Tuhle jsem nekde cetl, ze prinos 1. republiky nebyl zas az tak vysoky, protoze vetsina staveb byly urady a byty pro uredniky z prevazne vetsiny (mozna az ze 100%) Cechu.
tato místa byla obsazena za R/U úředníky , kteří byli maďarské národnosti nebo se k ní přihlásili.I strojní topiči na lokomotivách nebo listonoši museli být " Maďaři ( to platí i pro Slovensko)". Takže "I republika " musela tam poslat personál z Čech a Moravy.
Kik a Parmezano: no ono to zas tak divné není, státní moc se vždy upevňuje prostřednictvím úřadů a úředníků loajálních vládě. Funguje to i dnes. Parmezano řekl A) a já dodám i B), že zde určitou úlohu hrála i gramotnost respektive negramotnost samotného obyvatelstva. Je nepopiratelným faktem, že Maďaři na přílišnou vzdělanost Rusínů kašlali. Vzhledem k jejich úporné snaze "pomaďarštit" kde co, se nelze ani divit. Na druhou stranu je nutno rovněž přiznat, že při nahlédnutí do statistik té doby (přelom století) ohledně rusínské gramotnosti, byla zohledňována pouze znalost maďarského jazyka (zda-li německého to netuším).
Nicméně jak, už bylo poznamenáno tak za první republiky byl pro mnohé Rusíny život objektivně mnohem příznivější a pozitivní vzpomínky na tuto dobu si pamatují ještě dnes. Ono je trochu paradoxní, že i občané ČSR maďarské národnosti byli vcelku v pohodě, měli se prostě lépe. Dále, jakkoliv se čs. vláda zdráhala uznat slíbenou plnou autonomii Pordkarpatské Rusi, přičemž k tomu byla de facto donucena "mnichovskými okolnostmi", tak i oficiální představitelé Podkarpatské Rusi na dobu v rámci ČSR vzpomínali jako na období relativní demokracie, růstu a pohody a svým způsobem byli vděčni. Obrátíme-li ony události na peníze, tak Karpatská Ukrajina nebyla pro ČSR nějaké finanční terno. Na přelomu let 38/39 šlo na nekryté úvěry Karpatské Ukrajiny cca 750 000,-Kč denně.