelonský, no ni?
Ten ale tuším zahučel v noci na útěku do nějaké močáloříčky, chudák.

Určitě také záleží na plánování a rychlosti provedení. Málokomu se bude chtít zatopit si okolí a možná bude váhat tak dlouho, že už to bude fuk :D

A nějaký obdobný případ ze světa? Kromě Holanďanů s těmi jejich kanály :)
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dalším krásným příkladem využití rybníků jako součást fortifikace je město Telč, které bylo založeno vedle hradu v roce 1354. Přístup od severu chránil Štěpnický rybník, od jihu pak Ulický, který má prokopaný příkop až na severní stranu a plně tak chránil město i z této strany. Z jihovýchodní strany pak přístup k městským hradbám chránil Staroměstský rybník. Jen těžko uvěřit, že tyto rybníky ve skutečnosti vznikly až mnohem později po založení města. Nemohli tak zabránit dobytí a vypálení města Husity v roce 1423. Rybníky kolem města tak vznikly až v 16. a 17. století, tedy akorát včas pro dobu Třicetileté války. Ale bohužel ani tak neochránily město od několikanásobného vyplení. V letech 1620 a 1628 vyplenila město císařská armáda, v letech 1632 a 1634 pak vojsko Albrechta z Valdštejna. Roku 1645 pak město obsadilo švédské vojsko.
ObrázekObrázekObrázek
Ekolog
rotný
rotný
Příspěvky: 86
Registrován: 13/2/2007, 21:12
Bydliště: Náchodsko

Příspěvek od Ekolog »

Velké vodní nádrže a přehrady představují svým akumulovaným množstvím vody nebezpečí pro sídla ležící po toku. V případě války pravděpodobně všechny armády počítají s destrukcí hrází protivníkových přehrad. Na Rozkošskou přehradu, cca 1 000 ha, celkový objem nádrže 76 154 000 m3, byla zacílena nálož 10 kt. Jak to bylo s jinými přehradami nemám přehled. Drželo se to dost v tajnosti. Co jsem diskutoval s kolegy, je jisté, že průval hráze má větší ničivé účinky než 10 kt. Doporučuji téma http://palba.cz/viewtopic.php?t=3524&highlight=. Co se týká významu Rožmberka pro povodňovou ochranu je naprosto zásadní. Existuje řada zpráv o povodních r. 2002, které popisují co zadržely přehrady a co Rožmberk (ten je srovnatelný s kaskádou). V případě zaplnění přehrad Vltavské kaskády a náhlého průvalu hráze Rožmberka dochází k významnému ohrožení Prahy.
Význam Rožmberka a dalších vodních nádrží bych viděl v současné době jako cíl pro nepřátelské zbraně. Připomínám, že provedení destrukce velké betonové či sypané hráze je pro klasické trhaviny na hranici jejich možností a to i při použití přesných bomb či raket.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Samozřejmě Vltvavská kaskáda, nebo další přehrady v ČR můžou být v případě ohrožení použity jako zbraň proti nepříteli, nebo naopak v rukou nepřítele jako zbraň proti nám. Vzpomínám si, že po zabrání Rakouska Německem v březnu 1938, se kromě jiného řešila obrana jižních hranic Moravy právě využitím vodních toků a zaplavení oblastni vodou z přehrad. Nicméně v tomto článků jsem chtěl mluvit především o rybnících a jejich případné vojenské využití ve Středověku a Novověku. Proto ta ukázka Rožmberka.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Ekolog píše: Připomínám, že provedení destrukce velké betonové či sypané hráze je pro klasické trhaviny na hranici jejich možností a to i při použití přesných bomb či raket.
Pri jednotlivom leteckom/raketovom údere to na hranici možností je, u modernejších /novších hrádzí, budovaných v povojnovom období (na základe skúseností s činnosťou 617. perute RAF za vojny), pravdepodobne za touto hranicou.
Záleží ale na sile úderu, niekoľko (desiatok) zásahov ťažkými priebojnými bombami (typu GBU-15, GBU-28, HOPE a podobne) samozrejme žiadna hrádza nevydrží.
Žiadna hrádza tiež neodolá "ženijnému" ničeniu, kde nie je problém použiť desiatky ton trhavín.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Tuchačevskij
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 413
Registrován: 15/11/2009, 02:02
Bydliště: Slaný

