Rockwell B-1B Lancer

Letouny všech typů a použití
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Rockwell B-1B Lancer

Příspěvek od Haness »

Konečně se mi povedlo dokončit tento třetí článek o Stealtech od doby kdy jsem napsal první, i když pochybuju že někdo takový byl tak se těm, případným kdo na tenhle článek čekali omlouvám.

Hodně lidí si myslí že B-1 je bombardér který Američané přijali do výzbroje jen proto aby mohli světu ukazovat jakou mocnou silou mohou disponovat. Skutečnost je však jiná, pže stejné tvrzení by daní lidé mohli říct u veškerého dalšího modernizování letectva USA. Jako jediným, nyní používaným těžkým strategickým bombardérem v USA je B-52 v největší míře….potom je ještě pár strojů B-1.B-52 je ve službě skutečně dlouhou dobu, byl používán Američany už během války ve Vietnamu a je používán stále, bohužel už nedostačuje požadavkům moderního bombardovacího letectva. Proto bylo vytvořeno několik projektů které měli najít vhodného nástupce tohoto mohutného bombardéru. Nakonec nebyl vybrána ani jeden, byl ale vymyšlen nový plán bombardovacího letectva USA. Páteř budou a už tvoří letouny Stealth – F-117,B-2 a B-1…další tvoří samostatné bombardovací letouny. F-117ky a B-2ky mají být používány pro bombardování četných cílů hluboko v území nepřítele a cíle které jsou silně bráněny PVO – zkrátka klasické určení letounů Stealth. Pro útoky proti více, nebo rozsáhlejším cílům je zde B-1. Je sice pravda že B-1 nemá takové silné zastoupení prvků Stealth jako letouny F-117 nebo B-2 je tak koncipován a mnoho z těchto prvků má taky.

Zprvu byl B-1 vytvářen jako jakási odpověď na ruské letectvo za studené války kdy Američany vyděsilo zjištění že sovětská PVO dokáže lokalizovat a účinně ohrozit i letouny Američanů které létají velkými rychlostmi (B-70). Proto se Američané zaměřili na vytvoření letounu který by dosáhl velkých rychlostí v hloubkovém letu, tak aby se dokázal účinně vyhnout PVO, spekulovalo se dokonce o tom aby byl schopen účinně kopírovat terén a podlétnout tak radar.
Po studené válce byl projekt tohoto stroje dlouho otevřený, až po několika letech klidu se začali vědci zabývat předěláním tohoto letounu tak aby se dokázal stejně účinně vyhnout PVO ale ve velké výšce…a to pomocí systémů Stealth….rychlost měla zůstat zachována.

Proto bylo na tomto staronovém letounu spuštěno nové zkoušení a přestavby aby vyhovoval těmto požadavkům. To se skutečně povedlo – letoun dostal nový trup, takový aby odrážel radarové vlny jinam než zpátky do přijímače, potah z kompozitních materiálů na choulostivých místech které mohou být více nápadná pro odrážení vln radaru a zbytek potahu ze slitiny hliníku a titanu. Motory jsou uloženy tak aby co nejméně ukazovaly tepelnou stopu stroje na ič. snímačích. Lancer dostal celkově jiný tvar než měl navrhovaný prototyp, letounu byla přidána kachní křidélka aby měl lepší stabilitu a trup byl speciálně vytvarován tak aby mohlo letadlo dosahovat vysokých rychlostí. I když nový projekt byl udělán tak aby letadlo útočilo především z velkých výšek je Lancer vybaven i systémem pro sledování okolního terénu a pro útoky z minimálních výšek. Celková odrazivá plocha letounu na radaru ukazuje ve skutečnosti pouze ¼ celkového pokrytí stroje. Lancer je vybevn křídly sestavitelnou šípovitostí, to mu umožňuje dosahovat velkých rychlostí…systém stejný jako třeba u F-14.

