„Životodárná magistrála“

Československá předválečná a současná výzbroj, tanky, letadla, děla.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

„Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

„Životodárná magistrála“ – Karpatská Ukrajina 11-12/1938

Obrázek

První vídeňská arbitráž ze dne 2. listopadu 1938 znamenala pro již tak zmrzačenou Československou respektive Česko-Slovenskou republiku další vážnou ránu. Nucené odstoupení jižních a východních částí slovenského území, vč. jihozápadu „Podkarpatské Rusi“ Maďarskému království, znamenalo pro tehdejší ČSR ztrátu 11 927 km² území, domácího obyvatelstva nevyjímaje. Přes jeden milion občanů čs. republiky se tak přes noc stalo příslušníky nepřátelského státu sic se v naprosté většině jednalo o občany hlásící se k maďarské národnosti. Nicméně i přes tento nesporný fakt a tehdejší maďarské proklamace o vůli „utlačovaných Maďarů“, byla skutečnost poněkud jiná. V dnešním povědomí je již málo známo, že ona čs. maďarská menšina zachovávala v této věci spíše zdrženlivý postoj, jenž poněkud kolidoval s plány a snahou maďarských revizionistů o znovu vzkříšení „Velkého Maďarska“.

Následky arbitráže ztratila Karpatská Ukrajina (dne 11. října 1938 získala Podkarpatská Rus autonomii pod novým názvem, ve vládní vyhlášce vyšlo 22. listopadu 1938) 1 586 km² území s 181 609 obyvateli. Ztráta přirozených center v podobě hlavního města Užhorodu, Mukačeva a Berehova, dolehla na nově vzniklý „spolkový stát“ Česko-Slovenské republiky velmi bolestivě. Veškerý státní aparát, úřady, instituce byly ve dnech bezprostředně následujících po uzavření arbitráže čs. armádou evakuovány do provinčního městečka Chust a přilehlých obcí. Chust se tak doslova „přes noc“ stal novým sídelním městem autonomní vlády Karpatské Ukrajiny. Mezi prvotní úkoly autonomní vlády v novém působišti se po sléze stalo zajištění silničního a železničního spojení se zbytkem republiky. Odstoupením jižních území Maďarsku došlo ke ztrátě přímého železničního spojení s Prahou, přičemž nejbližší železniční stanicí ČSD se stal slovenský Prešov, vzdálený od Chustu cca 200 km. Navíc, jedinou silnicí snesoucí určitý kritický pohled byla snad pouze okresní silnice Stakčín – Malý Berezný. Zajistit dodávky potravin, léků a jiného spotřebního materiálu pro 544 759 stávajících obyvatel Karpatské Ukrajiny se tak stalo životní nutností.

Obrázek Obrázek

Chust 30. let dvacátého století, Chust z ptačí perspektivi

Ústřední vládě v Praze bylo již od ukončení arbitráže jasné, že bez její aktivní pomoci nemůže autonomní vláda Karpatské Ukrajiny tento obří logistický úkol zvládnout. Jedno staré přísloví praví „v nouzi poznáš přítele“, nicméně zde se spíše jednalo o pragmatické rozhodnutí ústřední vlády v úporné snaze zachránit poslední zbytky rozpadající se Česko-Slovenské republiky. Řešením naléhavé situace, jako již několikrát v nedávné době byla pověřena čs. armáda. Z tehdejšího, ale rovněž dnešního pohledu lze konstatovat, že svého úkolu se zhostila více jak se ctí.

Ve druhém listopadovém týdnu 1938 (12. listopadu), tak mnohé čs. ženijní jednotky začaly budovat nové silniční spojení s „odříznutým“ Chustem. Trasa „severní magistrály“ byla stanovena ve směru Prešov – Vranov – Humenné – Snina – Stakčín – Malý Berezný – Perečín – Poroškov – Polana – Svaljava – Dovhé – Chust. V samotném Prešově vzniklo Dopravní středisko – DS (velitel mjr. gšt. Karel Eminger), kam bylo vzápětí předisponováno 600 nákladních vozidel vč. osádek. Pro případ nesjízdnosti některých úseků magistrály došlo rovněž k přidělení hippooddílu pod velením škpt. Jezd. Bedřicha Jungera. Za účelem lepší organizace a efektivního velení, byla celá trasa rozdělena na tři dopravní úseky vybavené radiostanicemi:

Prešov – Stakčín (npor. pěch. Karel Šreter)
Stakčín – Svaljava (npor. pěch. Jan Průša)
Svaljava – Chust (škpt. děl. Josef Krček)

Následně začaly po celém průběhu magistrály vznikat sklady PHM a opravárenská střediska. Snad nejtěžší úkol však vyvstal před ženijními jednotkami. Prvotním nahlédnutím do starých map se armádním plánovačům naskytl tristní pohled. Provinciální charakter tehdejších místních komunikací v některých úsecích připomínal spíše polní cesty než silnice sjízdné motorovými vozidly. Později se sice ukázalo, že určité úseky východoslovenských a karpatoukrajinských „okresek“ mají tvrdý podklad a částečně jsou i válcované, přesto nebyl důvod k předčasnému jásání. Převážná část magistrály vedla horskými oblastmi, kdy nadmořská výška okolních vrcholů často převyšovala 1 000 m. n.. Trasa magistrály, protínala několik horských sedel, vinula se úzkými říčními údolími, úpatími hor či strmými stoupáními a klesáními. Mnohde potřebovala stávající cesta rozšířit, zpevnit, zesílit mosty, popřípadě vybudovat zcela nové úseky. Z dnešního pohledu je až neuvěřitelné, že první armádní autokolona byla vyslána na cestu již 14. listopadu. Zprovozněním 274 km dlouhé magistrály během dvou dnů, se čs. ženijním jednotkám podařil vskutku bravurní kousek. V této souvislosti je rovněž nutno podotknout, že vše výše uvedené se dělo na pozadí přicházejícího zimního období. První mrazy však paradoxně znamenaly utužení a zpevnění cest, přičemž první sněhové poprašky pak suplovaly funkci kropících vozů. Sílící mrazy se později taktéž podepsaly na sjízdnosti nově budovaného padesátikilometrového úseku „jižní magistrály“ obcházejícího Užhorod (úsek Perčín - Seredné), který se tak stal průjezdným pro lehčí typy vozidel. Do té doby zde doprava probíhala za pomoci koňských potahů, kterou zajišťoval oddíl dragounů.

Obrázek Obrázek

Svljava 30. let a "titulka" Lidových novin ze dne 28.12.1938 ve kterých byl uveřejně článek Magistrála Prešov—Chust Zachránila Podkarpatsko

Společně se zahájením ostrého provozu byla urychleně organizována strážní a hlídková služba, neboť území Zakarpatské Ukrajiny té doby, bylo „rejdištěm“ maďarských paramilitantních skupin Szabadcsapatok a Rongyos gárda, polských teroristů nevyjímaje. Před velitelem strážního oddílu pěchoty por. pěch. Miroslavem Kojeckým tak ležel nelehký úkol, zabezpečit podstatnou délku severní magistrály provozuschopnou a trvale sjízdnou. Snad i z těchto důvodů, došlo k brzkému posílení strážní služby útvary čs. armády ustupujícími z arbitráží postoupených území. V inkriminovaných dnech se tak dal ve Svaljavě potkat velitel 12. divize brig. gen. Josef Oleg Svátek se svým štábem a místní židovští obchodníci měli plné ruce práce s příslušníky I/36 pěšího praporu. Město Perečín se stalo dočasným domovem velitelství 36. pěšího pluku, III/36 a náhradního praporu. Prapor II/36 tvořil posádku Velkého Berezného.

Obrázek

Je otázkou jestli známý předválečný "průmyslník" J. A. Baťa uměl věštit budoucnost. Návrh páteřní komunikace napříč Československem v úseku Cheb – Velký Bočkov (dnes obec na ukrajinsko-rumunských hranicích) mnohému napovídá.

