Tankovací letoun Airbus A330 MRTT

[Vlastimil Čech]

Vlastimil Čech píše:
Například Zeppeliny S-classe (1917) měly, při délce 200 metrů a objemu 55.000 m3, maximální dostup 6.400 metrů. Jasně. Souhlasím. zvláště s tím rokem, který správně uvádíte. 1917.
A co se od tý doby změnilo a proč by to dneska mělo bejt jinak? Žeby jenom letopočet? A jinak za sto let nic? Opravdu ???
hodinky nebo holinky, dyť je to jedno, vobojí se natahuje. tož to je fakt argument!
Američani na Měsíci taky nebyli, Země je placka... Vy taky, pane Atamane????

[Ataman]

Žeby jenom letopočet? A jinak za sto let nic? Opravdu ???

No já nevím, proto se ptám, chytřejšího. Takže, co se změnilo?

hodinky nebo holinky, dyť je to jedno, vobojí se natahuje. tož to je fakt argument!

To není argument, to je příklad podobně přiblblýho srovnávání.

Američani na Měsíci taky nebyli, Země je placka... Vy taky, pane Atamane????

Jo, já taky dost piju a plácám blbosti, ale zhovadilosti o nemyslných sabotážích vzducholodí mě ještě nenapadly. Du si teda pro flašku a zkusim se polepšit.

[HONZIK11]

Nedávno jsem četl knížku o Wild Weasel letounech, lovcich protileteckych baterií nad Vietnamem a nad Irakem. Snad při každém letu se tak zamotali do unikovych manévru, že si privolavali tankery letící vesměs nad územím jiných států nebo z mezinárodních vod. Tanker jim letěl naproti, protože ta lasicka by k nim už nedoletela.
Tak a co jsem tím chtěl říci? Vzducholoď by sebou musela sakra mrsknout aby je stihla ještě ve vzduchu.

[Vlastimil Čech]

Tak to tedy jo! Máte pravdu. Na lety do bojových oblastí se vzducholodě fakt nehodí!

[vodouch]

Vzducholodě kralovaly před sto lety. Protože něco lepšího nebylo. Aerodyny byly "křehké aparáty z latěk a plátna, schopné stěží unést kromě sebe jednoho nebo dva lidi". Vzducholodě doletěly z Německa do Anglie a dovezly tam tuny bomb. Sice je i se zaměřovačem Zeiss marnotratně rozhazovaly po polích, ale podobně se dařilo i bé sedmnáctkám s Nordenem. Letouny rychle dospěly i díky vzducholodím. Ještě po válce byl přelet Atlantiku letounem životním dobrodružstvím (Vimy) nebo tyjátrem s astronomickým rozpočtem (Curtissy), zatímco vzducholoď si to střihla přes Atlantik a hned zpátky (R34). Ale letoun dále rostl, zatímco vzducholoď už byla za zenitem. Takže ponechme letounu jeho praktičnost a vzducholodi tu trochu nostalgie, vznešenosti a zábavy (vyhlídkové lety) v leteckém důchodu.

[skelet]

Nechci Vás pánové strašit, ale vzducholodě se vrátí co by ekologický prostředek dopravy přes oceán. Stud za létání normálními letadly jen poroste ;)

[HONZIK11]

Tady se o vzducholodich nic nemluví a to jsem naslouchal. https://youtu.be/xVlRompc1yE
Pořád platí zákon o zachování energie,ktery se pretransformovava do uhlíková stopy. I to helium bude třeba nějak vyrobit, stejně jako tu vzducholoď protlačovat vzdušnou masou po velmi dlouhou dobu. A lidi si tam budou dobíjet mobily a chodit do welness.

[vodouch]

Hélium dojde a dokud nebude zvládnuta fúze, další hélium nebude. Ale fúze zvládnuta bude, protože A. C. Clarke předpovídá vzducholodě nadnášené a poháněné skrz fúzní reaktor.

[Alfik]

a tvé tvrzení o "úspěšnosti transatl. linky" je chybné
LZ 127 (1928-1937) vykonala 590 letů a nalétala 1.7 milionů kilometrů. Palivo stačilo pro 100 hodin letu. Zdvih 87.000 kg na let dlouhý 10.000 km...
zdroj: wiki
Skoro před sto lety! Takže asi tak o "chybném tvrzení".

Takže všichni němečtí (a celosvětoví) účetní jsou a byli blbci, jen ty jsi chytrý...
Každý účetní ví, kolik se dá dostat od lidí za přepravu. 72 lidí je 72 letenek. Stovky až tisíce lidí (co let to stovky) jsou stovky až tisíce letenek... ale oni jsou tydýti, a proto nás konspiračně nutí lítat letadly!