Stejně jako B-52 je i B-1 koncipován především jako nosič jaderných zbraní, letoun je vybaven třemi pumovnicemi které jsou standardně upraveny pro nesení klasických jaderných zbraní kterými disponuje USA, tudíž pumami B61,B28,B63 a různým řízenými střelami s plochou dráhou letu které mohou být vybaveny jadernými hlavicemi. Do těchto pumovnic lze podvěsit celkem 60 800 kg výzbroje.
Letoun je obsluhován čtyřčlennou posádkou která se stará o pilotáž, defenzivní a ofenzivní systémy, navigaci a radioslužbu.

Nyní je celkem používáno letectvem USA 100 Lancerů.

Technické údaje: Rockwell B-B Lancer

Motory: 4x F101-GE-102, tah jednoho je 133,4 kN
Max. rychlost: M1,2
Dolet: 11 675 km
Dostup: 18 300 m

Rozměry:

Rozpětí:Max/Min – 41,66/23,84 m
Délka: 47,80 m
Výška: 10,24 m


ObrázekObrázek
Obrázek
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Je to dobré letadlo, ale B-52 spíše nahrazuje plně po všech stránkách B-2. Více prostoru pro elektroniku a i pumovnice i když všechna čest. Ta B-1 je ale velmi dobrý letoun s těmito parametry (kapacita pumovnice), protože je velmi rychlý 1,2 M.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Elegantní letoun, taky asi patřičně drahý... I když mě se víc líbí Tu-160. (Tupolev je můj favorit mezi konstruktéry)
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

O Tu- 160 nemám, žádné podklady, jen o něm dobře vím, kdyby to sem někdo hodil rád se podívám. Rusáci to letectvo, zvláště pro ně důležitých oblastech, mají na vysoké úrovni.
ObrázekObrázekObrázek
Janni
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 114
Registrován: 31/10/2005, 00:33
Bydliště: Brünn

Příspěvek od Janni »

B-1A byl zrušen právě proto, že měl překonávat sovětskou PVO klasicky, přeletem vysokou rychlostí ve velkých výškách. V době, kdy byly hotovy čtyři prototypy, zjistilo se:-), že poslat na takovou misi posádku se rovná čtyřnásobné vraždě. Při rozjetí nového kola zbrojení byl projekt oprášen a náležitě upraven(aby se neopakoval britský průser s V-bombardéry, které bez úprav začaly létat nízko a důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat). Takže B-1B byl náležitě překopán(např. přišel o schopnost létat rychlostí 2M, kvůli absenci přestavování vstupů vzduchu k motorům), byly aplikovány prvky zmenšení radarové odrazné plochy a pochopitelně použita nejnovější elektronika.
Neexistují zoufalé situace, existují pouze zoufalí lidé.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Jo, ne PVO, ale PVOS nepřítele překonává F-117, zničí RL, oči, zaútočí na uši a pokračuje proti mozku. Tak se vyvíjí konflikty. Jestli mám vysvětlit.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

michan píše:Je to dobré letadlo, ale B-52 spíše nahrazuje plně po všech stránkách B-2. Více prostoru pro elektroniku a i pumovnice i když všechna čest.
Myslíš jako že B-2 má větší pumovnici než B-1B??
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