Jaká vlastně byla závěrečná bilance této ojedinělé a v dnešní době málo známé akce čs. armády? Jen z Chustu do Prešova bylo v období od 14. listopadu do 20. prosince vypraveno 1 600 nákladních automobilů, které dopravily v obou směrech 9 600 tun nákladu a urazily 870 000 km. „Chustské autokolony“ se na cestě míjely s autokolonami vysílanými z Prešova, přičemž lze předpokládat, že počet vozů a objem přepravovaného nákladu byl přibližně na stejné úrovni. Jednoduchým výpočtem se pak dostáváme k počtu cca 3 200 vypravených nákladních vozidel s 19 200 tunami nákladu a 1 740 000 ujetými kilometry. Povaha vezeného nákladu se přitom měnila v závislosti na směru, kterým vozidla jela. Ze západu na východ tak převážně směřovaly potraviny, léky a jiný spotřební materiál. Z druhé strany se jednalo zejména o sůl, jablka, kukuřici, petrolej, benzin, dříví, ale také materiál vojenský. V této souvislosti nelze opominout náhradní poštovní přepravu, která v rozmezí 36 dnů za využití 12 – 15 automobilů, uskutečnila oběma směry 900 jízd, při kterých rozvezla cca 2 600 tun poštovních zásilek. Celkový nájezd poštovních vozů pak činil 240 000 km.

Celkové uklidnění a stabilizaci v zásobování Karpatské Ukrajiny přinesla, až v průběhu prosince úspěšně uzavřená trojstranná jednání. Koncem roku 1938 došlo k uzavření smlouvy mezi zástupci železnic Rumunska, Maďarského království a ČSR ohledně povolení přejezdu nákladních vlaků přes postoupená území. Zároveň byla dokončena již výše zmíněná jižní magistrála, která výrazně přispěla k urychlení silničního spojení. V té době pravděpodobně již nikdo z Čechoslováků netušil, že na onu „bývalou životodárnou cestu“ čeká v blízké budoucnosti ještě jeden světlý okamžik. Tento okamžik nastal v březnu 1939, kdy tato komunikace sehrála rozhodující úlohu při evakuaci československých jednotek a občanů z Karpatské Ukrajiny. Za celé období existence DS bylo tak oběma směry vypraveno celkem 3 600 vagónů zboží a přepraveno 50 000 osob. Na závěr článku neuškodí krátký popis přímého účastníka:

Jako důstojník Československé armády jsem byl během období spolkového státu přidělen k vojenskému útvaru v Perečinu na Karpatské ukrajině, kde jsem měl na starosti zajišťování dopravního spojení mezi Prešovem a Chustem. Jako velitel jednoho takového vojenského konvoje, který obvykle sestával z 50 vojenských nákladních automobilů, jsem si v padajícím soumraku povšiml, že vpředu na silnici se u lesa poblíž města Svaljava pohybují nějací lidé. Vzhledem k tomu, že v té době se po krajině potulovali polští a maďarští teroristé, vydal jsem rozkaz, aby vojáci zvýšili pohotovost. Když se konvoj přiblížil k místu, kde se zdánlivě potloukali lidé, ukázalo se, že tam osm vesničanek opravuje díry v silnici ostrým štěrkem. Byl jsem z toho zmatený a zeptal jsem se jedné z nich typicky po vojensku, cože tam dělají."Opravujeme díry v silnici", odpověděla. A na dotaz, kdože jim to nařídil, odpověděla ta žena bez váhání: "Nikdo". - "Tak proč to děláte?" - "Jak jinak byste nám mohli dovážet jídlo, kdyby byla silnice samá díra?", odpověděla prostě a upřímně. Byl jsem dojat.

Zdroje:

Obrana Podkarpatské Rusi, Radan Lášek
Svatá cesta - nouzové spojení Slovenska a Karpatské Ukrajiny po I. vídeňské arbitráži na přelomu let 1938 -1939, Jan Jungmann
Podkarpatská Rus od vzniku ČSR po sovětskou anexi, Vincent Shandor
Lidové noviny, 28.12.1938
http://www.ondrejkovics-sandor.com/
http://palba.cz
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 23/5/2015, 12:40, celkem upraveno 7 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

A s čím se vlastně dalo na severní magistrále potkat?

