PALBA.CZ

Pátrač píše: Mě fascinuje jakými primitivními metodami to dokázali a plánovali dělat dál. Sice práce pro vraha ale výsledek byl prostě dobrý.

Na to by se opravdu nemělo zapomínat. Výstavba těchto polních opevnění musela být opravdu těžká práce a tehdejší velitelé asi často ani neměli k dispozici dostatečné počty vojáků, které by mohli na stavbu nasadit, takže to musela být pořádná dřina. Dobře si vzpomínám, že když jsem měl na vojně vykopat obyčejný okop pro ležícího střelce, tak to v lese, kde nebyla nouze o množství kořenů, rozhodně nebyla žádná sranda.

Pátrači, skvělá práce. Mohl bys prozradit, jak dlouho jsi to celé psal?

Já těch okopů vykopal ani nevím kolik. A jako kulometčík jsem kopal jámy jak pro lov slonů. Ale některé se mi fakt povedly, dá-li se to vůbec o zákopu říci.

Jarle kamaráde:
- skeny a úprava obrázků - asi 10 hodin,
- vyhledávání dalších jen málo asi dvě.
- textu je celkově asi 70 stránek wordu, velikost písmen 12, dohromady asi 40 hodin psaní. Já nepíšu prstokladem ale 4 prstíkama - jinak to neumím.

A to si vem, že jsem vypustil výstavbu polních ubytovacích baráků, budování kaveren - tedy technologie a spoustu dalšího. Ale já už u toho magořil a anvíc už to bylo méně nosné pro cíl práce.

Pokud tě něco zaujalo a chtěl bys toho vědět více, napiš a já se na to podívám.

Díky za odpověď. Když jsem viděl ten objem textu, tak jsem si myslel, že jsi to musel psát ještě mnohem déle. Je vidět, že jsem tvé tempo psaní silně podcenil (mně to jde mnohem pomaleji). Tak snad jsi sis ty čtyři prsty moc neopotřeboval a brzy se zase do něčeho zajímavého pustíš.

No mám něco rozdělaného a myslím že to bude stát zato. Zde se těším co na to celé napíše kolega Mantra, pokud to čtení přežije. Ono mi to poněkud rostlo.

Objevil jsem totiž zdroje, hluboko v v archivech univerzitních knihoven. A to je nemožné odolat.

už se těšim na další zajímavý článek

Pátrači, nepřeháněj to! Vždyť píšeš rychleji, než já čtu.

Ono to tak rychle nejde jak by to třeba mohlo. Jenže mě nějak přibylo práce na pravěku, což je mimo palbu a připravuji přednášku o pravěkých stezkách a empoporiích na nich na Moravě a ve Východních Čechách. Už jsem zkrze to projezdil asi 800 kilometrů a prochodil dvoje kecky.

Mám to za 14 dní a i když to není poprvé co něco takového dělám, budou u toho lidé z archelogického institutu a tak si nehci udělat ostudu. Takže není kam se hnát - Palba je teďkonc stejně nějaká chcíplá.

Sem ale dám pár doplňků, aby to bylo komplenější. Příliš jsem se na to nadřel abych to zde nedodělal.

Mno, tak hlavně potom zveřejni kde si to budu moct přečíst - nebo to šupni i sem

Alfik - poradím se s vyššími - přece jen to s vojenstvím má už hodně málo společného. I když zajímavé to je.

A tato práce se ti líbí jak? Našel jsi něco co bys potřeboval prokecat?

Pátrač - toto by sa dalo nazvať skutočne dobra práca. Čítal som ju týždeň, predsa je to len obrovské kvantum informácii. Drobné doplnky by sa dali dať napr. k okopom a zákopom, kde by sa mohlo rozviesť pomer možnosti krytu a výstrelu, práce a okopy v skalnatom teréne atď. Tak isto u drôtených prekážok by sa asi dali doplniť prekážky typu rozhodený drôt. RU armáda poznala 40 typov týchto prekážok, určite sa niečo dostalo aj do ČSA. Ale to by už malo asi o 20 stránok viac . Na začiatok to myslím stačí až bohate.
K betónu. Tento prostý typ betónu, či už s alebo bez výstuží, bol málo odolný. Neviem či sa ešte nachádzaju niekde stavby z čias RU, ale mosty napr. postavené z prostého betónu za RU po cc 15-20 rokoch doslúžili. S betónom z 30. rokov je to už iné. V ČSR bolo používanie betónu na nízkej úrovni. Betonóvať, ak bolo treba chodili Taliani a Juhoslávci. Prvý zlom nastal až okolo roku 1929, keď sa staval Bechyňský most. Následne potom opevnenia. U nepodarených "ropíkov" tak nemuselo ísť o "zlodejinu a šlendrián", jednoducho firma nemala skúsenosti s výrobou betónu v takom množstve a kvalite. Podobné problémy ale mali v tom období napr. v USA a Nemecku. Tiež sa kadečo búralo.

