Lockheed Martin/Boeing F-22 Raptor

[Hans S.]

Sice tak nějak opět chápu tak max. 50% z toho, co Michan napsal, ale mezi těmi zhruba 50ti narážkami na Alchymistu byla jedna veledůležitá část, kterou se pokusím tímto příspěvkem rozvést.

Tedy jednalo se o toto:

Shrnu tyto zásady moderního letounu:
1. Přehledový a střelecký RL.
2. Rakety.
3. Manévrovatelnost.
4. Klasické kanóny - kdyby.
5. Provoz na záložních letištích a rychlá výměna komponentů.

Onehdá jsem měl možnost podiskutovat s člověkem, který učí (nebo učil) teorii boje dnešní stíhače - což pro mě byla skvělá příležitost srovnání s tím, co znám o těch samých věcech, jen 50 let zpátky.

Malý náhled do historie:
Je zajímavé, že od dob první světové války se na principech nezměnilo vůbec nic. Základní filosofie je stále stejná - sestřelit a nebýt sestřelen. Zabít a nebýt zabit. V dobách druhé světové války se letecký boj stal skutečnou vědou, která byla všeobecně nejúspěšněji aplikována letectvem Spojených států. Korea se od druhé světové války nikterak nelišila. V podstatě došlo jen k extrémnější aplikaci poznatků z dob druhé světové války: přileť - najdi nepřítele - zaútoč na nepřítele tak, aby on tě nemohl ohrozit - uteč.

V této diskusi (jak zcela správně naznačil Michan) se víceméně stále dokola probírá jediná věc a tou je zatáčka a s tím spojený AoA, byť i samotná zatáčka je dosti složitá věda a nejde pouze o to, jestli něco zvládne kobru a něco jiného ne. Jenže zatáčka jako taková a vůbec celý systém "dogfightu", tedy manévrového boje na relativně nízké rychlosti je cesta do pekel. Je to věc, která vám může zachránit v určité situaci život, ale rozhodně to není (nebo lépe řečeno neměl by být) "životní styl" stíhacího pilota.

Dovolím si doplnit Michanem dodaných 5 základních bodů o další, aby bylo jasné, že stíhačka je v podstatě docela složitý stroj s mnoha parametry (toto jsou údaje, které jsou měřitelné, vycházelo se z nich při porovnávání stíhacích letadel od dob druhé světové války až do současnosti, jen v průběhu let přibyly některé další):

Výkonové charakteristiky:
- rychlost
- stoupavost
- akcelerace
- dostup
- dolet a vytrvalost
- zatáčka
- výkrut
- střemhlavý let
- zoom climb (opak střemhlavého letu)
Útočné a obranné systémy:
- hlavňové zbraně a jejich parametry, neřízené rakety
- řízené rakety
- radary
- defensivní vybavení (elektronické rušiče, stealth, hliník, světlice..)
Další "nezařaditelné" parametry:
- ergonomie pilotního prostoru, především výhled
- údržba a provoz celkově, možnosti operačního nasazení
- obsluhovatelnost "průměrným" pilotem
- výrobní náklady

(omlouvám se, pokud jsem na něco zapoměl)

A nyní bych rád zdůraznil, že nejčastěji vyřčené slovo v této diskusi (byť ne přímo), kterým je zatáčka; je pouze jedním ze 17ti (!) výše uvedených parametrů. A vůbec - porovnávání dnešních letadel na základě videí z leteckých dní považuju samo o sobě za demagogii. Byla by potřeba znalost kompletních dat, která ale samozřejmě nejsou k dispozici a třeba v případě F22 ještě pár desítek let k dispozici zřejmě nebude.

Ideální stíhačka dneška je přesně taková, jaká byla za druhé světové války. Tedy především ta, která je schopna nepřítele napadnout, aniž by se sama vystavovala přehnanému riziku. Jenže když děláte v boji kobru, tak to znamená, že jste v (odpusťte mi ten výraz, ale bez expresiva by to nevyznělo) - prostě že jste v KURVA VELKÝCH SRAČKÁCH.

[cover72]

No, oni hlavně všichni kobromilové počítají s tím, že je nepřítel nechá pár vteřin letět rovně, počká, až zpomalí na rychlost pro vstup do kobry a čekají, že pak nevystřelí (třeba kanonem) do toho nádherného cíle, který vystrkuje hřbet i s centrální palivovou nádrží.

[Hans S.]

