Letouny Eugena Čiháka

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Letouny Eugena Čiháka

Příspěvek od Rase »

ceske-letadlo-rapid-bratri-cihaku.jpg

První letouny Eugena Čiháka

Eugen Čihák se narodil 31. května 1885 v Chorvatsku, kde byl jeho otec zaměstnán. V roce 1889 se celá jeho rodina přestěhovala do Pardubic, kde vystudoval obchodní akademii. Až do roku 1909 pracuje ve společnost Laurin & Klement. Dne 23. října navštívil exhibici Blériota ve Wiener Neustadt. Koncem listopadu navštívil Čihákův bratranec, první český letec ing. Jan Kašpar, pražský hotel Palace, kde byl vystaven letoun Blériot typ XI, po návratu začíná v Pardubicích stavět vlastní letoun - Kašpar systém Kašpar, v prosinci se k němu připojuje Eugen. Dílnu si zřídili ve skladišti strojírny fy Dvořák, kde vyrobili tříválcový motor o výkonu 13 kW. Koncem ledna 1910, schválila městská rada stavbu dřevěného hangáru s kamny, naproti nádraží, u vojenského cvičiště. Pozemek byl zhruba dvě stě metrů dlouhý a padesát metrů široký. Zde byl letoun sestaven, leč při první motorové zkoušce se ulomil kus špatně odlitého válce i se zapalovací svíčkou a střepina zasáhla vedle stojícího Čiháka do ucha. Liškova slévárna v Roztokách u Prahy sice dodala nový válec, přesto se rozhodli zakoupit výkonější francouzský motor Anzani o výkonu 35 koní. V době nepřítomnosti ing. Kašpara se Eugen Čihák, přes zákaz, rozhodl v uzavřeném hangáru provést motorovou zkoušku. Po nahození ale motor přešel do vyšších otáček, nezajištěný letoun se rozjel a narazil do vrat. Poškozená křídla se podařilo rychle opravit a po bratrancově návratu, namontovali na stroj nový motor Anzani i s francouzskou vrtulí Chauviére. Koncem května 1910 pardubická městská rada povolila Hugovi Čihákovi stavbu hangáru, bratři Čihákové si do poloviny června 1910 postavili u lesa hangár pro svůj nový letoun typu A s motorem Anzani a vrtulí Chauviére. S prvním letounem vykonal Eugen několik skoků a dokonce přeletět celé cvičiště ale letoun narazil do stromu a byl rozbit. Zkoušky se konaly za jasných nocí nebo časně z rána na vojenském cvičišti a bez přítomnosti diváků. Důvodem byla nejistota a také obava z posměchu některých lidí, kteří považovali aviatické nadšence za blázny. Důvodem nočních pokusů byla i skutečnost, že pokud zde ve dne necvičili vojáci, pásli tu okolní zemědělci svůj dobytek.
Koncem března vyrazil inženýr Kašpar pro svůj zakoupený letoun Blériot XI výrobní číslo 73, do Parubic se s ním vrátil devátého dubna 1910. O tři dny později zahájili první pokusy a o další den později uskutečnili první skok. V létě Kašpar dostavěl dvoumístné letadlo JK, vycházející z letounu Blériot XI, ale větší a osazené motorem Austro-Daimler v.č. 777 s vodním chlazením o výkonu nejdříve 30 a později o 48 kW. Jen opožděná dodávka motoru z Wiener Neustadt (přivezli jej až 3. října 1910) zapříčinila, že letadlo bylo dokončeno a vyzkoušeno až na jaře 1911. Dne 16. června 1910 složil Kašpar pilotní zkoušku, která jej opravňovala provádět veřejná vystoupení. O tři dny později uspořádal v Pardubicích první předem ohlášené veřejné vystoupení před 22 000 diváky. Následovaly ukázky v dalších městech na různých letounech.