...vzducholodi uniká drahé hélium cez obal... Jak které. Třeba německé vzducholodě létaly na vodík.

Vrahu! Paliči!

po r. 97, že by se vzducholodi hodily na přepravu např. humanitárních pomocí do zatopených oblastí.
Ani jednou nebyly od té doby použity! A kolik těch vzducholodí bylo tehdy k disposici?
Vzducholoď nepotřebuje nutně hned po přistání hangár... dokáže přistát a parkovat i u stožáru. např. britská R-100 (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... a/R100.jpg) nebo americký zepelin (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... C_1931.jpg)

Kde jsem psal o hangáru? Psal jsem, že navzdory tobě a tvým tvrzením nebyla žádná vzducholoď použita - byly použity vrtulníky, vojenské náklaďáky a narychlo se opravovaly žel. tratě. Všem asi deseti výrobcům vzducholodí na světě došlo za sto let přesně NULA žádostí, a to bylo za sto let fakt hooodně povodní, zátop, hurikánů, tsunami, požárů... a furt nic... proč jen asi???

Havarii "Italie" při návratu z úspěšného dosažení cíle, tedy severního pólu, přežila většina posádky. Kolik lidí se zachránilo při havarii například letounu Farman R.Amundsena?

Početní příklad: (Počet vzducholodí které se pokusily doletět tam a zpět, lomeno počet těch, které to dokázaly) lomeno (počet letadel, které se pokusily doletět tam a zpět, lomeno počet těch, které to dokázaly). A pravděpodobnost, že když už se něco podělá, tak tě zachrání jiná vzducholoď? Krasin, poud vím, nebyl vzducholoď... A jaká je pravděpodobnost, že když se něco podělá, doletí si pro tebe letadlo? Za Amundsenových dob malá. Dnes velká. Kdyby Amundsen zajistil doprovod a asistenci tak, jak třeba ten Nobile (Amundsen sebou neměl Běhounka, aby mu zprovoznil rádio a zavolal sovětský ledoborec ), tak by pro něj pravděpodobně letělo záchranné letadlo... Není to o vzducholodi, je to o záchraně. Nobile se svými muži mohl zmrznout jak rampouch, a měl bys po argumentu - a bylo by jich víc než "členů Amundsenovy posádky".
A zase, jak to, že všichni kromě tebe jsou tak blbí, že raději na pól lítají letadly a ne vzducholodí???
A konečně - proč to prostě nedokážeš? Postav si vzducholoď, zaleť si na pól či do Ameriky. Přesvědč mě - nic neuhlídám raději!

Například Zeppeliny S-classe (1917) měly, při délce 200 metrů a objemu 55.000 m3, maximální dostup 6.400 metrů. Jasně. Souhlasím. zvláště s tím rokem, který správně uvádíte. 1917. Ono už i z výšky menší se bombami trefovalo před více než sto lety dost špatně, že?
Mimochodem, tušíte, které letadlo s posádkou drží aktuelně výškový rekord, pomineme-li rakety?

Jestli se nepletu tak Kosí lítadlo, ale nesleduju to úplně

--------------------------
Odpůrci vzducholodí budou do omrzení poukazovat na ztroskotání nešťastného Hindenburgu. Nic jiného než notoricky známý filmový shot. Přitom je už docela jasné, že se podle všeho jednalo o sabotáž jednoho z členů posádky.
---------------------------

A ty sám chceš místo hélia použít vodík, a vystavit tak cestující dalšímu podobnému sabotérovi, pokud to byl sabotér, neboť to není dokázáno, je to jen jedna z hypotéz.
Ale ono je to celkem putna. Sabotér, blesk, nebo cokoli jiného, vodík je vodík. Ta pravděpodobnost zhindenburgování je prostě vysoká.

[jarl]

Pročištěno.

[Eidi]

Nedá my to a také se přidám. Vzducholodě najdou své uplatnění stále.
https://dokumenty.tv/vzducholode-zpatky ... -dokument/

Jsou třeba vhodné na průzkum špatně dostupných místech, kupříkladu hledání nalezišť ropy v Rusku (22. minuta).
Popravdě, co se týče průzkumu, je asi otázkou času, kdy budou přímo nahrazeny drony.

Výroba nákladních vzducholodí například na dopravu vybavení na vědecké základny na Antarktidě. Ale nákladní vzducholodě mají trochu problém s rychlím nabíráním výšky při odhození nákladu.