michan píše:Jo, ne PVO, ale PVOS nepřítele překonává F-117, zničí RL, oči, zaútočí na uši a pokračuje proti mozku. Tak se vyvíjí konflikty. Jestli mám vysvětlit.
Ne, ne Janni má pravdu. Úloha strategického bombardéru je prvotní, bez podpory, bez F-117..... Musí překonat jak PVOS tak podle potřeby objektovou PVO a zničit cíl. Bereš jako základ lokální konflikty (Irák, Jugoslávii), tam je strategický bombardér třídy B-1 jen propagační záležitost, nic víc. Musíš brát globální konflikt, nebo alespoň konflikt větší intenzity. Tam je pro něj místo, pro to vznikl. Strategie nasazení se časem vyvíjela a to přesně popsal Janni. Čili není náhrada stroje, ale náhrada strategie. Dnes je už nepřipadá v úvahu použití gravitačních pum z palub B-52. B-52 se proto přestavěli jako nosiče ŘSPDL. B-1B vznikl jako nosič ŘSPDL proti cílům, kde je nutno překonat PVOS, čili tam kde ji nejde obejít, nebo vynechat. B-2 vznikl jako prostředek vyhledání a zničení cíle předem neznámého a překonání velmi dobře chráněných cílů pod deštníkem objektové PVO. Prostě se vyvíjely potřeby a tím se vyvíjely i požadavky. Vývoj každého tohoto prostředku začíná tím, že se zvolí co od něj chceš a armáda jako zákazník si vybere. Protivník provede protiopatření a armáda vybírá znovu.
Dneska se ale změnila strategická doktrína, je předpoklad jiných potřeb, nikdo už nebude volat po stovkách bombardérů, je to jiné. Ale všechny tyto stroje co se tu jmenovaly, vznikly jako letouny jaderného úderu a odpovídaly jeho potřebám. To, že jsou dnes nasazovány jinak, je otázka jejich víceúčelovosti a někdy taky jako z nouze cnost.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Já s tím souhlasím, při lokálním konfliktu nyní začínají F-117, při více konfliktech by skutečně začínaly RB boj i B-1 i B-2. O pumovnici to myslím všeobecně tak, že původní náhrady zněly, za B-52, B-2 a za F-111, B-1, ale vysledky jsou mnohem lepší a je to skutečně nová koncepce.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

michan píše:Já s tím souhlasím, při lokálním konfliktu nyní začínají F-117, při více konfliktech by skutečně začínaly RB boj i B-1 i B-2. O pumovnici to myslím všeobecně tak, že původní náhrady zněly, za B-52, B-2 a za F-111, B-1, ale vysledky jsou mnohem lepší a je to skutečně nová koncepce.
Přímá náhrada za F-111 ( i FB-111) je F-15E, jedná se o taktické letadlo a tam asi o přímé náhradě lze mluvit. B-2 asi opravdu "nahrazuje" B-52, ale ty uvozovky by tam šli napsat tři. B-2 spoléhá na to, že pronikne nepozorován a moderním navigačním a vyhledávacím systémem najde cíl. B-52 tyhle možnosti nikdy neměl, měl cíl a ten ničil. Nemyslím si že by to souviselo s pumovnicí, tedy jestli to chápu s kapacitou letadla. B-1B bohužel doplácí na to, že nebyl původně koncipován jako nosič ŘSPDL a jeho kapacita je dostatečná nosností, ale nedostatečná kapacitou, čili z nouze je počítáno s možností zavěsit výzbroj na vnější závěsníky. Což dost deklasuje opatření na snížení RCS a je vysoce pravděpodobné, že by je v případě boje s rovnocenným protivníkem s nutností proniknout PVOS neměl. U B-2 nemělo valného smyslu budovat letoun větší. Jeho primární zbraní měla být AGM - 69A SRAM teda respektive AGM-131SRAM II (Ta první vyřazena v červnu 1990 a ta druhá zrušena) a staly se jí do příchodu AGM-129 gravitační jaderné pumy (B-61 B-83) a především konvenční AGM- 154 JDAM a až se ujasní co s ním tak AGM-137, to je ale způsobeno změnou politické situace. B-2 a jeho nasazení je přímým důsledkem Sovětských protiopatření a doktrínou USA.

