BRITSKÉ LETECKÉ PROTILETADLOVÉ ŘÍZENÉ STŘELY

Letouny, vrtulníky a jiné létající stroje, výzbroj, rakety a bomby
Odpovědět
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

BRITSKÉ LETECKÉ PROTILETADLOVÉ ŘÍZENÉ STŘELY

Příspěvek od kopapaka »

BRITSKÉ LETECKÉ PROTILETADLOVÉ ŘÍZENÉ STŘELY

V Anglii se leteckým protiletadlovým raketám, na rozdíl od těch pozemních příliš nedařilo a zavedené typy se ve světě příliš nerozšířily. Přesto doufám, že alespoň malý pohled do historie by mohl alespoň někoho z vás zaujmout.

Obrázek

Fairey Fireflash
V roce 1949 získala firma Fairey zakázku na vývoj letecké prtletadlové řízené střely. Byla, jako v tehdejší době všechny PLŘS určena na boj s bombardéry, takže se nesmíme divit, že je z dnešního pohledu až zoufale neobratná. Hlavním úkolem bylo zničení bombardéru, aniž by se nosič dostal na dostřel obrané výzbroje, takže ani dostřel nebyl nijak obrovský, ale 3,1km bylo pro daný účel dostačující.

Obrázek

Firma zvolila poměrně jednoduchý a rozšířený způsob navádění a to po paprsku radiolokátoru. Jednou z největších výhod je celková jednoduchost systému v letadle i raketě a přitom je systém použitelný i za snížené viditelnosti. Základním požadavkem na radar je, aby průměr paprsku ve vzdálenosti maximálního dostřel nepřevyšoval o víc než je poloměr účinku bojové hlavice. Při tomto způsobu navádění je totiž raketa vybavena čidly ( obvykle ) na koncích křídel a pokud se některé čidlo dostane mimo paprsek radiolokátoru, autopilot se snaží vrátit střelu zpátky. Základní nevýhodou je, že systém je jen obtížně využitelný na boj s manévrujícími cíli.

Obrázek

U této rakety je běžně jako základní nevýhoda uváděn způsob pohonu, při odpalu ji poháněly dva odhoditelné startovací motory na přední části ( jsou to ty dvě samostatné "raketky" ), po dobu hoření těchto motorů ( cca 1,5s ) raketa nebyla řízena ( blokace řídícího systému ), dosáhla rychlosti přes 2M.

Obrázek

Po celou dobu letu raketa rotovala, jednak kvůli stabilizaci, rotace navíc vyrovnávala případné výrobní vady jak draku rakety tak i motorů. Zajímavé je to, že po dohoření startovacích motorů, po dobu řízeného letu k cíli letěla raketa jen setrvačností. Vzhledem k dosažené rychlosti, malému dostřelu ( 3,1km ) a sníženému odporu to nebyla až taková vada.

Obrázek

Pokud se ptáte, proč nebyl použity, alespoň na udržení rychlosti letový raketový motor, možná vás důvod poněkud udiví. Protože bylo celkem jasné, že půjde spíše o zkušební raketu, hlavně na vyzkoušení naváděcího systému, došlo při řešení vzniklých problémů, ke snaze uspořit finance. Hlavní problémem bylo rušení úzkého naváděcího paprsku radiolokátoru spalinami raketového motoru!! Použitím rakety bez letového motoru se tak velice levně a rychle podařilo pokračovat ve zkouškách.
Nakonec bylo vyrobeno asi 300ks raket, většina byla spotřebována při zkušebních střelbách.které probíhaly v letech 1955-57 u jednotky 6 JSTU . Střelby probíhaly z letadel Meteor,Hawker Hunter a Supermarine Swift.
TTD:
Délka---------2,83m
Hmotnost------150kg.
Dostřel-------3,1km
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Fairey Firestreak a Hawker Siddeley Red Top

ObrázekObrázek

Fairey Firestreak

Obrázek

Tato raketa byla první zavedenou leteckou protiletadlovou řízenou střelou u Royal Air Force a Fleet Air Arm. Při vývoji samozřejmě posloužily poznatky získané při vývoji předešlé střely Fairey Fireflash, ale nová raketa se té první v podstatě vůbec nepdobala, jedině uspořádání řídících prvků bylo podobné.

