Boeing F/A-18E/F Super Hornet

[cover72]

Cernakus: logikou jsem to prohnal. Čti lépe - lepší manévrování d konečné fázi letu je dáno dvoustupňovým motorem (není zřejmé, jestli má dva stupně nebo jen dokáže zhasnout a pak se znova nastartovat). Zatímco normální střely vč. AIM-120C tedy letí po oné semi-balistické dráze a na konci mají příliš málo energie na manévrující cíl (z čehož vyplývá efektivní dostřel oněch 75km, kdy ještě mají relativně dost energie), AIM-120D si těsně před zásahem dopřej opět pohon, čímž je onen úbytek energie jaksi zrušen - ačkoli absolutní dálkový dosah AIM-120D bude jen o málo vyšší, než ten AIM-120C-7, účinný dostřel je díky druhému zážehu podstatně vyšší. Snad jsem to už vyložil pochopitelně, s formulací takových věcí mám docela problém

Btw, že umanévruje Raptora jsem nikde nenapsal - napsal jsem, že dokáže sledovat manévrující cíl, tj. že na tom není energeticky tak zoufale jako ostatní jednostupňové střely, které dostanou na začátku letu impuls a od té doby jejich energie klesá. A mimo jiné je dost utajován i dosah předchozích verzí.. To je ale standard u všech amerických střel: např. AIM-54 podle pilota Tomcatu úspěšně zasáhla cíl (pravděpodobně cvičný) na vzdálenost přes 270 km - a kolik že je oficiální dosah Phoenixu?

Jinak ještě ke zplodinám - ai jsem to dost nezdůraznil v diskusi, ale k zapalování dojde při stisknutí spouště PL zbraní - nejen kanonu.
Super Hornet má totiž dvě "spouště": přední tlačítko mačkané ukazovákem (a'lá počítačový joystick) a horní tlačítko, které se mačká palcem ruky ("pickle button") a které slouží k odhazování bomb atp.:


Právě při zmáčknutí "ukazovákové" spouště pak dojde k zapnutí zapalování na dobu oněch 5 sekund.

[Alchymista]

AIM-120 tamer určite nemá v žiadnej verzii dva nezávislé letové motory. Štartovací booster možno...
A raketový motor na TPH so schopnosťou reštartu? Neverím, že by to bolo realizovateľné v rozmeroch AIM-120. Existujú spôsoby ako motor na TPH "vypnúť", zastaviť jeho horenie - ale pokiaľ taká nutnosť nastáva, takmer vždy sa volí cesta "nulovania ťahu", nie zastavenie/prerušenie horenia. Pokiaľ by bolo prerušenie horenia technicky realizovateľné, používalo by sa to určite napríklad v kozmickej technike, kde by to prinieslo nesmiernu výhodu pri umiestňovaní družíc na geostacionárnu dráhu. Takže "druhý štart motoru" bez jasného dôkazu neberiem, hoci si viem predstaviť konštrukciu, ktorá by to umožňovala.

Tabuľkový dostrel a zásah cieľa - tragickým príkladom, že tabuľkový dostrel a schopnosť zasiahnuť cieľ na výrazne väčšej diaľke nemajú veľa spoločného je zostrel ruského Tu-154 ukrajinskou raketou S-200 4.10.2001, kedy raketa s s tabuľkovým dostrelom 250-270 km zasiahla cieľ vo vzdialenosti najmenej 320km. AIM-54 je na tom vďaka vysokej rýchlosti, kompaktnejšej konštrukcii s vyšším prierezovým zaťažením a semibalistickej dráhe energeticky o čosi lepšie ako kvapalinová S-200. Otázkou je skôr navedenie na cieľ.