Ono je to všechno související s Jadernou doktrínou USA. To je základní dokument který určuje jakým směrem se bude vývoj strategických nosičů vyvíjet. Ta se vyvíjela. Od Doktríny hromadné odvety (50tá a 60tá léta) přes Doktrínu eskalace (Zavedl Kenedy) až po doktrínu „Omezené jaderné války“ (amerikanisti budou vědět, nevím jak se jmenovaly oficiálně a možná sem něco vynechal). A podle nich se určovala taktika použití. S tím souvisela Sovětská protiopatření. B-2 je dítě dvou věcí: Omezení jaderných úderů dle aktuální situace na bojištích a vývojem prostředků Sovětského jaderného napadení.
Sovětská jaderná doktrína se vyvíjela také, ale nikdy nepřipouštěla jaderný úder jako první (dáno převahou konvenčních zbraní v Evropě a Asii) mimochodem na rozdíl od součastné Jaderné doktríny Ruska, která ho připouští. Autorem této nové doktríny je prezident Putin (byl to jeho druhý dekret po 31. prosinci 1999 kdy se stal prezidentem) Proto musela prostředky jaderného napadení chránit a zachovat. Výsledkem bylo zavedení strategických MBR na železničním a kolovém podvozku a v tento okamžik musel vzniknout letoun, který je najde a zničí. To byl B-2 (B-52 a B-1 to být prostě nemohl)
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Taktika boje B-52 měla být taková, že první dokonce 3 B- 52 nesly RB ( Prostředky radiotechnického boje), nalétavat měly v nízkých výškách, rušit RL, v těchto koridorech nalétávaly stíhací bombardéry, ty měly ničit RL a SAM a do těchto koridorů potom měly útočit ostatní B-52. Fakt je, že to měl být scénář atomových úderů. Některé věci, které zde píšeš mi osvětlují skutečnosti, které jsem nevěděl a děkuji. U PVOS se původně v 80 letech náhrady učily tak jak jsem napsal. B-52, B-2 a F- 111 B-1. Změny jsem možná již nezachytil. Ty B-52 skutečně byly vyučovány s prostředky RB.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

To máš pravdu, ale REB není doména B-52. B-1 v něm jde ještě dál. A každý stroj ne vybrané kusy. Od okamžiku, kdy byly bombardéry dotlačeny k zemi létá každý letoun zcela sám. Co nejsál od svých kolegů. Jiným kurzem, pokud možno jinou rychlostí, ne přímým kurzem. To co píšeš je taktika třeba ve Vietnamu. Defenzivní výzbroj je neuvěřitelně složitý a výkonný systém REB. Nezávisle na sobě piloti stíhacích letounů jak SSSR tak USA tvrdí, že letoun vidí očima, ale v podstatě nemohou nic dělat. Systémy jsou tak výkonné, že de facto radar stíhačky a RL naváděné ŘS jsou k ničemu. Týká se to všech strategických letounů (B-52G/H. B-1B, Tu-95). Tohle popisují piloti stíhačů cvičících na vlastních letadlech. Je to boj opatření a protiopatření, vývoj a čas. Navíc takhle složité, objemné , těžké, energeticky náročné a drahé systémy jsou možné jen u velkých strategických letounech.

PVOS sovětského svazu byla bezesporu nejsilnější na světe a stratégové rozhodující o nasazení strategických bombardérů nesměli tento systém podcenit. Sověti měli RL, PLŘS a stíhačů vždy na výši. A pochopitelně museli počítat se silným SAC. Byl to boj :))
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

jj, já hovořil tak o 70 -80 letech a ty jsi hovořil prostě o věcech pozdějších a tak za některé dík. Jinak to, že letouny později měli prostředky RB je jasné. Jinak ten B-1B velice slušný letoun.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Jack
desátník
desátník
Příspěvky: 53
Registrován: 5/12/2005, 19:08
Bydliště: SR

Příspěvek od Jack »

Redboy práve pri takých situáciách (pilot nepriateľa vidí, ale nemôže použiť navádzanú raketu) sa hodí guľomet, ktorý nechýba vo výzbroji ani najmodernejších stíhačov. No a keď sa jedná o útok na bombardér je to ešte jednoduchšie. Či nie?
Uživatelský avatar
Foxbat
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 289
Registrován: 30/3/2006, 20:36

