Výpočet pravdepodobnosti zásahu pre tanky

[Alfik]

Trefa.

Na druhou stranu, alespoň to co píše sir captain potvrzuje to, co píší já o výpočtu Pz, takže pokud se shoduji s tím, co uvádí tato autorita tak bych o tom asi také něco měl vědět.

To sice ano, ale, Bohům žel a zvláště Perunovi, nepotvrzuje tvé původní tvrzení, anobrž jej přímo vyvrací.
Podle něj vůbec není jedno, jestli je tank menší nebo větší. Naopak, má to vliv právě na to kouzelné čísílko o které jde.

PS:

kenavf
V tom případě mě cituj, kde to tvrdím. Nebo ještě tedy kvůli tobě se opět budu opakovat
Je tedy otázka, jestli v dnešních podmínkách jeo něco lepší silueta vůbec nějakou reálnou výhodou. Ani Abrams není Maus.

Tady.

[kenavf]

Trefa.

Na druhou stranu, alespoň to co píše sir captain potvrzuje to, co píší já o výpočtu Pz, takže pokud se shoduji s tím, co uvádí tato autorita tak bych o tom asi také něco měl vědět.

To sice ano, ale, Bohům žel a zvláště Perunovi, nepotvrzuje tvé původní tvrzení, anobrž jej přímo vyvrací.
Podle něj vůbec není jedno, jestli je tank menší nebo větší. Naopak, má to vliv právě na to kouzelné čísílko o které jde.

PS:

kenavf
V tom případě mě cituj, kde to tvrdím. Nebo ještě tedy kvůli tobě se opět budu opakovat
Je tedy otázka, jestli v dnešních podmínkách jeo něco lepší silueta vůbec nějakou reálnou výhodou. Ani Abrams není Maus.

Tady.

Poopravím ten Alfíkov príspevok aby to niekoho nezmiatlo.
Dzin napísal:

....
Je tedy otázka, jestli v dnešních podmínkách jeo něco lepší silueta vůbec nějakou reálnou výhodou. Ani Abrams není Maus.

[Dzin]

Je tedy otázka, jestli v dnešních podmínkách jeo něco lepší silueta vůbec nějakou reálnou výhodou. Ani Abrams není Maus.
Tady.

To tvrdí andy22.

kenavf
Bohužel si to moc nevylepšil, protože necituješ mě, ale andy22. Takže aby to nikoho nemátlo opravdu to na zmíněného člena palby.

P.S.
Tady máte citaci celého jeho příspěvku

rabo: T-90 ho má sice lepší, ale Abrams má zase jiné přednosti. Silnější pancíř, větší palebnou sílu, konformější interiér a lepší systém řízení palby. T-90A má k dobru automatický nabíječ a zmiňované lepší tvarové řešení a tak se hůře zasahuje. Takže záleží, čemu přikládáš větší váhu. Primárně tak bude při jejich vzájemném střetu dost záviset na taktické situaci.

Že by Ambrams měl problém na běžné vzdálenosti zasáhnout cíl, i když o něco menší než je on sám. No nemyslím si.. Je tedy otázka, jestli v dnešních podmínkách jeo něco lepší silueta vůbec nějakou reálnou výhodou. Ani Abrams není Maus. Stejně tak zda-li je automatický nabíječ výhoda nebo naopak nevýhoda není jasné. Záleží na úhlu pohledu. Rusové ho všude cpou, západ naopak. Obě řešení mají své výhody i nevýhody a jak se ukázalo, třeba v iráku možná vyšší rychlost palby T-72 opravdu, ale opravdu k ničemu nebyla, protože netačili vystřelit ani jednou..