[cover72]

Je oficiální informace, že AIM-120 má dva impulsy - první pro start, ten je identický s AIM-120 předchozích verzí; "D" pak přidává právě další pohon, resp. aktivně používá motor v závěrečné fázi navedení na cíl. Jak je toho dosaženo už nikde zveřejněno není; jsou jen teorie a ta, kterou jsem uvedl já je nejpravděpodobnější. "Druhý stupeň" je možná nešťastná formulace ale nenapadá mě, jak jinak se na to v textu odvolávat - a nehledě na vlastní způsob provedení není tak daleko od pravdy, protože ať už se jedná o dva fyzické stupně, dva impulsy, dvě zrna z nichž jedno prochází druhým nebo já nevím co nebo mechanismus udušení motoru a pak jeho opětovného startu, prakticky vzato to dva stupně jsou, no ne?
Jestli máš lepší nápad, jak to dvěma slovy popsat - sem s ním.

[Alchymista]

Existujú tzv. motory s dvomi stupňami ťahu. Možných konštrukcií je niekoľko druhov... Avšak jedna vec je podstatná: pokiaľ by bol motor riešený s dvomi stupňami ťahu, strela nikdy nebude mať akceleráciu a maximálnu rýchlosť ako strela s celým motorom konštruovaným s jedným stupňom ťahu, pretože táto časť motoru (vvtvára štartovací/akceleračný ťah) bude proste menšia. Druhý "letový" stupeň ťahu je vždy značne slabší ako akceleračný - ale motor v tomto režime horí výrazne dlhšie (typicky 3-10x). "Letový" stupeň ťahu je spočítaný obvykle tak, že práve eliminuje typické aerodynamické straty strely, takže počas horenia motoru sa rýchlosť strely príliš nemení. Výsledok takejto konštrukcie motoru obvykle je stav, že strela má v určitom rozsahu vzdialeností vyššiu rýchlosť ako keby bola urýchlená na vyššiu rýchlosť a potom ju len strácala.
Značnou nevýhodou je, že takáto strela letí na menšie vzdialenosti pomalšie ako strela s jednostupňovým motorom.
Strela s takýmto motorom sa hodí na streľbu na stredné a dlhšie vzdialenosti v spodnej časti troposféry, pretože dlhé horenie motoru efektívne eliminuje zvýšený aerodynamický odpor v hustejšej atmosfére.

[cover72]

Právě že AIM-120D nemá mít ustálený pohon - v tom spočívá rozdíl oproti Meteoru, který má startovní booster a pak náporový ustálený. -120D se má navádět a startovat úplně normálně po semibalistické dráze a pak opět zažehnout nějaký pohon při vlastním napadení cíle..
Kromě toho jsem v jednom zdroji četl o přidání 8-palcového "boosteru", nicméně to není pravděpodobné vzhledem k tomu, že i -120D se musí vejít do zbraňové šachty F-22 a to rozměry limituje; navíc to bylo jen fórum (i když na něj psali i profíci od USN), tak jsem se o tom ani nezmínil. Hypoteticky by nicméně bylo možné, že booster existuje a přidává se jen na externě podvěšené rakety - co já vím.
Každopádně ale ten dosah není až tak velký - už AIM-120C-7 měla dosah uváděný okolo 108km (jinde ale 75km), takže je to zjevně všechno o tom, co bereš jako letovou obálku střely dostačující pro napadení manévrujícího cíle. Je dokonce i možné, že těch 180km je marketingový údaj vztahující se na nemanévrující cíl, přičemž ten "motor pro závěrečnou fázi" by nebyl využit pro zvýšenou PZ a usledování manévrujícího cíle, ale jako "dodatečný booster" pro zvýšení dosahu - ale to už je pustá teorie a navíc moje, takže úplně mimo. Jak říkám, jediné oficiální údaje říkají následující:
-dosah je o 50% větší, než u předchozích verzí
-dosah je "ve třídě" 100 NM
-v závěrečné fázi letu se aktivuje pohon střely, aby energeticky usledovala manévrující cíl (stíhačku)

Je ale pravda že nikde není výslovně uvedeno, že onen dosah v řádu 100 NM se zároveň vztahuje na onen manévrující cíl

[Alchymista]

pokiaľ je motor "dvojimpulzný" napadajú ma len dve riešenia - dva motorové stupne alebo dva stupne ťahu motoru.
U AIM-120, s kormidlovými pohonmi okolo výstupnej rúry a trysky motoru je "nemožné" použiť oddelenie prvého a druhého stupňa prepážkou v spoločnom plášti motoru a vystrelenie trysky prvého stupňa spolu s prepážkou pri štarte druhého stupňa (niečo podobné ako robí raketonáporový KUB).