Kobra by byla pouzitelna spis jako utocny, nez jako obranny manevr. Ale zjednodusene lze rici, ze vse, pri cem se vyrazne ztraci rychlost (tedy kineticka energie), aniz by se zvysila energie potencialni, je spatne.

[Alchymista]

Na mimoriadnu rýchlosť a dostup sa už dnes tiež nikto nehrá, pretože síce dávajú určité výhody, ale cena, ktorou je to vykúpené, je vysoká. Podstatne dôležitejšie sú dynamické parametre, ako píše Hans, hospodárenie s energiou, dymanika premeny rýchlosť-výška, uhlové rýchlosti a zrýchlenia, ale aj schopnosť rýchlo sa zbaviť kinetickej energie dynamickým zbrzdením a naopak rýchlo nabrať rýchlosť ťahom motorov. Samozrejme k tomu patrí aj riaditeľnosť v čo možno najširšom rozmedzí rýchlostí a výšok. Takýchto parametrov je obrovské množstvo a vôbec nie je jednoduché ich aspoň vymenovať, nie to ešte analyzovať a porovnať.

K riadeným strelám
U väčšiny moderných riadených striel sú bežne dostupné len údaje o rozmeroch a hmotnosti a z výkonov ešte tak maximálnej rýchlosti a maximálnom dostrele.
O skutočných vlastnostiach a schopnostiach strely však tieto údaje vypovedajú len veľmi málo. Podstatne dôležitejšia je dynamika pohybu riadenej strely, teda opäť uhlové rýchlosti a uhlové zrýchlenia, dôležité pri prenasledovaní manévrujúceho cieľa, rovnako ako priebeh rýchlosti a zrýchlení na dráhe, doba a režim horenia raketového motoru, doba riadeného letu strely, kvalita systému samonavedenia (riadiacej logiky autopilota strely - z toho vychádza aj schopnosť výberu energeticky najvýhodnejšej dráhy k cieľu), citlivosť detektorov (rádiolokačných alebo IR), vzdialenosť, na akú je strela schopná zachytiť a sledovať cieľ s určitými vlastnosťami, ožiarený nosičom alebo vlastným palubným rádiolokátorom, odolnosť palubnej aparatúry voči rušeniu, schopnosť vysporiadať sa s prirodzeným (napríklad od pozadia zeme a oblohy) a umelým rušením, schopnosť rozpoznať skutočný cieľ a klamné ciele. A tiež zorné pole strely, schopnosť zachytiť a sledovať cieľ mimo osu strely (opäť doležité pri útoku na manévrujúci cieľ), uhlové rýchlosti sledovania cieľa, rýchlosť reakcie riadiaceho systému, rýchlosť reakcie kormidiel, rotačné zrýchlenia strely okolo osí ako reakcia na zmenu polohy kormidiel a mnoho iných vlastností a parametrov.
Podobne bojové časti riadených striel. Dnes sa u leteckých protilietadlových riadených striel používajú dva základné typy - tyčová (skupina oceľových, ale napríklad aj uránových, tyčí, na koncoch striedavo spojených a uložených v dvoch vrstvách - celé sa to otvára ako pantograf) a trieštivá/trieštivotrhavá s riadeným rozpraskom. Výhodou tyčovej bojovej časti je obrovská účinnosť, nevýhodou je fakt, že deštrukčný kruh sa otvára prakticky len kolmo na osu strely a má silne a ostro obmedzený dosah - typicky menej než 10 metrov od strely. Trieštivé bojové časti majú nižšiu účinnosť, ale riadením rozprasku sa dá efektívne pôsobiť v širokom uhlovom rozmedzí polôh cieľa voči strele. Podobne iniciačné mechnizmy bojovej časti sú zložitou kapitolou, môžu byť pasívne - infračervené alebo fotokontrastné alebo aktívne - rádiolokačné, laserové, optické. Musia rýchlo a s dostatočnou presnosťou vyhodnotiť najvhodnejší okamih iniciácie bojovej časti - tak, aby pravdepodobnosť zničenia cieľa bola čo najvyššia.