Příspěvek od Foxbat »

priklad podcenovania gulometu
Mjr. Tranh Hanh: prvy ktorý zostrelil lietadlo ami.
Zacal som strieľať na strednú vzdialenosť. Vidim ako ohnivé pruhy prebily ľavé krídlo jedného f105 ale ešte nemal dosť, pridal som rýchlosť a dostal sa k nemu tak blizsko, že som dobre videl hlavu pilota v bielej prilbe. Americký pilot zrejme vobec nechapal, čo sa s lietadlom deje, otáčal hlavu sprava doľava a díval sa na prístrojový panel, skláňal sa k nemu a díval sa po krídlach. Znovu stískam spúšť a strieľam dlhú dávku. Pozorujem ako sa kostra F105 bortí - láme a padá k zemi ako kameň.
( príklad podceňovania aj generačne staršieho - podľa mňa výborného lietadla a klasickej výzbroje - tuším kanon nezamrzol ani pri - 55 60 C.)
A asi každý poznáme prípad zostrelenia vlastného F4 Sidewinderem..bez komentára. kanon je kanon:)
hore možeš dole musíš
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11458
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Co se týká B-1B, jsem toho názoru, že nepřinesl do USAF žádné novum. Na průniky do vzdušného prostoru nepřítele je daleko vhodnější B-2, jako nosič střel s plochou dráhou letu B-52 a na taktické údery klasické letouny typu F-15,16 apod.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Dzin píše:Co se týká B-1B, jsem toho názoru, že nepřinesl do USAF žádné novum. Na průniky do vzdušného prostoru nepřítele je daleko vhodnější B-2, jako nosič střel s plochou dráhou letu B-52 a na taktické údery klasické letouny typu F-15,16 apod.
První sériový B-1B byl předán bojové jednotce na základně Dyess 7. července 1985 (ser. č 82-0002), první B-2 pak byl předán bojové jednotce na základně Whiteman 17.prosince 1993 (ser.č 88-0329 AV-8).
Dolet AGM-86B je 2500km, čili letoun musel dolétnout cca 2000km od cíle. Dolet AGM-69A je pak 160km.
Vlétnout do oblasti chráněné PVOS Sovětského svazu bylo pro B-52 v podstatě sebevražda. B-1 měl nejen modernější vybavení než B-52, ale také vyšší rychlost, cca 100x menší RCS. Jeho konstrukce a taktika byla prioritně určena k pronikání PVOS. Teď si vezmi mapu byv SSSR s rozmístněnými prostředky jaderného napadení a podívej kolik jich je mimo dosah B-52. To vše za předpokladu použití AGM-86 i AGM-69. (zapomeň na přímé přeletové kurzy)
Pokud by nebyl přijat B-1B jsou spojené státy bez možnosti v případě preventivního úderu (Vychází z jaderné doktríny obou států) napadnout spoustu cílů. To vše po dobu cca 8 roků doby studené války, čili cca 1/5 jejího trvání. Ale úkoly B-2 jsou zcela jiné než B-1.
Já sem se tu o tom rozepisoval v topic B-2. úkoly letounů v SAC byly jiné a oba potřebné. Tvůj výklad je velmi zjednodušeným a naprostým nepochopením reality té doby, postupného vývoje, potřeb SAC a je posuzováním z pohledu současnosti.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Přikláním se k tomu zjednodušený výklad. Pronikání do PVOS ( např. SSSR), byl celý soubor opatření, od rušení RL ( již v 70 letech B-52 měli počítač , který se přelaďoval na fregvence RL a vysílal zpět stejnou vlnu), přes klamné cíle a další, jako odstřelování příhraničních RL a SAM raketami. Jinak taktika byla stejná jako je dnes v tom, vytvořit koridory v PVOS a postupně ničit oči, mozek a hlavu. B-2 má určitě největší možnosti, v nesení elktroniky i raket a B-1 určitě přinesl další možnosti i svou rychlostí. Ještě jedna skutečnost : Jak státy Varšavské smlouvy, tak SSSR měly v 60- 80 letech ve své PVOS jednu velikou slabinu, byly to nízkoletící cíle 300-600m, dá se říci do 1000 m.
Celkově si myslím, že B-1 byl přínos i když né zásadní.
Ještě snad takové doplnění přehledový RL P-35 ( cm pásmo) měl 6 fregvencí a každá fregvence 3 podfregvence. Ty strašný ( pro nás v tehdejší PVOS strašný) letouny NATO uměly plynule přelaďovat fregvence i podfregvence, takže nebylo vidět nic, RL se musel vypnout, v chodu zůstal jeden na odepsání. Toto vypínání a zapínání je zvláště, jakož i celý boj PVOS známo ze severokorejského boje s američany. U nás jsme vypínání a zapínaní prováděli při signálu " Nedvězí". Z Ramsteina v Německu 1-2 krát denně vylétaly letouny, později AWACS a kopírovaly hranice Varšavské smlouvy a zjišťovaly fregvence, ale nejen fregvence, ale i připravenost ostatních složek.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Re: Rockwell B-1B Lancer