Jak už jsem psal dříve, je evidentní, že Rusko jde cestou nižší ceny a to za cenu o něco menší sofistikovanosti a bojové hodnoty tanku. Ruské tanky jsou také více než pro ruskou armádu určené na vývoz a to do zemí spíše třetího světa. Koneckonců i o armatě, tanku který ve skutečnosti bude reálně zaváděný až bůhví kdy, určitě za x let a to spíše v osekané verzi oproti různým demonstrátorům a prozatímnímu PR, jelikož velmi pravděpodobně velká část pokročilých technologií bude tak problémová, že je nebude možné zavést minimálně do prvních verzí.. jako je to téměř u všeho.. se rusové už vyjádřili že se nebude jednat o za každou cenu nejlepší tank, který bude vynikat ve všem.. takže ani tam nemůžeme čekat žádné zázraky a bůhví, jestli vůbec aspoň na ruské poměry revoluci..

To, že Abrams nenašel v dosavadních střetech protivníka není až tak jeho chyba. Těžko USA půjde do boje proti státu s Leopardy 2, Challengerem.. Rusko v reálu ani dnes nemá na tyto tanky odpověď, ani v T-90, natož pokud se bavíme o desítky let starých verzí ve výzbroji různých států..

modernizace T-72 jsou sice krásné.. ale uvědome si, že T-72 je víceméně stejně starý tank jako Abrams nebo Leopard 2. Nějaká verze B-3 je však oproti M1A2 SEPnebo Leopard A7+ prostě výsměch. Ale levný výsměch, jak je Ruským zvykem. Rusové sice modernizují, ale ujel jim vlak a jsou pozadu minimálně o jednu dekádu..

[kenavf]

Tak skúsme toto:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=226 ... &start=459

......
To už ale zase máme trochu jinou úlohu. Pokud to budeme brát jen z hlediska pravděpodobností zásahu, potom jde o to, že do určité velikosti je terč takoví, že teoreticky je pravděpodobnost jeho zásahu 0,99 (resp. 1), či-li je je nemožné ho minout. Pokud tedy kvalita zbraňového systému (tanku) dosáhne určité úrovně, je z hlediska tohoto prakticky jedno, jak je velký tank, protože není technologicky možné ho udělat tak malý, aby to mělo podstatnější vliv.

Pokud to opět svedu na ruské (sovětské) tanky, o kterých se nejspíše zase bavíme, potom v době jejich vývoje měl jejich rozměr resp. celkový profil siluety podstatný vliv pro pravděpodobnost jejich zásahu, ale vlivem technologického pokroku toto ztratilo prakticky smysl. Jeho přínos proto už není v tom, že se sníží podstatně pravděpodobnost jeho zásahu oproti konstrukčně jinak řešenému stroji, ale třeba v jeho zhoršené optické detekci, možnost snazšího zamaskování a krytu apod.
....

" ale vlivem technologického pokroku toto ztratilo prakticky smysl"

[Dzin]

kenavf
Tam ale vysvětluji zcela něco jiného. Před tím, co cituješ jasně píši, že primárně jde o celkový profil siluety a dříve popisuji, co tím mám na mysli.

Pokud to opět svedu na ruské (sovětské) tanky, o kterých se nejspíše zase bavíme, potom v době jejich vývoje měl jejich rozměr resp. celkový profil siluety podstatný vliv pro pravděpodobnost jejich zásahu, ale vlivem technologického pokroku toto ztratilo prakticky smysl.

a v citaci výše to máš osvětleno blíže

...co se týká výhody T-90A v jeho menších rozměrech a lepším tvarovém řešení jde o to, že rozměrů je důležitá nejen jejich velikost, ale i poměr průmětu do roviny proti opsanému čtverci (obdelníku). Stručně řečeno, při určení pravděpodobnsoti zásahu toto hraje roli a čím menší je tento poměr, tím měnší pravděpodobnost zásahu tanku. T-90A a obecně ruské tanky, mají tento poměr měnší, než západní "krabice". Velikost má potom negativní vliv na včasnou detekci tanky. T-90A tak nad Abramsem v tomto dominuje, je hůře zasažitelná a hůře zjistitelná. Ale má to háček. Rozvojem moderních technologií se výrazně zlepšili detekční a střelecké systémy tanků. Podobně zkvalitnění tankových kanonů a zlepšení jejich rozptylu má na toto také pozitivní vliv. Takže menší rozměry a lepší řešení tvaru už nemá tak zásadní roli, jako dříve. Naopak, do popředí se derou právě zmíněné pozorovací přístroje a SŘP (KPŘ ruskou terminologií). Je to tedy výhoda, ale podle mě nijak zásadní. Ovšem záleží, jak se k tomu každý staví...

