Holešovský pogrom 1918

Legie, První republika, politika, okupace, rozpad ČSR, Protektorát,Slovenský štát, odboj, partyzáni, SNP.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Holešovský pogrom 1918

Příspěvek od Rase »

holesov.jpg

Holešovský pogrom 1918

Krátce po vzniku Československé republiky, dne 3. prosince 1918 proběhl pogrom v židovském ghettu v Holešově na Zlínsku, při němž byli vojáky Československé armády zastřeleni Heřman Grünbaum a Hugo Gretzer, shodou okolností jejich bývalí spolubojovníci, kteří se jen nedávno vrátili z bojů v 1. světové válce. Novodobá historie Česka mnoho výrazných pogromů nepamatuje. Asi nejvíce se agrese vůči jinému etniku vzedmula na konci 19. století kvůli procesu s Leopoldem Hilsnerem, který byl obviněn z rituální vraždy mladé dívky poblíž Polné. Celospolečenská debata vtáhla i významné autority v čele s Tomášem G. Masarykem, tehdy vysokoškolským profesorem. Odlišná situace byla na konci první světové války. Tehdy se hledali viníci všech potíží. Mezi lidmi panovaly nálady, že židé za války nebojovali, byli v kancelářích, nahromadili obrovské majetky, posmívali se prý Čechům že se po válce budou muset učit německy. Kroměřížské noviny Haná psaly ve smyslu, že všichni Židé musejí do Palestiny, že v novém státě nemají co pohledávat. Mezi lidmi v Holešově bublalo napětí. Po vzniku republiky zde žilo asi 850 Židů, měli tu svou „Šachovu“ synagogu, hřbitov, domy, obchody, obec. Někteří z nich ještě pamatovali poslední pogrom v roce 1899. Večer třetího prosince, pátý den židovské slavnosti světel Chanuka, se sešli vojáci v místní hospodě u Gruthardů, kde se nejen posilňovali alkoholem, ale i dokončili plán útoku na místní židovskou čtvrť.
Holešovský pogrom byl pečlivě připravován – pogromisté záměrně přerušili telegrafní a telefonní spojení Holešova s okolním světem – kde jinde než v hospodě. Na židy se v hostinci u Gruthardů chystali přiopilí místní občané a vojáci . Ti už se delší čas mezi Kroměříží a Holešovem bezcílně potulovali. Jeden z inspirátorů akce podle svědectví vyřvával: „Tak co bude se židy? To se nesmí nechat! Všichni musejí pryč! Máme tu vojáky, a ti na ty židáky půjdou s námi... Seš vlastenec? Když seš vlastenec, tak nemůžeš stát stranou, až půjdeme na Židy!“ Pogrom začal třemi výstřely před půlnocí 3. prosince. Ze všech stran se skupiny ozbrojenců řítily do židovské čtvrti. Mnozí byli sice značně opilí a rozjaření, ale celý útok byl dobře organizován – útočníci byli rozděleni do oddílů, které měly vlastní velitele! Stříleli z pušek do oken židovských domů, později do nich vnikali a terorizovali jejich vystrašené obyvatele. Hlavním cílem většiny účastníků této zákeřné akce bylo vlastní obohacení – nutili Židy k vydávání finanční hotovosti a nejrůznějších cenností, prohledávali jejich byty a hledali tajné skrýše, někteří brali vše, co jim přišlo pod ruku (peřiny, nábytek, hodiny, cigarety, kávu, mouku). Jiní během pogromu jen ukájeli svůj chtíč, přičemž údajně čtrnáctkrát byla znásilněna židovská dívka Terezie Kappová. Byly ničeny židovské knihy, továrna Ludvíka Beera byla po vyrabování látek zapálena, roztrhány byly rukopisy nevydaných básní místního učitele a básníka Maxe Windera). Pogrom v Holešově nepřežili dva lidé. Hugo Grätzer, který se čtyři dny před pogromem vrátil z fronty a při pogromu bránil svého otce, byl zblízka několikrát střelen do břicha, vykrvácel v rodném domě. Heřman Grünbaum , který bránil svou matku a sestry, byl střelen do zad a doražen bodákem. Vojáci celou noc zakládali požáry a po nich se do rabování vrhla i část občanů, řádili do čtyř hodin ráno a pak se vydali směrem k Moravské Ostravě.