Každopádne by bolo zaujímavé získať údaje o dobe horenia motorov (prípadne aj o dobe riadeného letu) amerických a ruských (aj iných) riadených striel staršej i novej generácie a porovnať ich.

[Pop]

Velmi důležitým parametrem každé PLŘS typu A-A je maximální přetížení při odpalu. Přivítám jakýkoliv, i reklamní, údaj o AIM-120.

[Alchymista]

Pre ruské rakety R-27 sa obvykle udáva preťaženie nosiču -0,5 - 5G a preťaženie cieľu 8G, pre rakety R-73 a R-77 preťaženie nosiču -0,5 - 8+G a preťaženie cieľu 12+G.
Je ale treba povedať, že sovieti považovali preťaženie 8G za medzu práceschopnosti pilota a 12G za medzu pevnosti draku pilotovaného lietadla, čiže takto formulovaný údaj hovorí len asi toľko - raketa nemá v reálnom použití obmedzenia na preťaženia.
Pre americké rakety som tento údaj vôbec nenašiel.

Pri hľadaní údajov o AIM-120 som narazil na dve zaujímavé stránky:
Pokus o výpočet závislosti dostrelu a rýchlosti na výške
http://forum.keypublishing.com/showthread.php?p=1534761
Výpočet vyzerá rozumne, ale závery vyvodené z výpočtov sú dosť nepekné - maximálny dostrel je dosiahnuteľný len z nosiču vo veľkej výške proti cieľu vo veľkej výške. So znižovaním výšky nosiču a/lebo cieľu maximálny dosah rýchlo klesá.

Zaujímavé úvaha o ruskej variante dvojstupňovej rakety pre boj na veľké diaľky:
http://www.ausairpower.net/APA-NOTAM-200408-1.html
Technicky to je realizovateľné, ale takto riešená raketa bude mať celkom značné obmedzenia na preťaženie manévrov nosiču počas letu - je dlhá a štíhla, takže by vyžadovala aj konštrukciu nových závesníkov.

V článku je spomenutá aj AIM-120 NCADE, ktorá je skutočne dvojstupňovou verziou AIM-120, ale s odlišným určením ako štandardná AIM-120.

[skelet]

Covere nechceš tuhle debatu o PLŘS oddělit?

[cover72]

To by chtělo vytvořit přímo thread i AMRAAMu; při psaní SH jsem uvažoval o tom, že bych celou kapitolu o zbraních oddělil a napostoval ji jako samostatný článek (něco takového navrhoval tuším Barrymore). Perspektivně bych něco takového rád zkusil a pak bych tam přesunul i tuto debatu a z článku dal místo popisu odkaz; takhle se to ale vztahuje ke konkrétní kapitole díla, tak bych to tu nechal.

[cover72]

Nový release PDF verze: 1.0.04
http://cover72.net/dl/SH_monografie.pdf
Kolega Redboy mě upozornil chybu v kapitole 1.2 (Stealth/LOD); pasáž se síťovinou ve vstupech motorů a'lá F-117 byla nesmyslná a proto byla vypuštěna. Kapitoly 0 až 1.2 jsem totiž psal už před rokem, kdy jsem tuto informaci vyhrabal v nějakém starém (okolo r. 2000) odborném periodiku a při obnovení prací jsem tyto kapitoly nepodrobil dostatečné kontrole, nýbrž jen prolétl a doplnil; za to se velmi omlouvám a doufám, že to nedegraduje celou práci.