[kenavf]

..
...vzducholodi uniká drahé hélium cez obal... Jak které. Třeba německé vzducholodě létaly na vodík.
...

Oni aj nemci chceli dávať do svojích vzducholodí hélium ale američani im ho v rámci sankcií nepredali.

..
..
Mimochodem, tušíte, které letadlo s posádkou drží aktuelně výškový rekord, pomineme-li rakety?
..
---------------------------

Rekord dynamický dostup 37650m upravená a odlahčená Mig-25 v r. 1977

Rekord ustálený let vo výške 25929m drží SR-71

[Ataman]

Nedá my to a také se přidám. Vzducholodě najdou své uplatnění stále.

Bohužel, nenajdou. On se vždycky čas od času objeví nějaký Helistat, Airlander, Termoplan...chvíli je okolo toho nějaký haló a nadšení i nějaký ty optimismu plné dokumenty vzniknou a pak to jde k ledu.

Rekord dynamický dostup 37650m upravená a odlahčená Mig-25 v r. 1977

To je ten Skeptikem zmíněný Je-266M:
https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... bardovaci/

[vodouch]

... vzducholodi uniká drahé hélium cez obal ...

Vodík unikal z plynového oddílu (difundoval přes obal) lépe než hélium, má menší molekuly.
Difúze byla oboustranná - do vodíku i do hélia difundoval kyslík. Zatímco vodík znečištěný kyslíkem nešel vyčistit a musel se až několikrát ročně vyměnit, hélium vyčistit šlo. Navíc vodík znečištěný kyslíkem kromě snížené nosnosti tvořil třaskavou směs. Jsou záznamy, že některé zeppeliny po zapálení explodovaly - možná proto, že v plynových oddílech už byla třaskavá směs.

... Amundsen s sebou neměl Běhounka, aby mu zprovoznil rádio ...

Běhounek s Amundsenem neletěl, navíc Norge neztroskotala. Nemám informace o tom, že by Lathamu selhalo rádio (pokud v Lathamu bylo). Po ztroskotání Italie zprovoznil rádio Biagi (nejspíš, protože byl specialista). Vzpomínám si na scénu z Červeného stanu, kdy zřejmě Biagi nad rozebraným vysílačem říká: Nepůjde to spravit, je zničený odpor. A možná Běhounek mu udělal odpor z tuhy z tužky. To funguje - jak znalci vědí, existovaly uhlíkové odpory.

... Popravdě, co se týče průzkumu, je asi otázkou času, kdy budou (vzducholodě) přímo nahrazeny drony ...

Vážně; těším se na dron, který vykoná let o době několika stovek hodin a bude řiditelný na vzdálenost několika stovek kilometrů. Tedy dron zvaný též kvadrokoptéra.

Osvěta

Kvadrokoptéra je blbost, nepochopení významu stejně jako třeba totalita. Výraz je odvozený z výrazu helikoptéra; ten je složen ze dvou částí - z francouzského hélice, což je vrtule, a latinského pterus ve významu okřídlený. Takže kvadrokoptéru jsem osobně ochoten brát nejvýš jako kvadroptéru, tedy čtyřnásobně okřídlenou. Ovšem žurnalistické zmatení je už příliš rozšířené.

[Ataman]

Nemám informace o tom, že by Lathamu selhalo rádio (pokud v Lathamu bylo).

To na podstatě Alfíkova sdělení - Není to o vzducholodi, je to o záchraně. Nobile se svými muži mohl zmrznout jak rampouch... - nic nemění.

Vážně; těším se na dron, který vykoná let o době několika stovek hodin a bude řiditelný na vzdálenost několika stovek kilometrů. Tedy dron zvaný též kvadrokoptéra.

Dron není jen kvadrokoptéra, ale jakýkoliv bezpilotní prostředek, klíďo i bezpilotní vzducholoď.

Hele, předtims to napsal tuze hezky:

Takže ponechme letounu jeho praktičnost a vzducholodi tu trochu nostalgie, vznešenosti a zábavy (vyhlídkové lety) v leteckém důchodu.

Mě se vzducholodě taky líbí, jenže nám nezbejvá nic jinýho, než přiznat si, že dneska jejich masovější využití nepřipadá v úvahu.

[Vlastimil Čech]

Mě se vzducholodě taky líbí, jenže nám nezbejvá nic jinýho, než přiznat si, že dneska jejich masovější využití nepřipadá v úvahu.
Toto podepíšu, pane Atamane...