Pre naznačenie zložitosti celej problematiky riadených striel - skriptá Letecké riadené rakety a riadené strely vydané na VAAZ Brno v roku 1985 mali nejakých 700 strán a rozoberali v postate len základy problematiky na úrovni poznatkov z konca 60. a začiatku 70. rokov, prakticky bez náznakov konkrétnych riešení. Pre posudzovanie riadených rakiet použiteľnejšia Dynamika letu bezpilotných lietajúcich aparátov (rusky) z roku 1973 má tiež nejakých 650-700 strán nabitých prevážne pohybovými a vektorovými diferenciálnymi rovnicami - štúdium som vzdal po stovke strán, keď mi prestala stačiť matematika.
Takže tvrdenie "taká a taká riadená strela je lepšia ako... lebo..." u mňa vyvolá len útrpný úsmev.

[Alchymista]

Ešte pripomienka k manévru "kobra" - to, čo je predvádzané na leteckých dňoch, je extrémny prípad manévru, pri ktorom sa osa lietadla výrazne odkláňa od smeru vektoru rýchlosti a pritom sa smer vektoru rýchlosti nemení.
Pokiaľ je lietadlo schopné takéhoto manévru, potom by malo byť súčasne schopné aj manévru, pri ktorom sa nemení priestorová orientácia osy lietadla, ale zmení sa smer jeho vektoru rýchlosti.

[Janni]

Hans S. + Cover72: Milánkové, laskavě si zjistěte, k čemu byly manévry zvon a kobra vyvinuty. Budu Vám nesmírně vděčen, pokud se budete natolik obtěžovat. Doposud se vyjadřujete bez sebemenší znalosti věci.

[cover72]

Vyvinuty byly na přehlídku - do skutečného boje naprosto nepatří. To vím. Jenže to asi neví Suchoj, soudě alespoň podle jejich propagačního videa a na to byla moje reakce.

[Hans S.]

Janni, kdysi dávno, snad v nějakém L+K, jsem viděl nějaké použití Kulbita, nebo jak se tomu říká. Byl tam nákres vrtulníků za převisem, nad nimi přelétalo sugo a ve chvíli, kdy vrtulníky zaregistrovalo, provedlo právě tento extrémní manévr a odpálilo na nebohé obrázky dvou AH-64 své rakety. Ale moc jsem se tím nezaobíral. Už na ZŠ mi to přišlo směšné, neohrabané a jako příklad krajně stupidní. A zvon? Heh Ale ano, pouč mě.

Aby letadlo uniklo před palbou jiného letadla, resp. před letící raketou (ono je to totiž úplně jedno, vektor jako vektor), tak nestačí pouze změnit směr letu, ale musíš i díky rychlosti uniknout z dané oblasti a zvýšit tak svou vzdálenost od momentální osy (..dráhy) letu rakety (útočícího letounu..) a tím jí přidat ° ideálně do takové míry, že nebude schopna následování. Suga jsou schopna dosahovat vysokých AoA, ta modernější dokonce extrémně vysokých, to jim dává výhodu v případě těsného manévrového boje, kdy se letadlo před nimi pokusí o break. Sugo tak může předsadit a buď vypálit z kanonu, nebo vystřelit raketu. Ale rozhodně to není všelék a už vůbec bych na základě tohoto parametru neoznačoval letadlo automaticky za skvělé, nebo nedejbože za absolutní světovou špičku. Určité extrémní úhly náběhu jsou v praxi buď úplně nevyužitelné, nebo využitelné jen velmi omezeně.


Alchymista: s těmi raketami je to dobře popsané. Řekl bych, že v plné míře sdílím názor, že o nich máme kriticky málo informací. Je v nejvyšším zájmu armád vybavených danými raketami, aby jejich detailní technické parametry utajily. Koneckonců stejně jako v případě samotných letadel.


PS: Hehe, to mě podrž, teď jsem ten obrázek našel..jen jsem si špatně pamatoval vrtulníky, protože tam byl jen jeden..ale fakt je to Apache. Pamatuju si věc 10 roků zpátky Neuvěřitelné, že po těch 10 rocích je to pitomé snad ještě více, než tehdy..

[Alchymista]

Obidvaja špatne....
Správna odpoveď v prípade zvonu je "nulová rýchlosť voči zemi".
Prakticky všetky moderné rádiolokátory pracujú s doplerovským posuvom ako prostriedkom selekcie pohyblivých (rozumej vzdušných) cieľov od odrazov zo zeme. Tým, že sa lietadlo na niekoľko okamihov "zastaví" vo vzduchu, dôjde k prerušeniu sledovania cieľa (cieľ splynie s odrazmi od zeme a je auomaticky vylúčený zo sledovania) so všetkými následkami. Dvojnásobne to platí pre riadené strely, ktoré majú jednoduchšie filrovanie odrazov od pozadia a menej kvalitné antény. Niečo ako znovuzachytenie cieľa u riadených striel takmer nepripadá do úvahy, dokonca sa to považuje za krajne nevhodnú vlastnosť u všetkých typov protilietadlových rakiet (leteckých i pozemných) - viď zostrel dopraváku ukrajinskou S-200.

