Námořní pěchota RČS, 1918 - 1919

[Zemakt]

---

V úvodu článku jsem zmínil výstroj čs. námořníků v podobě kožíšku. Zejména z počátku jejich formování v rámci vzniku republiky, jsou tyto kožíšky pro mariňáky dost typické. Ostatně existuje dost fotografií slušivě oháklých maníků. Při psaní článku jsem si drobet lámal hlavu, jakou to že pražskou galanterii Rošický vyloupil. Zvláště, když vystrojovací situace R-U byla v závěrečných letech více než tristní.

Ovšem, dnes jsem jen tak brouzdal netem a narazil jsem na jeden velmi povedený článek s přiloženou fotografií a ejhle.



Zdroj: http://www.valka.cz/15460-Deda-a-Velka-valka-1-cast

V této souvislosti jsem se tedy chtěl zeptat, jsou výše uvedené dvouřadé kožíšky nějakým oficiálním výstrojním doplňkem c. a k. armády? Zajímavá je souvislost s pražskou kadetkou a na fotce uvedeným kadetem v reservě. Je to tedy výstrojní součást kadetů?

[jmodrak]

---

Kožuchy boli oficiálne. Bolo ich viac druhov. Ostatne ako u ostatných armád v oblasti. Kožúšky boli oficiálne pre všetkých, ktorý boli tam, kde to "fičalo".

[Zemakt]

---

U příležitosti státního svátku jsem si z antikvariátu nadělil knihu mjr. v. v. Jaroslava Rošického "Rakouský orel padá", čte se lehce a rychle. Mno, ale proč to píši. Možná nebude naškodu zacitovat pár úryvků, týkajících se tématu článku, a to zejména v souvislosti s formováním námořnické setniny ve dnech převratu:

Ráno 29. října

...Měli jsme tedy na Žofíně k dispozici již asi 30 úpln ozbrojených námořníků. Poručík inž. Kubát mi však hlásil, že je v Praze určitě ještě mnoho těchto hochů a ze si je troufá sehnati. Navrhl, abych mu dal k dispozici hudbu p. pl. č. 51, která sestávala ze samých Čechů, a přišla k nám na Žofín ráno 29. října se všemi instrumenty pod vedením svého plukovního tambora....

Hudba zřejmě zafungovala, neboť

...Když jsem se šťastně vrátili z vojenského velitelství, hlásil mi poručík inž. Kubát, že přivedl asi 50 nových námořníků, které již pokud se dalo, vyzbrojil...

A nyní k těm kožíškům

...Všichni námořníci však byli oděni ještě jen lehkým letním stejnokrojem a venku bylo zima. Vozatajští důstojníci, kteří se na Žofíně přihlásili, nám sdělili, že ve vršovických vozatajských kasárnách jest ve skladišti dostatek krátkých jezdeckých kožíšků, že kasárna jsou skoro opuštěna a kdybychom tam poslali, že nám budou kožíšky určitě vydány.
Ihned bylo jedno z vojenských nákladních aut rytmistra inž. Straky určeno, aby s několika námořníky odjelo do vozatajských kasáren do Vršovic a přivezlo zmíněných kožíšků, co se dá. A skutečně za 2 hodiny byli zpět s plným nákladem kožíšků a k naší radosti přivezli i pušky s náboji. Poručík inž. Kubát doplnil pak výzbroj námořníků, a když jich potom 80 nebo 90 nastoupilo s kulatými námořnickými čepicemi s čsl. kokardou v předu, oděno v krátké kožíšky, tmavomodré kalhoty, s puškami a bodly, bylo radost se na ně podívati. Však také všichni zářili a odvaha jim hleděla z očí...