Příspěvek od cover72 »

Vzhledem k mému postu ohledně důvodu a taktické výhodnosti nasazení těžkých strategických bombardérů pro přímou vzdušnou podporu v Sýrii:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=226279#p226279
se mne rabo zeptal na podrobnosti k těm B-1B poskytující CAS Kurdům v boji s ISIS. Trošku to naboptnalo, takže to dám do správného vlákna včetně překladu interview s posádkami Lancerů do ČJ (hezky podle pravidel Palby):
Obrázek
( ↑ Foceno v Sýrii ze země)

http://www.airforcetimes.com/story/mili ... /31166125/
Posádky B-1 z 9. Bombardovací Perutě s domovskou základnou na Dyess AFB, TX, se posledních téměř pět měsíců v boji s Islámským Státem soustředily na jediné město - Kobani v Sýrii.
(...)
B-1 byla pro tento boj ideální. Může nést až 84 pětisetliberních bomb nebo kombinaci desítek jiných zbraní podobné váhy. Může kroužit nad bojištěm až 10 hodin s jedním doplněním paliva za letu. Američtí letci mohou hodiny čekat na cíle, které jim označí Kurdové a nacházet si své vlastní, aby bojovníky IS vyhnali.

Peruť shodila na Kobani asi 660 bomb, cca. třetinu ze všech, které byly shozeny v prvních pěti měsících Operace Inherent Resolve. Peruť říká, že tyto bomby zabily na 1,000 bojovníků Islámského Státu.

"Být účastí něčeho takového, jít tam a vyhnat ty chlapy, bylo něco vzrušujícího a naprosto ohromujícího, řekl pilot B-1 identifikovaný jen jako major Johnson.

Když ke konci ledna 9. Peruť ukončila své nasazení, kurdské síly obsadily Kobani a prohlásily se za vítěze. Bojovníci Islámského Státu, v rozhovorech se s ISIS spřátelenou novinářskou sítí Amak v Sýrii, řekli, že je z Kobani vyhnaly neustálé nálety.

"Přísahám při alláhovi, že jejich letadla neopustila oblohu noci ani dnem; pořád útočili", řekl podle CNN síti Amak jeden z bojovníků. "Bombardovali všechno. Dokonce i jednotlivé motorky; nenechali stát ani jednu budovu. Ale inš-Alláh se vrátíme a odplatíme i s úroky."

Kobani je stále pod kontrolou Kurdů.

That victory is memorable in the now yearlong battle in which the Islamic State has been able to keep its ranks filled and hold on to land — despite the intervention of U.S.and coalition forces. Officials expect the fight to last years.

(...)

Pro posádky zvyklé létat mise nad Afghanistánem byl boj proti Islámskému Státu jiný. Čelili cílům ve městské zástavbě, a nepříteli zaměřenému na ofenzivu a zabírání území.

Narozdíl od misí v Afghanistánu zde na zemi nebyli žídní američtí <návodčí>, kteří by naváděli nálety. Namísto toho posádky <B-1> v identifikaci cílů spoléhaly na mix kurdských bojovníků, průzkumných prostředků Koalice a své vlastní senzory.

(...)

Ve srovnání s Afghanistánem bylo tempo operací závratné. Posádky prováděly dva operační lety během 60 hodin, na misích o délce až 10 hodin. Včetně přípravy a debriefu zabrala služba typicky celých 24 hodin. Mechanici pak pracovali až 15 hodin, aby letoun připravili na další let.