cover72: Páni inžinieri a doktori u Suchoja sa analýzou leteckej techniky a jej konštrukciou živia. Ďalších pár stoviek celkom dobre platených ľudí v Indii, Číne aj inde naznalo, že sa sučka alebo migy oplatí za nemalý peniaz kúpiť. Trúfaš si tvrdiť, že si chytrejší než oni? :-)

[cover72]

Tss, to je toho. V příručce pro piloty F-105 z 60. let se píše, aby v případě napadení SAM (S-75) přešli do střemhlavého letu s využitím ABK - a to přesně ze stejného důvodu.

S tím rozdílem, že po vyjítí ze střemhlavého letu má mašina podstatně větší kinetickou energii.
A pokud se ti nelíbí střemhlav, může stíhačka klidně stoupat - a stejně bude mít víc energie.


A ne, netvrdím, že jsem chytřejší. Jen tvrdím, že jejich reklamní oddělení ukazuje kraviny. Viděl jsi to video? Jestli ne, tak nesuď.

On v něm totiž Typhoon pronásleduje asi 30 vteřin Sučko, rovně za ním letí a nic nedělá. Sučko po chvíli udělá kobru, EFT ho podlétne a sučko okamžitě zahájí palbu...

Pro manévrový boj je kobra úplná blbost. Vystavuje palběn větší plochu a likviduje hybnost.

[michan]

Pánové klobouk dolu, čtu Vás a i se učím. Je to skutečně o tom.
Děkuji hlavně Alchymista, Hans.S, tradičně Janni, ale i oponentům - neboť proto vzniká diskuze.
Ano ty utajované věci jsou pro posouzení letounu velice duležité, jak tady zaznělo.
Dosahy RL, počítač, prostředky REB, elektronika především, rakety a.....
Díky čtu Vás.

[rabo]

to cover

Viděl jsi to video? Jestli ne, tak nesuď.

On v něm totiž Typhoon pronásleduje asi 30 vteřin Sučko, rovně za ním letí a nic nedělá. Sučko po chvíli udělá kobru, EFT ho podlétne a sučko okamžitě zahájí palbu...

Mohol by si mi poslať link na to video. Dík


Nezatracuj a nepodceňuj tak manévrovacie schopnosti Súčiek, keď ešte donedávna si bol nadšený z videa, kde tie isté manévre predvádzalo F-22A

[cover72]

Ale ne, tady jde o to, že Typhoon letí věčnost rovně za tím sugem a NESTŘÍLÍ - on totiž čeká, až to sugo udělá kobru a sundá ho.

http://uk.youtube.com/watch?v=aIbz-Mu2dSw

Btw, jsou tam i takové perly, jako že Typhoony odpálí na suga Meteory nebo Aim-120 a ty jim uhnou za použítí flares(!)


A když jsou Typhoony pod palbou, ani je nenapadne použít třeba vlečné klamné cíle, chaff/flare nebo manévrovat...

Prostě takový flanker-rambo.

[rabo]

Áno to to video si pamätám. Bol som v tom, že vypustili niečo nové. Je to samozrejme celé neskutočne silne prehnané. Osobne si myslím, že týmto videom si Suchoj viacej ublížil, ako získal. Je to naozaj ,len pre extrémne laickú verejnosť.

[Hans S.]

lol..tak to video je opravdu něco Bond, James Bond, hadr

[Alchymista]

boh vie, kde a prečo/pre koho to vzniklo. Typujem, že pre nejaký veltrh... rusi sa ešte budú musieť naučiť vyrábať poriadne reklamné bláboly, toto je silne amatérske...

[Foxbat]

Asi pre Irán, no dobre som sa zasmial, "Rambovina"

[Janni]

Alchymista: přesně, díky. Do prvků bojové přípravy byl zvon zaveden u VVS už u typů Su-17 a Su-24. U nás jej (tedy zavisení a následný řízený pád po ocasu)jako první, byť nechtěně, použil František Kružík na Su-7B. Sovětští piloti na něj přišli víceméně náhodou, nikoho nenapadlo, že se "kovárna" při tomto nepochopitelném manévru nezničí.

