Historická výročí

Komentáře aktuálního dění ...

Moderátor: jarl

Pravidla fóra
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.

Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".

Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.

Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Odpovědět
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Historická výročí

Příspěvek od skelet »

25. dubna 1945
Ve večerních hodinách se 17 tanků 3. praporu čs. tankové brigády přesouvá z Albertovce do Chabičova, kam přesídlil také štáb brigády. Jednotky se soustřeďují k finálnímu úderu na Moravskou Ostravu.

26. dubna 1945
„Kolem poledne československé tanky zaútočily na druhý konec Velké Polomi, kde se němečtí horští myslivci a maďarští honvédi zoufale bránili. Nápor tanků nezastavil ani nový nálet stuk. V poledne, za podpory sovětské pěchoty, tankisté dokončili osvobození celé Velké Polomi. Pokračovali pak v útoku na Dolní Lhotu. Postup byl obtížný, neboť ustupující „frickové“zničili most. Tanky musely útočit objížďkou v jarním táním rozbředlém terénu, což silně zdržovalo postup“.

26. dubna 1945
Z kroniky Krásného Pole na Ostravsku: „Zrána bylo ještě stále zlověstné ticho. Teprve někdy k 10. hodině začala letecká činnost a kolem poledne stíhal jeden nálet na druhý. Tyto poslední hodiny, kdy byla obec dobývána, byly prostě strašné. Němci stříleli ze školní střechy, kde si udělali kryt a protileteckou střílnu, na sovětská letadla, která odpovídala palubními zbraněmi a bombami. Téměř nepřetržitě po 7 hodin neustalo letecké i dělostřelecké bombardování“.
zdroj: stránky Slezského zemského muzea
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Historická výročí

Příspěvek od skelet »

27. dubna 1945
Německé jednotky vyklízejí padařovskou tvrz a stahují se přes Hrabyni a Velkou Polom.

27. dubna 1945
Českoslovenští tankisté bojují v okolí Čavisova a Dolní Lhoty na Bílovecku:
„Po každém Krejbichově výstřelu z děla, Vegricht rychle změnil postavení tanku, aby se zbytečně nevystavovali palbě nepřítele. Po jedné takové změně uslyšel ve sluchátkách hlas Mílka Krejbicha: „K sakru, tak krásně chráněné postavení, ale pro větve nemohu otočit hlavní doprava.“ (...) „Stůj! Já ty větve osekám!“ – uslyšel ve sluchátkách hlas velitele tanku Umlaufa. Umlauf vzal sekeru, vystoupil z tanku a začal osekávat větve stromu. Kolem zuřila bitva. Výbuchy min a granátů přehlušovaly hluk palby z kulometů a ručních zbraní. Rány sekery v nich úplně zanikly. Minulo několik minut. Umlauf se nevracel.„K čertu, co si s tím tak hraje?“ – ozval se Krejbich, pootevřel příklop a vyhlédl z tanku. „On je mrtev! Snajper!“ – vykřikl zoufale.“

27. dubna 1945
Ve Spálově na Novojičínsku se zatím nebojuje, ale obyvatelstvo už pociťuje dopady blížící se fronty, které obecní kronikář zachytil takto:
„S blížící se frontou projevovala se bojeschopnost německého vojska v úpadku. Do lesů přicházeli zběhové. Tak při vojenském pátrání po lesech byl jeden německý zvěd chycen „na Kůtách“ a dva jiní utekli. (...) 27. dubna byla obec bez elektrického proudu. Největší potíž nebyla v osvětlování v domácnostech, kde se použilo svíček nebo petrolejových lamp, ale v tom, že byl znemožněn poslech radia právě v nejdramatičtější chvíli.“
zdroj: stránky Slezského zemského muzea
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Historická výročí

Příspěvek od skelet »

28. dubna 1945
Budišovice se dočkaly osvobození:
„Po boji se ihned zakopávaly mrtvoly, jichž bylo na polích i v lesích hlavně na horečkách u Větřáka a na Jankovcích značné množství. Němci se zakopávali ihned na místě a rudoarmějci se pochovávali s veškerou poctou na obecním hřbitově“.

28. dubna 1945
Rudá armáda osvobozuje Pustkovec a postupuje dále na Třebovice. Boje o obec si vyžádaly kolem stovky obětí na sovětské straně a 7 civilních ztrát.
(pozn. jak Pustkovec, tak Třebovice jsou dnes částmi Ostravy)
zdroj: stránky Slezského zemského muzea
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Historická výročí

Příspěvek od skelet »

29. dubna 1945
Během večera a noci zuří boje v Zábřehu, kde se sovětské jednotky probíjejí přes Odru, oddělující zde území „Sudet“ a protektorátu. Rudoarmějcům pomáhají také místní odbojáři. Je mezi nimi i Miloš Sekera: „Obyvatelstvo Zábřehu nespalo, neboť v ovzduší se odehrávalo pravé peklo. Slezskoodbojáři a obyvatelé blízké restaurace, ukrytí v odpadovém kanále, byli vyzváni k nejprudší palbě, aby pomáhali při úpravě brodu u Korýtka přes řeku Odru. Mezi Výškovickou a Horní ulicí byla místa tato tak hustě ostřelována kaťušemi, že se zdálo, jako by byla v jednom ohni. Taktéž Němci posílali granáty na sovětské pozice. Slezskoodbojář, nájemce restaurace Jan Lefner, byl střepinami granátu do zad zasažen a dva další ženisté těžce zraněni“.

