Fingerův letoun Cyklon

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12971
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Fingerův letoun Cyklon

Příspěvek od Rase »

Caproni_Stipa_from_front.jpg

Aerodynamischer Flugapparat mit Propulsor - Cyklon

Pokud se podíváme do hlubin historie české aviatiky, tak se náš pohled nejspíš zastaví v roce 1893. Tehdy český letecký konstruktér a průkopník letectví - inženýr Gustav Victor Finger (1854-1919), navrhl vlastní letadlo těžší vzduchu - Flugapparat Cyklon, poháněný tzv. propulsorem. Propulsor je zařízení, které dodává letounu tah, ale na rozdíl od pístového motoru s vrtulí, se jedná o ventilátor umístěný v jakémsi tunelu, který je poháněný motorem. Na jedné straně tunelu je přes speciálně tvarovaný vstupní kanál nasáván vzduch, ventilátor dodá nasávanému vzduchu energii a v zadní části tunelu je výstupní tryska, která upraví rychlost vzduchu tak, aby propulsor vytvářel žádaný tah. Propulsor využívá Bernoulliho principu, který formuloval švýcarský fyzik a matematik, zakladatel hydrodynamiky - Daniel Bernoulli (1700-1782). Jeho rovnice říká, že celková energie malého množství nestlačitelné kapaliny nebo plynu proudícího z místa A do místa B zůstává konstantní. Pokud uvažujeme ustálený proud ideální kapaliny nebo plynu, proudící dostatečnou rychlostí v trubici, která nemá konstantní průměr, bude mít kapalina v místě s větším průměrem větší tlak ale menší rychlost, zatímco v místě s menším průměrem vyšší rychlost, ale menší tlak. Jednalo se vlastně o princip reaktivního pohonu.
Pohon pro Fingerův propulsor měla zajistit vrtule poháněná parním strojem. Tento propulsor měl dle jeho vlastních slov: "zjednati letadlu umělou kolej ve vzduchu pomocí vzdušného sloupce značné síly napětí". O tomto konceptu začal uvažovat již v roce 1892 a nejprve navrhl takto poháněnou vzducholoď - řiditelný aerostat. Svůj návrh doručil České akademii věd již dne 15. října roku 1893, ta návrh sice schválila, ale neposkytla na projekt jakékoliv finance. Veškeré snahy, získat prostředky k praktickým pokusům, selhaly. Vlastní přednášková činnost, prodej literatury a založení podnikatelského družstva (1896) však nevedly ke shromáždění dostatečného obnosu peněz, který by umožnil praktické zkoušky vynálezu, výrobu modelu nebo celého letounu. Po sérii neúspěchů v roce 1897, omezil Gustav Finger své aktivity. Téhož roku se ve Vinohradských ulicích objevil první benzinový automobil značky Benz. Finger pochopil, že budoucím pohonem letadel nebude parní stroj, ale podstatně lehčí a výkonnější benzinový motor. Ke svému projektu se později vrátil ve fejetonu "Jaký význam mají poslední pokusy vzduchoplavby?" a jeho projekt nebyl zcela neznámý. V polovině roku 1908 pronesl Hermann Ritter ve vídeňské vzduchotechnické jednotě (Wiener Flugtechnischer Verein) přednášku o Fingerově letounu Cyklon, opět bez výraznějšího ohlasu. Další naděje upřel Finger k Francii, kde sice získal začátkem roku 1910 patent (číslo 408205), ale opět bez věhlasu nebo finanční podpory. Patent v Rakousku mu byl zamítnut dne 21. června 1911 s poukazem, že nepřináší nic nového a podobné principy již jsou v cizině patentovány. Začátkem roku 1909 byl v Praze svědkem vystavení prvního letadla od francouzského vynálezce a leteckého konstruktéra Louise Blériota (1872-1936). Tento letoun sice pochválil, ale nemohl se ale ubránit hořkosti z neúspěchu vlastních snah. Při příležitosti výstavy v Praze prohlásil: "Kdyby nebylo omezených názorů, mohli jsme dnes vystavovati český aeroplán v Paříži." Koncem roku 1909 by svědkem památného letu průkopníka české aviatiky, nejznámějšího z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů - Jana Kašpara (1883-1927). Později v roce 1911 i letu Kašparova bratrance a spolupracovníka Evžena Čiháka (1885-1958). V této době se již Finger propagaci svého letouny Cyklon nevěnoval. Koncept využití propulsoru pro pohon letounů ale nebyl tak bláznivý, jak by se mohlo zprvu zdát. V roce 1932 totiž navrhl a později zkonstruoval ital Luigi Stipa (1900-1992). Jednalo se o experimentální dvoumístný jednomotorový středoplošník a první funkční letoun s reaktivním pohonem. Konstrukce měla přímý vliv na vývoj druhého proudového letounu na světě Caproni-Campini N.1 ale také experimentální letadlo UL–39 Albi. Ten zkonstruovali studenti Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze a první let absolvoval v roce 2016.
Jaký by byl osud české a Rakousko-Uherské avioniky, pokud by se Gustavu Fingerovi podařilo získat dostatek finančních prostředků a potřebné podpory pro vývoj letounu Cyklon, se již bohužel nikdy nedozvíme.

