HMS Dreadnought

[Destroyman]

---

Ále neslovíčkařte zas... semidreadnought, předdreadnought a pre-deadnought jsou přece synonyma.
Spíš se divím, že v souvislosti s Dreadnoughtem nikdo nezmínil japonské lodi třídy Sacuma (Sacuma a Aki). Tak to teda udělám já.
Sacuma a Aki měly mít podle projektu taky dvanáct 305 mm děl, jenže výrobci (Angličani, kdo jinej) tvrdili že nestíhaj výrobu. A protože "nestíhali" dva roky, tak to nakonec Japonci osadili 4 x 305 mm a 8 x 254 mm.
Moc nechybělo a místo "dreadnoughty" by se dneska říkalo "sacumy".

Aki

[cayman]

---

No ja neviem, ak briti porušili nejaké zmluvy tak to mohli japonci vysúdiť alebo aj nie. Ale snažiť sa predbehnúť súpera a byť závislý práve na ňom, inak to ani dopadnúť nemohlo. Vyplakávať že súper ma predbehol lebo mi nepomáhal a vyrábal delá pre seba mi príde divné. Je len pochopitelné, že briti uprednostnili svoje záujmy. Japonci si mohli predsa delá vyrobiť sami, a keď to nedokázali tak...

BTW, napadlo ma, keby dokončili svoju all-big-gun loď prví američania a naviac s delovými vežami nad sebou, tak by bolo čo? Sacuma by bola semi-mi-chigan a Dreadnought Three-quarters-michigan?

[Destroyman]

---

Japonci si mohli predsa delá vyrobiť sami, a keď to nedokázali tak...

Oni Japonci nejdřív stavěli svý lodě tak, že přivezli materiál a pak to bastlili dohromady. Časem se učili všechno si dělat doma a dovoz co nejvíc omezovat. Stavba sacum už na tom byla tak, že z dovozu pocházelo nějakých 30% - a mezi tím byly i ty děla. Jestli něco vysoudili, to nevím, ale pro další dvě lodě (Seccu a Kawači) se poučili a udělali si děla sami. Což asi dělat neměli, protože to podělali. Děla měla sice stejnou ráži, ale různou délku hlavně, takže každý střílelo jinak a vyhodnocování palby byl pěknej zmatek.
Inu, chybama se nejen člověk, ale i Japonec učí...

[sa58]

---

Sakra, tak tehdejší východní bratry jsem pěkně zazdil, ty jsem měl do článku rozhodně přidat...

[hydrostar]

---

Počky, Slováci měli nekdy bitevní loď?

[cayman]

---

Samozrejme že váhaš, bitevné plte (vory) triedy Svätopluk na Dunajci boli predsa prakticky nepotopitelné!

sapík mal asi na mysli tie spomínané (pre-, semi-)Sacumy.

[sa58]

---

Východních bratrů měla velmoc jako Británie plno, v době před WW1 a během ní to byla právě říše vycházejícího slunce.

Slováci měli jen ponorku na Štrbském plese a potom monitor na Dunaji. Jenom by mě zajímala uhlopříčka obrazovky

[Scrat]

---

........... pro další dvě lodě (Seccu a Kawači) se poučili a udělali si děla sami. Což asi dělat neměli, protože to podělali. Děla měla sice stejnou ráži, ale různou délku hlavně, takže každý střílelo jinak a vyhodnocování palby byl pěknej zmatek.

Ta rozdílná děla byla spíš ekonomickou nutností. Po vítězné rusko-japonské válce byla japonská státní kasa úplně prázdná, ekonomika císařství byla na rozdíl od poraženého Ruska v katastrofálním stavu. Bez britské a americké podpory by zřejmě čekal Zemi vycházejícího slunce státní bankrot a tak se použilo co bylo. Ono odlít, vlastně vyrobit dělo tak velké ráže není žádná levná sranda. Hlavně v průběhu lití je vysoká možnost vzniku vadného kusu, jenže se na to přijde většinou až při konečném obrábění nebo při testovacích střelbách.

Je to stejné jako s Dreadnoughtem, na ostrovech fungovaly světoznámé dělovky zbrojních společností Armstrong a Wickers ale děla pro novou loď prostě nebylo možno zajistit. A tak se sáhlo na výzbroj původně vyrobenou pro Lorda Nelsona a Agamemnona.

Slováci měli jen ponorku na Štrbském plese a potom monitor na Dunaji.

A co naše válečná flotila??
http://necyklopedie.wikia.com/wiki/%C4% ... A1_flotila

Scrat

[Pátrač]

---

Pěknej článek. Když vás tady, ale vidím takhle psát, tak to ve mě budí taky určitou chuť si něco napsat.

Tak na co čekáš?

