PALBA.CZ

Projekt UAS Gremlin

Americké Ministerstvo obrany se velice zajímá o vývoj a operační nasazení velkého množství malých multifunkčních dronů typu UAS (Unmanned Aerial Systems), přezdívaných Gremlin (šotek). Drony Gremlin by měli zvládnout všechno možné, od sběru zpravodajských dat, až po přesné likvidování stanovišť radarů a další infrastruktury protivníka. Významným prvkem má být schopnost postupu v roji (swarming). V případě rušení takovéhoto roje, je možno využít navigace pomocí astronavigace (ASN). tyto moderní systémy pracují na bázi širokoúhlého senzorového pole, jež nahradilo původní dalekohledy. Tato technologie existuje od konce studené války a společnost Northrop Grumman ji využila ve svém systému optických širokoúhlých čoček pro astronavigaci OWLS (Optical Wide-Angle Lens Startracker), jehož citlivost dostačuje k rozpoznávání hvězd a následnému určování polohy. Northrop Grumman v roce 2006 úspěšně otestovala nový ANS s označením LN-120G, který se stal součástí průzkumných letounů RC-135. Tento letoun využívá jak moderní INS a GPS, tak i astronavigační systém. Trojnásobná schopnost určení polohy umožňuje RC-135 efektivně pracovat i v prostředí s žádným či s pozměněným signálem GPS. V případě nasazení roje Gremlinů, by nebyly všechny letouny vybaveny systémem ASN, ale většinou asi jen přijímači. Vícero zařízení nesoucích astronavigační přístroje může navíc pokrýt rozsáhlejší území signálem s větší přesností. ANS zdaleka neřeší všechny problémy spojené s určováním polohy a například špatné počasí výrazně omezuje jeho použití. Při letu ve větších výškách tento problém odpadá. Některé drony gremlin by tak mohly mít pouze přijímač (ostatní by se řídily podle nich) a systém ANS by byl osazen pouze u větších bezpilotních dronů, pohybujících se nad mraky.
Samotné drony Gremlin mají být malé, levné a opětovně použitelné do 24 hodin po ukončení mise. Každý z dronů by měl zvládnout všechny možné typy misí a konstrukně by jich měl bezpečně zvládnout přibližně 20. Nosnost má být až 27 kg a dolet 482 km. Gremlin má bých schopen jak průzkumných misí, kdy může i vyhledávat radary nepřítele, tak i v případě osazení výbušnou hlavicí, fungovat jako naváděná řízená klouzavá střela. Jak již bylo zmíněno, drony by mohly vypouštět transportní letouny C-130, následně operovat autonomě nebo by nad nimi mohly v průběhu mise, přebírat kontrolu osádky letounů F-35, F-22 nebo jiné. Americká vojenská agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) nedávno uvolnila finanční prostředky pro společnosti General Atomics Aeronautical Systems a Dynetics, Inc. Jedná se o prostředky na Phase 2, jejímž cílem je vývoj a testy demonstrátoru Gremlin. V roce 2019 by měla být zahájena Phase 3 tohoto projektu, jejímž cílem je zajistit vývoj systému vypouštění z nosných letounů (C-130), jejich návrat a opětovné uložení.

Zdroj:
https://spectrum.ieee.org/automaton/rob ... lin-drones
https://vtm.zive.cz/clanky/z-transportn ... fault.aspx
https://twitter.com/jamesdrewnews/statu ... 3660514304
https://www.popsci.com/defense-companie ... e-carriers
https://www.ainonline.com/aviation-news ... s-concepts