a celé je to o tom, že v případě ruské a západní tanky to už není tak zásadní rozdíl, aby jejich velikosti hráli podstatnější roli v Pz. Tedy ne že nehraje velikost samotného cíle, ale vzájemný poměr velikosti ruských a západních tanků už není tak podstatný pro dosažení Pz.

Tato debata se tu vede už od roku 2014. Ostatně svého času tu cover72 (Tank T-14 Armata, história vzniku pát 01 kvě, 2015 19:32) postoval pro potvrzení tohoto závěru tento obrázek

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

a dokazoval na něm, že věž T-72 není proti Leo 2 tak menší, aby to v případném střetu hrálo podstatnější roli. A totéž tvrdím já a ještě k tomu dodávám, že je to primárně díky rozvoji moderních technologií, které umožňují vést palbu s takovou přesností, že tento rozdíl, kdysi podstatný, je nyní spíše zanedbatelný.

Ještě jeden jeho obrázek z (Tank T-14 Armata, história vzniku čtv 30 dub, 2015 23:57)

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Je to naprosto přirozený vývoj, který sledujeme ve všech případech palných zbraní. Nebo mi snad někdo bude tvrdit, že velikosti terčů, které zasahujeme nyní palnou zbraní na určité vzdálenosti jsme zasahovali naprosto stejně před 50, 100 či 200 léty? Průměrní střelci jsou dnes schopni zasahovat terče na vzdálenosti, jaké by před 100 léty zasáhli prvotřídní střelci a před 200 léty nikdo.

Problém s tím začal, když mi Skeptik začal na základě nevím čeho vnucovat, že tvrdím něco, co jsme nikdy netvrdil a co ani zpočátku nebylo obsahem této debaty. V ní šlo o porovnání koncepcí ruských a západních tanků a ne, jak tvrdí Skeptik, že bych to začal tvrdit až později. Jak ukazuje první citace z roku 2014, bavím se s andym22 o T-90A vs M1A2 a ne o zasahování terčů obecně.

[Wasp]

Proč tam T-72 čučí ještě v hull down trup a M-1 ne ?
Velilost podle mě hraje pořád podstatnou roly, je pěkný že ne střelnici přeměřujete mm, ale v boji se menší tank lépe ukryje, v pohybu je menší cíl a celkově to prostě to svý proč to tak je, má.
Menší váha, od toho dimenzované pohybové ústrojí které je levější na výrobu, nižší těžiště (to mě jen tak napadlo), atd.atd.

[Dzin]

Jestli si dobře vybavuji, je to proto, že se to porovnává při stejném zvětšení.

Ano, to jsme také kdysi psal, že menší tank se hůře detekuje a lépe se skrytě pohybuje po bojišti. Základem ale je, že už to není tak zásadní výhoda, jako to mohlo být kdysi. viz. ukázky od cover72, kdy je vidět, že přestože je T-72 menší, nehraje to podstatnější roli. Jak sám píšeš, T-72 tam proti Abramsu "čučí".

[Wasp]

Není zásadní jako zásadní, pro rusko to možná zásadní výhoda je, díky tomu že ty jejich konstrukce právě že jsou menší a lehčí tak jsou i levnější a nepotřebují předpokládám tolik surovin na výrobu. A čistě v boji to pořád výhoda je, ale podle mě západní tanky určitě mají zase to své. Takže tak.