Going ‘Winchester’

Ve světě vojenských operací se tomu říká "winchester". Ten termín znamená, že vojenský prostředek spotřeboval všechnu svou munici. Když se B-1 vrátila na základnu bez jediné bomby na palubě, posádka na dveře pumovnice nalepila "W".

Za dobu účasti 9. Peruti v Operaci Inherent Resolve nalepily posádky dovnitř svých B-1 31 takových nálepek "W".

"Není nic hustějšího než vidět, jak se letoun vrácí na základnu prázdný a zejména pak lepit tu nálepku na dveře", nechal se slyšet vedoucí údržbář B-1 seržant Barnes.

Peruť během svého šestiměsíčního turnusu shodila celkem více jak 2,000 pum JDAM, "mnohem, mnohem více", než za jakýkoli turnus nejméně od roku 2010.

Mise "Winchester" byly pro piloty, posádky, zbrojíře i údržbáře jedny z nejobtížnějších. Kapitán J. jednu takovou misi zažil se svým spolubydlícím z univerzity, když "vyprázdnili stroj" během několikahodinové mise nad Kobani, která pomohla kurdské ofenzivě městem. Navzdory usilovné práci a mnohahodinovému nasazení byla morálka vysoká, protože posádka věděla, jak je mise důležitá.

"Netočíte nářadím a nevyčerpáváte se bezdůvodně - podporujete vyšší cíl", řekl maj. Johnson. "Při každé jedné misi vidíte přínosy své práce."

Saving Kobani

Podle posádek z Dyessu nebyly hlavním klíčem k vítězství v Kobani vzdušné síly. Byli jím sami Kurdové, a jejich schopnost bojovat bude představovat rozhodující faktor v budoucích operacích.

"Zažili jsme, že jsme bombardovali budovy naproti přes ulici <od Kurdů> a jakmile bomby detonovaly, Kurdové vybíhali na zteč do rozvalin toho, co zbylo a posunuli bitevní linii k dalšímu bloku domů", řekl maj. Johnson. "Je úžasné, jakou práci Kurdové odvádějí a jací jsou, k vítězství v Kobani přispěli mnohem více, než vzdušné síly."

A to si peruť ze svého nasazení odnese nejvíce.

"Těším se, až budu jednou vyprávět svým vnoučatům, že jsem těmhle lidem pomáhal odrazit Islámský Stát a ubránit jejich domovy", říká kapitán J.
Další inteview se členy 9. perutě ohledně podpory Kurdů v Kobani:
http://blogs.wsj.com/washwire/2015/02/1 ... in-kobani/
Velitel perutě, pplk. Ed Sumangil, očekával, že bude jeho první bojová mise nad Kobani jednotvárná. Namísto toho "se stal Winchester" což v hantýrce letectva znamená, že shodil všechny bomby, které měl na palubě. B-1B může nést 250kg a 1000 kg bomby.

"Doletěli jsme tam v očekávání, že bude ticho - a okamžitě začali dostávat cíle proti řídícím a velícím elementům ISIL", říká.

Když se zpětně dívá na vyhodnocení účinků náletů z dalších dní a týdnů, pplk. Sumangil říká, že je jasné, že nálety, společně s kurdskou ofenzivou na zemi, "v principu zastavily postup <ISIS>".

USA navázaly úzké spojení s Lidovými Obrannými Jednotkami neboli YPG, kurdskou sekulární skupinou, která vedla boj za obranu Kobani. Bojovníci YPG komunikovali se svými styčnými důstojníky a letovými řídícími v operačních střediscích zřízených USA.

Kombinované Středisko Leteckých Operací zřízené v Kataru pak převzalo tyto informace a poslalo souřadnice cílů B-1B kroužícím nad Kobani.

"Předtím byly YPG skeptické ohledně toho, jaký bude náš přínos", říká pplk. Sumangil. "(...) to bylo poprvé, kdy získali dojem, že kombinace naší vzdušné síly s jejich bojovníky na zemi může zastavit postup bojovníků Islámského Státu skrze Kobani."