30. dubna 1945
Sovětský postup u Zábřehu nad Odrou pokračuje. Odbojář Miloš Sekera později vzpomínal: „První sovětský tank však vjel do Odry do jámy, o níž nebyl řidič zpraven. Řidič tanku utonul, ostatní členové posádky však včas z tanku vyskočili a zachránili se. Tank byl později slezskoodbojáři a sovětskými ženisty vytažen, aby mohl pokračovat v bojové činnosti“.
Z bojů o Zábřeh nad Odrou: „Dne 30. 4. počalo letectvo Rudé armády s ostřelováním prostoru od řeky Odry přes Horymírovu na Dolní ulici v Ostravě-Zábřehu nad Odrou, kde postupně byly vyhozeny do povětří obytné domy občanů Zezulky a Sýkory, v němž explodující nacistické pancerfausty pochovaly v troskách domu občany i nepřátelské vojáky“.

30. dubna 1945
Jistebník nad Odrou je osvobozen. Kronikář vzpomíná: „Konečně tomu byl konec... Příliš jsme trpěli toho půl tuctu válečných let, příliš stop v nás zanechalo toto utrpení. Jizvy jak po velmi těžké operaci. A ještě hůře bylo tomu s naší užší domovinou, která se nakonec stala válečným polem.“ Pro obyvatele obce však válečné utrpení ještě nekončí, druhého dne je centrum ostřelováno německými děly, která poškodí kostelní věž a zapálí několik domů.

30. dubna 1945
Z novin Nová svoboda, vydání z 15. května 1945: „Hlavní poštovní úřad Moravská Ostrava 1 byl zachráněn úplně neporušen, čímž se dostalo do českých rukou 12 milionů korun, jak již psaly noviny. Ale také úplně neporušená místní automatická a meziměstská ústředna, zesilovací stanice (nepostradatelná k meziměstským hovorům), dálnopisná ústředna, akumulátorová ústředna a hlavní kabelová komora. Veškerá tato zařízení jsou nejen milionových hodnot, ale také v dnešní době nenahraditelná. Záchrana hlavní poštovní budovy je záslužným činem 5 zaměstnanců, kteří zdrželi 35 německých vojáků destrukčního oddílu a pod různými záminkami odtáhli jim v bednách 100 kg dynamitu, připraveného ke zničení hlavní pošty. Mezitím přišly první ruské tanky“.

30. dubna 1945
Poručík Josef Drábek z Přívozu zajal prchajícího příslušníka Volkssturmu pomocí zbraně, kterou tento na útěku odhodil. Poté se v uniformě předválečné československé armády vydal k nádraží, kde se hlásil sovětskému majorovi. „Žádal jsem ho, aby mně dal posilu. Tento mně vyhověl a dal mně k dispozici 3 muže partyzány, z nichž jeden byl Srb a jeden Bosňák. S jejich pomocí obsadili jsme skladiště v cinikovně (zinkovně) a získali tam uložené zbraně“. Později téhož dne večer byl Drábek raněn pod Hulváckým kopcem.
zdroj: stránky Slezského zemského muzea
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Historická výročí

Příspěvek od skelet »

1. května 1945
Vzpomínky Bořivoje Průši z čerstvě osvobozené Ostravy: „Rozjásaná Ostrava probouzí se do sluncem prozářeného dne. Kdesi od Frýdku ještě slyšet dunění děl a Přívoz, Mariánské Hory a Slezská Ostrava, centrum města, Vítkovice i velká část Zábřehu jsou zbaveny okupantů. Jsou tu ale zbytky Wehrvolfů a zfanatizovaných mladíčků z Hajotu. Sem tam padne i zákeřný výstřel, nesoucí smrt nevinným a rozjásaným lidem i vojákům“.

1. května 1945
Okupační úřady a vojenské jednotky z Ostravy se evakuují přes Frenštát. Kronika píše: „Dne 1. května 1945 byla doprava velmi nepravidelná a naprosto nejistá. Na náměstí stály autobusy kriminální policie z Ostravy, které prchaly západním směrem před údery sovětských hrdinů. Frenštátské ulice byly zaplaveny trény a maďarským vojskem.“

1. května 1945
V Hájově na Novojičínsku se německé jednotky připravují na obranu: „1. května v 8 hodin přijeli do Hájova němečtí důstojníci, aby připravili ubytování větší jednotky. Okolo 10. hod. již přijížděla další auta a postupně zabrali celou vesnici: světnice, zahrady, stodoly, takže v poledne už byly všechny domy přeplněny a byty obsazeny. Ve škole se usídlil štáb a jeho důstojníci v bytě. Na všechny strany zavedli telefonní vedení. Nešetřili obrazů – hlavně map – které užili jako „zatemnění“ a roztrhali k nepotřebě.“

1. května 1945
V okolí Uhlířova zuří již několik dní těžké boje. Sovětští důstojníci nařídili obyvatelům evakuaci do osvobozené Opavy. Navzdory kritické situaci si rudoarmějci v liduprázdné vesnici zorganizují improvizovanou oslavu prvního máje. Hesla, která se během slavnosti psala po stěnách, pak občané léta udržovali jako památku.