Obrázek

Tatra T 72, čs. armádě dodáno dodáno 100 ks v provedení valník

Obrázek

Tatra T 82, čs. armádě dodáno 294 ks

Obrázek

Tatra T 93, vozidlo původně vyvíjeno pro Rumunsko, některé zdroje uvádějí 525 ks převzatých čs. armádou (?)

Obrázek

Tatra T 27, čs. armádě dodáno 1 512 ks

Obrázek

Tatra T 85, čs. armádě dodáno 51 ks

Obrázek

Škoda 6LT6, čs. armádě dodáno 20 ks

Obrázek

Škoda 6ST6-L, čs. armádě dodáno 337 ks v provedení valník

Obrázek

Škoda 6STP6-LD, čs. armádě dodáno 78 ks

Obrázek

Praga RN, čs. armádě dodáno přes 200 ks (?)

Obrázek

Praga RV, nejpočetnější čs. předválečný nákladní automobil. Dodáno přeš 3 000 ks

Obrázek

Praga SV, čs. armádě dodáno 20 ks (?)

Obrázek

Walter PN, čs. armádě dodáno 1 070 ks
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 7/10/2015, 11:11, celkem upraveno 4 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Bublifuk »

Pane kolego, klobouček smekám, o tomhle jsem neměl ani tucha! :up:
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
QVAK
praporčík
praporčík
Příspěvky: 384
Registrován: 31/10/2009, 10:02
Bydliště: Praha

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od QVAK »

Bublifuk píše:Pane kolego, klobouček smekám, o tomhle jsem neměl ani tucha! :up:
Já též. Díky za doplnění informací které poukazují na výjimečné schopnosti a pružnost velení naší předválečné armády.
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Martas2411 »

Velice zajímavý a poučný článek o bývalém a již bohužel zapomenutém místě bývalého Československa.Jak již tady kolegové zmińovali ,tak klobouk dolů.Třeba víc takových článků ,aby lidé věděli o minulosti Československa a co to vše stálo za úsilí a obětí lidí,aby republika vydržela.I když se to nakonec nepovedlo.Ale nadšení pro republiku a pro obranu bylo určitě nezměrné.Bude ještě něco z Podkarpastké Rusi? Já sám bych chtěl tento rok napsat něco o čs.letectvu v těchto končinách.Toto území mě fascinuje.
Uživatelský avatar
IgorT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1467
Registrován: 25/6/2014, 12:48
Bydliště: BA

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od IgorT »

Ty si nevedel o kavernách v Bratislave, ja o magistrále! Viac hláv, viac kapusty(zelí), vravia priatelia Záhoráci! :eek: Zaujímavý článok!
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

Bude ještě něco z Podkarpastké Rusi?
Jejej, možná snad, kdyby někde opět něco nového vyplavalo na povrch. Ony i samotné ústupové boje v březnu 1939 jsou popsány tak nějak na můj vkus obecně. Na toto se však necítím (spíš je to o fůře času). K samotnému tématu jsem se kdysi dostal díky Kačermírovi a jeho odkazu na článek Radana Láška:

http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dej ... 21-029.pdf
Bude ještě něco z Podkarpastké Rusi? Já sám bych chtěl tento rok napsat něco o čs.letectvu v těchto končinách.Toto území mě fascinuje.
zde se ti může hodit jeden zajímavý zdroj: http://www.ondrejkovics-sandor.com/?lg=1&s=139

Jinak díky chlapi.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Pátrač »

Krásná práce kolego. Předpokládám že podle toho co jsi napsal bude ještě pokračování. Večer sem hodím pár vlastních zajímavých fotek. Týkají se Baťovy magistrály a je to fakt dobrý. Ono o té magistrále je na internetu ledacos, ale to co jsi začal popisovat o Podkarpatské Rusi je fakt unikát. Možná něco doplním ale počkám až doděláš to pokračování.
:up: :up: :up:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

No pokračování, pouze jsem chtěl doplnit vozový park předválečné armády, jen tak pro prvotní přehled (tetédečka si každý může dohledat sám). Pár typů mi tam ještě chybí, jestli ty nemáš na mysli popis organizace automobilového vojska či autokolon?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od parmezano »

