PALBA.CZ

Začalo to během vlastnictví Tatry Terexem. Během této doby byla založena americká "dcera" American Truck Company (ATC), přes kterou bylo do Izraele exportováno cca 400ks Tater. S těmito nákladními vozy je v Izraeli naprostá spokojenost, a během tažení v Libanonu nad nimi chrochtali blahem.
Dalším faktorem, proč je hodně izraelských nástaveb předváděno na podvozcích Tater je to, že jsou vesměs orientovány na indický zbrojní trh, který bere vozy Tatra jako standard.

Izrael měl s Tatrama zkušenosti téměř od založení státu. Hodně nepoškozených (a pak ještě dlouhá léta provozovaných) jim padlo do rukou jako kořistních. Někde jsem četl, že to začalo už T 138 a poté se staly vyhledávanou kořistí, neb arabští "spojenci SSSR" jich měli dostatečné zásoby.
K těm kolovým matkám: tepelně zušlechtěné byly až u T 815, předtím to byla měkota, na které se strhaly hrany (hlavně díky nekvalitním klíčům, vyráběných z pístních čepů)

Tak o měkotě matek na tuplákách u T111 mi vyprávěj před spaním.

Mirek58 píše:Normalka, u nás měli zas zakázanej přístup do parku,když běžela příprava na prověrky/vždy byli autáci výteční/

Ale ten zakladak to vetsinou delal poprve v zivote a jednim z nejrychlejsich byl kluk z Oravy civilnim povolanim baca

Co se týká vozidel TATRA v Izraelských ozbrojených silách, musím doplnit, že tato vozidla zde slouží a sloužit budou. Jako malá ukázka by mohlo posloužit toto:

http://www.army-technology.com/projects/atmos/

Omlouvám se za anglický text, ale takto mi to poslal známý přímo z Izraele.

Na anglické wikipedii je třeba i toto:

http://en.wikipedia.org/wiki/SPYDER

Což je Tatra jako vystřihnutá ze žurnálu.

Dále potom zde máme prototyp obrněného automobilu KARDAKAN, kde vidím opět Tatru jako víno a na jejím základě postavený velmi zajímavý obrněný nákladní automobil - toto má v izraelských dějinách svoji historii, podobných improvizovaných obrněných nákladních automobilů zvaných sendviče v první válce Izraelci postavili několik set.

Je to pěkná věc.

A ani to není všehno, co jsem zatím ulovil, zde je na podvozku čtyřkolky postavený obrněne zvaný Divoká kočka, tedy WILDCAT

Nevím do jaké míry je to reálně vyráběno nebo zda jde jen o demonstrátory, ale minimálně ten Kardakan se mi líbí.

Onehdá jsem na jakýchsi amerických armádních stránkách viděl konvoj tří či čtyřnápravových náklaďáků, které jako by z oka vypadly Tatře 815, ale nevyráběla to ani tatra, ani ATC. Neví o tom někdo něco více -- jestli nás sprostě vykradli, nebo jestli je to licenční výroba, nebo jestli to Tatru připomíná jen vizuálně?

cover72 píše:Onehdá jsem na jakýchsi amerických armádních stránkách viděl konvoj tří či čtyřnápravových náklaďáků, které jako by z oka vypadly Tatře 815, ale nevyráběla to ani tatra, ani ATC. Neví o tom někdo něco více -- jestli nás sprostě vykradli, nebo jestli je to licenční výroba, nebo jestli to Tatru připomíná jen vizuálně?

Zkus to najít a hodit sem obrázek.

cover72 píše:Onehdá jsem na jakýchsi amerických armádních stránkách viděl konvoj tří či čtyřnápravových náklaďáků, které jako by z oka vypadly Tatře 815, ale nevyráběla to ani tatra, ani ATC.

Nebyl to Oskosh, http://www.oshkoshdefense.com ?