Obrázek

Vývoj byl zahájen v roce 1951 pod kódovým označením Blue Jay a na rozdíl od rakety Fairey Fireflash bylo rozhodnuto o použití infračervené samonaváděcí hlavice. Hlavice patřila k první generaci IČ hlavic a raketa tak byla schopna pouze přepadů ze zadní polosféry s maximálním odchylkou 20 stupňů od osy cíle. IČ čidlo sice bylo chlazené, ale hlavním důvodem instalace chlazení bylo přehřívání elektronek v palubní aparatuře. Zajímavostí naváděcí hlavice byl jednak zašpičatělý osmiboký kryt samotné hlavice s žáruvzdorného skla a a jeden z málokdy používaných IČ bezkontaktních zapalovačů. Zapalovač se skládal ze dvou řad okének kolem přední části trupu rakety, která kromě aktivace bojové hlavice ještě měřila úroveň IČ pozadí pro naváděcí hlavici. Poměrně složitá naváděcí aparatura tak zabírala celou čtvrtinu rakety.

Obrázek

Na blok navedení navazoval blok řízení, který používal vzduchové servomotory, nevýhodou tohoto řešení byla nutnost vést táhla řízení ke kormidlům táhly pod kryty až ke kormidlům v zadní části rakety. Střed rakety zabíral raketový motor na TPH, který s tryskou v zádi rakety propojoval plynový kanál. Raketový motor tak mohl být instalován v těžišti rakety a kolem plynového kanálu vznikl prostor na instalaci bojové hlavice a troroidální nádrž stlačeného vzduchu pro pohon servomotorů a turboalternátoru.

Gloster Javelin
Obrázek
English Electric Lightning
Obrázek
Saunders-Roe SR.177
Obrázek

K prvním ostrým střelbám byl v roce 1955 použit de Havilland Venom, cílový letoun Fairey Firefly byl zasažen. Verze Mk.1 vstoupila do služby v roce 1957, jako nosiče byly používány letouny English Electric Lightning, de Havilland Sea Vixen a Gloster Javelin. Poslední plánovaný nosič, přepadový stíhací Saunders-Roe SR.177, nakonec nebyl zaveden. Kromě zavední v Kuvajtu a Saúdské Arábii ( společně s letouny English Electric Lightning ) raketa nedosáhla exportních úspěchů. Poslední verzí měla být raketa Firestreak Mk. IV, ale pro značné konstrukční rozdíly byla tato verze uznána za nový typ a přejmenována na Red Top.

de Havilland Sea Vixen
Obrázek

POKRAČOVÁNÍ...
Naposledy upravil(a) kopapaka dne 8/6/2008, 23:44, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Hawker Siddeley Red Top

Obrázek

Protože se původně mělo jednat jen o další verzi, dají se na obou raketách samozřejmě najít shodné prvky. Je to hlavně ráže a způsob navádění. Základ modernizace tvořilo nové IČ čidlo, které sice nepatřilo mezi všesměrové jako například na střele AIM-9L/M Sidewinder, ale jeho citlivost umožňovala útok i na zahřáté části draku cíle.

Obrázek

Obrázek

Elektronika naváděcího systému byla už plně osazena polovodiči, to samozřejmě poměrně značně zmenšilo přístrojový úsek a zjednodušilo obsluhu a kontrolu rakety před navěšením. Další zjednodušení pro obsluhu znamenalo rozdělení rakety na čtyři demontovatelné a zaměnitelné celky. Bojová hlavice už nebyla umístěna kolem trysky motoru, přesunula se před motor a její místo zaujaly servomotory řídících ploch. Odpadla tak poměrně choulostivá táhla řízení. Poslední prvky modernizace, aerodynamika a nový motor se postaraly o větší dolet, rychlost a také obratnost.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Raketa byla zařazena do výzbroje v roce 1964 a poslední kusy opouštěly službu až v souvislosti s vyřazováním letounů English Electric Lightning v roce 1988. Letouny de Havilland Sea Vixen byly vyřazeny ještě dřív a žádné další stroje ani státy kromě Kuvajtu a Saudské Arábie už tuto střelu nepoužívaly.
Vzhledem k poměrně velkým výkonům byla řešena ještě jedna verze a to Blue Jay nebo Blue Dolphin s poloaktivním radiolokačním samonavedením, určená především pro letoun TSR, ale naději na dokončení vývoje a zavedení do výzbroje zničilo ukončení vývoje letounu TSR.

TTD Fairey Firestreak:
Délka------3.19 m
Rozpětí----0.72 m
Průměr-----0.223 m
Hmotnost---136 kg
Rychlost---Mach 3
Dostřel----6,4 km
Hlavice----22,7 kg

TTD Red Top:
Délka------3.27 m
Rozpětí----0.91 m
Průměr-----0,223 m
Hmotnost---154 kg
Rychlost---Mach 3,2
Dostřel----12 km
Hlavice----31 kg

Obrázek

Pokračování:
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Odpovědět

Zpět na „Letectvo“