1. května 1945
Občané Sviadnova na Frýdeckomístecku pomáhají Rudé armádě:
„Mladí ani staří nezaháleli. Pravidelně informováni zahraničním rozhlasem o pohybech fronty scházeli se k častým poradám v pekárně J. Gureckého apod., pod záštitou konání požárních hlídek pozorovali pohyby německých vojsk a sledovali jejich obranné pozice. Všechny zprávy podávali ruské hlídce, vysunuté na pravém břehu Ostravice za lávkami u občana Žídka“.
zdroj: stránky Slezského zemského muzea
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Historická výročí

Příspěvek od skelet »

2. května 1945
Sovětské jednotky zahájily postup na Fulnek. Městská kronika popisuje události takto: „Zbytky jednotek SS z fulneckého zámku, nacističtí činitelé z města a do Fulneku ustoupivší vojenské jednotky zorganizovaly k obraně Volkssturm z Fulneku i okolních obcí a zahájily na sovětské jednotky usazené na linii i na přepravu od Bílovce ke Kujavám a od Pustějova palbu z děl, při čemž zámecká věž sloužila jako pozorovatelna. Ve středu 2. května 1945 byla celá obrana Fulneku a okolí bombardována lehkými leteckými a zápalnými bombami, které rozsévalo nad městem letectvo Rudé armády. K večeru byla zahájena prudká palba z kaťuší, které byly umístěny před Děrnou. Palba zasáhla zámecký dvůr, domky před kapucínským klášterem, přepravu před klášterem a střední školou a děla, rozmístěná na návrší nad školou.“

2. května 1945
Občané Spálova na Novojičínsku očekávají příchod osvoboditelů. Již 30. dubna pozorovali požáry v nedalekém Fulneku, zatím však fronta stále nepřichází. Kronika udává: „Ve středu 2. května o 9. hodině přejelo Spálovem německé rozhlasové auto, které potom zastavilo u Růžkova hostince a vysílalo nejdříve německý pochod a pak české hlášení: „Občané, pozor, poslední zprávy z fronty!“ Tak se opakovalo třikrát. Obyvatelstvo se sběhlo v naději, že je konec války, a očekávalo napjatě zprávy. Bylo však zklamáno, neboť z tlampačů mluvili jen o násilnostech a nepřátelském chování Rudé armády vůči českému obyvatelstvu na Opavsku a že Benešovi nemá český lid věřit.“

2. května 1945
Od ranních hodin se bojuje o Frýdek-Místek. Jednotky Volkssturmu se snaží zdržet Rudou armádu do příchodu posil od Fryštátu a Těšína. Do města přijíždí německý transportní vlak.
„Jeho posádku tvořilo pouze několik vojáků, kteří s rozpaky pozorovali, co se v městě děje. Naši lidé vzali vlak útokem a zmocnili se kořisti. Jedni se zajímali pouze o cigarety, kterých si odnášeli celé balíky, jiní zase objevili čokoládu. Ale většina lidí sáhla po zbraních a nábojích – a nastal další boj“.
zdroj: stránky Slezského zemského muzea
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Historická výročí

Příspěvek od skelet »

5. května 1945
Vrcholí boje o Fulnek. Slovy městské kroniky: „Ustupující němečtí fašisté poznali marnost obrany, protože jednotky Rudé armády pronikaly k městu nejen od Děrného a Lukavcem ale i od Vrchů a na jihu zmocnily se trati od Studénky, až k Hranicím, proto vyhodili velkými náložemi objekty továrny Lodena a všechny mosty ve Fulneku. Jednotky vojska spolu s Volkswehrem ustoupily směrem k Odrám.“ Padlo 15 sovětských vojáků, z toho 2 důstojníci, zahynulo také 9 civilistů. Bylo zničeno 278 a vážně poškozeno 170 domů.

5. května 1945
Bojuje se o Lhotku na Frenštátsku. „Od rána 5. května německé dělostřelectvo odstřelovalo od Metylovic postupující Rudou armádu, jejichž hlavní voj blížil se po hlavní silnici. Kolem 12. hod. polední 5. května dosáhli ruští vojáci prvních domů ve Lhotce. Německá dělostřelba ustala, ale začala sílit střelba z minometů, kulometů a pancéřových pěstí. Němci obsadili některá výhodná postavení nad silnicí, vedoucí do Lhotky z Metylovic, aby mohli zastavit postupující Rudou armádu. Přesná střelba ruských děl je však z těchto míst brzy vyhnala. (...) Z místních položil život za svobodu 5. 5. František Štefek, nar. 29. 1. 1913, otec dvou dětí, který společně s Rudou armádou pronásledoval Němce. Padl asi 500 m od svého domu s puškou v ruce, když před tím vystřelil 4 rány.“ Další dva občané zahynuli v prvních dnech po osvobození při výbuších vojenské munice.