[Dzin]

Z tohohle pohledu samozřejmě, výrobní cena je výhodnější pro ruské tanky. Ono to má spoustu aspektů a záleží, z jakého to zrovna hodnotíš.

[Skeptik]

OK, neumím tu hledat a tak se mi nedaří najít to vlákno ve kterém ta debata probíhala … ale nevadí.
Možná si to já i ostatní blbě pamatujeme nebo jsme to blbě pochopili, možná si to blbě pamatuje Dzin.
Pokud ale Dzin tvrdí, že:

Velikost má potom negativní vliv na včasnou detekci tanky. T-90A tak nad Abramsem v tomto dominuje, je hůře zasažitelná a hůře zjistitelná.

a zároveň píše, že:

Ale má to háček. Rozvojem moderních technologií se výrazně zlepšili detekční a střelecké systémy tanků. Podobně zkvalitnění tankových kanonů a zlepšení jejich rozptylu má na toto také pozitivní vliv. Takže menší rozměry a lepší řešení tvaru už nemá tak zásadní roli, jako dříve.

Pak se podstata sporu ztrácí. Tedy pokud si Dzin uvědomuje, jak také píše, že:

Je to naprosto přirozený vývoj, který sledujeme ve všech případech palných zbraní. Nebo mi snad někdo bude tvrdit, že velikosti terčů, které zasahujeme nyní palnou zbraní na určité vzdálenosti jsme zasahovali naprosto stejně před 50, 100 či 200 léty? Průměrní střelci jsou dnes schopni zasahovat terče na vzdálenosti, jaké by před 100 léty zasáhli prvotřídní střelci a před 200 léty nikdo.

Protože logicky platí, že pokud jsou na obou stranách "průměrní střelci jsou dnes schopni zasahovat terče na vzdálenosti, jaké by před 100 léty zasáhli prvotřídní střelci", tak na obou stranách musí být ti prvotřídní střelci schopni na tuto vzdálenost zasahovat menší terče, neboli jsou schopni zasahovat stejné terče na větší vzdálenost.
A pokud jsou schopni zasahovat větší terče na větší vzdálenost, pak logicky platí, že menší terče jsou schopni zasahovat POUZE na menší vzdálenost.

Výhoda menšího terče, co se detekovatelnosti a zasažitelnosti týče, tedy nezaniká, pouze se přesouvá do větší vzdálenosti.
Jinými slovy, boj se díky vyspělejším přístrojům vede (může vést) na větší vzdálenost, při současném zachování výhody menšího terče.

--------------------

A pokud současně platí i ty obrázky od cover72, pak také platí, že tanková věž typu Leo 2 poskytuje cíl o cca 33% větší než věž T-72/90 (a T-14 ji nemá větší) při čelním postavení a o cca 80% větší při natočení o 30°.
A to není zrovna málo.

[Julesak]

Napadá vás vlákno, kam by sa toto dalo presunúť? Nech sa to nestratí, a súčasne nech to nie je v téme T-14.

[Dzin]

Skeptik
To už jsme se ti tehdy také snažil vysvětlit, jak to myslím. Nepíši, že výhoda menšího tanku (či jeho profilu typický pro ruskou školu) se zcela ztrácí, ale že tato výhoda už nehraje takovou roli, jako dříve.

Rozdíl velikostí mezi ruskými a západními tanky se sice na první pohled může zdát jako značný, ale už na to upozorňoval tehdy cover72 grafickým znázorněním, že tento rozdíl není tak propastný, jak by se jen z procentního vyjádření mohlo zdát. Doporučuji si to dohledat a přečíst, má to zpracované přehledně.

Nárůst přesnosti palby je právě vidět z empiricky získaných dat. Už jsem zde psal, na jaké vzdálenosti běžně ničili Abramsy T-72 v Iráku. Ano, je to specifický příklad pro otevřenou krajinu, ale ukazuje to, že vůbec neměli problém s tím T-72 detekovat a zasahovat i na takové vzdálenosti a velmi přesně, což dokazuje spotřeba munice. Tudíž že původní výhoda jeho velikosti a profilu, nižší schopnost jejich detekce a zásahu, už není tak akutní.