První vojenská posila v počtu 120 mužů, která měla pogrom zastavit, dorazila do Holešova z Kroměříže v pět hodin ráno – velitelům Albínovi a Bedřichovi Matuškovým bylo však brzy jasné, že situaci nezvládnou. Pokoušeli se plenící dav vytlačit z obchodů, hasit požáry, ale nakonec byli obklopeni ozbrojenými tlupami a museli ustoupit k nádraží. Tam po několika hodinách dorazila další posila o 132 mužích až z Brna. Teprve potom opět vyrazili vojáci na náměstí a do přilehlých ulic a k večeru se jim konečně podařilo vyčistit ulice od drancováním již značně unavených pogromistů. Pogrom skončil, opozdilci narychlo odnášeli poslední zbytky nakradených věcí, v židovské čtvrti se rozhostilo mrtvolné ticho.
Dne 22. prosince byla na základě výnosu Presidia Ministerstva vnitra ze dne 13. prosince 1918 čís. 518 sestavena komise, která měla zjistit rozsah způsobených škod a navrhnout výši náhrady či okamžité podpory pro postižené. Již ke 24. prosinci vypracovala první předběžnou zprávu. Píše se v ní, že za necelých 24 hodin bylo úplně vydrancováno 51 domů, 26 obchodů, čtyři hostince a palírny... poškozena a vyloupena židovská modlitebna a v šesti obchodech byl založen požár. Celková škoda činila dle odhadu pět miliónů korun. Soudní proces s civilními účastníky holešovského protižidovského pogromu byl zahájen před zvláštním senátem krajského soudu v Olomouci 21. července 1919 . Stálo před ním patnáct obžalovaných , byli obviněni ze zločinů veřejného násilí, loupeže a krádeže a z „přestupku § 36 zbrojního patentu“. Obžalovaní většinou popírali svou vinu, vymlouvali se na opilost, zlehčovali své činy a dokonce před soudem pronášeli zjevně antisemitské promluvy, kterými ospravedlňovali své chování! Poškození Židé během líčení vypovídali o prožité hrůze, identifikovali útočníky z řad obžalovaných, vypočítávali své majetkové ztráty. Atmosféra v soudní síni byla díky obecenstvu Židům nepřátelská a ironická – „Dobře jim tak…“ 31. července 1919 vynesl soud rozsudky – třináct obžalovaných bylo uznáno vinnými. Přesto, že za zločiny, ze kterých byli obviněni, stanovily tehdejší trestní zákony tresty odnětí svobody na 10, 15 a 20 let, z těchto třinácti byl každý v průměru odsouzen jen na dva roky vězení! Opilost je podle zákona polehčující okolnost. Například František Bakala, který kromě ozbrojeného přepadení a drancování zneuctil židovské dívky a ženy, dostal jen „žalář patnáct měsíců s tvrdým ložem jednou měsíčně“ – do trestu se mu navíc započítávala sedmiměsíční vazba. Vůdce pogromistů Stanislav Hluštík dostal pět let. Vojáci, kteří se pogromu účastnili, byli vyšetřováni vojenskými vyšetřovateli a Vojenské zastupitelství v Olomouci nakonec obžalovalo celkem jednadvacet důstojníků, poddůstojníků a vojáků ze zločinů loupeže, krádeže a veřejného násilí. Při jednání divizního soudu nebyla přítomna veřejnost, rozsudky byly vyneseny 5. listopadu 1919. Josef Novák, vrah Heřmana Grünbauma, dostal deset let.
Práce komise, která měla zjistit výši napáchaných materiálních škod a stanovit odškodnění, byla od počátku nejrůznějšími způsoby narušována, Židé byli nakonec obviňováni z toho, že se chtějí na úkor této tragické události „obohatit“! V tajném přípisu z Ministerstva vnitra stálo, že „ každá větší částka bude považována za nepravdivě přemrštěnou a posuzována jako pochybená“. Majitelé pojišťoven se zdráhali vyplácet pojistné sumy, protože pogrom nepovažovali za živelnou pohromu a chtěli, aby škody hradil stát. Nejlépe pojištěni tak byli ti, v jejichž domech hořelo. Další tajný ministerský přípis sděloval, že škoda bude uhrazena jen „osobám úplně nemajetným a těm, jejichž požadavek na úhradu nepřevyšuje úměrnou částku potřebnou k základnímu živobytí“! Každý z poškozených musel vyplnit speciální formulář „Výkaz škod“. V celkových seznamech poškozených nakonec figurovalo 78 osob, celkové škody byly nakonec komisí vyčísleny na 2 627 725 Kč. Komise však k vyplacení schválila necelou pětinu této částky – 405 095 Kč a poškození nakonec dostali 90 075 Kč. Dostalo je 17 osob, 61 poškozených nedostalo ani korunu. Židovský zástupce v komisi Vilém Berg sám utrpěl škodu za 32 tisíc a nedostal nic. Většina holešovských Židů se tedy odškodnění nedočkala a z Holešova se odstěhovala. Z osmi set padesáti holešovských Židů zůstalo ve městě v letech dvacátých pouhých sto dvacet.