Americká vojenská výzkumná agentura DARPA poprvé informovala o leteckém testu nového nízkonákladového bezpilotního letounu X-61A Gremlins Air Vehicle (GAV). Jejich primárním úkolem bude boj s pokročilou PVO, kterou mají za cíl zahltit. Roj dronů Gremlin funguje jako superorganismus přičemž jednotlivé drony X-61A (nebo i jiné drony) mají rozdílné úkoly, pracují ve prospěch roje a jsou stejně jako včely postradatelné. Při nasazení drony Gremlins dopraví do oblasti velký nosný letoun a následně se po vlastní ose vydají do cílové zóny, klesnou na nízkou letovou hladinu a začnou koordinovaně plnit úkoly proti pozemním cílům (PVO), zejména úkoly v rámci sledování, průzkumu a zpravodajství (ISR). Jednotlivé drony mohou být vybaveny také pro elektronický boj (EB), nést koutové odražeče nebo fléry, vypouštět menší klamné cíle a případně přímo ničit cíle na zemi. Stejně tak drony mohou nést komunikační zařízení nebo laserové značkovače, vše do hmotnosti 68 kg. Počítá se jak se vzájemným datovým propojením všech dronů, tak roje s velitelským letounem. Zajímavostí je, že v plánu je rovněž možnost zpětné odchycení ve vzduchu pro další použití. K zachycení je ale vždy třeba letoun s výklopnou zadní rampou.
O projektu Gremlins se začalo psát poprvé v roce 2015. V březnu 2018 DARPA vybrala vítězné řešení od společnosti Dynetics, která mimo jiné vyrábí přesné pumy GBU-69/B Small Glide Bomb. Firma na vývoj, stavbu a testování dronů získala 38,6 mil dolarů. Dynetics funguje jako hlavní kontraktor, přičemž tělo dronu staví Kratos Defense (výrobce klamných cílů) a proudový motor dodává Williams International. Omezené letecké zkoušky začaly na jaře 2018, ale první prototyp X-61A Gremlins vykonal první let v listopadu 2019. O listopadovém testu poprvé informovala DARPA až 17. ledna. Test se uskutečnil nad polygonem Dugway Proving Ground poblíž Salt Lake City. Testovací dron vypustil C-130 Hercules a let trval hodinu a 41 minut. Test byl úspěšný, avšak neobešel se bez komplikací. Počítalo se záchranou pomocí padáku, ale ten selhal a dron byl zničen (existují ale další čtyři prototypy). Během finálního letošního testu musí Dynetics prokázat schopnost vypustit dron X-61A, uletět s ním určitou trasu a zpětně ho zachytit ve vzduchu do 30 minut. Gremlins je vývojový program a zatím nejsou žádné informace o tom, zda se tato technologie dostane do operačního použití.

https://www.armadninoviny.cz/kladivo-na ... mlins.html
https://www.flightglobal.com/military-u ... 20.article
https://www.darpa.mil/news-events/2020-01-17
https://www.uasvision.com/2020/01/20/dy ... en-flight/
https://www.youtube.com/watch?v=Bvf9v4EHovY

No na to už jsem se chtěl dávno odborníků zeptat. Nebylo by možné (v Sýrii např.) zahltit S-400 spoustou takových jednoduchých bezpilotních letounů, nemusí to být nutně drony, stačilo by něco jako Fiesler Fi-103 (V-1). Pomocí koutových odražečů se dá nasimulovat jakékoliv letadlo, třeba B-52. A kdyby to S-400 přesto zvládl, pak by následovala salva PLŘS, které ale něco stojí. Proti jednoduché plechárně za pár dolarů (šekelů) by tak startovala raketa za statisíce dolarů (miliony rublů).
Po několika dnech takové kampaně by to prostě nebylo možné ufinancovat - nehledě na zásoby těch ŘS a kapacitu výroby.

seabee píše:No na to už jsem se chtěl dávno odborníků zeptat. Nebylo by možné (v Sýrii např.) zahltit S-400 spoustou takových jednoduchých bezpilotních letounů, nemusí to být nutně drony, stačilo by něco jako Fiesler Fi-103 (V-1). Pomocí koutových odražečů se dá nasimulovat jakékoliv letadlo, třeba B-52. A kdyby to S-400 přesto zvládl, pak by následovala salva PLŘS, které ale něco stojí. Proti jednoduché plechárně za pár dolarů (šekelů) by tak startovala raketa za statisíce dolarů (miliony rublů).
Po několika dnech takové kampaně by to prostě nebylo možné ufinancovat - nehledě na zásoby těch ŘS a kapacitu výroby.

Na likvidáciu takýchto cielov tam majú rusi Pantsir. Podľa všetkého tam majú radary s rôznymi vlnovými dĺžkami ktoré dokážu identifikovať že sa nejedná o plnohodnotné lietadlo/ciel a že je zbytočné použiť drahú raketu.

Poměrně by mě zajímalo, co to v americkém pojetí znamená:

nízkonákladový bezpilotní letoun

30mil USD?

Napr.

Cílem je vyvinout nejlevnější (low-end) proudový lehký bitevní letoun na světě, stojící cca 20 milionů dolarů za kus

https://cs.wikipedia.org/wiki/Textron_AirLand_Scorpion
Ale ako vieme, vo vojenskej oblasti sa neplnia ani termíny ani zadané ceny

Skeptik píše:Poměrně by mě zajímalo, co to v americkém pojetí znamená:

nízkonákladový bezpilotní letoun

Výrobce Kratos to počítá za 3 mil. USD kousek Původní předpoklad byl pod 700 tis. USD. Že by tam pracoval někdo z Blanky?
https://www.engineering.com/Hardware/Ar ... emlin.aspx

Keďže sa nejedná o jednorázové stroje tak tá cena 3 mega oproti 80 za stíhačku je dosť rozdiel.

kenavf píše:

seabee píše:No na to už jsem se chtěl dávno odborníků zeptat. Nebylo by možné (v Sýrii např.) zahltit S-400 spoustou takových jednoduchých bezpilotních letounů, nemusí to být nutně drony, stačilo by něco jako Fiesler Fi-103 (V-1). Pomocí koutových odražečů se dá nasimulovat jakékoliv letadlo, třeba B-52. A kdyby to S-400 přesto zvládl, pak by následovala salva PLŘS, které ale něco stojí. Proti jednoduché plechárně za pár dolarů (šekelů) by tak startovala raketa za statisíce dolarů (miliony rublů).
Po několika dnech takové kampaně by to prostě nebylo možné ufinancovat - nehledě na zásoby těch ŘS a kapacitu výroby.