Cover72+Hans S.: ano, tyto obrázky jsou úsměvné. Ještě úsměvnější je však poznání, že byly převzaty z publikace vytištěné pro Suchoje při příležitosti předvedení Su-37 na Farnborough 96. Okamžitě byly bagrovány všemi leteckými periodiky po světě, včetně obrázků kokpitu, který byl ve skutečnosti odlišný. Pro novináře a fotografy byl přitom letoun přístupný.

Ale zpět. Pro manévrovatelný vzdušný boj jsou tyto skopičinky obrovskou výhodou. Schopnost zaviset v luftě ve chvíli, kdy protivník počítá s vektorem manévru a následnou střelbou, následně zaroštovat s forsáží a s přispěním přilbového zaměřovače jej definitivně uklidit na zem není k zahození, nemyslíte?

btw., o překonanosti boje na blízko se mluvilo na začátku 60.-tých let, že? Jakpak to dopadlo?

[Hans S.]

O překonání boje nablízko (pokud tak označíme boj, kdy je mezi letadly vizuální kontakt) se mluvilo možná často, ale zatím toho nebylo dosaženo a v dohledné době ani nebude.

Ad skopičinky: je otázka, co si pod nimi představuješ. Pro vzdušný boj je výhodou možnost dosáhnout vysokých AoA a neztratit přitom kontrolu nad strojem. Pro vzdušný boj je výhodou možnost opsat rychle 360° zatáčku a neztratit v ní moc rychlosti. Pro vzdušný boj je výhodou, pokud stroj umožňuje rychlou akceleraci i deceleraci. Pro vzdušný boj je nesmírnou výhodou, pokud má letadlo vysokou maximální klonivou rychlost na velkém rychlostním spektru a zároveň se na tuto maximální rychlost dostane v minimálním čase.
Samotný vzdušný boj je extrémně náročný na prostorovou orientaci a nedá se to dost dobře představit ze dne na den, takže je to i docela těžké vysvětlovat, ale pokusím se, reaguji tedy na toto:

Ale zpět. Pro manévrovatelný vzdušný boj jsou tyto skopičinky obrovskou výhodou. Schopnost zaviset v luftě ve chvíli, kdy protivník počítá s vektorem manévru a následnou střelbou, následně zaroštovat s forsáží a s přispěním přilbového zaměřovače jej definitivně uklidit na zem není k zahození, nemyslíte?

Představ si, že sedíš v nějaké stíhačce. 1000 metrů před sebou máš nepřítele, ke kterému se přibližuješ. Řekněme, že abys měl reálnou šanci na zásah palubními zbraněmi se potřebuješ dostat na 500 m (to nebude tak daleko od skutečnosti, nicméně zanedbáme fakt, že bychom na ten 1 km v klidu mohli použít třeba nějakou verzi AIM-9). Nepřítel tě zpozoruje a je mu jasné, že musí řekněme během třech vteřin něco vymyslet, nebo už bude opravdu hodně pozdě. Nyní uděláme rozbor dvou různých manévrů - zvon, který bys třeba použil ty a prudkou klesavou zatáčku do protisměru, kterou bych použil já.

Začneme zvonem. Sedíš tedy za ocasem nepřátelské stíhačky. Je nízká, tenká..ač granáty na takovou vzdálenost doletí, šance na zásah je přecijen minimální. V tu chvíli se stroj před tebou začne stavět na zadní a prudce zpomalovat (čím prudčeji oponent zatáhne, tím bude jeho zpomalení rychlejší, tím také vzroste přetížení na něj kladené). Nepřítel odkryje svůj hřbet a stoupá přímo vzhůru tvým HUDem. Plocha, kterou nyní můžeš zasáhnout se tedy zněkolikanásobí, přímo úměrně se zvyšuje i šance na zásah a klesá maximální vzdálenost, na kterou ten zásah můžeš provést. Zároveň nepřítele úplně krásně vidíš (ale tahle poznámka bude vysvětlena a doufejme že i pochopena později). Teď se od samotného boje trochu odpoutáme a vezmeme si na pomoc pana Pythagora. Představ si, tedy pravoúhlý trojúhelník. Po jedné z jeho odvěsen letíš ty - a směřuješ k vrcholu. Naopak z tohoto vrcholu po druhé odvěsně stoupá nepřítel směrem k přeponě. Abys nepřítele mohl zasáhnout, musíš použít tzv. deflekci, tedy předsazení - nemíříš na místo, kam nepřítel letí, ale kam teprve poletí. Dnes toto není zdaleka tak žhavé díky moderním zaměřovačům, dříve to znamenalo podstatnou část stíhacího umění. Ale zpátky k trojúhelníku. Nepřítel se otočil o 90° vzhůru, stálo ho to obrovské množství kinetické energie (a zisk té potenciální byl malý) a vzhledem k tomu, že chce udělat zvon, tak potřebuje ztratit ještě i ten zbytek nějak vytratit. Naproti tomu ty se snažíš jej co nejrychleji doletět, máš tam pravděpodobně hozené přídavné spalování. K tomu, abys před nepřítele předsadil stačí zvednout nos třeba o 10 - 15° - jednoduše řečeno, "zkrátíš ho po přeponě" (terminus technicus). Tvé energetické ztráty budou minimální a vzdálenost se během okamžiku ztratí. Cíl letící téměř kolmo k tvé dráze ti navíc poskytuje obrovskou plochu k zasažení. Feuer! Abschuss!! Ausgezeichnet Nummer eins...