Zdroj:
Šimíček Petr - projekt Moderní dějiny do škol
Fišer Zdeněk - Poslední pogrom (1996)
http://manipulatori.cz/posledni-pogrom- ... seji-pryc/
http://www.olam.cz/aktuality/Prednaska_Holesov.html
http://holesov.jinak.cz/zide.php?zide=vyvoj&menu=2
http://www.rozhlas.cz/dvojka/portal/
http://www.securitymagazin.cz/historie/ ... 58261.html
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci ... -historici
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... om/titulky

Obrázek

Obrázek
Naposledy upravil(a) Rase dne 7/11/2022, 19:43, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Holešovský pogrom 1918

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Teda článek jako vždy, pane Rase, prvotřídní. :up:
Až na tuto větu:
Vojáci celou noc zakládali požáry a po nich se do rabování vrhla i část občanů, řádili do čtyř hodin ráno a pak se vydali směrem k Moravské Ostravě.
Kdo se vydal ku asi tak 100km vzdálené Moravské Ostravě? Ti vojáci, nebo část občanů? Nebo obě skupiny? A kudy, proboha chtěli tu trasu zvládnout? Bystřice, Mrlínek,... Hranice, N.Jičín,... Příbor? Nebo to vzali přes Val.Mez., Frenštát? :shock:
Tedy nejsem si jist, ale myslel jsem, že prostě odjeli do Ostravy vlakem. :wink:
V Holešově jsem se narodil a pak jsem tam chodil chvíli do jedné školy...do nedávna jsem tam měl i příbuzné, takže se tam jezdilo...
Tehdy ještě žili lidi, kteří to vypálení Židovny pamatovali... Židi ještě za mě nebyli v Holešově oblíbeni... A nevím jak je to dneska, vyprávěl mi kdosi, jak přijel jakýsi důležitý Žid až z Ameriky a s křikem se domáhal prohlídky synagógy. Někdy nad ránem!
Dneska jsou v Holešově prý snad jen noví Židi. Ti staří se po válce odstěhovali do Palestiny, dílem skončili v koncentráku. Když se Židovna bourala, tož se všecko zakreslovalo, fotografovalo, pozvali i akademického malíře. Místo to bylo ovšem naprosto hrozné! Dneska by se řeklo asi "SLUM"... špíny a nepořádku až na půdu...Lidi tam tedy moc nechodili, snad zvědavost? Těžko říct, jak tam mohli Židi žít. I když byli prý chudobní, tož trochu čistoty, úklidu a tak by asi HODNĚ prospělo... No je to pryč chválapánubohu, jak říkáme my, atheisti... :lej:
Ale jak říkám, pane Rase, krásný článek! Jste pilným člověkem, vždycky vytáhnete něco nového! Jste můj oblíbený autor, tady na Palbě!
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Holešovský pogrom 1918