Uvedu to tu ještě jednou, aby to nezapadlo. Na zničení obrněného cíle bylo ve válce v Zálivu ze strany Abramsů potřeba v průměru 1 - 1,2 výstřelu na průměrnou vzdálenost 2200 metrů. Průměrná vzdálenost detekce irácké techniky byla 2600 metrů. Nejčastěji byla vedena palba na 2000 - 2500 metrů, největší vzdálenost palby byla přes 3500 metrů a největší vzdálenost na kterou bylo zaznamenáno potvrzené zničení nepřátelské techniky byla 3800 metrů.

To byly vzdálenosti, které před nástupem MBT 3. generace byly zcela mimo schopnosti západních tanků. Jak píšeš, že menší terče jsou schopny zasahovat na menší vzdálenosti, to je pravda. Ale současně musíme mít na paměti, že už je to na takové vzdálenosti, které dříve nebyly vůbec reálné. Už jen tento příklad, řešit schopnost zasáhnout věž tanku v pozici Hull-Down na 3000 metrů bylo před 40 lety naprosto mimo realitu. Ing. Soukup ještě v roce 1995 píše, že zasáhnout tank ve věžovém postavení (na 2000 metrů) je prakticky nemožné.

Zkusil jsem porovnat velikosti T-14 a Leopardu 2A6. Do jeho průmětu máš schématicky dán průmět věže T-14. Není to zase tak propastný rozdíl, jak se zdá z onoho procentního porovnání.

[Skeptik]

Rozdíl velikostí mezi ruskými a západními tanky se sice na první pohled může zdát jako značný, ale už na to upozorňoval tehdy cover72 grafickým znázorněním, že tento rozdíl není tak propastný, jak by se jen z procentního vyjádření mohlo zdát.

A pokud současně platí i ty obrázky od cover72, pak také platí, že tanková věž typu Leo 2 poskytuje cíl o cca 33% větší než věž T-72/90 (a T-14 ji nemá větší) při čelním postavení a o cca 80% větší při natočení o 30°.

Zda je to málo či hodně si nedovolím soudit. Mě to hodně připadá.

Uvedu to tu ještě jednou, aby to nezapadlo. Na zničení obrněného cíle bylo ve válce v Zálivu ze strany Abramsů potřeba v průměru 1 - 1,2 výstřelu na průměrnou vzdálenost 2200 metrů. Průměrná vzdálenost detekce irácké techniky byla 2600 metrů. Nejčastěji byla vedena palba na 2000 - 2500 metrů, největší vzdálenost palby byla přes 3500 metrů a největší vzdálenost na kterou bylo zaznamenáno potvrzené zničení nepřátelské techniky byla 3800 metrů.

A tohle umíš podložit nějakou analýzou ???

Zkusil jsem porovnat velikosti T-14 a Leopardu 2A6. Do jeho průmětu máš schématicky dán průmět věže T-14. Není to zase tak propastný rozdíl, jak se zdá z onoho procentního porovnání.

I zde mi to stále připadá dost … zvláště pak s přihlédnutím k faktu, že ve věži T-14 není žádná osádka a její boky (z čelního pohledu) vlastně ani nejsou pancéřované. Takže velikostí se věži 2A6 možná blíží, její zranitelností mu však je na hony vzdálen (jako všechna vozidla s dálkově ovládanými věžemi jejich protějškům s "obytnou" věží --- třeba Puma vs. ASCOD )

Ono by to mělo být nějak takto (modré)

[Dzin]

Skeptik
To je právě otázka, co přesně se v onom článku zásahem čela věže myslí. Jestli zásah celého profilu věže kamkoliv, nebo jen do určitých míst (popřípadě zda jde čistě o zásah nebo se bere v potaz i nasazení protiopatření). Každopádně průmět věže v rovině není tak zásadně rozdílný. Jak už jsem psal pro prorovnání, které se tu z toho chce dělat, nám chybí druhá strana rovnice. Tedy údaj o Pz čelní partie věže nějakého západního tanku ve věžovém postavení.