5. května 1945
Je osvobozen Nový Jičín. Kronika píše: „V neděli ráno 5. května v časných hodinách byl na radnici vztyčen československý prapor. Rudá armáda, která nastupovala v největší síle údolím od Štramberka přes Rybí, nesetkala se s vážným odporem. (...) Škody byly způsobeny jen na okrajových budovách města a vyhořením jedné části Böhmovy továrny na klobouky. (...) Obětí na životech, jak rudoarmějců, tak civilních občanů, v městě nebylo. Město bylo postiženo při ústupu hlavně tím, že byly zničeny skoro všechny mosty, všechen cennější materiál, spisy byly zavčas odvezeny – nějaké zbytky byly pak objeveny až ve Svitavách a jinde.“

5. května 1945
Boje o Krnov se chýlí ke konci: „Město bylo vyklizeno, Sprenkommando chtělo demolovat poslední objekty – elektrárnu, plynárnu a mlýn. Uskutečnit tento úmysl se jim však nepodařilo. Vojákům, pověřeným tímto úkolem, se oznámilo, že v městě jdou již rudoarmějci. Tito rázem vystřízlivěli ze svého opilství a utíkali směrem k Branticům.“

5. května 1945
U Rychaltic zuří tuhé boje: „V Rychalticích byla posádka, která zdržovala postup Rudé armády, aby neslavný ústup chlubné německé armády mohl co nejdéle nerušeně se odpoutat. (...) U Chlebovic byl zabit granátem tamější farář Boh. Uhlíř, bývalý kaplan v Brušperku, stár byl 32 let. Ve Staříči byl zastřelen rolník Seibert, Němec, který měl ve sklepě vysílačku a podával zprávy Němcům.
zdroj: stránky Slezského zemského muzea
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Historická výročí

Příspěvek od skelet »

6. května 1945
Během noci se obyvatelé Příbora ukrývají ve sklepích, obec je ostřelována: „Večer 5. května a noc z 5. na 6. května byly pro obyvatelstvo, ukryté většinou ve sklepích, nejhorší. Rudá armáda ostřelovala ostravskou silnici a německé dělostřelecké pozice umístěné v různých částech města. Asi kol jedné hodiny po půlnoci bylo slyšet silnou detonaci. To Němci, zachváceni nesmyslnou ničivostí, vyhodili klokočovský železobetonový most, když předtím zapálili dřevěný most u nádraží. Téže noci zapálili Němci úmyslně Katolický dům, jehož přední část vyhořela.“ V ranních hodinách je město osvobozeno. Zahynuli 4 civilisté a bylo poškozeno 99 budov.

6. května 1945
Němci jsou během noci vytlačováni z Kozlovic, jednotky s sebou odvlékají 12 krav, 10 volů, 45 telat, 32 koní, 47 vepřů a 2 kozy. V ranních hodinách sovětští vojáci vstupují do centra obce. Během bojů o Kozlovice zahynuli tři rudoarmějci.

6. května 1945
V ranních hodinách na náměstí právě osvobozeného Frenštátu sovětský poručík Petr Rožkov promlouvá k obyvatelům. „Žádal, aby se nic neoslavovalo, ale hodně a dobře pracovalo, aby obchody zůstaly po celý den otevřeny a aby se všichni občané zapojili především na výstavbu mostů, které zničili prchající nacisté“. Téhož dne odpoledne je Rožkov zabit u Bordovic.

6. května 1945
Je obsazen Horní Benešov na Bruntálsku. Část místních Němců pomáhá německé armádě v boji proti rudoarmějcům. Po osvobození v obci zůstává posádka 20 sovětských vojáků. Hrstka Čechů, kteří zde žili během války, o dva dny později zakládají národní výbor.

7. května 1945
Sověti obsazují Bruntál a Rýmařov. Vojenský velitel obrany Rýmařova kapitán Morawetz již před začátkem bojů o město uprchl.

7. května 1945
Sovětské jednotky vstoupily do Starého Jičína. Takto události popsal místní kronikář: „Nastal 7. květen 1945. V noci na tento den přehnali se v zběsilém útěku poslední Němci. A za tři hodiny vítali občané Starého Jičína první ruské vojáky ve chvíli, kdy slunce na den vychází. Bylo krásné jitro i den, který následoval, krásný byl a trval.“

7. května 1945
Zatímco ve Starém Jičíně se slaví, ve Spálově ještě probíhají tvrdé boje. Při osvobozování obce padne 23 sovětských vojáků, na místě zůstane i 34 padlých Němců. Most přes Odru u spálovského mlýna je vyhozen do povětří ustupujícími německými jednotkami.