Re:

Příspěvek od Tuchačevskij »

jarl píše:Já osobně si myslím, že Jakub Krčín svou rybníkářskou soustavu budoval čistě na komerčním základě a na možné vojenské využítí nebral žádný zřetel, což ale samozřejmě neznamená, že by je nebylo možné nějak vojensky využít. Vždyť jsou tak velké, že při bitvě v tomto prostoru s nimi každý vojevůdce musel počítat a to ani nemluvím o možnosti jejich vypuštění, nebo vyhození hráze do povětří.
Také si to tak myslím :lol: To, že by se celá soustava dala využít i k vojenským účelům určitě velitele napadlo až později po jejím vzniku. Spíš to na mě ale působí jako nouzové řešení.
"Kdo se nepoučil z historie, je nucen si ji prožít znovu"
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Rybník (Rožmberk) jako zbraň

Příspěvek od Alchymista »

Záplava ako bojový prostriedok je vždy "núdzové riešenie". A samozrejme, dvojšečná zbraň - ak postihnuté územie udržíš, alebo časom získaš späť, budeš sám znášať následky záplavy a odstraňovať vzniknuté škody.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Tuchačevskij
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 413
Registrován: 15/11/2009, 02:02
Bydliště: Slaný

Re: Rybník (Rožmberk) jako zbraň

Příspěvek od Tuchačevskij »

Tak s tím s Tebou naprosto souhlasím! :D Máš to stejné jako s použitím otravného bojového plynu. Sice protivníka zneškodní, ale uzemní zisk je téměř nulový. Musíme brát v potaz, že jsou ohroženy životy vlastních vojáků, když území obsadí. Nějakou dobu je dobyté území nepoužitelné pro obě strany. Stejně tak, jako by tomu bylo při jaderné válce. To už ale trochu odbíháme od tématu... :cry: Co se týče toho zaplavování, tak je to dosti dvousečná zbran. Už jen z toho důvodu, že po protržení hráze se voda nedá skoro vůbec regulovat a může nadělat paseku i ve vlastních řadách. Třeba taková pevnost Terezín. To už je jiné kafe! :lol: Tam se zaplavováním určitých oblastí díky důmyslnému řešení stavidel bylo počítáno. Mohla zaplavovat nejen suché příkopy z kterých byla pevnost tvořena, ale i kotliny daleko před pevností. Hlavně taková místa, kde by bylo ideální schromaždiště pro útočníka. Jedna taková kotlina, kterou bylo možno snadno zaplavit je v Terezíně a to na místě, kde je dnes golfové hřiště :lol:
"Kdo se nepoučil z historie, je nucen si ji prožít znovu"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Rybník (Rožmberk) jako zbraň

Příspěvek od kacermiroslav »

Souhlas, je to nouzová varianta, ale v tomhle případě se jedná spíše o moment překvapení. Pokud zaplavíš třeba vojenský tábor, či zásobovací kolony, tak se dost často mohlo jednat o ukončení bojů, protože bez zásob muselo vojsko prchnout. A domácí vojsko snad mělo jistou představu o tom, jestli voda nezaplaví i je, když se pohybuje ve vlastní krajině:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tuchačevskij
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 413
Registrován: 15/11/2009, 02:02
Bydliště: Slaný

Re: Rybník (Rožmberk) jako zbraň

Příspěvek od Tuchačevskij »

No, to se jednat může... 8-)
Při stavbě Terezína bylo vytypováno, kde by s největší pravděpodobností útočník mohl mít tábor a nebo schromaždište před útokem. Tam pak bylo počítáno se zaplavením za pomoci stavidel 8-) Obránci by pěkně nechali útočníky utábořit a pak na ně vodu vypustili... Nemuselo by se tam ani jednat o ztráty na životech. Stačí, že by jim navlhl střelný prach a tím pádem by bylo po všem. Nepřátelská armáda by se záhy ocitla bez výzbroje... :lol:
"Kdo se nepoučil z historie, je nucen si ji prožít znovu"
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Rybník (Rožmberk) jako zbraň