Příspěvek od Rase »

Tentokrát nadšení není na místě, on je to jen lehce upravený text Petra Šimíčka z této stránky http://manipulatori.cz/posledni-pogrom- ... seji-pryc/
Ono dával jsem to nejdřív dohromady z textu co jsem našel na securitymagazinu a dalších stránkách, ale pak jsem objevil zmíněný text který nemělo smysl ani překopávat, tak jsem to nechal tak. Ta Ostrava mi taky přišla dost divná, nevim mno. Ono podobně to bylo v Prostějově, kde židé žili na dvou místech. Domy u hradeb byly obdobný slum jak popisujete, shodou okolností ho nechal asanovat praděda :) Ono kulturní nebo historická hodnota byla nulová. Jinak koho baví getha, a tyhle tajemné věci, tak doporučuju knihu Golem od Gustava Meyrinka, která se odehrává v Pražském gethu

1794 …… 1.032 Židů (25% obyvatel Holešova)
1848 …… 1.694 (32% obyvatel Holešova)
1890 …… 784 Židů
1900 …… 695 (11% obyvatel Holešova)


Doporučuju tenhle odkaz:
http://www.olam.cz/aktuality/Prednaska_Holesov.html
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Holešovský pogrom 1918

Příspěvek od Pátrač »

Dlouhé roky jezdím přednášet do Holešova, vždy v červenci v rámci dnů židovské kultury. Historii toho pogromu, a likvidace židovských občanů tohoto městečka znám více než dobře, například historik pan Petr Pálka dokonce uvádí dle dostupných písemných pramenů, že první skupina vojáků po krátkém úsilí pogrom zastavit utekla a bohužel část těchto vojáků se nakonec k pogromu připojila.

Až vojáci poslaní z Brna- většinou německého původu pod pevným velením dokázala něco udělat ale už bylo stejně pozdě a navíc dojela už když pogrom samovolně vyhasínal.

Vojáci při loupení skutečně zavraždili dva židovské muže. Hugo Gratzer sice vydal bez násilí útočníkům požadovaný majetek, měl však smůlu v tom, že mezi rabujícími vojáky však poznal jednoho ze svých válečných druhů se kterým byl dva roky v zákopech Velké války. Ten aby se vyhnul potížím jej okamžitě zastřelil. ze zákopů. Ten druhý byl statečný muž - Herman Grünbaum, který se rozhodl proti útočníkům bránit. „Vystřelil z lovecké pušky, ale oni ho dvakrát probodli bajonetem, poté co jej střelili zákeřně do zad.

Současně Rase neuvedl - asi to nebylo v jeho zdroji že při vyšetřování a následných domovních prohlídkách bylo ukradené jmění a movitý majetek nalezeny v jedné polovině holešovských domů a bytů, část lupu byla dokonce nalezena uložena v kostelní věži místního kostele. Tedy o tom museli vědět i představitelé místní katolické církve.

Na „epizodní protižidovské bouře“ v Holešově se velmi rychle zapomnělo, demokratická republika utěšeně vzkvétala, zdálo se, že takovéto nedobré průvodní jevy zrození státu se již nebudou opakovat. Ale již v listopadu 1920 se v Praze na Starém Městě strhly již dlouho nevídané protižidovské bouře. Dav vtrhl do ulic, kde po asanaci starého židovského města stály nejen novostavby, ale také staré synagogy, Židé zde měli radnici, hřbitov, školu… Útočníci vtrhli na židovskou radnici, ničili nábytek, zničili část archivu. Policie se tvářila, že je bezmocná, zahraniční zastupitelství žádala městské úřady, aby učinili řádění přítrž. Násilnosti pokračovaly, americký konzul nechal na židovské radnici vyvěsit vlajku USA a vzal ji tak pod svou ochranu! Teprve pak se dav stáhl, několik výtržníků zaplatilo zanedbatelné pokuty za „rušení pořádku“…

A samotný Holešov? Pan pálka uvádí:

....V Holešově bylo od konce roku 1922 centrum fašistického hnutí na Moravě s programem:

1)Zlomení útočnosti socialismu;

2)provedení očisty od Židů;

3)Vytvoření silného národního státu Čechů a Slováků.

