Rakousko - Uhersko - Kriegsmarine

[kacermiroslav]

Hezký chyták:-) ale ten název VIRIBUS UNITIS se netýká lodě, nýbrž rodového habsburského hesla VIRIBUS UNITIS = spojenými silami. To, že v době Boxerského povstání bude jednou existovat loď toho jména asi mohl tušit jen luštitel z křišťálové koule. Co se mocností týče, tak jen tak letem světem Belgie se tuším neúčastnila, ale naproti tomu Francie ano:-)))

[StanislavM]

Bingo!!! U té druhé otázky je to tak ( špatná válečná vlajka). Ta první je to trochu jinak. Boxerské povstání byl rok 1899 - 1901. Křižník Mar. Ter. v té době neměla ještě ty obrané stožáry se střílnami. Modernizována byla v roce 1909, takže malba musela vzniknout až po tomto roce.Co netuším je k čemu měl obraz sloužit. Překlad Rang Liste znamená něco jako (seznam, žebříček )? Postavy taky symbolizují národnosti viz. postava s pérem (ital) , s kloboukem (francouz), vzadu je japonec a s trop. přilbou angličan atd.VIRIBUS UNITIS v tomto případě asi symbolizuje právě účast těch států na potlačení povstání. Zdravim StanislavM

[StanislavM]

Zdravím všechny, díky za odpovědi. Mám pár dotazů. a) pokud napíši do fora článek,dotaz,upozornění atd. a chci ktomu přiložit nějaký obrázek , tak jej musím dát do alba? To se mě zdá nepraktické aby se někdo proklikával albem . b) Na Můj příspěvek odpověděl kacermiroslav ale jeho odpověd´není zařazena do fóra. Je to proto , že použil (rychlá odpověd´) ? Jak jeho názor,odpověd´uvidí ostatní? Je možné abych jeho odpověd´dostal do fora ? To bych potřeboval vyjasnit. Ted´něco ( nechci být v žádném případě kritik) , nebylo by možné třeba to fotoalbum nějak vytřídit např. Lodě, osobnosti, vlajky a erby,zbraně atd.,aby se člověk ,který něco určitého hledá se nemusel proklikávat stovkama obrázků. Ještě jeden návrh bych měl pro administrátory, berte ho s rezervou,bylo by složité vytvořit na foru téma čeští námořníci na RU lodích ( myslím jmenovitě dosazovat kdo kde sloužil, na jaké lodi).Příspěvky by musely být podloženy bud´dopisem, feldpostkou, články v novinách, z knih , kopiemi z archivu atd. Já jako sběratel lodní pošty bych tohle tema přivítal. No moc mě nesprdněte , že si vymýšlím ale i tak díky předem za rady a názor.StanislavM

[jarl]

Ještě jeden návrh bych měl pro administrátory, berte ho s rezervou,bylo by složité vytvořit na foru téma čeští námořníci na RU lodích ( myslím jmenovitě dosazovat kdo kde sloužil, na jaké lodi).Příspěvky by musely být podloženy bud´dopisem, feldpostkou, články v novinách, z knih , kopiemi z archivu atd. Já jako sběratel lodní pošty bych tohle tema přivítal.

Zakládat nová témata může každý registrovaný uživatel podle libosti, takže stačí kliknout třeba na sekci válečné námořnictvo v první světové válce
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=208 a založit zde nové téma. Čeští námořníci v rakousko-uherském námořnictvu mě velmi zajímají, takže budu jenom rád, když se něco takového podaří zrealizovat. Pokud si nebudeš vědět rady, tak se mi ozvi a já to nové téma založím sám.

[Lord]

Moderátoři se o tebe postarají, téma je něco jiného než sekce, ale o tom dále. JARL námořnictvu hoví, takže budeš pod jeho "ochranou"

Když budeš psát články, ale i více příspěvku, tak se nauč obrázky dávat do Alba. Nebo pokud máš někde svůj účet, třeba na Flickru nebo ImageShack, tak použij třeba i to. Proklikávat albem se pak nikdo nemusí, protože odtuď zkopíruješ BB code, který vložíš do příspěvku, takže fotka bude vidět přímo v něm.

Kacermiroslav ty odpovídal pochopitelně ve stejném vláknu, a nezakládal na to nové. Nevím co se ti nelíbí? Použil "Rychlá odpověd´" nebo tlačíko "Opovědět".

Ostatní jeho názor uvidí, když kliknou na Aktivní témata a pak na malý bílý obdelníček a tím se dostanou na vlákno.

ForumFoto, Galerie, nebo Album je přeci tříděno, jak povídáš nebo podle armád a časového období. Takže sekce to má, takhle se to vymyslelo.

Samostatnou sekci na téma Čeští námořníci na RU lodích, či pokud by jsi psal více článku je možné vytvořit, ale musí to mít vždy nějaký objem, jinak by se zakládaly nové sekce pro jakékoliv téma a to není dobrý. Nefunguje to, tak že uděláme sekci a najednou se k ní slétnou jako včeličky lidi a začnou to plnit, rozumíš? Naopak pokud časem naroste někde určitý objem podobných/ souvisejících témat, je možné to přeorganizovat, samostatnou sekci vytvořit a témata tam přesunout. Ale pusť se do toho a uvidíme!