A zde je něco málo o Tatrovkách v Indické armádě:

Dělostřelecký raketový systém 214 mm PINAKA



Raketomet byl zaveden do výzbroje v roce 1999. Celý systém je osazený na podvozku Tatra T 815, který pro Indickou armádu dodává v licenci firma BEML.V současnosti systém používá armáda Indie a Srí Lanky.
HLavní TTD:
Ráže: 214 mm
Počet hlavní: 12
Hmotnost bojové hlavice: 100 kg
6 Raket zasáhne prostor o rozloze 1000x800 m
Rychlost systému na silnici: 80 km/h

Protilodní raketový systém BRAHMOS.



Tento systém je indicko-ruského původu a je to nadzvuková protilodní střela použitelná jak proti lodím, tak proti pozemním cílům. Byla vyvinuta společností BrahMos Aerospace. zařazena do služby byla v roce 2006. Střela může být vypouštěna z lodí, ponorek, a z pozemních vypouštěcích zařízení.
Hlavní TTD:
Hmotnost: 3000 kg
Délka: 8,4 m
Průměr 0,6 m
Rozpětí:
Rychlost: 3 M
Operační dolet: 290 km

Bezpilotní průzkumný prostředek NISHANT



Zde je záběr na nosicč a další obrázek ukazuje start samotného bezpilotního průzkumného prostředku



A jako poslední příklad můžeme ukázat věčně zelený po celém světě rozšířený prostředek a to sovětský raketový systém SMERŠ indické armády na našem podvozku.



A tím jsem tak trochu nastínil jak na tom jsou naše Tatry v Indii. podívám se i jinam ale nevím jestli to k čemu bude.

Na podvozku T815-7 byl rovněž prodán do Indonésie brazilský raketomet Astros II (ráže 127mm až 300mm)
http://www.armyrecognition.com/december ... 12122.html
a pro indickou armádu připravuje jihoafrická společnost Denel samohybnou houfnici, a to za využití tažné houfnice T5 ráže 155mm. Má ovšem konkurenci, neboť stejnou zbraň namontovala i na domácí nákladní automobil Tata 8x8
http://www.armyrecognition.com/aad_2012 ... 09121.html

a já teď musím prohledat archiv, kde mám umístěný první pokus průniku Tatry na americký vojenský trh v půlce devadesátých let

Inu jak se prohrabávám počítačem tak jsem našel další kousek skládačky o našich Tatrách. Prvotně jsem to našel zde:

http://alternathistory.org.ua/oa-s-791- ... tomok-t811 a potom

http://strangernn.livejournal.com/445291.html

tedy na ruském a čertví jakém serveru a díky tomu jsem se mohl pohnout i u nás. Jde o pokus vyrobit na bázi podvozku T- 805 malý průzkumný automobil podobný sovětskému BA 64, který jako základ měl některý z podvozků GAZ.

Byl použit zkrácený podvozek, motor byl umístěn v zadní části vozidla. Věžička se otáčela ručně. Jako palubní výzbroj byl použit tankový kulomet se střelištěm z tanku T-34, které se u nás v té době licenčně vyráběly.


Takto obrněný automobil OA Š791 JARMILA vypadal.

Prototyp uvezl 500 kilo užitečného nákladu a k tomu tři osoby, tedy osádku:
- řidiče, který seděl vlevo vpředu
-velitele, který seděl po jeho pravé ruce a obsluhoval druhý kulomet určený ke střelbě do přední polosféry
-střelce z palubního kulometu, který vedl palbu v kruhovém radiusu.

Výzbroj tedy byla dva lehké kulomety, 3 kusy samopalu vz.26. a 25 ručních granátů RG-4. Vozidlo celkově mělo vézt 12 000 kusů nábojů pro palubní a osobní zbraně.

Jen pro úplnost zde je obrázek toho sovětského podvzoru, tedy válečný výrobek.


Mělo to tvořit část armádního průzkumu a údajně se mělo vyrobit kolem 160 kusů, ale vše skončilo u tří prototypů.