7. května 1945
Je osvobozena obec Petřkovice v okrese Nový Jičín. Obecní kronika líčí příchod sovětských vojáků: „V pondělí ráno o 8. hod. dne 7. května objevili se první vojáci vítězné ruské armády. Slzy v očích, úsměv na tváři naznačovaly radostné vzrušení nad dlouho očekávaným příchodem Osvoboditelů. Občané s vděčností je vítali, pozdravovali a poděkovali různým občerstvením.“
Z úkrytu v Pasekách vyšli tři sovětští vojáci, kteří po porážce Slovenského národního povstání přešli na Moravu a tři měsíce se ukrývali v okolí Petřkovic. „Občané donášeli jim sem jídlo, občerstvení a pečovali o jejich bezpečí, dokud jejich armáda se neobjeví“.
droj: stránky Slezského zemského muzea
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Historická výročí

Příspěvek od skelet »

8. května 1945
Oslavy konce války v Ostravě s sebou přinesly komickou příhodu: „Vojín Kosťa Heňuk přišel odpoledne ze stráže. Zašel za svým kamarádem proviantním, který jej nechal přespat v proviantním skladišti. Sám se vzdálil. Skladiště pro jistotu uzamkl. Večer spáče probudila divoká palba. Oknem spatřil oblohu trvale osvětlenou stovkami raket a světlic. Zoufale se snažil dostat ze skladu ven (...) a křičel, aby jej pustili ven, do boje. Konečně se proviantní vrátil a kamaráda vypustil. Byl z toho úplně vyjeven. Dlouho nemohl pochopit, proč se mu všichni tolik smějí...“ To, co voják považoval za německý útok, byla oslava podpisu německé kapitulace.
zdroj: stránky Slezského zemského muzea
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Historická výročí

Příspěvek od Alchymista »

15.7.1240 - Bitka na Neve, Alexander Nevský
Novgorodský knieža Alexander Jaroslavovič porazil švédov pod vedením jarla Birgera (zaťa Erika XI.) pri ústí rieky Ižora do Nevy.
Novgorodci a ladožania napadli v rannej hmle tábor švédov a ich spojencov nórov a fínov a v celodennej bitke ich rozprášili. Týmto víťazstvom zabezpečil knieža Alexander Jaroslavovič Veliký Novgorod a sever Ruska načas od ďalších švédskych nájazdov - a získal priezvisko "Nevský".
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Re: Historická výročí

Příspěvek od Franz Trubka »

Opet je 21.srpen, ja na ten den v roce 1968 nikdy nezapomenu.
https://www.youtube.com/watch?v=45bGzsJzWhA

Jeste dolozim clanek z Novinek.cz
http://www.novinky.cz/domaci/378285-jak ... tapou.html
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
pepacz
desátník
desátník
Příspěvky: 58
Registrován: 1/10/2007, 17:19
Bydliště: Praha

Re: Historická výročí

Příspěvek od pepacz »

já mám taky silné vzpomínky - na fotografii jsem ten kluk v koženém saku vpravo

http://zpravy.idnes.cz/dnesni-rusko-je- ... domaci_kop
Život je krásnej, ale člověk musí být pořád trochu nalitej.
Uživatelský avatar
danny1691
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1403
Registrován: 20/10/2005, 19:24

Re: Historická výročí

Příspěvek od danny1691 »

Obrázek
Fraška života letí kupředu jak splašená herka - a diváky už pranic nezajímá zápletka prvního aktu.
Uživatelský avatar
IgorT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1467
Registrován: 25/6/2014, 12:48
Bydliště: BA

Re: Historická výročí

Příspěvek od IgorT »

Pred 100 rokmi (21.2 1916)začala jeden z najväčších masakier v dejinách ľudstva, bitka pri Verdune!
Obrázek
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historická výročí

Příspěvek od Aaron Goldstein »

IgorT píše:Pred 100 rokmi (21.2 1916)začala jeden z najväčších masakier v dejinách ľudstva, bitka pri Verdune!
Před rokem jsem to sem dával... ( http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=307&t=4583#p212960 ) Jen se mi to nechtělo opět "recyklovat"... :-)
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historická výročí

Příspěvek od Aaron Goldstein »

ale toto si recyklovat neodpustím...

2. března 1978 odstartovala kosmická loď Sojuz - 28. s prvním československým kosmonautem na palubě.

Československo se tak stalo třetí zemí na světě, jejíž občan opustil planetu Země. Sojuz -28 byl 63. kosmickou lodí s posádkou, která vzlétla z naší planety. Vladimír Remek se stal prvním československým kosmonautem a 87. člověkem, který se podíval do vesmíru.
Obrázek
V první polovině roku 1976 nabídl Sovětský Svaz členským zemím programu Interkosmos možnost účasti na pilotovaném kosmickém letu. V první fázi bylo osloveno Československo, Polsko a NDR.