[StanislavM]

Musím se omluvit, s odpovědí kacermiroslav to bylo v pořádku. Psali jsme si až po půlnoci a zřejmě to mělo vliv na MOJI pozornost. Nevšiml jsem si totiž , že už naběhla další stránka fóra. Takže OK. To další téma , určitě budu rád pokud ho založí někdo zkušenější (jarl).Já ještě promyslím a napíši mu představu a jestli to bude možné tak to bude supr. Chtělo by to aby se k tomu vyjádřili i měli chut´se zapojit i další.Jen tak ve zkratce co mě ted´napadá.Těch lodí je moc tak aby si moderátor pro začátek vybral určitou skupinu ( třeba bitevní lodě, nebo křižníky atd.)Mělo by se vymyslet aby po příspěvku bylo jméno a po schválení moderátorem bylo jméno přidáno do seznamu příslušné lodi , ten seznam by mohli zájemci otevírat a to ted´právě nevím. Tak už končím. BB code to ještě pro mě bude horor. StanislavM

[Lord]

JJ, ať ti to klidně Jarl založí, když to neumíš sám. Důležitá pak bude tvoje aktivita ve vláknu a možná se přidají i ostatní, já tomu moc nehovím, ale "námořní klika" snad ano.

[Polarfox]

Jen více lodiček a věcí s nimi spojenými

[kacermiroslav]

Nové vlákno pro StanislavaM jsem založil ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=92&t=5466

Výše vedenou diskusi pak časem vymažu, až se rozběhně na novém vlákně. Takže příspěvky a komentáře jen tam.

[Lord]

Kačermíro, nějak to pak s Jarlem všechno uspořádejte, ať to má štábní kulturu.
No zdá se, že některý témata kolem druhé světové války jsou už vyčerpaná, profláknutá, vytěžená, apod.
Takže něco staršího, když o tom bude zájem, proč ne, uvidíme.

[StanislavM]

Zdravím, asi jsem nechtěně někomu připadal jako moc chytrý. Tak to se omlouvám . Rozhodně se necítím jako velký znalec. Jsem jen sběratel lodní pošty.Pokud jsem psal něco o článcích nebo archívu tak to byl nápad jak potvrzovat pravdivost k údajům , které by se nějak setřídily.Čekal jsem , že Vy zkušení založíte téma, určíte pravidla a já se rád na tom budu podílet.StanislavM

[kacermiroslav]

Možná málokdo ví, že r-u námořnictvo mohlo být hned v srpnu 1914 posíleno o moderní německé jednotky v podobě bitevního křižníku GOEBEN a lehkého křižníku BRESLAU. Německá Středomořská flotila se totiž v době vypuknutí válečného konfliktu nalézala ve Středozemním moři a bylo jen otázkou času, kdy je zde Britové a Francouzi uzavřou. Již 3.srpna tato německá eskadra provedla bombardování francouzských přístavů na africkém pobřeží a poté zamířila směr severovýchod sledována britskými plavidly, které ale nemohli ještě zahájit palbu, jelikož VB ještě nebyla s Německem ve válce. Také R-U ještě nebylo s Francií a VB ve válečném stavu, ale na naléhání Berlína vyplulo jádro námořních sil vstříc německé středomořské flotile. Otázkou ale bylo, co by se stalo, kdyby se R-U plavidla zamotala mezi německá a francouzská, potažmo britská plavidla, se kterými ještě nebyla říše ve válce. Nicméně v 10hod dne 7.srpna 1914 vyplulo jádro R-U Kriegsmarine vstříc Němcům, aby je doprovodilo do svých přístavů. Není pochyb o tom, že bitevní křižník i lehký by byl více než vítanou posilou na Jadranu a výrazně by mohl zasáhnout do následných válečných let. Britové sice měli ve Středozemním moři dva bitevní křižníky první generace, ale ty měly řadu nevýhod včetně rychlosti a pancéřové ochrany. Takže pokud by GOEBEN chtěl podniknout rychlý výpad z Jadranu směrem na jih, tak by jim Britské ani Francouzské lodě zřejmě nedokázali zabránit. Vítanou posilou by byl i BRESLAU s jeho 12 děly ráže 105mm a rychlostí 27 uzlů, který by se mohl zařadit po bok zdařilým r-u křižníkům třídy ADMIRAL SPAUN/HELGOLAND. Vzhledem k r-u strategii „udeř a uteč“ by se tato rychlá plavidla náramně hodilo k válce na Jadranu. Jenomže vše nakonec dopadlo jinak. Po diplomatických jednáních bylo rozhodnuto přesunout německou eskadru do Osmanské říše (Turecka), kde tato nečekaná posila de facto rozhodla o vstupu Osmanské říše do války na straně Centrálních mocností (Britové totiž v srpnu zabavili již dokončenou a zaplacenou tureckou loď pro své potřeby). R-U loďstvo se o přesunu Němců dozvědělo na úrovni přístavu Šibeník a tak se mohlo obrátit a přesunout zpět do Puly, kam formace dorazila druhé dne brzy ráno.