Příspěvek od badaxe »

Obávám se že s tím Rožmberkem je přání otcem myšlenky. Rybník je od vlastní Třeboně (té historické z doby jeho stavby) vzdálen nějaké 2 kilometry vzdušnou čarou. takže mezi hradbami a rybníkem je tolik místa že o nějakém opevňovacím efektu se moc mluvit nedá. Naopak přítok do rybníka odvodňuje (a i v době stavby odvodňoval, byť v menší míře) bažinaté louky na sever od města, tedy ty se známými seníky. Pokud jde o rybník Svět, je situace poněkud zvláštní, on sice na jedné straně opravdu je kousek od hradeb a dělá tedy překážku, háček ale je v tom, že jeho hráz je hodně vysoká a jeho hladina je výš než hradby. Otázkou tedy je, co by se stalo, kdyby došlo k delšímu obléhání a obléhatel by hráz prorazil, pravděpodobně by se značná část vody vylila do města ve směru od Novohradské brány. Část by snad odvedla níže položená Zlatá stoka, ale ta by se jistě také rozlila (možná na zmíněné louky). takže tady ten rybník možná působil poněkud jinak, než by se čekalo. Snad se spoléhali že na dlouhé obléhání nedojde a tedy ani k prokopání hráze (z ní je mimochodem pěkný výhled na hradby). Opravdovou částí opevnění je zmíněná Zlatá stoka, která tvoří vodní příkop před hradbami a obtéká město. Dostřel zbraní v době kdy se rybníky budovaly byl v řádu maximálně stovek metrů, takže nepřítel si s Rožmberkem rozhodně starost dělat nemusel, jeho hráz je na severní straně, takže ho nešlo ani použít k zaplavení terénu před městem (voda do kopce neteče). Myslím že zmíněné rybníky byly stavěny jako čistě hospodářské stavby a s jejich obranou nebo "útočnou" funkcí se zde nepočítalo. Problémem u Třeboně bylo že část území je bažinatá, jsou to podmáčené louky, kde se třeba dělostřelectvo mohlo pohybovat jen obtížně nebo vůbec, to ale rybníky naopak odvodňovaly. Ze strany Budějovické brány byl terén nejsušší a tedy i nejpřístupnější. Z této strany také město obléhali císařská vojska a vypálila zdejší předměstí, navíc poškodila i rybník Svět. To že za husitských válek nebyla Třeboň dobyta moc nevypovídá, ony rožmberské državy byly pro husity obecně nedobytné, prostě silný pán si své před sebrankou, kterou husitská vojska z dost velké části byla, dokázal svůj majetek uchránit. Nemysleme na husity jako na organizované vojsko, tím byla jen část, většinu tvořily lidé kteří s bojem měli pramálo zkušeností. Navíc Rožmberkové byli schopni sehnat celkem rychle vojsko které husitské houfce zahnalo. Později je pak otázkou jak moc bylo město důležité, tedy jestli stálo za dobývání.
Telč je myslím jiný případ, tam rybníky pokud se nepletu jsou blíže k městu a opravdu tvoří část opevnění.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Rybník (Rožmberk) jako zbraň

Příspěvek od badaxe »

Abychom jen na plano netlachali, na obrázku je část hradeb, ta je vlevo, a je to ta nižší část (u bran je vyšší) to napravo se stromy na vrchní části je hráz rybníku Svět. Voda je dnes asi 1,5 - 2 m pod vrcholem hráze, takže je zřejmé že i tak je o dost výš než je místo před hradbami na které se ze zámku jde po rovině a nejspíš voda dosahuje do značné části hradeb. takže nebezpečí zaplavení zde je. Pokud na vrcholu hráze bude nepřítel, bude výš než hradby a to rozhodně není výhoda pro obránce.
Přílohy
třeboň.jpg
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Odpovědět

Zpět na „Pevnostní systémy“