Zdroj:
Náš prvý letecký inženýr - Karmazín Vladimír (1940)
Z vývoje české technické tvorby - Stránský Josef (1940)
Ing. Gustav Victor Finger, zakladatel leteckého oddělení NTM - Bittmer a Schindler (1965)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Victor_Finger
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... patent.jpg
http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_regi ... 91121.html
http://palba.cz/viewtopic.php?f=157&t=7626
https://www.pilotni.cz/bernoulliho-princip/

Finger_AU_patent.jpg
boční pohled na letoun Cyklon s patrným propulsorem

448px-GVFinger.jpg
český inženýr Gustav Victor Finger (1854-1919)
Naposledy upravil(a) Rase dne 9/8/2022, 19:46, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Algernon
svobodník
svobodník
Příspěvky: 36
Registrován: 8/7/2005, 13:54

Re: Fingerův letoun Cyklon

Příspěvek od Algernon »

...co udělat model, a nechat ho v tunelu ofoukat? Nebo prostě postavil radiem řízený létající model, a odzkoušet, jak to létá... Obávám se ale, že odmítnutí oné kombinace (při pohledu shora) ptakopyska s bobrem, mi od patentového úřadu i všech dalších, kdo tuhle srandu odmítl, mi přijde jako převelice prozíravý krok, hraničící až s genialitou...

»Kdyby nebylo omezených názorů, mohli jsme dnes vystavovati český aeroplán v Paříži.« Pardon, sice ale chápu roztřpčení vynálezcovo, nicméně i kdyby svůj stroj realizoval, zcela nepochybně by s ním v Paříži díru do světa neudělal...

»Propulsor využívá Bernoulliho principu, který formuloval švýcarský fyzik a matematik, zakladatel hydrodynamiky - Daniel Bernoulli (1700-1782). Jeho rovnice říká, že celková energie malého množství nestlačitelné kapaliny nebo plynu proudícího z místa A do místa B zůstává konstantní. Pokud uvažujeme ustálený proud ideální kapaliny nebo plynu, proudící dostatečnou rychlostí v trubici, která nemá konstatní průměr, bude mít kapalina v místě s větším průměrem větší tlak ale menší rychlost, zatímco v místě s menším průměrem vyšší rychlost, ale menší tlak. Jednalo se vlastně o princip reaktivního pohonu.« Pardon, ale zmínka o Bernoullim ještě nedokazuje, že onen princip byla pochopen správně... A už vůbec mi z toho nevyplývá, že by pan Finger - na tomto základě! - konstruoval reaktivní motor.
Magnetron? Říci pouze „magnetron“ je totéž, jako když řekneme „elektronka“ — elektronka s mřížkou.

Stejně jako je řada „flašek“ (trioda, tetroda, pentoda, elektronka majáková — prostě řada běžných a mraky speciálních), tak úplně stejně je i řada různých „magnetronů“ — u těch ovšem tok elektronů řídíme magnetickým polem, zatímco u „elektronek“ k tomu slouží mřížky.

Mimochodem, „magnetron obecný“ nevynalezl Augustin Žáček, nýbrže Albert Hull.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12971
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Fingerův letoun Cyklon

Příspěvek od Rase »

K funkčnosti této konstrukce jsem taky skeptický. Jedná se ale o klasickou konstrukci z konce 19.století, byť neukazuje nic extra nového. Nějaký krátký let by ale Cyklon možná zvládl. Napadá mě podobná konstrukce letounu Eole, jejíž autorem byl Clément Ader (1841-1926). Letoun byl postaven v roce 1890 a byl poháněn parním motorem. Dne 9. října 1891, poblíž Paříže, uletěl 50 m. Aderův letoun ukázal, že letoun těžší než vzduch se dokáže vznést vlastní silou. Parní motor se ale ukázal být velice nevhodný. V letech 1894-1897 sestavil větší letoun Avion. I pokud by Finger dokázal sehnat dost prostředků na stavbu letounu Cyklon a nějakou náhodou se letoun vznesl, patrně by si stejně nenašel víc pozornosti něž Ader se svým letounem Eole a jeho vliv na letectví by byl patrně srovnatelně mizivý. http://www.ctie.monash.edu.au/hargrave/ader.html

Obrázek

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12971
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Fingerův letoun Cyklon

Příspěvek od Rase »

V textu je často zmiňováno, jak se Gustav Finger marně snažil získat prostředky, které by umožnil praktické zkoušky vynálezu, výrobu modelu nebo celého letounu. Zde je nutno zmínit, o jak enormní částky se jednalo. Na počátku dvacátého století letoun stál 8 000 až 45 000 K. Pro příklad platy se tehdy pohybovaly zhruba od 1 200 do 12 000 K ročně a nájmy za byt byly 200 až 500 K na rok. Vlastnit letadlo tak byla velice nákladná záležitost. Pokud se ale jednalo o opravdu kvalitního a nebojácného letce, mohl se svým strojem účastnit různých soutěží nebo dálkových přeletů. V roce 1910 se těmito přelety, příkladně Vídeň–Horn–Vídeň, dalo vydělat i 20 000 K, což byla velice zajímavá suma. Pokud by Gustav Finger zkonstruoval letoun Cyklon vlastními silami, jistě by část nákladů ušetřil, ale stále bylo nutno pořídit motor, který by stál nemálo tisíc K, to samé materiál na konstrukci letounu a zaplacení schopných řemeslníků. Ve výsledku tak musel Finger sehnat až několik desítek tisíc K, než mohl postavit plně funkční letoun. Počítám s tím, že první letoun by bylo nutno vylepšit tak jako u konstrukcí jiných leteckých návrhářů. Bez bohatého mecenáše tak Fingerův Cyklon neměl šanci uskutečnit funkční let a jsem i dost skeptický k samotné konstrukci stroje. Nenapadá mě totiž jiný letoun s parním motorem, který by se ukázal být funkčním. Zde by tomu nebylo jinak.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Letectvo Rakouska-Uherska“