PALBA.CZ

Kanón Rheinmetall L51 ráže 130 mm

U Rheinmetallu vznikla modernizace kanónu ráže 120 mm (označený jako L55A1), určeného pro modernizaci tanků Leopard 2A7V/EU. Modernizovaný vysokotlaký kanón má zvýšit výkon až o 20 %, oproti původnímu L55, který byl vyvíjen v polovině 70.let. Rovněž ale společnost pracuje na zcela nové zbrani ráže 130 mm, která bude mít výkon větší dokonce o 50%. Demonstrátor NG 130 byl poprvé předveden na výstavě Eurosatory 2016 v Paříži a rovněž bylo zmíněno, že tento kanón bude nabízen jako potencionální výzbroj pro obrněná vozidla nové generace. Primárně společnost cílí na nový evropský tank MGCS (Main Ground Combat System), který vzniká u společnosti KNDS (společný projekt KMW, Rheinmetallu a Nexteru), patrně bude použit i u vlastního projektu nového tanku. Údajně lze nový kanón využít nejen u nových vozidel, ale například i u starších tanků jako Leopard 2, M1 Abrams a všech moderních tanků využívajících kanóny Rheinmetall ráže 120 mm, ať již v délce 44 ráží (L44) nebo v délce 55 ráží (L55). Tankový kanón ráže 130 mm je dlouhý 51 ráží (6 630 mm). Celková hmotnost kanónu, včetně vratného mechanismu, je 3300 kg (L55 má 3t). Samotná hlaveň váží 1400 kg. Jde o velmi nízké hmotnosti a lze využít stávajících závěsných mechanismů věže a elektrických pohonů. Hlaveň je vyrobena z nové vysoce pevné oceli a má chromovaný vývrt. Kanón má závěr se svislým pohybem závěrového klínu, elektrický úderník a zvětšeným objemem komory, což umožňuje použít větší náboj k získání vyšší počáteční rychlosti. Komora má objem 15 litrů a pracuje zatím s konstrukčním tlakem 880 MPa. Pro lepší představu, standardní kanón Rheinmetall L44 (o délce 5 280 mm) váží 3 317 kg, hmotnost hlavně činí 1 190 kg. Délka 51 ráží u nového kanónu byla zvolena záměrně, jelikož je v podstatě stejná jako u L55 120 mm a lze tedy využít stejné obráběcí stroje. Zvýšení výkonu munice nebude dosaženo jen prostým zvětšením ráže, ale také novými konstrukčními materiály, které dovolí použití silnějších prachových náplní - tedy dosažení větších úsťových rychlostí. Otázkou ale je hmotnost munice, která by mohla být (v případě podkaliberní střely) vyšší než 25 kg a přiblížit se ke 30 kg (starší munice váží pouze 21 kg). Tato hmotnost již vyžaduje osazení novým nabíjecím automatem a patrně i celou novou věží. První prototyp NG 130 vyrobila společnost Rheinmetall na vlastní náklady, doposud bylo provedeno zhruba 80 výstřelů. Momentálně se připravuje druhý modernizovaný kus, který bude zahrnovat řadu úprav a vylepšení.

Zdroj:
https://www.janes.com/article/93163/rhe ... m-tank-gun
https://defense-update.com/20160614_rhe ... m-gun.html
https://www.armyrecognition.com/eurosat ... 06163.html
https://twitter.com/RheinmetallAG/statu ... 1318584321
https://www.facebook.com/MilitaryboxCZ/ ... =3&theater
http://palba.cz/viewtopic.php?f=324&t=842
http://palba.cz/viewtopic.php?f=324&t=6925

Zdá se, že současný trend opět směřuje k tankovým kanonům stále větších ráží. Není to tak dávno, kdy standartní tanková ráže NATO byla 105 mm, dnes už je i hladkohlavňová 120-tka málo. Zatím to jde, otázka zní, kdy se možnosti tohoto směru vývoje vyčerpají nebo stanou neúnosnými.

