Italská výsadková vrtulníková loď Thaon di Revel
Loděnice Fincantieri zahájily stavbu nové výsadkové vrtulníkové lodi LHD (Landing Helicopter Dock) již v červenci roku 2017. Pokud vše půjde podle plánu, nahradí starší letadlovou loď Garibaldi okolo roku 2020. Nové plavidlo se bude jmenovat Thaon di Revel podle významného velitele italského námořnictva Paola Emilia Thaona di Revel (1859–1948). Plavidlo by mělo být dlouhé 245 m a 36 m široké. Předpokládaná maximální rychlost plavidla by podle konstruktérů měla být 25 uzlů, výtlak 25 000 tun a pojme celkem 1 064 mužů posádky. Plavidlo bude moci stabilně pojmout dvanáct středních třímotorových víceúčelových vrtulníků AgustaWestland AW101 či středních dvoumotorových víceúčelových vojenských vrtulníků NH90. V případě potřeby pojme i šest bojových letounů F-35B a čtyři vrtulníky určené pro kratší nasazení. Na palubu by se mělo vejít i americké výsadkové vznášedlo LCAC (Landing Craft Air Cushion). Hangár na dvou palubách měřících přes 1 200 čtverečních metrů je k dispozici pro vozidla až do 60 tun váhy. Pohon mají zajišťovat dvě turbíny a dva dieselové motory v uspořádání CODOG (Combined diesel or gas). Dosah bude až 7 000 námořních mil. Na rozdíl od ostatních plavidel této kategorie, se počítá s tím, že bude nést i těžší výzbroj. Thaon di Revel má být osazeno radarem Kronos StarFire a radarem AESA (active electronically scanned array) Kronos Power Shield. Plavidlo bude rovněž vybaveno sonarem pro ochranu před torpédy a rušičkami signálu. Zbraně budou zahrnovat 16 vertikálních vypouštěcích zařízení řízených střel Sylver A50 pro rakety Aster 15 či rakety CAMM zbrojního koncernu MBDA. Dále pak výzbroj budou tvořit kanóny 76 mm. Na zbraňových systémech se podílela italská společnost Leonardo. Nyní něco krátce k samotnému admirálovi, po němž se plavidlo jmenuje.
Paolo Thaon di Revel byl námořníkem již od roku 1873, korvetním kapitánem od roku 1896. Bojoval v libyjské válce (1911-1912), kdy potopil dvě turecké lodě a přispěl k ničení přístavů podél Dardanel. Od roku 1913 se zasloužil o vybudování lehkých hladinových plavidel (MAS atd.) a založil letecký oddíl námořnictva. Koncem války velel bombardování Drače a obsazování menších ostrovů kolem Istrie a Dalmácie. V roce 1918 byl povýšen na admirála a zastával nejvyšší pozice v italském námořnictvu. Od roku 1922 byl ministrem námořnictva, po Mussoliniho reformě odstoupil, ale v roce 1925 byl jmenován velkoadmirálem. V roce 1936 vystoupil z politického života a blíže spolupracoval s králem Viktorem Emanuelem III. Později se dal na stranu vysokých představitelů, kteří vypověděli poslušnost Mussolinimu. Je pohřben v Římské bazilice Santa Maria degli Angeli e dei Martiri.
Zdroje:
https://www.navyrecognition.com/index.p ... revel.html
http://www.securitymagazin.cz/defence/v ... 57312.html
https://it.wikipedia.org/wiki/Paolo_Thaon_di_Revel