Jelikož lodím rozumím jako roubování chlebovníků tak musím uznat,že jsem si početl. Loď to byla celkem hezká a je zajímavé, že neskončila jako plovoucí muzeum. Dokázali uchovat jiné lodě, proč zrovna tuto ne.

Destroyman - to s těmi děly myslíš jako vážně? Že měli hlavně různě dlouhé? Nikdy si nekoupím japonský auto. Co když každý kolo bude mít jiný průměr.

[Scrat]

---

Destroyman - to s těmi děly myslíš jako vážně? Že měli hlavně různě dlouhé? Nikdy si nekoupím japonský auto. Co když každý kolo bude mít jiný průměr.

Ono to nebylo myšleno tak, že jedno dělo měřilo třeba 15 metrů, druhé o 10 cm víc a další zase míň.
Původně měly být lodě vyzbrojeny 12ti děly 12"/50 Armstrong/Vickers. Jenomže nakonec to dopadlo tak, že tyto hlavně obdržely pouze obě osové věže. A do čtyř bočních přišlo osm děl 12"/45 Armstrong (které byly použity na starších predreadnoughtech, např na lodi Mikasa). Zároveň ale nechápu uvažování jejich výzbrojních specialistů. Nebylo potom jednodušší osadit ta starší děla do všech věží?
Ovšem jak píše Destroyman, zastřelování s touto smíšenou baterií musela být opravdu zábava. Pro odlišení dopadů musely lodě střídavě střílet čtyřdělové salvy z osových a bočních věží. Ale i tak, tenhle experiment Japonci těžce nezvládli.

Scrat

[cayman]

---

Pozerám že japonci museli mať presne takýto istý problém už pri tých semi-dreadnoughtoch, ked strielali hlavnými a sekundárnymi delami ktorých kalibre boli vcelku blízke. Alebo tam boli záblesky a gejzíry vody od jednotlivých kalibrov [s]jasne[/s] aspoň ako tak rozlíšitelné?

Mám na mysli triedy Katori a spomínanú Sacumu, ktoré niesli hlavné delá 305 mm, hmotnosť granátu 386 kg a sekundárne (hm dá sa to vôbec ešte nazvať sekundárne?) delá 254 mm mali 235 kg granát, čiže granát sekundárneho dela mal 60% hmotnosti granátu hlavného dela.

EDIT

[kacermiroslav]

---

A ještě k rozmístění hlavní výzbroje.
Je možné tvrdit, že jakkoliv byla koncepce více těžkých děl pokroková, tak jejich rozmístění nebylo příliš šťastné. Dvě jednotky americké třídy South Carolina, stavěné ve stejném období disponovaly pouze osmi obdobnými děly ale díky jejich optimálnímu rozmístění byla jejich boční i osová salva srovnatelná s britskou lodí. V britské admiralitě ale vůči dělovým věžím v tzv. superpozici panovala nedůvěra. Byly zde obavy že při střelbě přes strop spodní věže bude docházet k jejímu poškozování.
Jednou ze zvláštností hlavních děl Dreadnoughta byla skutečnost, že se na jejich dodávkách podílely dvě specializované firmy. Příďovou a obě boční věže dodala dělovka společnosti Armstrong Whitworth & Co Ltd zatímco dvě zadní věže a jedna náhradní byly produktem zbrojovky Vickers Limited. Cena za každou z kompletních sestav se pohybovala kolem 70 000 £.
Scrat

Je zajímavé, že přestože si byla Admiralita vědoma nevýhod koncepce umístění děl Dreadnoughtu, přesto neváhala použít stejnou koncepci pro další tři lodě třídy Bellerophon a také tři lodě třídy St. Vincent. Logičtější rozmístění děl hlavní ráže tak bylo až u tří lodí třídy Colossus stavěných od ledna 1909. Domnívám se, že Admiralita si velice rychle uvědomila, že stabou Dreadnougtu rázem přišli o prvenství jako námořní velmoce a museli začít roztočit další kolo zbrojení. Proto rychle stavělo po Dreadnoughtu dalších šest bitevních lodí stejné koncepce. Samozřejmě použití téměř stejného projektu také výrazně zkrátilo dobu stavby a to i za cenu, že tato plavidla nebyla zcela ideální, což bylo Britům jasné po stavbě amerických lodí třídy South Carolina, se stupňovitým umístěním děl hlavní ráže.

HMS Dreadnought

řez dělovou věží ráže 305 mm na HMS Dreadnought

[kacermiroslav]

---

Tohle by měl být originál nákresu Dreadnoughtu z ročenky Jane´s z roku 1906. Můžete srovnat se skutečností.