Výběr československých kosmonautů probíhal v období od června do listopadu 1976. Výběr probíhal v řadách pilotů československého vojenského letectva. Základním sítem se stala lékařská komise Ústavu leteckého zdravotnictví, v jejímž čele stanul plukovník Antonín Dvořák.
V prvním kole, na základě pravidelných ročních prohlídek, bylo vybráno 24 vhodných adeptů. tito kandidáti prošli dalším důkladným vyšetření a komise zúžila výběr na osm a poté na čtyři kandidáty. Těmi se stali npor. Ladislav klíma, kpt. Michal Vondroušek, kpt. Vladimír Remek a mjr. Oldřich Pelčák.
Obrázek
Čtveřice kandidátů před odletem do Moskvy. Zleva: Remek, Pelčák, Vondroušek, Klíma
Tito kandidáti odletěli v listopadu 1976 do Moskvy. Zde sovětští lékaři vybrali po sérii testů dva finalisty, Vladimíra Remka a Oldřicha Pelčáka.

V prosinci 1976 oba naši kandidáti zahájili výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku. Společně s nimi byli ve výcviku i kandidáti Polska Mirosław Hermaszewski a Zenon Jankowski a kandidáti NDR Sigmund Jähn a Eberhard Köllner. Běžný základní výcvik trval dva roky, ale kandidáti programu Interkosmos prodělali pouze jeho zkrácenou půlroční verzi. V květnu složili závěrečné zkoužky a byli rozřazeni do posádek. Vladimír Remek byl přiřazen k Alexejovi Gubarevovi a Oldřich Pelčák utvořil dvojici s Nikolajem Rukavišnikovem. Již při plánovaní letu bylo určeno, že sovětští členové posádek budou kosmonauté se zkušeností z kosmického letu. Alexej Gubarev měl za sebou let Sojuzem 17 a měsíční pobyt na stanici Saljut 4, Nikolaj Rukavišnikov měl za sebou lety se Sojuzem 10 a Sojuzem 16.
Obrázek
Kosmonauti - adepti z ČSSR, PLR a NDR v trenažéru orbitální stanice Saljut - 6
V létě 1977 se také rozhodovalo o pořadí letů jednotlivých států. Nakonec bylo stanoveno pořadí Československo, Polsko, NDR. Československu údajně pomohlo k prvenství jednak vysoká aktivita v programu Interkosmos, kde mělo Československo podíl na splnění 40% všech plněných úkolů v rámci programu a jednak snaha Sovětského Svazu zmírnit svůj špatný obraz v československé společnosti, který byl vyvolán zejména událostmi z roku 1968. Podle vzpomínek tehdejšího Ministra obrany generála Jaruzelského se Polsko cítilo ukřivděno, že jejich velikost a podíl na bojích v 2. světové válce nestačilo na prvenství.

Od podzimu 1977 probíhala další příprava už ve složení posádek. V únoru 1978 proběhly závěrečné zkoušky. Hodnocení posádky Gubarev - Remek dopadlo o něco lépe, ale obě posádky se navzájem obviňovaly, že jim instruktoři napovídali. Konečný výběr byl údajně konzultován s vedením KSČ. 18 února kosmonauti přiletěli na kosmodrom Bajkonur a 26. února padl konečný verdikt. Posádkou Sojuzu 28 bude Gubarev - Remek.
Obrázek
Nášivka letu Sojuz - 28
Pro našeho kosmonauta připravila ČSAV ve spolupráci s dalšími vědeckými ústavy šest experimentů.
Chorella - 1 zkoumal růst řas. Už před letem Sojuzu - 28 byly do vesmíru dopraveny řasy, ale v klidovém stavu. Nyní však byly naočkovány do čivné půdy a byl zkoumán průběh jejich rozmnožování. Kontrolní populace řas na zemi rostla za stejných podmínek jako ve vesmíru vyjma beztížného stavu.
Teplotní výměnna - 2 zkoumal závoslost mezi teplotou těla kosmonautů a jejich pocity.
Oxymetr zkoumal vliv stavu beztíže na zásobování tkáně kyslíkem. Pomocí oxymetru proběhlo měření na kůži na předloktí levé ruky před letem, během něho a po letu.
Supos zjišťoval psychologický stav kosmonautů pomocí dotazníku. Měření opět proběhlo před letem, během něho a po něm.
Morava - Splav využíval sovětskou pec Splav - 1 k roztavení a pomalému regulovanému chladnutí vzorků materiálu složeného z chloridu měďného a olovnatéhoa chloridu stříbrného a olovnatého po dobu 45 hodin.

2. března 1978 v 16:27.50 SEČ byla vypuštěna nosná raketa Sojuz-U. Za 530 sekund navedla kosmickou loď na dráhu. Při čtvrtéma pátém oběhu byla provedena dvouimpulsová korekce dráhy a dráha byla ustálena na 269 - 309 km. Vzdálenost mezi Sojuzem - 28 a Saljutem - 6 klesla z původních 10 000 km na 5 000 km. 3. března od 2 do 9 hodin SEČ měla posádka odpočinek. po něm byla při 17. oběhu provedena další dvouimpulsová korekce a zvýšeno apogeum dráhy na 357 km. Vzdálenost lodi a stanice se snížila na 25 km. Závěrečné manévrování a spojení bylo provedeno automaticky. Ke spojení došlo 3. března v 18:10 SEČ na 18. oběhu lodi a 2455. oběhu stanice nad oblastí Altaje, asi 10 minut po vstupu do stínu Země. Následně byla provedena kontrola hermetičnosti a propojily se všechny systémy. 3 března ve 21:33 SEČ vstoupili Gubarev s Remkem na palubu Saljutu - 6, kde je uvítala posádka ve složení Romaněnko - Grečko.