Na počátku roku 1923 konala schůze fašistických předáků v Kolíně na ní bylo zvoleno první ústřední vedení československých fašistů v čele s Františkem L.Stelzigem, knihkupcem z Holešova. Na schůzi se prosadil názor, aby se pro lepší přijetí veřejností nadále fašisté z Čech nazývali národovci, zatímco na Moravě i díky tvrdému holešovskému jádru zůstali u původního názvu fašisté. Střediskem hnutí se stal Holešov.

Na sjezdu československých fašistů roku 1923 právě v Holešově bylo zdůrazněno, že fašisté jsou v nejkrajnějším odporu proti marxistům a volnomyšlenkářům, kteří svojí činností připravují půdu bolševismu. Ten byl ovšem spojován se židy - jako židobolševismus.

Rok nato bylo na schůzi v Kolíně rozhodnuto, že se fašistický sekretariát přemístí z Holešova do Prahy.

Lze konstatovat, že čeští fašisté na Holešov a zdejší židovskou komunitu nezapomněli. Jako důkaz může posloužit obrazová dokumentace ke knize vůdce české fašistické organizace Vlajka Jana Rysa-Rozsévače “Hilsneriáda a T.G.M.” z roku 1939 obhajující tezi o rituálních vraždách křesťanů židy, o rituální vraždě Anežky Hrůzové Leopoldem Hilsnerem v Polné na jaře 1899 a o zaprodanosti T.G.Masaryka židům a židovským zájmům. V celé knize je jen jeden obrázek z jiného místa než z Polné nebo se netýkající T.G.Masaryka a ten snímek se týká právě Holešova.

Je to obrázek mrtvoly Josefy Trnkové s popisem: “Rituální vražda z 18.století v Holešově na Moravě. Historicky šlo o to, že 30.března 1774, zabil holešovský Žid Abraham Aron - důvod není v záznamech uveden, mladou křesťanku Josefu Trnečkovou a byl za to posléze odsouzen k smrti a popraven. I tato vražda - pokud by byla rituální byl by o tom záznam, se tak stala součástí legend o rituálních nesmyslech spojených se židy.

Fotografie podle původ obrazu na němž je vyobrazena zavražděná Josefa Trnková s ostříhanými vlasy, aby byly viditelny jednotlivé řezy v zátylí.

Daný člověk tedy ten Rys-Rozsévač byl jako vůdce kolaborantské organizace po válce odsouzen a popraven.....

Zde mohu jen konstatoval že pan Pálka je znalec a odborník na slovo vzatý s velkou erudicí a respektem historiků celkově.

Co dodat? nevím... Snad jen pár slov Tomáše Garriue Masarika

"A vidíte, po celý život jsem se snažil dávat pozor, abych nebyl k Židům nespravedlivý; proto se říkalo, že s nimi držím. Kdyže jsem v sobě překonal ten lidový antisemitism? Panáčku, citem snad nikdy, jen rozumem; vždyť vlastní matka mě udržovala v krevní pověře. To se rozumí, jako dítě jsem nevěřil jen v to, čemu nás učili ve škole a v kostele; můj katolicism byl takový pověrčivý, prostoupený slováckou mytologií. Věřil jsem ve všecky možné a nemožné duchy a snad nejvíc v polednici ..."

To zvýraznění je můj vstup do těchto hluboce pravdivých slov. Rase, dobrá práce.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Československá Republika“