http://cs.wikipedia.org/wiki/DekompreseLord píše:Strelkov osobně na místě neštěstí nebyl, má to zprostředkovaně od svých lidí. Jinak když se udělá v 10 km díra do kabiny, trupu letadla, tak nastane dekomprese, šok těch lidí, a to se může projevit nějak na jejich zevnějšku. Ten se jeví nějak divně, možná jak popisují neználci. Četl jsem, že někteří pasažéři padali z nebe jako tečky.
CAT píše:Mepu: MYslim že jsme se pochopili. Já jsem ze školy zvyklej, že pokud může stejný argument jako ty použít proti tobě i protivní, pak je tento argument lichý... Souhlasim, že UK si na ně vymejšlí přehršel pytlovin, ale to samé z druhé strany... Situace se má tak, že buĎto si tu myslíme o zúčastněných víc než jsou schopni a oni nedokáží říct, kdo střílel a nebo někdo mlží, ale už nejde říct, jestli mlží víc jedna, nebo druhá strana a že mlží obě víme moc dobře... Tys uvedl tragédii z tiskovky, já uvedu člověka kterého jinak beru jako velice poctivého a to střelkova, kterej přišel s tim, že ti lidé byli minimálně 3 dny po smrti a že neměli krev, prostě haluz a to až moc velká...
Jevy doprovázející dekompresi v letadle[editovat | editovat zdroj]
Co se stane, pokud letadlu při letu ve velké výšce praskne překryt kabiny?
Ozve se silná rána a vzduch začne unikat z kabiny.
Tlak vzduchu v kabině se snižuje, tím dochází ke kondenzaci vodní páry, v kabině je mlha a pilot nevidí.
Proud vzduchu s sebou strhává smetí a popřípadě úlomky překrytu, vířící částice mohou zranit pilota.
Dochází k rozpínání vzduchu v plicích pilota (jakoby samovolné "nadechnutí"). Pokud hned nevydechne, plíce se "nadechnou" co dovolí žebra a potom když už se objem plic nemůže zvětšit, začne stoupat tlak v plicích a dojde k potrhání plicních sklípků.
Dochází také k vykašlávání krve z plic, dýchání je bolestivé. To nutí člověka aby podvědomě dýchal mělce a rychle - může dojít k hyperventilaci.
Rozvíjí se dekompresní neboli kesonová nemoc.
S pobytem v prostředí s nízkým tlakem vzduchu je spojena hypoxická hypoxie.
Vzduch v okolní atmosféře (po dekompresi je stejný i v kabině) je ve velkých výškách velmi chladný (11 km — 56,5 °C)
Vyskytují se baroobtíže (rozpínání vzduchu vevnitř těla - prasknutí ušních bubínků, bolesti břicha, bolesti dutin…)
To vše vede k obrovskému psychickému stresu, může nastat šok