Pokud jde o poškozený letoun bratří Čiháků typu A, tak 7. července 1910 byl odtažen do továrny Františka Dvořáka u nádraží. O den později se pardubičtí radní se rozhodli podpořit aviatiku zřízením Aviatického odboru a poskytnutím dotace 5 000 K. V polovině července, se trup letounu z bambusových tyčí, při pojíždění zlomil. Koncem měsíce si opravený letoun, při skoku poškodil podvozek a křídlo. V srpnu 1910 bratři Čihákové nakonec zakoupili letoun Saulnier s motorem Darracq o výkonu 60 koní, dále náhradní díly, to vše za zhruba 8 000 franků. Do Pardubic byl přivezen 15. září. Hugo Čihák letoun poškodil, po opravě Eugen přeletěl tři čtvrtiny cvičiště. Prvního října, při pokusu o zatáčku s letounem Saulnier spadl, převrátil se a shořel. Eugen vyvázl nezraněn, zachránit se podařilo pouze část trupu a motor Darracq. Zkušenosti ale zužitkovali při stavbě tří nových letounů - na zhotovení žeber křídla použili šablonu. první stroj dostal motor Darracq (typ D), druhý dostal motor Anzani (typ C) a třetí zůstal v rezervě. Typ C byl v podstatě Saulnier smontovaný z náhradních dílů a typ D byl vlastní stavba ze Saulniera odvozená. Oba stroje byly vyzkoušeny v listopadu a 1. dubna 1911 se Eugen Čihák s letounem typu C zřítil z 30 m do močálu. Další český aviatik, Ludvík Očenášek jej vytáhl z pod převráceného letadla, opravený motor Anzani vykazoval značnou ztrátu výkonu. V Pardubicích se tehdy nacházelo 10 různých letounů, byla zde založena letecká škola a pořádaly se vyhlídkové lety. Uvádí se, že od roku 1911 do 1914, Eugen Čihák absolvoval 33 letů. Dne 7. května 1913 získal mezinárodní pilotní diplom FAI s pořadovým číslem 51. Postupem času postavil i letouny typu E, F, G a H, alezde se často jednalo pouze o úpravu stávajících strojů. Bratři Čihákové stavěli školní letouny Rapid typ A a Rapid typ B, koncem roku 1912 Eugen Čihák zalétával svůj nový letoun Rapid typ C s motorem Gnôme Omega. Spolu s bratrem založili a v lednu 1913 inzerovali v Pardubicích aviatickou školu a firmu na výrobu letadel Čihák-Fréres - zde vyrobili dvanáct strojů. Po zahájení války byla zabavena všechna letadla bratří Čiháků (6 strojů) a odeslány na letiště do Wiener Neustadt. Zhruba v roce 1915 byly poškozené stroje poslány zpět. Na počátku jara 1915 byla na místě vojenského cvičiště v Pardubicích slavnostně otevřena jedna z největších vojenských nemocnic své doby, která mohla pojmout až 10 000 raněných a nemocných vojáků. Její oficiální název zněl c. a. k. stanice pro nemocné a raněné v Pardubicích (k. u. k. Verwundeten und Krankenstation in Pardubitz), postupem času však pro ni zlidovělo jméno Karanténa. A tak pardubičtí aviatici přišli nakonec nejen o svá letadla, ale i o své letiště. Eugen Čihák svou leteckou kariéru po první Světové válce neobnovil. Spolu se svým bratrem provozoval nákladní autodopravu a živil se jako letecký mechanik, později i správce letiště v Kbelích a Ruzyni. FDC Během II. světové války pracoval v autodopravě a po krátkém poválečném období slávy Eugen Čihák umírá 8. května 1958 v Praze. Eugen Čihák během svého života zkonstruoval 16 letadel, kde jeho nejzdařilejším modelem byl Rapid z konce roku 1912, který dosahoval tehdy pozoruhodné rychlosti až 130 km/h. na titulní fotce opřený Eugen Čihák o letoun Blériot XI Jana Kašpara

Zdroj:
http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-pardubice.htm
https://www.mpo.cz/cz/e-komunikace-a-po ... 2--147712/
https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=892

helo8425.jpg
Kašparovo dvousedadlové letadlo JK v září 1910. Zleva:
Vincenc Barthell, Jan Chmelík, klečící Eugen Čihák, ing. Jan Kašpar, Hugo Čihák


helo6153.jpg
Eugen Čihák, Oldřich Dvořák, ing. Jan Kašpar
Naposledy upravil(a) Rase dne 9/8/2022, 19:42, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
fokker
Příspěvky: 5
Registrován: 13/2/2012, 14:51

Re: Letouny Eugena Čiháka

Příspěvek od fokker »

Ta třetí fotka nemá s Čihákem nic společného, je to letoun ing. Hallera z Plzně, o čemž svědčí nápis Bohemia na budově. Další letoun stejného konstruktéra, úspěšný Bohemia B.5, byl postaven po válce.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Letouny Eugena Čiháka

Příspěvek od Rase »

díky moc za opravu
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Letectvo Rakouska-Uherska“