PALBA.CZ

Zajímavé porovnání tanku T-14 s Leopardem 2A6.
Došlo k simulaci střelby L2A6 municí DM63 na věž T-14, která má přibližně o 15 % menší čelní plochu než věž L2A6 a to na vzdálenost 3 000 metrů. Simulací bylo zjištěno, že pravděpodobnost zásahu věže T-14 na vzdálenost 3 000 metrů je 25 %. Aby bylo dosaženo 100% jistoty, že věž bude zasažena, tak by L2A6 musela vystřelit celkem 4 střely.

Najednou? A když ne tak: 1. netrefi, 2.oprava, zase nic? 3.tak to jsem nasraný,je to stejné jako 1. 4. Ta už nebude, protože je po mě. Statistika selhala.
Proč je ten rozptyl furt stejný.

Na to je jednoduchá odpověď, protože statistika. Ne najednou, ale střelu po střele. Když netrefíš na poprvé, tak budeš vědět o kolik máš třeba předsadit? Nebudeš to vědět, prostě předsadíš a čekáš jak se to dopadne. Netrefíš, tak znova zpřesníš předsazení atd. a na tu čtvrtou střelu už to předsazení vychytáš, že zasáhneš. Tuto simulaci si udělal jeden stát v Evropě co má ve výzbroji L2.

A kde je to porovnanie?

Porovnání (OK mohl jsem to vyjádřit jinak, je to vlastně jednostranné simulace) je kolik střel musí L2A6 vystřelit, aby zasáhla věž T-14 a tím pádem víme jaká je pravděpodobnost přežití věže T-14 ve vzdálenosti 3 000 metrů od L2A6 a také nám to říká, že velikost cílové plochy stále ovlivňuje pravděpodobnost zásahu.

Já furt nechápu. Jak se v Evropě může někdo trefit na 3km tankem do funkčního cíle pakliže oba nestojí na opačné straně letiště.
Kolik energie ztrati podkaliberni strela na takovou vzdálenost, doleti tam vůbec kumulativni střela? A jaka je prostě pravděpodobnost, že na takovouto vzdálenost neco trefim? Na první? Na takovu vzdálenost přece střílím již s vyšší skupinou úhlu nameru s pomocí balistickych dat počítače nebo optiky. Tam už hraje roli nejen rozptyl, ale i vzdálenost takže když už budu přesný trefim motor a ne věž.
Když už budu nepřesný tak vedle stojící tank.

Samozřejmě, že tam doletí jak podkaliberní, tak i kumulativní střela. Ta pravděpodobnost, že L2A6 trefí věž T-14 na vzdálenost 3 000 metrů je rovna 25 % tzn., že ze čtyř vypálených střel pouze jedna zasáhne. Ostatní jdou mimo a můžou náhodně trefit něco vedle tanku jak správně píšeš. Ta úloha byla vztažena na zásah věže.

Koľko času máš/potrebuješ na vystrelenie 4 rán? Teoreticky možno 40 sekund ale prakticky? Než sa rozostúpi zvírený prach aby si mohol znova zamieriť?
viď video.

To znie ako keby len vynasobili 25% styrmi. A tak pravdepodobnost nefunguje.

Co se ti na tom nezdá, že zjistili, že ze čtyř střel vystřelených proti věži, které je ve vzdálenosti 3 000 metrů pouze jedna tu věž zasáhne?

Nezdá sa mu na tom to že pri pravdepodobnosti 0,25 nedosiahne štyrmi ranami pravdepodobnosť 1,0 ale len 0,68(68%), trocha sa to zlepší tým upresnením "predstihu".
1-(1-0,25)**4=0,68

Prostě musíte brát jejich výsledky jako finální, které mají podpořené zkouškou, když to vyzkoušeli s L2A6 a municí DM63.Jejich výsledek prostě byl jedna střela ze čtyř zasáhla věž ve vzdálenosti 3 000 metrů.

Tak proto kolega Skeptik rika , ze celne se na vez uz dneska nestrili. Proste nikdo nechce pokouset osud.A s poslednimi tremi naboji uz vubec ne.

Rase píše:Osobně bych se i dost díval na schopnost (přesnost) zasáhnout cíl v pohybu, v noci atd. V tomhle jsou Západní tanky dost dobré a bylo to i reálně vyzkoušené v Iráku atd. Ukázky ze střelnice mi vždycky přišly tak nějak mdlé (myslím u jakéhokoliv tanku). Jsem dost zvědavý, jak si v tomhle povede T-14 a jak si v tomhle stojí T-90.

Do jedouciho tanku T90 se nikdo netrefi ani bocne . Tak rychle se mu vez neotoci.

NANUK
Máš něco konkrétnějšího o té simulaci? Výchozí podmínky, postup atd.?

T-14 byla simulovaná v reálné statické obraně (bez pohybu).

To by potom dost vysvětlovalo. Při hull-down pozici je obecně zasáhnout tank čelně velmi obtížné, obzvláště na vzdálenost 3000 metrů. Takhle třeba vypadá Leclerc v této pozici. Pravděpodobnost zásahu 0,25 by byla v takovém případě asi adekvátní. Bylo by dobré potom uvést, jaká je pravděpodobnost zásahu jiných tanků v této pozici, aby bylo možno porovnat.

Není to někde na netu, aby se to dalo rovnou přečíst?

Už zase? Já nic o hull-down pozici nepsal. Já psal, že byl v reálné statické obraně a ne, že byl zakopaný ve věžovém postavení.

Z toho co píšeš to docela dost jasně plyne. Za prvé v reálně statické obraně se zcela běžně kope okop (zákop) jak pro tanky, tak pro ostatní techniku (BVP) nebo vojáky. Nebo snad, jak si psal, když si sloužil, tak když jste zaujímali obranu nebudovali jste obraná postavení a nezakopávali jste se? Když napíšeš reálná statická obrana, tak si automaticky představím zakopanou jednotku. To je naprosto běžná činnost při budování statické obrany.

Obzvláště, když se zmiňuješ o tom, že se jedná o palbu na věž T-14. To s výše zmíněnou informací o statické obraně naprosto jednoznačně indikuje, že se jedná o tank ve věžovém postavení.

NANUK píše:Už zase? Já nic o hull-down pozici nepsal. Já psal, že byl v reálné statické obraně a ne, že byl zakopaný ve věžovém postavení.

A prečo ich teda zaujímal len zásah do veže, keď mal tank odkryté všetko?(nebol vo vežovom postavení)

Inak, aby bola pravdepodobnosť štyrmi ranami aspoň vyššia ako 0,95 tak jednotlivé rany musia mať pravdepodobnosť aspoň 0,53.(jednička je v nekonečne)