V release 1.0.04 jsou integrovány i předchozí opravy/úpravy, týkající se překlepu/přemazu v kapitole 2.5 (palivová soustava - opravena a doplněna přemazaná informace o toku paliva při záporném a nulovém přetížení) a byla srozumitelněji přeformulována pasáž o zapalování motorů v kapitole 3.0. Dále bylo opraveno formátování vzhledem k hranicím stránek.

Ty, kteří si stáhli PDF/e-book verzi tedy tímto žádám o přepsání staré verze nově staženým release 1.0.04, abych nešířil bludy. Je ale možné, že ještě změním pár formulací v kapitole o zbraních (viz diskuse výše), takže s tím nespěchejte. Po opravě těchto chyb by již celá práce měla být OK; pokud by se vám ještě něco nezdálo (vhodnou indikací je např. věta "jakoby" ukončená v půli"), neváhejte se ozvat.
Číslo release je na titulní stránce vpravo dole.

- - - - -
Detailistická zajímavost - když jsem hledal zdroje, jedním z nejlépe popsaných se ukázaly být modelářské stránky. Na jedné z nich byl k nalezení následující schematický obrázek:

Ten ukazuje vysouvací kliku, umístěnou u začátku LEXu Super Hornetu - ta slouží k usnadnění nástupu po integrovaném žebříku.
První výrobní stroje (nahoře) neměly kliku vůbec; pozdější měly kliku obdélníkovou a konečně poslední série mají zalomenou po stranách.
Jestli jsem se o tom nezmínil v textu, šedá plocha na začátku LEXů viditelná i na fotce klik je protiskluzová úprava, opět pro snazší nástup/výstup posádky.

[kopapaka]

Velmi zajímavý pohled na funkci vystřelovací sedačky CF-18 Hornet...



iDNES

[cover72]

přesunuto do textu

[cover72]

Po třech dnech vztekání se s tím jsem konečně dodělal poslední, finální podobu PDF/e-book verze.
Takže tímto oznamuji kulumativní
E-book release 1.2.0.0.
Co v něm je?
-opravena chyba ohledně stealth síťoviny (viz výše)
-přeformulována a opravena pasáž o čerpadlech v G=<0
-jasněji přeformulována pasáž o zapalování motorů
-přeformulována AIM-120D
-doplněna kapitola o katapultovací sedačce
-doplněna pasáž o 2.7/ECS
-konečně úplně opraveno formátování vč. obrázků
-doplněno pár nových obrázků vč. unikátního "ostřelovacího" z testů JLF
Stahujte na http://www.cover72.net/dl/SH_monografie_rel.pdf
Další verze už nebude, tato zahrnuje všechny opravy a úpravy. Zítra si ji sám jdu vytisknout.

[cover72]

Trochu se zpožděním jsem narazil na zajímavou "novinku": USN si objednalo dalších 124 Super Hornetů v celkové ceně 5,3 miliard USD, což srazilo jednotkovou cenu z 57 na 50 milionů dolarů (981 milionů korun); bez systémů pořizovaných a integrovaných námořnictvem by pak cena byla ještě nižší, okolo 40 milionů dolarů (784 mil. CZK).
Takové ceny je možné dosáhnout díky rozplánování výroby na více let dopředu. Díky naplnění výrobních linek a nákupním plánům je pak jednotková cena sražena i pro případné exportní zájemce, kteří by podepsali kontrakt v období výroby; opatení je tedy dost možná zamýšleno i jako podpora Boeingu v indickém tendru.

* * *
Krom toho jsem provedl gramatickou a formulační korekturu svého e-booku, takže vznikla verze 1.3.02. Faktograficky v tom není rozdíl, jen se o něco málo lépe čte a zmizely doočíbijící překlepy. Sem to ale integrovat nebudu, protože jak je článek dělený na víc částí bych se z toho zbřídil.

