7,5cm horský kanón vzor 15
Po delší době se vracím k dělostřeleckému tématu, toto téma je bohužel na Palbě poněkud přehlížené. Je mi jasné, že debata o průrazu pancíře nebo o ještě neexistujících letounech či tancích je rozhodně „in“, ale dělostřelectvo již poměrně dlouho tvoří nedílnou součást výzbroje armád snad celého světa. Jen v záběrech z válečných konfliktů dělostřelectvo zrovna často neuvidíte, přece jen prolétající stíhací bombardér nebo zaprášený pěšák je pro TV stanice přece jen lukrativnější záběr než nějaká houfnice.
Ale raději zanechám toho mlácení prázdné slámy a zkusím napsat něco málo o výzbroji naší prvorepublikové armády. Když mluvíme o dělostřeleckém materiálu z té doby, můžeme rovnou mluvit o Škodových závodech v Plzni. Tato zbrojovka zásobovala již armádu Rakouska-Uherska velmi dobrým dělostřeleckým materiálem, navíc uplatňovala velmi progresivní technologie. Pro přiblížení situace je třeba říct, že armáda R-U byla vyzbrojena například výrobky vídeňského Arsenalu, ten často používal coby hlavňovinu bronz... To se nevyplatilo po vypuknutí WW1, bronz byl nedostatkovou strategickou surovinou a tak se do čela konečně dostala Škodovka a její dělostřelecká ocel... Ale to jsem se odchýlil od tématu
Již při pohledu na profil pohraničí mocnářství na Dunaji bylo jasné, že R-U armáda bude disponovat silným horským dělostřelectvem. Karpaty, Alpy a Balkán přímo vyzývaly k použití horského dělostřelectva, na začátku WW1 však bylo horské dělostřelectvo mocnářství zastaralé. Kanóny vzor 75 a 99 ráže 7cm s bronzovou hlavní a absencí brzdovratného zařízení rozhodně neoslnily, modernější verze vzor 8 a 9 (Škoda) sice měly brzdovratné zařízení, ale byly zavedeny pouze v malém množství. Přitom Škodovy závody již koncem 19. století začaly s vývojem horských děl. V roce 1908-09 je v Rusku úspěšně testován 7,5cm horský kanón (1907) s vysokým výkonem, nakonec však byl do výzbroje zaveden konkurenční francouzský Schneider. Škodovka pokračovala ve vývoji tohoto kanónu, snahou bylo zvýšení výkonu horského kanónu na úroveň polních kanónů. Tato idea se stala realitou u 7,5cm horského kanónu z roku 1912. Tento kanón byl s úspěchem prodáván do Číny, Turecka, Kostariky, Uruguaye a Ekvádoru. Po zkouškách v roce 1913 a provedení některých úprav byl kanón zaveden do výzboje jako 7,5cm Gebirgsgeschüts M15. Od roku 1915 bylo za války vyrobeno v Plzni 1812 kanónů, v „uherské škodovce“ v Rábu vzniklo dalších 220 kusů této skvělé zbraně. Její výkon byl totiž stejný jako u těžšího polního kanónu vzor 5/8. V roce 1916 jej pro vybavení svých jednotek vybral i hlavní spojenec, Německo, do výzbroje jej zavedlo i Turecko a Bulharsko. Po ukončení bojů větší množství kanónů ukořistila italská armáda, tak jej používala v Etiopii i v době WW2. Z Itálie se část kanónů dostala do výzbroje vojsk generála Franca.
Československá armáda disponovala v roce 1920 58 kanóny, označenými jako 7,5cm horský kanón vzor 15. Nevyužívala jej pouze u pluků a jednotek horského dělostřelectva, v roce 1919 jimi byly vyzbrojeny obrněné vlaky č.4 a 8, v roce 1920 jsou tato děla lafetována na dělových člunech OMd 1 a 2 na Dunaji. V březnu 1939 disponuje čs. Armáda celkem 235 kusy tohoto kanónu, z toho na Slovensku zůstalo 112 kanónů. Ty využívala slovenská armáda během SNP, byl jim vyzbrojen i obrněný vlak „generál Štefánik“.
Trocha technických dat na závěr. Zde použiji přesnou citaci z jednoho ze zdrojů (viz. níže)
„7,5cm horský kanón vzor 15 byla zbraň systému Škoda s proměnlivým zákluzem hlavně, vodorovným klínovým závěrem, kapalinovou brzdou, zpruhovým vratníkem, nezávislým bubínkovým zaměřovačem s nezávislou záměnou a lafetovým a muničním štítem pro ochranu obsluhy.“
Kanón byl pro horskou dopravu rozložen na šest částí
- přední lafeta s nápravou
- zadní lafeta s koly
- kolébka
- vodící hlavňový plášť
- hlaveň
- lafetový štít
Pro kanón se používala dělená munice:
- ostrý časovací granát vzor 14/14a, 14/23, 35
- ostrý granátošrapnel vzor 15 a 15/23
- ostrý nárazový granát vzor 35
- ostrý šrapnel vzor 35
Tolik skvělém výrobku Škodovky.
technická data 7,5cm horského kanónu vzor 15:
ráže – 75 mm
hmotnost – 617 kg
délka hlavně – 1155 mm – L/15
náměr - -9° až +50°
odměr - 7°
hmotnost střely – 6,5 kg
dostřel – 7000 m (s granátem vz.35 až 7900 m)
úsťová rychlost střely – 350 m/s
rychlost střelby – 6 ran/min
Obsluha – 6 mužů
[hr]Použité zdroje:
Karlický, Vladimír – Československé dělostřelecké zbraně
Janoušek, Jiří - Československé dělostřelectvo 1918-1939
barevné foto - http://www.brigadyr.ic.cz/