Knězdub - pokud Ti v tom dělám moc velký nepořádek, dej vědět. Jinak budu asi pokračovat, ještě někde v kompu mám ledacos zahrabáno.

sovětskému BA 64, který jako základ měl některý z podvozků GAZ

Pro upřesnění Ba-64 byl vyráběn na dvou podvozcích. Nejprve na podvozku GAZ-64, a pak na jeho modernizaci GAZ-67. Gaz 64 a 67 se především lišily větším rozchodem kol, což vyplývalo ze zkušeností na frontě

Pátrači, viděl jsem kdysi OA /prototyp/ kde byl asi motor min. ve středu a vzadu se převážel výsadek asi 5 mužů. Bylo to postavené na bázi T805.

Jen si pište. Já jsem sem dal jen nákladní automobily, zbytek časem přijde. Pokud by tu mělo být všechno, co je nějak spřízněno s rodinou Tatra, tak tu toho bude požehnaně. Z armádních záležitostí ještě T 810 - hakl a OT 64 skot, Dana, Zuzana a o prototypech nemluvě, jen kolik toho vzniklo na podvozku 805

knezdub píše:o prototypech nemluvě, jen kolik toho vzniklo na podvozku 805

Super, např. na T-803/4 se dost těším, tahle vozítka mě úplně fascinují!

Chtěl jsem se zeptat, výhody koncepce podvozků Tatra jsou všeobecně známy, má to také nějaké nevýhody, hmotnost, složitost, cena atd.?

Podle mne rozhodně konstrukční, strojírenská a materiálová /kvalita/ náročnost proti klasickému /'žebřinovému/

Nevýhodou je jednoznačně vyšší složitost (a tím i cena). Trochu je to kompenzované vysokou unifikací součástek, v ceně se to odrazí hlavně u vícenápravových aut, kde konkurence má každou nápravu originální. Hmotnostně to vychází na stejno, možná dokonce malinko lépe pro Tatru, která nepotřebuje pomocné rámy a díky své konstrukci dokonce umožňuje i přerušení průběžného rámu (pro složení hydr. ruky, patky jeřábu atd) bez vlivu na pevnost. Kvalita použitých materiálů je srovnatelná s konkurencí, na některé části (pomocné rámy) může být dokonce použito levnějších materiálů, protože nejsou tolik namáhané.
Hlavně je potřeba při srovnávání postavit k sobě auta stejné kategorie, návěsový tahač 4x2 od Tatry nebude nikdy lehčí a levnější než zavedená konkurence. Ale karta se obrací u 6x6 a 8x8, kdy je již Tatra cenově srovnatelná, provozními náklady v delším časovém horizontu nižší (u Phoenixe je předpoklad dalšího snížení), a váhově se u větších aut karta obrací na stranu Tatry. O výšce ložné plochy nemluvě, ta je u Tatry cca o 20 - 30 cm níž. Co to udělá s těžištěm si každý představí sám.

knezdub píše:Trochu je to kompenzované vysokou unifikací součástek, v ceně se to odrazí hlavně u vícenápravových aut, kde konkurence má každou nápravu originální.

z toho mi vyplíva aj lepšia "opraviteľnosť" a o čosi jednoduchšia logistika vozového parku... U "menej technicky vyspelých" armád to môže byť významná výhoda.

Jednodušší je opravitelnost motoru v polních podmínkách, válce a hlavy, spojku, řízení apod jsme měnili běžně na stavbě, bez stažení auta do dílen. Opravy podvozku jsou složitější, ale v běžném provozu vydrží podvozek celý život, mění se jen manžety, kožiska v kolech a gufera (případně se obracejí pro provoz ve vodě), ale to je pohoda a dá se zvládnout bez mechanizace. Velká výhoda Tatry je v její blbuvzdornosti a schopnosti dorazit do cíle i s poškozeným vozidlem. Porouchaná část se prostě odpojí a jede se dál. Viz videa na netu, kde se dá dojet i s ulomenou polonápravou, s několika odpojenými válci motoru atd