Jmodrak - já už toho sem do této práce moc dodávat nebudu. Co se týká R-U překážek máš volné pole a velmi rád si to přečtu. A čtyřicet typů překážek? To bych chtěl vidět, to je kolekce která by udělala radost nejenom mě.

Ze zkušeností R-U armády bylo do nové armády přeneseno jen málo a co se týká opevňovacích prací tak nic. R-U bylo poraženo a tedy jen osel by se učil u poraženého, když ho může učit vítěz, tedy Francouzi.

Něco málo zachovalého z R-U betonových staveb je dnes na území Itálie- tam kde se točila sočská fronta. Kavernová opevnění jsou tam skoro všude.

Oni to sice boli "variácie a permutácie" na základne témy, ale niekedy dosť premakané. Časom sa k tomu možno dostanem, ale ak má niekto predbehne, nič proti tomu nemám.
K tým skúsenostiam - tieto veci ani nejak sa v jednotlivých armádach veľmi neodlišujú. Skôr som mal na mysli tie RU vychytávky.
Dám k dobru niekoľko obrázkov z prvej svetovej vojny
útok - ru pechoty v roku 1915 cez ostnaté drôty

tu už útok zo zákopov 1918, za povšimnutie stojí traverza so stúpačkami, presne podľa obrázku pátrača

tu zase normálie c.k. zákopov

niečo z ostnatých prekážok, vzorové usporiadanie a samozrejme stráženie

a pre znalcov,na čo asi je tento za zákop ?



Chcelo by to upraviť trochu text u traverz. Aspoň na mojom počítači sú tam poprehadzované alebo nedokončené vety.

jmodrak - velmi pěkné obrázky. A ta drátěná překážka se mi velmi líbí. inu, každý dělal to co uměl a co se mu osvědčilo.

Myslím si že odpověď na hádanku bych mohl znát ale nechám si to zatím pro sebe. Kaverny jsem už častečně opravil, zítra to dodělám.

Před nějakou dobou jsem přepis příručky, ze které zde bylo čerpáno umístil na své stránky věnované polnímu opevňování:

Polní opevnění

Naleznete ji v sekci "články".

V.

Ano, vím o něm,
na Váš přepis jsem narazil, když jsem práci dokončoval a projížděl jsem některými větami z originálu net, abych se ujistil že nedělám pirátinu. Jelikož já čerpal z originální publikace získané ve Vědecké knihovně university Palackého v Olomouci signatura 74.700/ 2(2) myslím, že jsem Vaše zájmy nepoškodil.

Jinak na vašem webu jsem objevil jiné věci které mě vyloženě nadchli a pokud by jste měl zájem sem na Palbu dál linky, jistě by to bylo vítané. Pátrač

Chraň bůh, v žádném případě jsem nechtěl nikoho obviňovat z pirátství
V případě zájmu sem rozhodně něco můžu přilepit. Mou snahou je zapojit do problematiky polního opevňování co nejvíce lidí. Tahle opomíjená kapitola v dějinách opevňování si rozhodně zaslouží více pozornosti, než je jí v dostupné literatuře věnováno.

V.

Jsem rád, že jste se tady objevil.

Opevňování terénu je skutečně něco co stojí za pozornost. Pokud by vás zajímalo něco z našeho území a je to o opevňování které někdy bere až dech, dejte vědět - myslím si mám co nabídnout.

Pátrač píše:Pokud by vás zajímalo něco z našeho území a je to o opevňování které někdy bere až dech, dejte vědět - myslím si mám co nabídnout.

Samozřejmě. Velmi rád navážu spolupráci. Kontaktuji Vás e-mailem.

Jinak se mi na fórum podařilo vložit sérii článků o opevněních budovaných Japonci během druhé světové války v Pacifiku. Snad jsem zvolil správný "chlíveček" pro zveřejnění mého příspěvku.

Japonská polní opevnění

V.

Příspěvek kolegy Pátrače by mohl vhodně doplnit můj poslední článek:

Manuál - polní opevnění - část 1

V.

Nemáte nekdo fotku čs ostnatého drátu ? Byly údajne 2 typy.