Teď můj způsob, kdy se vybodne na skopičinky, ale nepřítel použije to, co mu říkali instruktoři ve škole.
Visíš za ním, 1000 m, přibližuješ se, potřebuješ se dostat asi na 500 m. Situace tedy stejná. Nepřítel se začne klopit přes pravé křídlo řekněme o 120° - 150°. Teď začne středně silně tahat za knipl a z tvého pohledu tedy přejde do jakési prudké klesavé zatáčky. Malý náskok získá už tím, že prostě on volí manévr a tvé reakce jsou trochu opožděné..ale pokud vyloženě nezaspíš, tak to nevadí. Nicméně z HUD se na chvíli dostane úplně snadno. Teď se pokusíš jít za ním, překlápíš letadlo doprava a přibližně srovnáváš úhel svých křídel s jeho, tedy od původního se odchýlíš o 120 - 150°. Celková vzdálenost mezi vámi samozřejmě rychle klesá, avšak s úhlovou to tak jednoznačné není. Nyní si vezmeme jako pomůcku jiný geometrický obrazec - kružnici. Oba dva máte určitý minimální poloměr, na kterém můžete točit - buď zasáhne nějaké pokročilejší Fly-By-Wire, nebo to prostě urvete a půjdete hezky do pádu. Ty kružnice se nepřekrývají, ale na dvou místech protínají. Před místem protnutí můžeš nepřítele zasáhnout, po jeho protnutí už ne (velmi velmi velmi zjednodušeně řečeno, ale už jsem tady někde psal, že zatáčka je věda). Nepřítel se tedy snaží o to, aby co možná nejrychleji dosáhl protnutí obou pomyslných kružnic, což se mu při vhodném načasování manévru zřejmě podaří. Verdammt!! Pak můžeš využít své vesměs vyšší rychlosti pro odpoutání se a zahájení další série manévrů.

Jak vidíš sám. Zatímco při pokusu o zvon je cíl mrtvý dřív, než řekne popel, tak při vhodném provedení zatáčky (ideálně klesavé) jsou jeho šance výrazně vyšší. Celý těsný letecký boj vychází prakticky výhradně z momentálních energetických dispozic bojujících letadel a vstupních vektorů daných strojů. Od toho se odvíjí všechno ostatní. Možností je nepočítaně.

Nicméně toto není téma leteckých soubojů a taktiky všeobecně..takže píšu trochu offtopic. No..prej je v databázi místa dost, tak se snad tak moc nestalo

[cover72]

Jé, než já udělal vizualizaci, hans to popsal za mě...
No nevadí, stejně ji sem dám.


Řekl bych, že mi z toho plyne poučení nedělat vizualizace - jenže tohle jsem jannimu psal už 2x (?) a ono nic...
jen pozn. - je to poněkud zvětšené, ten levý by měl být okolo 400-700m od HUDu a ten pravý o asi 350 metrů blíže* (a tedy by už dávno dostal svou dávku)

A pak bych ještě dodal, že při palbě kanonem (zvl. M61) zezadu můžeš akorát tak vyřadit jeden motor, odstřelit kus ocasu apod. než se ti nepřítel dostane z mušky,a tedy následky nemusí být vůbec fatální - zatímco při kobře naletí celá dávka do palivové nádrže.


*340KTS -> za 3 vteřiny po které su zpomaluje přiblížení o asi 350m