Pracovní den na stanici začínal v 06.00 a končil ve 21:00 SEČ. Během sedmi pracovních dní pomohli Gubarev s Remkem základní posádce s jejich vědeckým programem, provedli řadu televizních reportáží a svých šest výše zmíněných experimentů.

Poslední pracovní den byl 10. března. V 8:17 SEČ přestoupili Gubarev s Remkem na palubu Sojuzu 28. V 11:23 SEČ se loď oddělila od stanice při jejím 2561. oběhu. Společný let komplexu Sojuz - 28 a Saljut - 6 trval 164 hodin 35 minut a 6 sekund. Při dalším oběhu lodi byl nad jižním Atlantikem ve 13:54.34 SEČ zapálen na 198 sekund brzdící motor. Tím došlo k zahájení sestupu z oběžné dráhy. Ve 14:16.05 SEČ se loď pomocí pyrotechnických patron rozdělila na tři části a kabina s kosmonauty vstoupila do atmosféry. Ve 14:22 SEČ došlo na 7 minut k výpadku radiového spojení v důsledku silné ionizace vzduchu kolem brzdící kabiny. V 14:30.45 SEČ ve výšce přibližně 7 km se přesně podle plánu otevřel hlavní padák.

Kabina přistála 10. března 1978 v 14:45.45 asi 135 km severně od Arkalyku v Kazachstánu. Vrtulníky přepravily kosmonauty do Arkalylku a odtud letadlem do Bajkonuru. Zde vyčkali v hotelu Kosmonaut na návrat základní posádky Romaněnko - Grečko, ke kterému došlo 16. března. Jejich let trval rekordních 96 dní. Všichni kosmonauté odletěli 10. dubna do Hvězdného městečka. Následující den byli v Kremlu vyznamenáni nejvyššími sovětskými řády. Do Československa přiletěli 27. dubna a téhož dne vyznamenáni na Pražském hradě.
Obrázek
Návratová kabina po přistání
Let Sojuzu - 28 trval 7 dní 22 hodin a 16 minut. Všechny další mise programu Interkosmos dodržovaly přibližně tuto délku letu, aby nevznikly spekulace, že Sovětský Svaz některou zemi protěžuje.
Obrázek
Návratová kabina v Leteckém muzeu Praha - Kbely

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_28
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modl ... /index.htm
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Re: Historická výročí

Příspěvek od Franz Trubka »

12.brezna 1999 vstoupila Ceska Republika do NATO.
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historická výročí

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Opět malá recyklace... První let člověka do vesmíru si to myslím zaslouží...

12. dubna 1961 se uskutečnil první let člověka do vesmíru

V padesátých letech minulého století začal závod o dobývání kosmu. 4. října 1957 se ujal vedení Sovětský svaz úspěšným vypuštěním první umělé družice Sputnik-1 na oběžnou dráhu země. Nasledoval Sputnik-2 s prvním živým tvorem na palubě. Stal se jím pes Lajka 3. listopadu 1957. Dalším krokem byl člověk.