Na likvidáciu takýchto cielov tam majú rusi Pantsir. Podľa všetkého tam majú radary s rôznymi vlnovými dĺžkami ktoré dokážu identifikovať že sa nejedná o plnohodnotné lietadlo/ciel a že je zbytočné použiť drahú raketu.

No asi to žádnej zázrak nebude, když nedokázal rozeznat formaci Il-20 a F-16.

seabee píše:..
No asi to žádnej zázrak nebude, když nedokázal rozeznat formaci Il-20 a F-16.

Vieš rozoznať Pantsir od S-200?

kenavf píše:

seabee píše:..
No asi to žádnej zázrak nebude, když nedokázal rozeznat formaci Il-20 a F-16.

Vieš rozoznať Pantsir od S-200?

A proč? Napsal jsi, že "na likvidáciu takýchto cielov" To znamená, že už cíl měli identifikovaný a věděli, co to je, takže se rozhodli nepoužít Pantsir?
Navíc já nepsal, že to sestřelil Pantsir, jenom jsem předpokládal, že jeho radiolokační vybavení bylo v době útoku F-16 v činnosti a dodával informace do sítě PVO.

Tak si rob poznámky o čom píšeš. Najprv píšeš o útokoch na ruské S-400 pomocou dronov a návnad a na to som ti odovedal to čo tam už použili na rôzne drony od ISIL

Na likvidáciu takýchto cielov tam majú rusi Pantsir. Podľa všetkého tam majú radary s rôznymi vlnovými dĺžkami ktoré dokážu identifikovať že sa nejedná o plnohodnotné lietadlo/ciel a že je zbytočné použiť drahú raketu.

a zrazu do toho začneš miešať nejaké IL-20 a F-16 ktoré boli účastné iného incidentu v inej oblasti s inou PVO.

Rob si aspoň uzlíky na kapesníku keď máš sklerózu.

kenavf píše:Tak si rob poznámky o čom píšeš. Najprv píšeš o útokoch na ruské S-400 pomocou dronov a návnad a na to som ti odovedal to čo tam už použili na rôzne drony od ISIL

Na likvidáciu takýchto cielov tam majú rusi Pantsir. Podľa všetkého tam majú radary s rôznymi vlnovými dĺžkami ktoré dokážu identifikovať že sa nejedná o plnohodnotné lietadlo/ciel a že je zbytočné použiť drahú raketu.

a zrazu do toho začneš miešať nejaké IL-20 a F-16 ktoré boli účastné iného incidentu v inej oblasti s inou PVO.

Rob si aspoň uzlíky na kapesníku keď máš sklerózu.

Hele, až tě přestanou bavit osobní útoky a pokroucené citace, tak mi zkus napsat, kterou situaci považuješ za pravděpodobnou:
1/ Pantsir v oblasti vůbec nebyl
2/ Pantsir nebyl v době sestřelení Il-20 zapnutý. - Divný, v době útoku Izraelců blízko ruské letecké základny a když mám ve vzduchu cenný ELINT letoun s dvanácti specialisty na palubě
3/ Pantsir byl zapnutý, ale nedokázal formaci rozkrýt
4/ Pantsir dokázal formaci rozkrýt, ale operátor to nedokázal správně interpretovat - moc vodky, děvenka na klíně, hrál s kolegy karty
5/ Operátor interpretoval situaci správně, ale nepředal informaci na styčného/syrskou PVO
6/ Informace byla předaná, ale syrská PVO jí ignorovala a střílela jako o božím těle

Prosím o odborný názor.

seabee píše:..
Hele, až tě přestanou bavit osobní útoky a pokroucené citace, tak mi zkus napsat, kterou situaci považuješ za pravděpodobnou:
1/ Pantsir v oblasti vůbec nebyl
2/ Pantsir nebyl v době sestřelení Il-20 zapnutý. - Divný, v době útoku Izraelců blízko ruské letecké základny a když mám ve vzduchu cenný ELINT letoun s dvanácti specialisty na palubě
3/ Pantsir byl zapnutý, ale nedokázal formaci rozkrýt
4/ Pantsir dokázal formaci rozkrýt, ale operátor to nedokázal správně interpretovat - moc vodky, děvenka na klíně, hrál s kolegy karty
5/ Operátor interpretoval situaci správně, ale nepředal informaci na styčného/syrskou PVO
6/ Informace byla předaná, ale syrská PVO jí ignorovala a střílela jako o božím těle

Prosím o odborný názor.