A tohle umíš podložit nějakou analýzou ???

Ano, je to z americké analýzy nasazení Abramsů v Zálivu. Tuším, že to byla studie ohledně logistického zabezpečení a toto v ní měli jako rozebírání výchozích dat. Zkusím to zase dohledat, analýza je určitě přístupná někde na netu, nejspíše jsem ji kdysi našel v knihovně CIA. Podívám se.

[kenavf]

..Tedy údaj o Pz čelní partie věže nějakého západního tanku ve věžovém postavení.
..

Nevidím logiku v tom prečo to sem stále ťaháš. Aký dopad na hodnotu Pz strelby Leo2 na Armatu má to akú má hodnotu Pz strelby Armaty na Leo2? Nemá to žiadny vplyv. Vplyv by to malo až by si porovnával ich duel a o to sa tu v tomto prípade nejedná. Situácia je popisovaná ako keď je Armata cieľom na strelnici. "Striela sa dokial ju netrafíme"

..
To je právě otázka, co přesně se v onom článku zásahem čela věže myslí. Jestli zásah celého profilu věže kamkoliv, nebo jen do určitých míst (popřípadě zda jde čistě o zásah nebo se bere v potaz i nasazení protiopatření). Každopádně průmět věže v rovině není tak zásadně rozdílný. Jak už jsem psal pro prorovnání, které se tu z toho chce dělat, ...

Niekde tu bol obrazec toho Gaussovho rozloženia zásahov kruhového terča. Smerom k stredu sa hustota zásahov zväčšuje a smerom od stredu hustota zásahov klesá.
Ak mali pravdepodobnosť zásahu veže Armaty cca 25% tak zo sto striel by 25 striel zasiahlo vežu. O koľko by sa zvýšil počet zásahov keby si zväčšil priemet veže Armaty o 33%? Je to defacto zväčšenie plochy o 1/3. Ale predpokladám že počet zásahov by sa nezväčšil len o jednu tretinu(cca 8 zásahov) na hodnotu 33, ale zvýšil by sa podstatne viac, možno až na dvojnásobok(cca 50 zásahov) a to je už sakra rozdiel, a to je tá výhoda malých siluet.(Muselo by sa to zakresliť do toho obrazca).

[Dzin]

kenavf
Začnu odzadu.

- Tak jak píšeš to právě nefunguje. V rámci rozptylu zbraně neplatí, že počet zásahů je rozvrstven rovnoměrně. Naopak. 50% všech zásahů je vměstnáno do 1/4 poloměru rozptylového obrazce (pokud uvažujeme kruh). A zbylých 50% potom ve zbylých 3/4 poloměru obrazce. Hustota tak klesá směrem od středu a není rozvrstvena rovnoměrně. Proto, když porovnáváš obě věže, ona oblast "přesahu" se nachází právě v prostoru, kam půjde daleko méně střel, než do prostoru, kde se obě věže překrývají.

Proto je to přesně naopak, navýšením plochy se počet zásahů nezvětší o hodnotu rovnou nebo větší, než je plocha, ale naopak, bude menší a to o to výrazněji, čím více se budeme vzdalovat od jádra rozptylu, tedy onomu kruhu o 1/4 poloměru obrazce rozptylu.

- Tahám to sem proto, že jestliže má být malá věž Armaty výhodou, tak musíme vědět o proti čemu je to výhoda abychom dokázali tuto výhodu vyhodnotit, jak moc velká je.

[kenavf]

kenavf
Začnu odzadu.