Jak už jsem psal, není pochyb, že by R-U bylo výrazně touto dvojicí lodí posíleno a dost by se to promítlo na vedení války na Jadranu. Na druhou stranu vstup Turecka do války měl pro Centrální mocnosti větší význam, protože na sebe vázalo mnohem početnější, především pozemní jednotky během Dardanelská operace a Arménii, které by jinak byly nasazeny jinde.

[kacermiroslav]

Docela mě zajímalo, jaká byla vytíženost a rychlost stavby rakousko-uherských bitevních lodí, a proto jsem potřebná data převedl do této přehlednější formy.

[parmezano]

Tento vagon vyrobily v roce 1912 v Ringhofferově vagonce na Smíchově pod výrobním číslem 78500
na objednávku rakouských ministerstev války a železnic z roku 1910. Vagon byl určen pro přepravu lodních děl z Plzně do přístavu Pola. Ministerstva požadovala únosnost 100t , výrobce však dosáhl únosnosti 140 t , v praxi měl však vagon vyznačenou únonost 100t . Samotný prázdný vůz vážil 87. 1 tuny. Velice nízký napravový tlak loženého vozu 11, 6 tuny bylo dosaženo použitím 16 náprav . Nosné části vozu leží na čtyřech čtyřnápravových podvozcích a každé dva jsou spojeny mezimosty , které nesou hlavní most (nosič děla) . Délka vozu byla 27.4 m , vůz byl brzdeň ručně ( snad brzdil 120t) , každý podvozek měl svou vlastní brzdu , takže byli potřeba čtyři brzdaři a proto měly obě části vozu brzdařskou budku pro dvě osoby . Ložený vůz měl předepsanou trasu z Plzně přes Č. Budějovice, Heligenstadt , Huttelgorf, Amstetten, Linec, Selthal, St. Veit a.d. Glan, Klagenfurt, Terst do přístavu Pola . Domovskou stanicí vozů byla Plzeň. Po roce 1918 ČSD vůz nepřevzaly a vůz se stal majetkem Škody Plzeň. Škodovka jej rozložila na čtyři části a ty používala jako pracovní vozy uvnitř podniku. Autor uvádí , že ještě v roce 1953 byly tyto vozy uvedeny v seznanu pracovních vozů škodovky.
Pramen: Gigant na kolejích Železničář 1975 č .23-24 podepsána značka : -k M-

[kacermiroslav]

Stavba rakousko-uherských křižníků

[jarl]

V jednom chorvatském časopise jsem našel přehled národnostního složení rakousko-uherského válečného námořnictva k rokům 1885 a 1910:

V r. 1885 v něm mezi důstojníky sloužilo 44,9 % Němců, 14,7 % Maďarů, 12,3 % Čechů, 10,3 procent Chorvatů, 9,7 % Italů, 4 % Poláků a 4 %. Slovinců, zatímco u námořníků dominovali Chorvaté, kterých bylo 44,9 %, Italů 32 %, Němců 7,9 %, Maďarů 5,6 %, Čechů 4,5 % a Poláků 0,5 %.

V r. 1910 bylo německých důstojníků 51 %, maďarských 12,9 %, italských 9,8 %, Chorvatských 9,8 %, českých 9,2 %, slovinských 4,2 %, polských 2,8 % a rumunských 0,3 %, kdežto u námořníků byl poměr následující: Chorvaté 29,8 %, Němci 24,5 %, Italové 18,3 %, Maďaři 12,6 %, Češi 7,1 %, Slovinci 3,6 %, Slováci 2,4 %, Poláci 1 %, Rumuni 0,4 % a Rusíni 0,2 %.

[kacermiroslav]

Jarle díky za tyto informace. Vždy jsem si říkal, kolik asi vlastně Čechů mohlo v Kriegsmarine sloužit. Vždy jsem to odhadoval na nějakých 6.000 mužů. To procento českých důstojníků je na vnitrozemskou část Monarchie docela slušné.

[Hektor]

No percentá sú zaujímavé ale z akého celkového počtu to je?

[jarl]

Hektore, mám pouze celkový údaj po mobilizaci v srpnu 1914, kdy v rakousko-uherském námořnictvu sloužilo celkem 33 736 mužů, z čehož přímo na válečných lodích 19 405. Podle mého ničím nepodloženého odhadu mohlo v mírových časech sloužit u c. a k. maríny kolem 20 000 mužů.

Pokud se vrátím k těm údajům z toho chorvatského časopisu, jsou tam značné rozdíly oproti českým zdrojům. Třeba Jindřich Marek tvrdí, že Slováků v r. 1913 sloužilo u námořnictva pouze 0,4 %, zato českých důstojníků mělo být celých 20 %.

[Zemakt]

Tezko rict, mozna zde hraji urcity vliv lodni kategorie. Kdyz treba na ponorkach mel byt snad kazdy treti cehun!