V roce 1959 proběhl v Sovětském svazu první nábor kosmonautů z řad vojenských pilotů. V létě 1960 bylo vybráno pro další výcvik šest adeptů. German Stepanovič Titov, Grigorij Grigorjevič Něljubov, Andrijan Grigorjevič Nikolajev, Valerij Fjodorovič Bykovskij, Pavel Romanovič Popovič a Jurij Alexejevič Gagarin. Tato šestice zahájila 11. října 1960 a prodělala náročný výcvik. 17 a 18 ledna 1961 složili závěrečné zkoušky a získali kvalifikaci "kosmonaut vojenských vzdušných sil". 8. dubna ráno padlo konečné rozhodnutí. Hlavní posádkou pro plánovaný let se stal nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin. Titov byl jmenován jako náhradník a Něljubov jako rezerva. Datum letu byl stanoven na 12. duben 1961.
Obrázek
Jurij Alexejevič Gagarin
12. dubna 1961 stála na startovací rampě kosmodromu Bajkonur nosná raketa Vostok-K nesoucí kosmickou loď Vostok-1. Její volací znak byl "Kedr". Řídící středisko mělo volací znak "Zarja" a s kosmonautem převážně komunikoval sám hlavní konstruktér Sergej Pavlovič Koroljov s volacím znakem "Zarja-1". Gagarin byl během příprav startu obdivuhodně klidný a jeho tepová frekvence se pohybovala okolo 64 tepů za minutu. V 06:07:00 UTC se vše změnilo. Raketa odstartovala a Gagarin vzrušeně zvolal legendární "Pojechali!".
Obrázek
Nášivka letu Vostok-1
Už během letu nosné rakety se začaly projevovat první obtíže. Měniče napětí v centrálním stupni nosiče nesprávně zafungovaly a raketa dosáhla konečné rychlosti o 0,25 metrů/sekundu vyšší oproti plánu. Nosná raketa se oddělila, ale kosmická loď díky vyšší rychlosti se usadila na orbitu s jinými parametry, než předpokládal plán. Původní orbit měl mít parametry 180x230 km a v případě selhání brzdících motorů zaručoval samovolný návrat lodi do atmosféry v průběhu 5 - 7 dnů, přičemž zásoby vody a kyslíku měla loď na 10 dní. Skutečně dosažený orbit však měl parametry 181x327 km a k samovolnému návratu by došlo až po 15 - 20 dnech.
Obrázek
Kosmická loď Vostok-1
Řídící středisko dálkově přeprogramovalo sekvencer PVU Granit, což bylo zařízení, které automaticky postupně aktivovalo jednotlivé kroky letu. V 06:50.00 UTC došlo k orientaci lodi vůči slunci. V 07:18 je zahájena komunikace, ve které je Gagarin již oslovován jako major. V 07:25.04 UTC započal zážeh brzdícího motoru. Došlo však k nepředvídané sekvenci kritických situací. Při vyplachování brzdícího motoru dusíkem unikla část paliva a motor místo plánovaných 41 sekund pracoval pouze 40,1 sekundy. Tím namísto plánovaného zpomalení o 136 m/s loď zpomalila pouze o 132 m/s. Navíc nedovřený ventil další 4 sekundy vháněl do motoru palivo a to způsobilo nekontrolovatelnou rotaci kolem všech tří os rychlostí přibližně 30°/s. Protože nedošlo ke standardnímu ukončení činnosti brzdícího motoru, tak sekvencer nespustil následující krok, kterým bylo oddělení datového kabelu přístrojového úseku. Vostok se začal nořit do atmosféry a došlo i iniciaci čtyř malých pyropatron, které oddělily přístrojovou sekci od kabiny, ale stále zůstávaly obě části spojené tlustým datovým kabelem. Tím, jak sebou kabina táhla na kabelu přístrojovou sekci, tak bylo narušeno těžiště kabiny a kabina nebyla orientována proti atmosféře tepelným štítem. Hrozilo reálné nebezpečí, že kabina shoří v atmosféře. V 07:35 naštěstí kabel povolil. Podle některých zdrojů se přepálil, podle jiných zafungoval předprogramovaný nouzový signál k oddělení, další zase zmiňují jakousi tepelnou pojistku, která se aktivovala aerodynamickým ohřevem. V každém případě se kabina správně zorientovala tepelným štítem proti atmosféře. I když kabina stále rotovala kolem svislé osy, tak Jurij Gagarin byl z nejhoršího venku.
Obrázek
Řídící pult Vostoku-1
V 7 km došlo ke katapultáži kosmonauta a ten se v pořádku snášel na padáku k zemi. O tři kilometry níže se otevřel padák i na návratové kabině a kabina v 07.47.00 UTC dosedla na zem. V 08:05 UTC dosedl i kosmonaut. K přistání došlo nedleko vesničky Smělovka, 26 km jihozápadně od města Engels. Let trval 108 minut. Protože místo přistání bylo téměř 1500 km na západ od Bajkonuru, tak se nedocílilo kompletního obletu Země.
Obrázek
Návratová kabina Vostoku-1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jurij_Gagarin
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vostok_1
internet
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Re: Historická výročí

Příspěvek od kopapaka »

ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Historická výročí

Příspěvek od Aaron Goldstein »

29.9.1938 se v Mnichově v nenápadném dome na Königsplatzu sešli zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) a dojednali Dohodu o odstoupení pohraničí Československem...
Text dohody začíná preambulí: „Německo, Spojené království, Francie a Itálie, vzhledem k dohodě, které již bylo dosaženo ve věci odstoupení území Sudet Německu, ujednali následující podmínky uvedeného odstoupení a opatření z něj vyplývajících, a touto dohodou se zavazují k učinění opatření nezbytných k jejímu naplnění.“ Následuje osm odstavců, které popisují podmínky podstoupení území...
Čekal jsem, zda-li si včera některé médium vzpomene na tuto událost.... Nic.... Ukolébán přesvědčením, že Dohoda byla podepsána až po půlnoci, tedy de fakto 30.9. (byť je datována na 29.9.) jsem doufal, že si tedy někdo vzpomene dnes... Opět nikdo...
Začínám mít obavy, že na některé dějinné události se bude čím dál tím více zapomínat, protože se "nehodí" jejich připomenutí do nastoleného směřování společnosti...
Já ale zapomínat nehodlám... Proto této události věnuji tímto vzpomínku... Snad se ke mě ještě někdo připojí....
Obrázek
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Odpovědět

Zpět na „Aktuality“