[kacermiroslav]

---

Sice je to v úvodním článku zmíněno, ale jen bych rád trošku doplnil a zdůraznil, že Fisherova komise rozhodla pro stavbu Dreadnougtu po pouhých 7 týdnech, kdy padlo jednomyslné rozhodnutí stavět loď se všemi velkými děly. Rozhodnutí komise bylo o pár týdnu stvrzeno závěry z rusko-japonské války, které se jako pozorovatel účastnil admirál William Pakenham. Ten ve své zprávě uváděl, že střely menších ráží se pancířů bitevních lodí neškodně odrážely. Tím jen doplnil závěry Fisherovy komise.

Co se rozmístění hlavní výzbroje týče, tak v tom měl opět prsty admirál Fisher, který předpokládal především stíhání a maximální počet deset děl. Proto byla vybrána varianta, která umožňovala v ose lodi vést palbu ze šesti hlavní.

[kacermiroslav]

---

Nedávno jsem viděl dokument, kde popisovali, že na stavbě Dreadnoughtu se podílelo 3.000 lidí s tím, že pracovali 11 hod denně, 6 dní v týdnu. A na jménu lodi si prý Fischer dal hodně záležet, protože mu bylo jasné, že je to přelomová loď.

[jarl]

---

To pracovní nasazení by lépe vyniklo, kdybychom je mohli srovnat s tehdejším běžným pracovním týdnem. Tehdy se normálně dělalo od pondělí do soboty a myslím, že ani jedenáctihodinová pracovní doba nebyla nic výjimečného.

[Polarfox]

---

Použití děl ráže 305 mm (12“) bylo po vyhodnocení bitvy u Cušimy víceméně jasné

Ono se spíše jedná o vyhodnocení rusko-japonské války na moři jako celek a jako potvrzení určitých již probíhajících tendencí. Paradoxně Cušima, jakkoli svým výsledkem grandiózní, byla bitva starého typu, vedená na kratší vzdálenosti a kde děla menších ráží hrála kritickou roli a Togo využil svou převahu v této oblasti. Tudíž ne že by středorážová děla nebyla účinná, ale na větší vzdálenosti svou účinnost ztrácela. A k těm větším vzdálenostem vše postupně směřovalo, jak ukázala i třeba bitva ve Žlutém moři a která byla více indikativní, než Cušima. No a docílit rozumného počtu zásahů na větší vzdálenost těžkými děly šlo právě navýšením jejich počtu.

Zničení solidně pancéřovaných ruských lodí navíc poskytlo Fischerovi možnost „porodit“ své milované dítě – bitevní křižník. Mohl totiž argumentovat tím, že ani sebelepší pancéřovaní neochrání loď, podle něj byla „obranou“ velká rychlost a silná výzbroj. Bohužel další vývoj mu zrovna za pravdu nedal...

A opět - paradoxně pancíř zafungoval velice slušně, včetně ochrany před těžkými granáty. Hlavní příčinou zkázy ruských lodí byly především kumulativní škody + některé "vrozené" vady eskadry, které je podpořily.

[madrabbit]

---

Což asi dělat neměli, protože to podělali. Děla měla sice stejnou ráži, ale různou délku hlavně, takže každý střílelo jinak a vyhodnocování palby byl pěknej zmatek.
Inu, chybama se nejen člověk, ale i Japonec učí...

Ono to nebylo tím, že to podělali. Oni měli nekolik "dlouhých" hlavní, ale uměli jenom "kratší". A vzhledem k rychlému morálnímu zastarávání jim nezbylo nic jiného, než akceptovat stav, že se stejnou municí musí počítač dvě různé balistické křivky. Jinak ty lodě mohli rovnou hodit do šrotu a začít znovu, takhle alespoň sloužili a vycvičili novou generaci námořníků.

[jarl]

---

Hodně vzruchu vyvolalo nahrané divadýlko s „oficiální“ návštěvou habešské delegace. V únoru 1910 se skupině recesistů v čele s Horacem de Vere Colem podařilo přesvědčit RN, že se o návštěvu Dreadnoughtu zajímá delegace habešského císaře. Šlo o pět můžu a ženu, tou byla pozdější známá spisovatelka Virginie Woolfová. Celá skupina měla načerněné tváře, nalepené vousy a byla oblečena jako „orientálci“. Mezi sebou se domlouvali latinou (řečtinou?), tlumočníka jim děla Cole coby úředník z ministerstva zahraničí. Na lodi nikdo nic nepoznal, habešané udělili dokonce několik falešných vyznamenání. To, že místo habešské vlajky visela vlajka Zanzibaru a kapela hrála jejich hymnu zřejmě nikoho z klidu nevyvedlo. Celá recese se provalila poté, co vtipálci poslali dopis s fotografií do Daily Mirror (noviny), RN si trhla na veřejnosti poměrně velkou ostudu.

Tady jsou fotografie těch recesistů; W. Woolfová je na obou úplně vlevo:

xxx

[Zemakt]

---

toto jsem nějak nepostřehl, kam se hrabe Konvička