Během až osmi hodin létání nad Kobani dostala 9. bombardovací peruť své cíle od AOC od leteckých návodčích pracujících s Kurdy. Posádka B-1 zaměřila cíl, shodila munici a potom získala vyhodnocení zásahu od <kurdských> bojovníků ze země.

"Bylo to skoro jako orchestr", říká maj. Brandon Miller, náčelník operací perutě. "Tok informací plynul jako hodinky."

Posádky B-1 byly každý den upozorněny na to, kudy v Kobani vedla dělící linie, kterou letectvo nazývá Přední Linie Pěchoty neboli FLOT.
"Během těch čtyř měsíců, kdy jsme tam byli, se vždy pohybovala", říká kapitán Todd Saksa, náčelník zbraní a taktiky perutě.

Pro posádky B-1 představoval boj o Kobani kombinaci taktiky, kterou vyšperkovaly během úderů na povstalce v Afghanistánu a tradičnější, konvenční bitvy, ve které protivníci soupeří o fronzovou linii.

"Jako kdyby nebyl rok 2015 nebo 2014", říká kapitán Saksa. "Bylo to jako když se do sebe pustily dvě klasické armády."

Nedlouho poté, co USA začaly s nálety se linie začala posouvat. V prosinci kurdské síly na zemi začaly zabírat větší části Kobani. V lednu bylo celé město zpět pod kontrolou Kurdů. Kapitán Saksa říká, že když poprvé letěl nad Kobani, kurdští bojovníci měli pod kontrolou jen třetinu města. Ale po čtyřech měsících náletů ve prospěch kurdských sil se vše obrátilo v jejich prospěch."

"Když se 9. expediční bombardovací peruť vracela z bojiště, YPG měly zabrané víceméně celé město", říká kapitán Saksa. "Jsme na to hodně hrdí, protože jsme hodně času strávili nad nimi."
Zde jsou pak slíbená videa Lancerů pomáhajících nad Sýrii Kurdům:

Tady je B-1 nad Kobani, pravděpodobně CAS Kurdům:

Zde opět B-1 vs. IS v Kobani (spíše ale BAI):

Sestřih dalších záběrů z Kobani na Lancer (a předtím Super Hornet):

A tady je B-1B přímo při CAS, podle uploadera zde američané pomáhají alianci Assadových sil a FSA v boji proti ISIS:

Zde se pak na práci B-1 dá usuzovat podle počtu bomb shozených do jednoho prostoru v rychlé souslednosti, ale jisté to není:


Jak ty posádky psaly o nutnosti samostatně zaměřovat cíle, od toho doznalo stanoviště navigátora a bombometčíka B-1B značného zlepšení a komplexní modernizace:
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Jedná se o program IBS, neboli "Integrated Battle Station", v jehož rámci Lancery dostávají datalink FIDL (umožňující sdílení dat ze zbraní, letounů a C4ISR a změnu cíle mise i navádění letounu na cíle operátory vzdálenými od bojiště), nové displeje a více paměti pro palubní počítače. Modernizace celé flotily má být dokončena v roce 2019 a Lancery s ní mají létat nejméně do roku 2040.

A samozřejmě využívají zaměřovací podvěsy, integrované již dříve na B-1 i B-52:
Obrázek
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Re: Rockwell B-1B Lancer

Příspěvek od cover72 »

A ještě k tomu, co psal Dzin: B-1B byl vyvinut s plným vědomím, že se pracuje na B-2, ale jako "low-risk" varianta za použití plně zvládnutých technologií. Aby byla jistota, že SAC bude mít alespoň trochu slušný strategický bombardér, kdyby byly s vývojem a nasazením B-2 problémy (jako že byly, program se protáhl nejméně o rok). Později se ukázalo, že má B-1 díky své rychlosti a manévrovatelnosti nezanedbatelné taktické využití, které jej diferencuje od B-52.
Odpovědět

Zpět na „Letadla“