[kenavf]

...
Difúze byla oboustranná - do vodíku i do hélia difundoval kyslík. Zatímco vodík znečištěný kyslíkem nešel vyčistit a musel se až několikrát ročně vyměnit, hélium vyčistit šlo. Navíc vodík znečištěný kyslíkem kromě snížené nosnosti tvořil třaskavou směs. ..

Mám dojem, keď tak ma prípadne opravte, že asi z tohto dôvodu bolo počas blokády Leningradu, tam používaných niekoľko stoviek osobných automobilov jazdiacich na vodík. Z lietajúcich protileteckých upútaných balónov sa po určitej dobe vymieňal vodík a používali ho na pohon aut.

1941 - První sériově uplatnění vodíku v spalovacích motorech : Ruský poručík Boris Shelishch v obleženém Leningradu převedl několik stovek vozů „ GAZ-AA “, která sloužila příspěvky hráz balóny na protivzdušnou obranu .

https://cs.qwertyu.wiki/wiki/Timeline_o ... th_century

[QVAK]

Jedna poznámka, vodík i hélium mají cca shodnou difúzní průchodnost materiálem a celkem lehce "prolezou" i ocelí(řeší, omezuje se sílou stěny) natož dříve pogumovaným, dnes potaženým elastomeren plátnem(rozdíl difúzní netěsnosti nebude ani jednoho řádu). Ty ztráty plynu difúzí jsou podstatné.

[Vlastimil Čech]

Pane Quaku, máte pravdu. A teď vezměme v úvahu TLAKOVOU nádrž automobilu poháněného ekologicky čistým vodíkem.... (viz naše předchozí debata o elektrických tancích)....
Pokud se týká difuzního úniku vodíku z německých vzducholodí, četl jsem kdesi, že když si Němci uvědomili, že helium prostě nebude a basta, docela vážně se zabývali plánem na vzducholoď, která by sice byla nesena vodíkem, ale kolem vaků balonetů s tímto plynem, by byl ještě jeden obal. Meziprostor by měl býti naplněn metanem. Metan je sice těžší než vodík, ale pořád lehčí než vzduch. Metan není tak třeskutě třaskavý jako vodík, který je výbušný v ohromném intervalu různých koncentrací. Metan měl sloužit jako palivo pro motory a zároveň měl do svého objemu přijímat difundovaný vodík z obalu vnitřního. Takže by se zabránilo potulovaní uniknuvšího vodíku, zvýšila by se bezpečnost a využitkoval by se i uniklý vodík. Konec konců i úspěšný Blau Gas byl tvořen z více než třetiny metanem.
Z toho vyplývá, že problém, na který správně upozornil pan Quak, se pokusili už před sto lety řešit, ovšem způsobem, který byl tehdy k disposici. Nicméně soudím, že velikost difuze vodíku je i funkcí přetlaku v balonetech.
Jako poznámku uvádím, že balonety prý byly vyráběny z hovězích střev- právě pro omezení úniku. Zajímavá věc je, že jsem nikde nečetl o tom, že by se někdo pokusil - v zájmu snížení ceny nosného helia- použít směs helia a vodíku.
Očekával bych, že náchylnost vodíku k různým spektakulárním efektům by byla přítomností netečného plynu podstatně utlumena. Ale opravdu jsem o tomto neslyšel.
Jako zajímavůstku si dovoluji zmínit i sci-fi dílo Františka Běhounka (ano, toho ze vzducholodi Italia), ve kterém popisuje zepelín, jehož aerostatické těleso je vyrobeno z tak pevného hypotetického materiálu, že uvnitř něho se udržuje dobré vakuum.

[kenavf]

Unikanie helia som spomínal ako zdroj "viacnákladov" vzducholode, aj keď nie je vzducholoď používaná, a ak uniká aj vodík, tak je to ten istý problém(čo sa týka nákladov).

Btw. Podľa posledných výzkumov, Hindenburg nevybuchol na základe problému ktorý by spôsobil vodík, ale na základe toho že statická elektrina pri kotvení zapálila impregnačné vrstvy, ktoré boli nanesené na jeho poťahu. Takže by možno zhorel aj keby bol naplnený héliom alebo by ho možno to nehorlavé hélium udusilo až by začalo unikať?
Napríklad kabiny Hindenburgu mali aj fajčiarske oddelenie. Kabiny boli mierne pretlakované aby sa vodík do nich nedostal a nemohol sa tam hromadiť. Takže opatrenia robili, možno boli odvetrávané aj tie "hluché" miesta okolo balonetov naplnených vodíkom.