Pro zajímavost si ukážeme speciální terč, který používal Rheinmetall v roce 2018 k simulaci pancíře ruských tanků, během raného vývoje nástupce protitankové munice DM63A1.
Na druhém obrázku je pak obdobný terč z 90.let, napodobující pancéřování tanku T-80U/UD, během vývoje munice LKE II (DM53).

Skelet mi poslal dnešní video, na kterém je již vidět tank Challenger 2 osazený kanónem Rheinmetall L51 ráže 130 mm a nabíjecím automatem.
https://www.youtube.com/watch?v=J8Sa_q-Lz6g

No a muze se zacit s protiopatrenimi proti prustrelu od zacatku. A asi nejen proti podkaliberkam. Vzdyt ta dopadova energie musi byt obrovska i kdyby strela neprosla. Asi opravdu nebude mit v budoucnu velky smysl sedet ve vezi. A ani to nepujde . Bude tam munice automat a dvoumetrovy pancir na vsechny strany.

Německá společnost Rheinmetall navrhuje pro program MGCS kanón L51 ráže 130 mm s pokročilým nabíjecím automatem. Dle výrobce podkaliberní munice (APFSDS-T) ráže 130 mm předá na cíli o 50 % více energie než současné podkaliberní střely DM53/DM63 (s wolframovým penetrátorem) vypálené z kanónu L55 ráže 120 mm. Efektivní dostřel kanónu ráže 130 mm s novou podkaliberní municí má činit až 5 000 metrů. Paralelně vyvíjený podkaliberní náboj APFSDS-T ráže 130 mm měří na délku 1 300 mm a má hmotnost 40 kg. Tank vyzbrojený tak těžkým střelivem musí mít tedy nabíjecí automat (i z důvodů limitovaného pracovního prostoru věže) a zřejmě také i mechanicky ulehčený způsob nakládaní munice do tanku z muničního vozidla.

https://www.armadninoviny.cz/ascalon-ka ... -tank.html

Fascinuje mně, jak musí být vyřešená stabilizace projektilu, že po 5 000 metrech dopadne na cíl penetrátorem dopředu! Je to jenom vyřešenou aerodynamikou? Ví to někdo?

No, keď si rozložíš skratku APFSDS a preložíš si "fin stabilized" ako "šípom stabilizovanú", dostaneš hádam odpoveď.

seabee:
tady je to pěkně patrné:

Fikané, děkuji.

seabee píše:Fascinuje mně, jak musí být vyřešená stabilizace projektilu, že po 5 000 metrech dopadne na cíl penetrátorem dopředu! Je to jenom vyřešenou aerodynamikou? Ví to někdo?

Zjednodušeně. Na obrázku níže je
t - těžiště střely
v - vektor rychlost letu střely
o - působiště síly odporu vzduchu
R - síla odporu vzduchu
a - vzdálenost mezi působištěm odporu vzduchu a těžištěm
R . a - moment generující síla odporu vzduchu



Když vystřelíš střelu z hlavně, nachází se její osa ve směru vektoru rychlosti. Ale střela se nepohybuje po přímce, ale po křivce, takže po nějaké době se osa střely a vektor rychlosti od sebe začnou vzdalovat. Pokud bychom to nechali tak, střela by se postupně na nějakou stanu přetočila a to kolem svého těžiště.

Šípová stabilizace funguje tak, že působiště síly odporu vzduchu se díky konstrukci střely nachází za těžištěm. V něm se koncentruje působení síla odporu vzduchu podobně jako v těžišti střely se koncentruje působení rychlosti. Mezi mezi těžištěm a působištěm je potom nějaká vzdálenost. A právě tuto vzdálenost si představíme jako rameno, na jehož konci působí síla odporu vzduchu.

Síla tak zapůsobí na rameno a vytvoří moment ve směru síly a velikosti síla krát rameno (R . a). A tento moment udělá to, že začne střelu zpět přiklápět tak, aby se její osa zase srovnala s vektorem rychlosti a střela tak letěla špičkou v před. Tohle zafunguje pokaždé, když se osa střely a vektor rychlosti od sebe odkloní.

Díky za podrobnou a perfektní odpověď.