- Tak jak píšeš to právě nefunguje. V rámci rozptylu zbraně neplatí, že počet zásahů je rozvrstven rovnoměrně. Naopak. 50% všech zásahů je vměstnáno do 1/4 poloměru rozptylového obrazce (pokud uvažujeme kruh). A zbylých 50% potom ve zbylých 3/4 poloměru obrazce. Hustota tak klesá směrem od středu a není rozvrstvena rovnoměrně. Proto, když porovnáváš obě věže, ona oblast "přesahu" se nachází právě v prostoru, kam půjde daleko méně střel, než do prostoru, kde se obě věže překrývají.
...

Sorry, beriem späť.
Tú nerovnomernosť som tam spomenul ale nesprávne som to aplikoval. Ano v ploche ktorá bude o 1/3 väčšia nebude o 1/3 viac zásahov.
Muselo by sa to naozaj vložiť do toho Gaussovho obrazca a vyhodnotiť koľko zásahov by pribudlo.

[Dzin]

Když to vezmu čistě jen pro Gaussovu křivku standardního průběhu a jako základ dám pro 1/4 poloměru rozptylu (tzv. úchylka šířková úš) 50%, potom pro poloměr 2úš je to asi 82%, 3úš asi 96% a 4úš asi 99,3% (limitně se bere 100%). Tedy pokud budeš mít obrazec podle tohoto příkladu a docílíš na něm 100 zásahů, po zmenšení poloměru o 1/4 (na 3/4) dojde ke zmenšení plochy o 44% a docílíš 96 zásahů, po zmenšení poloměru na 1/2 dojde ke zmenšení plochy o 75% a docílíš 82 zásahů a při zmenšení poloměru o 3/4 (na 1/4) se plocha zmenší o plných 94% a docílí se 50 zásahů.

Ale nejsem si z hlavy jistý, jestli rozptylový obrazec odpovídá takto přesně rozvrstvení standardnímu průběhu gaussovy křivky. Ovšem bude to nějak tak podobně.

P.S. Jak je ale vidět, ono zmenšování plochy samo o sobě automaticky neznamená nějaké zásadní zmenšení pravděpodobnosti zásahu a to ikdyž je poměrně razantní. Pokud se budeme pohybovat v maximálním poloměru (4ú), potom zmenšení cíle třeba o zde použitých 33%, ač na první pohled může být velké, se na zmenšení počtu zásahů a tím i Pz nijak výrazně neprojeví.

[Skeptik]

Chlapi, už se v tom, o čem se bavíte, tak nějak začínám ztrácet … tak jsem udělal jednoduchý obrázek. Snad to pomůže.

Použil jsem standardní rozptylový obrazec - pro kanón Rheinmetall Rh-120 L/55 a munici DM-33 sice může být tvarově jiný, ale ne o moc

Střední zásah (červený křížek) jsem pro zjednodušení ztotožnil se záměrným bodem (= nulová chyba míření)

"Zelená krabička" je věž tanku
"Modrá krabička" je ta část korby, která je vidět (bude variovat dle terénu)
"Hnědý obdélník" je hluchý prostor, tj. ta část cíle, která je kryta terénem a tedy nelze zasáhnout (bude variovat dle terénu)

Velikost tanku jsem volil tak, aby na věži bylo 25% zásahů … opět pro zjednodušení, protože takto bude rozptyl fungovat až při statisticky významném počtu výstřelů (ideálně nekonečném )

Stačí to pro objasnění toho, co to znamená, že na 3.000 m zasáhne věž T-14 celkem 25% výstřelů ?

Pozn. Počet zásahů korby se bude samozřejmě lišit dle velikosti hluchého prostoru … jinými slovy, čím členitější terén, tím méně zásahů (protože střely "pochytá" ten terén).

P.S. Nikterak neposuzuji správnost tvrzení toho kapitána Stefan Bühler … dle jeho CV se jedná o významnější kapacitu než je kdokoli z nás, a tak to beru jako fakt (dokud to někdo výpočtem nebo testy nezpochybní)

[Dzin]

Jak to bude vypadat, když obdélník představující věž bude mít plochu o 33% větší.