Doplním několik detailů:
1) V Prešově vojenská správa zřídila dopravní středisko , kterému velel mjr.gšt.Karel Eminger
2) Trasa byla rozdělena na tři úseky: a) Prešov -Stakčín (velitel npor.pěch.Karol Šreter)
b)Stakčín -Svalava(velitel npor. pěch. Jan Průša)
c)Svalava - Chust (velitel škpt.děl.Josef Krček)
3) Byl zřízen "hippooddíl" , kterému velel škpt.jezd. Bedřich Jungr, pro případ nesjízdnosti cest pro auta .
Zdroj : Phdr .Jan Jungman : Svatá cesta nouzové spojení Slovenska a Karpadské Ukrajiny po I . Vídeňské arbitráži na přelomu let 1938 -1939 Hospodářské dějiny 19 Historický ústav ČSAV Praha1991
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

Dopsal jsem ještě nějaké náklaďáky, kdyby někdo doplnil či upřesnil, byl bych jenom rád. Speciálním nástavbám a jinému určení jsem se snažil vyhnout.

Parmezano díky. Zkoušel jsem pohledat tu "Svatou cestu", ale výsledek je nula. Asi vzhledem k datu vydání.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Pátrač »

Dobře kolego, tak večer jak budu doma se na to podívám co k tomu najdu. Něco k této akci i k té Baťovce.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Stuka »

Jan Baťa vydal v roku 1937 knihu, kde navrhuje - okrem iného - výstavbu cestnej magistrály naprieč krajinou. Mala začať v Chebe a končiť vo Veľkom Bočkove na Podkarpatskej Rusi. Baťa si nechal vypracovať rozpočet výstavby (celá trasa asi 980 km mala stáť asi 2 milardy Kč) a tiež na vlastné náklady nechal vypracovať podrobné technické štúdie. Cesta mala byť dokonca spoplatnená (20 halierov za prejdený kilometer, tým by sa náklady vrátili za 33 rokov).
Tu je mapa návrhu cesty Baťu
Obrázek

Tu je mapa zmeny trasy po Mníchovskej dohode 1938
Obrázek

A tu je mapa zmeny trasy po Viedenskej arbitráži
Obrázek

Zo zdroja: http://sk.wikipedia.org/wiki/Dejiny_v%C ... _Slovensku
Tam sa dá na mapy kliknúť a zväčšiť.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Pátrač »

Jak jsem slíbil , mám pár zajímavých fotografií, které jsem pořídil poblíž lesního penzionu Bunč v Chřibech. Berte to jako pokračování příspěvku, který sem vložila Stuka, o plánu impozantní komunikace, která se měla stát páteřní silnicí celé naší První republiky. Pokud by jste na nějakou pěknou práci o této komunikaci, kterou nakonec nebylo lze postavit díky válce, narazili, zjistíte že to byla úžasná vize.

Nelze se tedy divit, že naši ženisté dokázali to dílo, které zajistilo jak život pomalu ztrácené Podkarpatské Rusi, ale nakonec jen díky ní, bylo možno stáhnout z této části republiky lidi a cenný majetek.

Obrázek Obrázek

Zde je informační tabule se základními informacemi. Druhý obrázek ukazuje celkový pohled na západní pilíř budoucího nikdy nedostavěného mostu. Je to masivní stavba. Lze si z ní udělat předatvu o tom, jak velkorysá dálnice byla projetována. celkově 8 proudů, vždy tři tam a tři zpět.

Obrázek Obrázek

Detail západního pilíře a mohutná opěrná deska poblíž západního pilíře, její význam jsem nedokázal vydedukovat.

Obrázek Obrázek

Dva detaily východního pilíře mostu, je vidět detail odlívání betonu- stoyp po šalování a všimněte si dokonalého stavu 73 let starého betonu.

Obrázek Obrázek

První propustek pod dálnicí, měl sloužit jako všechny ostatní pro bezpečný pohyb lesní zvěře pod dálnicí. První obrázek ukazuje jeho sevrní stranu, druhý potom jižní stranu. Všimněte si na druhé fotografii, jak dokonale jsou zachovány detaily betonu - ostré hrany zápichy prostě vysoká kvalita.