[cover72]

Raytheon před dvěma týdny otestoval střelu JAGM (viz kap. 7.3) v konfiguraci blížící se plánované produkční. Střela byla poháněna motorem plánovaným pro fázi vývoje EMD (technologická demonstrační) a mj. otestovala jeden z klíčových designových cílů střely, tj. schopnost si vyměňovat informace mezi třemi zaměřovacími systémy/čidly a přepínat mezi nimi. Střela totiž disponuje zaměřovacím čidlem s pasivním navedením laserem, nechlazené IČ čidlo a milimetrový radar. V průběhu testu střela nejprve sledovala cíl radarem, posléze přepnula na IČ čidlo, které se zaměřilo na cíl podle informací z radaru a následně přepnula na pasivní navedení na cíl ozářený pozorovatelem. Plánované využití je např. při rychlých změnách v okolí cíle, kdy může být střela naváděná na předem známý cíl zpřesněna pedsunutým návodčím, pokud se u něj například vyskytnou civilisti. Zajímavé je, že IČ senzor se po předání nepřezamřil na zdroj intenzivního tepla, ale díky předchozímu zaměření z radaru se dále naváděl na předem určený bod. To znamená, že se opět jedná o IR-imaging systém, který obraz snímá a vyhodnocuje jako "fotografii" a ne jako bodové zdroje tepla. Zřejmě ve středu 20.10. pak Boeing a Raytheon vydali tiskové prohlášení, podle kterého se JAGM podrobil simulaci bojové mise právě na Super Hornetu, přičemž byl vystaven extrémním vibracím, transsonickým rychlostem, velkému chladu a vysokým přetížením.

[cover72]

Super Hornetu se dostalo té cti být prvním letounem, který byl odpálen z prototypu elektromagnetického katapultu EMALS.
Ten je plánovaný pro novou třídu letadlových lodí Gerald Ford a jeho výhody spočívají (kromě prý nižších provozních nákladů a snazší údržby) zejména v možnosti dávkovat sílu odpalu podle hmotnosti odpalovaného letounu (jinak pro třicetitunový Super Hornet a jinak pro patnáctitunový UAV X-47B); krom toho má přesně opačný průběh zvyšování síly, než stávající parní katapulty. Ty mají největší tlak páry a tím i sílu na začátku odpalu a tedy mocně trhnou letounem, což konstrukci příliš nesvědčí; na konci startovací dráhy je pak energie už málo. EM katapult dokáže díky regulaci sílu zvyšovat tak, že bude rozjezd plynulejší a na konci bude síly dostatek.

[redboy]

Video výše uvedené události z 18. prosince.
http://www.youtube.com/watch?v=euLsg_vi ... r_embedded

[Alchymista]

Záber z vyššie uvedeného videa

Čo to je - to dozadu smerujúce zariadenie?
Evidentne je spojené s lietadlom a vedenú v dráhe katapultu, ale pri samotnom štarte sa v momente "štartu" od lietadla v naznačenom mieste odpojí a zostáva na mieste...
Domnievam sa, že je to nejaká "pomocná brzda". Brzdy podvozku sú pred štartom uvoľnené a toto zariadenia ich nahrádza - má za úlohu udržať lietadlo na mieste až do momentu štartu vozíku katapultu.

[redboy]

Nespomenu si jak se to oficiálně jmenuje, ale je to trhací brzda. Cílem je udržet letadlo do okamžiku, kdy katapult dosáhne nastavené pracovní síly pro to které letadlo (brzdy by ho pochopitelně neudržely). Pak se přetrhne čep a katapult letadlo vymrští. Jsou pro rúzná letadla jiné, v závislosti od startovací váhy. Liší se to barvama. Ta utržená část pak samovolně odpadne.

PS: Toť výkonový prvek před a po použití. Tohle přetrhl S-3B (purpurová), jakou barvu má F-18 nevím.