Aké prekrucovanie?
Ty si napísal

seabee píše:
No na to už jsem se chtěl dávno odborníků zeptat. Nebylo by možné (v Sýrii např.) zahltit S-400 spoustou takových jednoduchých bezpilotních letounů, nemusí to být nutně drony, stačilo by něco jako Fiesler Fi-103 (V-1). Pomocí koutových odražečů se dá nasimulovat jakékoliv letadlo, třeba B-52. A kdyby to S-400 přesto zvládl, pak by následovala salva PLŘS, které ale něco stojí. Proti jednoduché plechárně za pár dolarů (šekelů) by tak startovala raketa za statisíce dolarů (miliony rublů).
Po několika dnech takové kampaně by to prostě nebylo možné ufinancovat - nehledě na zásoby těch ŘS a kapacitu výroby.

Kde tam vidíš IL-20 alebo F-16. Kde sa v Sýrii teraz nachádza ruská S-400, ako ďaleko bola od incidentu s IL-20/F-16, bol to útok na ruskú S-400?
Ja som dal odpoveď že na miesto, kde je S-400 dislokovaná, bolo útočené dronmi a o tie sa postaral asi Pantsir pretože nie sú zaznamenané štarty ruských rakiet z S-400.

Tak se vracím ke svému "nápadu" zahlcení nepřátelské PVO plechovými cíli s laděným radarovým odrazem, protože poslední informace říkají, že dle nové doktríny US Army a USAF mají před vlastním útokem pronikat nad území protivníka různé kategorie bezpilotních letounů, s úkoly zajistit vdušný průzkum, úvodní elektronické rušení a případně zahlcení protivníkovy PVO. Do takto vzniklých koridorů mají pak pronikat další síly.

Takže jde to, nebo se Američané opět mýlí, jako např. u stíhaček bez hlavňové výzbroje v 60-tých?

Diskuse o zahlcení syrsko/ruského systému PVO na vlákně o Pancir spíš oprávněnost americké doktríny potvrzují. Ti Izraelci si tam fakt lítají jako větroně nad Medlánkami v kumulovým počasí

Samotný koncept zahltenia PVO je podľa mňa určite dobrý.
Každý systém PVO má limitovaný konečný počet kanálov.
Ale akýkoľvek samotný systém (Pancir, Buk, S-300/400) je len jednou zložkou integrovanej PVO.

seabee píše:..
Diskuse o zahlcení syrsko/ruského systému PVO na vlákně o Pancir spíš oprávněnost americké doktríny potvrzují. Ti Izraelci si tam fakt lítají jako větroně nad Medlánkami v kumulovým počasí

Pri dnešných technologiách môže byť zahltenie efektívna záležitosť. Len aby to nedopadlo tak že by americký zahlcujúci dron nebol drahší ako ruská PVO raketa.

Naozaj sa ti zdá že si izraelci lietajú nad Sýriou ako sa im zachce? Mám dojem že strielajú rakety z bezpečia vzdušného priestoru tretej krajiny Libanonu, kde zneužívajú bezpečný vzdušný priestor nezainteresovanej/nevinnej krajiny.

kenavf píše: Naozaj sa ti zdá že si izraelci lietajú nad Sýriou ako sa im zachce? Mám dojem že strielajú rakety z bezpečia vzdušného priestoru tretej krajiny Libanonu, kde zneužívajú bezpečný vzdušný priestor nezainteresovanej/nevinnej krajiny.

Tak považovat Libanon, nefunkční, rozdělený a částečně okupovaný stát, odkud různé milice dlohodobě napadaly Izrael a stále ještě občas odtud pálí střely za nezainteresovaný/nevinný stát, to chce velkou dávku demagogie. Taky se mi nezdá, že by se tento způsob boje ze strany Izraelců spolehlivě potvrdil z nezávislého zdroje. Taky se může jednat o společnou výmluvu syrsko/ruské generality nad jejich neschopností a výrobců PVO systémů, které se úspěšnost izraelského pronikání nehodí marketingově do krámu.

A jinak to byl vtip, nadsázka! Nic pro někoho, kdo má smysl pro humor jako Walter Ulbricht.

Či už to je demagogia alebo nie, na výsledku to nič nemení. Izrael vypúšťa rakety z priestoru Libanonu, kam je obmedzená pôsobnosť PVO. Pokial viem tak nad Sýriou izraelci nelietajú.

Znovu se ptám po důkazu!

A v případě sestřelení IL-20 se přece jako o důvodu omylu PVO hlasitě mluvilo o útoku izraelských F-16 nad syrským územím. Nebo tam podle tebe nebyli a byli nad Libanonem?