Obrázek Obrázek

Zde je propustek číslo dvě, celkový pohled a pokus o detail, opět je vidět skvělý technický stav.

Obrázek Obrázek

Pohled do propustku číslo dvě a na druhém snímku je částěčně zasypaný propustek čílso tři. Číslování propustků je moje vlastní a to jak jdou na západ od mostních pilířů.

Nemá to moc společného s tím co zde tak dobře popsal kolega Zemakt. Ale zmínil se o tom i on, tedy o té Baťově dálnici a tak snad promine tento rozsáhlý spam. Čím více toho studuji, tím větší respekt mám před schopnostmi vytrvalostí a vizemi našich lidí té doby. Zítra se pokusím doplnit něco dalšího k samotné práci.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Lord »

Úsek vedoucí přes Chřiby byl definitivně odepsán v roce 1950. Dnes chráněná krajinná oblast. Ekologové by křičeli, kdyby se tam mělo stavět :)

Podkladová mapa a interaktivní body
Protektorátní dálnice - část Chřiby
Nejvíc bylo vybudováno dálničních propustků …
Salárna - dálniční most přes lesní cestu

Baťova dálnice: jeden z vizionářských plánů, ze kterého zbyly jen osamělé náspy a mosty. A také problémy. Třeba Ludkovice u Luhačovic s dědictvím nikdy nedostavěné silniční magistrály bojují dodnes.
Zdroj: ceskatelevize.cz
Jízda po torzech
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od kacermiroslav »

Ta dálniční síť na území Protektorátu, potažmo území ČSR měla být hustější, než je uváděno. Chybí zde například exteritoriální dálnice vedoucí z Vídně přes Brno na Moravskou Třebovou a Vratislav. Podrobný článek jsem na toto téma zpracoval již před léty ZDE:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=23&t=3428
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Lord »

Jak si nás rozdělili ... Obrana Podkarpatské Rusi
Zřízení a provoz magistrály byly brilantní logistickou operací čsl. armády – tato životně důležitá komunikace sehrála klíčovou roli i při evakuaci Čechoslováků z Podkarpatska v březnu 1939.
http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dej ... 21-029.pdf
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

Díky palbákovi Parmezanovi a jeho bezprecedentní vstřícnosti jsem mohl článek doplnit o další dost podstatná fakta, zvlášťě když informací o tomto tématu je jak šafránu. Ještě jednou dík :up: .
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
kik
četař
četař
Příspěvky: 72
Registrován: 24/1/2008, 14:38

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od kik »

Tema predvalecne Zakarpatske Ukrajiny je hodne zajimave a neni az tak obecne zname. Tuhle jsem nekde cetl, ze prinos 1. republiky nebyl zas az tak vysoky, protoze vetsina staveb byly urady a byty pro uredniky z prevazne vetsiny (mozna az ze 100%) Cechu. Tohle je dost diskutabilni nazor protoze sami obyvatele dost casto vzpominaji na to, jak se jejich prarodicum za 1. republiky najednou zmenil zivot k lepsimu. Navic i mnoho clenu tamnich jednotek SOS bylo mistnich a proto bojovali velice statecne s madarskymi teroristy a pak v breznu i s pravidelnymi jednotkami.
Zemakt - diky za perfektni clanek, tohle jsem se predtim nikde nenasel.
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od parmezano »

Kik: Takhle ti místní obyvatelé nebyli po připojení k československu být na úřednických místech ve státní správě z jednoduchého důvodu , tato místa byla obsazena za R/U úředníky , kteří byli maďarské národnosti nebo se k ní přihlásili.I strojní topiči na lokomotivách nebo listonoši museli být " Maďaři ( to platí i pro Slovensko)". Takže "I republika " musela tam poslat personál z Čech a Moravy. Sekundárně se v "Čechách a na Moravě se urychlil "služební postup" státních zaměstnanců a naopak a po roce 1939 byl v "protektorátě" přebytek státních zaměstnanců
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko“