Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Československá předválečná a současná výzbroj, tanky, letadla, děla.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Zemakt »

Obrázek
Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920
Hned na úvod článku se přiznám, že o existenci tohoto malého, téměř na samém jihu republiky se nacházejícího území, jsem před pár měsíci neměl sebemenšího ponětí. A právě toto zjištění mne inspirovalo k sepsání tohoto článku. Snad i těmito pár řádky pomohu k vyššímu povědomí o tomto historickém kousku země české. Bezpochyby si to zaslouží.

Stručná historie Vitorazska

Pokusíme-li se o lokalizaci území Vitorazska, nalezeme jej na jih od Jindřichova Hradce, v horním povodí Lužnice. Neúprosný běh času, však zanechal na původní tváři kraje nejednu stopu a tak jeho současná podoba je od té historické na hony vzdálená. Na rozdíl od vcelku jasného původu názvu oblasti, pocházejícího od knížete Vitorada, je otázka jeho prvotních obyvatel stále zdrojem určitých polemik 1). Faktem však zůstává, že území Vitorazska bylo již od 6. století osídleno slovanskou diasporou 2).

1) V polovině 9. století založil kníže Vitorad na horním toku Lužice hrad Vitoraz, přičemž právě na tomto místě, došlo v minulosti k bitvě, při které přemyslovský kníže Vojen porazil Vitka Orsiniho. A jak praví kronikář rodu Rožmberků opat Norbert Herrman, právě místo bitvy bylo nazváno Vito-raz – porážka Vitova.

2) V současnosti existují dva názorové proudy reprezentované úvahami o samostatném kmeni Vitorazů, respektive části slovanského kmene Doudlebů.


Později za éry Velké Moravy, spadalo Vitorazsko pod mocnou ruku velkomoravských knížat. Nicméně nic netrvá věčně a tak po jejím zániku na počátku 10. století, se stalo jednou z figurek na šachovnici formujícího se českého státu. Vyvražděním Slavníkovců, v jejichž držbě se Vitorazsko nacházelo od 80. let 10. století, však přešlo do vlastnictví triumfujících Přemyslovců, zásluhou čehož došlo k jeho pevnému přimknutí k nově konstituovanému státu.
Doposud vcelku klidný status Virorazska se začal měnit na konci 11. století, kdy na lesy bohaté a lidskou populaci chudé území zažilo první příliv rakouských kolonizátorů. Ostatně, v pohraničních hvozdech české země jev v této době ne zrovna nezvyklý. Sílící počet nových osadníků však musel nutně vyvolat rozpory mezi českou a rakouskou šlechtou, což se také v roce 1176 promítlo do válečného konfliktu.

Ve snaze urovnat tyto spory, rozdělil císař Fridrich Barbarossa v roce 1179 Virorazsko na dvě části, přičemž území na západ od Lužnice a Skřemilice zůstalo v Čechách a oblast Líčova v Rakousku. Roku 1185 uděluje kníže Bedřich s lehkým srdcem Vitorazsko v léno Hadmaru II. z Kuenringu, avšak i přes jeho odlehlost a malou výtěžnost, zůstává území stále pod českou svrchovaností. V této době rovněž dochází ke změně centra, kdy Starou Vitoraz nahradila nedaleko ležící Vitoraz Nová, zrovna tak příliv německy mluvících osadníků ani v nejmenším neustával. Přestože to tak na první pohled nemusí vypadat, rod Kuenringů stál pevně za přemyslovskou dynastií, což se mu však později vymstilo.

Na sklonku 13. století mění území Vitorazska opět majitele, neboť léta Páně 1296 se na scéně objevují Habsburkové. Kuenringové za svoji lojalitu k Přemyslovcům platí ztrátou léna, které jim Habsburkové odjímají silou a přičleňují jej tak k Dolnímu Rakousku. V průběhu 14. a 15. století se oblast Vitorazska dostává pod českou korunu ještě ve dvou případech, a to za vlády Jana Lucemburského a Jiřího z Poděbrad, nicméně vždy na krátkou chvíli. Poněkud jiný charakter pak nabyl vztah Vitorazska a Čech po bitvě u Moháče, následkem čehož vzniklo soustátí Habsburské monarchie. Tento stav následně trval bezmála 400 let, přičemž zakončen byl dobře známými říjnovými událostmi roku 1918.

Čl. 27 smlouvy ze Saint-Germain en Laye

Přestože na konci druhé dekády 20. století hráli ve skladbě obyvatelstva Virorazska první housle rakouští Němci, již od středověku zde kontinuálně dlící česká minorita nešla zcela opominout. Samozřejmě, ani zdejším Čechům se nevyhnula vlna národního obrození z poloviny 19. století, přičemž za hlavní centrum tehdejšího národního uvědomění lze považovat město Cmunt (nebo také Cmund, něm. Gmünd). Ostatně, většina českého živlu byla situována právě v západní, respektive severní části Vitorazska. Samotný Cmunt na přelomu 19. a 20. století pak představoval přirozené centrum oblasti s několika státními úřady vč. okresního soudu a hejtmanství. S rozpadem monarchie samozřejmě míra národoveckých snah místních Čechů dostala nový impuls, jehož výsledkem byl mj. vznik Československého národního výboru pro Dolní Rakousy ve Vídni.

Obrázek

V listopadu 1919, po abdikaci císaře Karla I. dochází ve Vídni k vyhlášení republiky Německé Rakousko. Přestože „Deutschösterreich“, patřilo jakožto pohrobek Rakouska-Uherska mezi poražené státy Velké války, evidentním problémem jeho politické reprezentace bylo správné rozpoznání nové reality doby. S územními požadavky se tak nikým neuznaná republika zrovna neupejpala, a kromě starorakouských území do nich zahrnula i nemalé oblasti historického území Českého království. Zde je nutno dodat, že ve většině případech s téměř stoprocentní převahou německy mluvícího obyvatelstva.

Sny o novém státě rakouských Němců však záhy vzaly za své, neboť slova jsou slova a činy jsou činy. Mladá Republika Československá rozhodně nestála o roli přihlížejícího a se zbraní v ruce problematické oblasti obsadila, čímž tak Rakušany postavila před hotovou věc. Poslední ránu Německému Rakousku zasadil podpis Saint-Germainských smluv z 10. září 1919. Tyto dvě smlouvy mezi Dohodovými mocnostmi na straně jedné a RČS a nyní již oficiálně zvané Rakouské republice na straně druhé, řešily kromě jiného, formální ukončení válečného stavu vč. rozpadu bývalého Rakouska-Uherska. Ovšem i takové detaily, jako bylo ustanovení a průběh státní hranice 3).

3) Působení rakouské delegace na jednáních v Saint-Germainském zámku mělo pro ni poněkud hořkou pachuť. S trochou nadsázky jej lze přirovnat k mnichovským událostem 1938, tedy jednání typu „o nás bez nás“. Rakouští vyjednavači na samotná zasedání nebyli totiž vůbec vpuštěni a svoje připomínky mohli uplatňovat pouze písemnou formou.

O tom, kdo byl na jednáních v Saint- Germain en Laye na koni, snad nejlépe vypoví rozsah čs. požadavků na Virorazsko a jeho přilehlých oblastí. RČS prostřednictvím ministra zahraničí E. Beneše požadovala kompletní Schwarzenberský kanál, celou železnici České Budějovice – Summerau, kde státní hranice RČS s Dolními Rakousy se v těchto místech měla opírat o jižní svahy Novohradských hor. Celkem se jednalo o 485 km2 území s téměř 40 000 obyvateli.

V této souvislosti snad nikoho nepřekvapí, že s těmito čs. nároky mohla rakouská strana sotva souhlasit, ba naopak. 4). Rakušané jen těžko ustupovali ze svých pozic, přičemž k definitivní shodě vedla cesta mnoha bilaterálních, ale i separátních jednání. V konečné podobě mělo republice postoupené západní, spíše však severozápadní území Vitorzaska zhruba čtvrtinovou velikost původních požadavků. Konktrétně šlo o 118,35 km2. Daná oblast byla osídlena celkem 11 076 obyvateli, z nichž 61 % se hlásilo k české národnosti, 22 % k německé a 18 % k jiné, pravděpodobně židovské národnosti 5).

4) Územní nároky RČS mohou na někoho působit jako nepatřičné či přímo drzé, však právě do období těchto vyjednávání rovněž spadal požadavek na „jadranský koridor“. Nicméně, spíše než neomalenost, lze za tímto vidět rutinérství a pragmatičnost E. Beneše, kdy právě jeden z častých vyjednávacích postupů spočíval v nadnesení žádaného a postupném snižování požadavků na zamýšlenou mez. Což ostatně potvrzuje pozdější Benešova spokojenost nad výsledky jednání.

5) Kromě části Vitorazska, přišlo Rakousko respektive Dolní Rakousko následkem smlouvy ze Saint-Germain en Laye také o Valticko s Dyjským trojúhelníkem.


S ohledem na výše uvedené by však bylo mylné domnívat se, že za čs. snahou o připojení severozápadního území Vitorazska k republice byla jen starost vlády nad zabezpečením klidného života místního českého živlu. Neméně důležitý a snad i primární důvod těchto snah lze spatřit ve strategické poloze území, respektive jeho dopravní a hospodářské důležitosti. Vždyť, pomineme-li samotné Cmuntské nádraží, tak nedaleko ležící železniční rozdvojení tratě císaře Františka Josefa, spojující Vídeň s Českými Budějovicemi a Prahou, mluvilo samo za sebe.

Obrázek

Cmuntské nádraží oné doby nebylo pouze veledůležitým železničním uzlem. Nedaleko nacházející se železniční opravárenské dílny patřily svojí velikostí k největším v tehdejší střední Evropě. Jako takové zaměstnávaly značné množství dělníků, často žijících ve článku zmíněných osadách.

Stvrzením smlouvy na začátku záři 1919, tak RČS připadlo původně 12 dolnorakouských obcí vč. západní části Cmuntu. Konkrétně to byly: Nakolice, Vyšné vč. části dnešního Höhenbergu, Trpnouze s osadou Obora, Nová Ves na Lužnici s osadou Žofínská Huť, Halámky, Krabonoš, Dvory nad Lužnicí, Kunšpach, Rapšach s osadami Spáleniště, Londýn a Vochůzka, Tušť s osadou Nový York a Paříž, České Cejle, Dolní Velenice a na závěr menší, západní část Cmuntu vč. nádraží, osady Josefovsko a dělnické kolonie Mexiko.

S ohledem na výše uvedené stojí rovněž za zmínku, že nově vytyčená státní hranice v popisované oblasti ne náhodou protínala katastr obce Höhenberg, když na východě situovanou Krabonoš přisuzovala RČS. De facto tak kopírovala starou zemskou hranici mezi Českým královstvím a Dolními Rakousy. Následkem začlenění území Západního Vitorazska do RČS byl sousední politický okres Kaplice obohacen o jeho menší jihozápadní část. Kdežto pod Třeboňský politický okres spadala jeho většina.

Vojenské obsazení Západního Vitorazska

Přestože podpisy na Saint-Germainských smlouvách oschly již 10. září 1919, se samotným aktem faktického přenosu výkonu státní moci na nově získaná území se muselo vyčkat ještě více jak deset měsíců. Platnost smluv byla totiž podmíněna přijmutím souvisejících národních norem jak jedné, tak druhé republiky. K nabytí účinnosti tedy dochází až k 16. červenci 1920, kdy jsou ratifikační listiny protokolárně uloženy, načež o pár dní později 23. července, Stálý výbor Národního shromáždění RČS zveřejňuje ve Sbírce zákonů opatření č. 450/2000 Sb. „o inkorporaci Vitorazska a Valčicka“.

Obrázek

Josefovsko. Jako za hlavní motory oblasti tehdy platily Dolní Velenice, Česká Cejle a právě průmyslové předměstí Josefovsko. Právě zde byla soustředěna většina českého obyvatelstva. Poněkud kuriózně, ovšem velmi dobře vypovídajíce o tehdejší době, se jmenovalo několik osad pojmenovaných podle západních velkoměst, jakožto symbol díků. V roce 1922 na základech Dolních Velenic, České Cejle a "Pepíkova" vznikly současné České Velenice.

S odstupem doby se může zdát, že signováním smluv jednotlivými stranami a následným nabytím jejich účinnosti se pro republiku otevřel prostor pro nenásilné, takřka mírové obsazení Západního Vitorazska. Omyl. V létech 1918 -1920 jižní hranice s Rakušany připomínala vše možné, jen ne místo klidu a bezpečí. Kromě každodenního pašování všeho možného, doprovázeného leckdy střelbou a mrtvými, zde navíc existovala nemalá obava čs. generálního štábu z vojenského napadení republiky. Zvláště za bojů na Slovensku, bylo v této souvislosti učiněno mnoho opatření, čas od času přiživovaných proudem znepokojujících informací z poza hranice. Týkajících se zejména přesunů rakouských jednotek a výzbroje.

Hlavním důvodem, vedoucím RČS k vyžádání vojenské asistence čs. armády k obsazení nově získaného území, však byly národnostní spory. Ne, že by území obývané dvěma národnostmi bylo v minulosti od vzájemných konfliktů zcela prosto. Proklamované odtržení Západního Vitorazska ovšem tyto rozmíšky mezi Rakušany a Čechy svým způsobem katalyzovalo, přičemž národnostní incidenty se tak staly téměř dennodenní realitou. Z tohoto úhlu pohledu se tak užití vojenské síly k zabezpečení co nejhladšího průběhu obsazení jeví, minimálně z českého pohledu, jako smysluplné a opodstatněné.

Obrázek

Fotografii "stodruháků" z tohoto období jsem bohužel nedohledal, a tak pouze jedna ilustrační stylovka

Za den samotného obsazení Západního Vitorazska a de facto tak začlenění do RČS, byla vybrána sobota 31. července 1920. Vzhledem k choulostivým okolnostem, neponechávalo čs. vojenské velení operace nic náhodě a jako nosnou jednotku celé akce vybralo v boji ostřílený a snad nejspolehlivější pluk „českobudějovické“ 5. divize, 102. ppl. z Berouna. Konkrétně se jednalo o jeho III. prapor, doplněný o 36 mužů Domobraneckého praporu č. 16 a kompletní kulometnou setninu Domobraneckého praporu č. 49. Počet mužů III/102 ppl. účastnících se vlastního záboru je mi bohužel zatím neznámý a tak velmi hrubým odhadem s přihlédnutím k tehdy obvyklým stavům čs. jednotek, můžeme celkové číslo nasazeného vojska hledat mezi čtyřmi až pěti sty muži 6).

6) V souvislosti s III/102 ppl. lze v některých pramenech narazit na označení III/48 ppl.. Pravdou je, že v popisované době unifikace čs. pěších jednotek nabírala na obrátkách, ovšem formální účinnosti měla nabýt až dnem 1. října 1920. Z tohoto důvodu uvádím původní označení pluku, mimo jiné i z toho důvodu, aby evokovalo jeho slavnou minulost a jeho účast na mnoha bojích Velké války či Slovensku v roce 1919. K oběma domobraneckým formacím mohu pouze dodat, že v jižních Čechách byly téměř jako doma, neboť zde doposud vykonávaly pohraniční službu.

Posledního červencového dne po ránu, přisupěl na peron Třeboňského nádraží vlak, do kterého nastoupilo kromě výše zmíněné skupiny čs. vojska nemalé množství četníků a státních úředníků. Po nezbytné zastávce se vlak dal opět do pohybu a za postupně nabírající rychlosti zamířil na jižní hranici republiky, aby před obědem dorazil do Suchdola nad Lužnicí. Následovala Nová Ves a Dolní Velenice, to vše za doprovodu řádného skandování, srdcervoucích národoveckých projevů, muziky vč. nezbytného chleba se solí. Inu, československá strana si tento den opravdu užívala.

Po příjezdu na Cmuntské nádraží, obsadilo vojsko společně s četníky „městskou“ hraniční čáru, tehdy ještě vedoucí dnešní Nerudovou ulicí a posléze celé území záboru. O případných incidentech či náladě místního německého obyvatelstva tehdejší zdroje cudně mlčí, zřejmě však nebudu daleko od pravdy, když bez většinového skřípění zuby se to určitě neobešlo. Avšak ani bezprostředně navazující dny po obsazení Západního Vitorazska nepřinesly závažnějších konfliktů, což ostatně potvrdila postupně klesající čs. vojenská přítomnost.

Obrázek

Taktéž fotografii účastnících se domobraneckých praporů jsem nenalezl a tak si musíme vystačit s 3. rotou Domobraneckého praporu č. 1

Dne 6. srpna 1920 zřídilo čs. velitelství v nádražní budově Cmuntského nádraží přechodné posádkové velitelství. K vystřídání III/102 ppl. došlo 19. srpna, kdy za něj z Českých Budějovic dorazila náhrada v podobě 263 mužů „užhorodského“ III/66 ppl.. Tou dobou již muži od domobraneckých praporů dleli dva dny ve svých posádkách. A právě tito rusínští vojáci z III/66 ppl. s velkou pravděpodobností hasili rozhořívající se nepokoj, který v rakouské části Cmuntu vypuknul 23. září.

Onoho dne se na mostě přes Lužnici shromáždil velký počet lidí, odhadem snad 3 000, kteří zde na protest vůči na místě nacházející se mezinárodní komisi postavili z pivních sudů a fošen barikádu. Shodou okolností tudy zrovna projížděl čs. nákladní vůz, jehož řidič jakožto všichni jeho cechu měl pramálo pochopení pro jakákoliv nepodstatná zdržení. Šoférovi v jeho snaze o proražení zátarasu se pod kola připletl malý chlapec, načež byl smrtelně zraněn. Následnému lynči řidiče nezabránili ani přivolaní rakouští četníci a tak vše záhy vyřešila až přivolená vojenská asistence „šestašedesátníků“ 7)

7) Zmíněná asistence zřejmě jen málo změnila převládající dojem o mužstvu 66. ppl… Neboť ve zprávě z října 1920 se praví, …u tohoto rusínského pluku není žádného inteligentního mužstva, které by bylo dalšího vzdělání... .

Obrázek

Pohraniční služba na mostě přes Lužnici v Cmuntu. Jen o nějaký ten měsíc později vojáky vystřídala nově zformovaná Finanční stráž


Přestože na podobné konflikty nebylo tehdejší pohraniční zrovna skoupé, tato konkrétní událost měla pro Rakouskou republiku poměrně vážné následky. Ostatně, vzhledem k přítomnosti mezinárodní komise se nadalo čekat nic jiného. Od 1. října se tedy hranice v dnešní Nerudově ulici opět měnila a to ve prospěch RČS. Celá Horní Cejle tak připadla RČS. Zároveň stojí za zmínku, že mezinárodní komise původně nabídla republice celý Cmunt. Ke cti tehdejších čs. vyjednavačů pak slouží ta skutečnost, že onu velkorysou nabídku v zájmu zachování klidu oblasti odmítli.

Stále neustávající problém s nedostatečnou místní ubytovací kapacitou, vedl čs. velení k rychlejší rotaci jednotek. Dne 17. října došlo k nahrazení III/66 ppl. „píseckým“ II/11 ppl., ovšem již za nedlouho zde z celého praporu zůstala situována pouze jedna rota. V listopadu 1920 na místě nacházíme pouze 3. rotu nového 4. hraničářského praporu, ale to už se začíná psát zcela jiná kapitola příběhu Západního Vitorazska a tak si dovolím skončit.

Snad úplně na závěr mohu jen dodat, že 17. prosince 1920 bylo po vzrušené parlamentní debatě Národním shromážděním RČS schváleno opatření o inkorporaci Vitorazska a Valčicka. Definitivní ustanovení státních hranic pak bylo uzavřeno hraničním statutem československo-rakouským, ze dne 12. prosince 1928.

Zdroje:
http://www.palba.cz
http://www.cs.wikipedia.org
http://www.uvaly.webnode.cz
http://www.toulkystomem.cz
http://www.valka.cz
http://www.horni-stropnice.cz
http://www.psp.cz
http://www.zdeneksmida.cz
http://www.fotohistorie.cz
http://www.kohoutikriz.org
http://www.caloudovi.estranky.cz
http://www.egicz.cz
http://www.sezimovo-usti.cz
Komplikovaná proměna, Jan Solpera
Československá Druhá armáda I, Jan Solpera
Českoslovenkská Druhá armáda II, Jan Solpera
Mladá fronta, Pavel Mörtl
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 6/4/2018, 09:46, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Zemakt »

Jsem si pozdě všimnul, že v první části mi nějakým záhadným způsobem vypadly dva odstavce. Takže kdo se s tím již protrápil do konce, tak aby nemusel znovu:
Ve snaze urovnat tyto spory, rozdělil císař Fridrich Barbarossa v roce 1179 Virorazsko na dvě části, přičemž území na západ od Lužnice a Skřemilice zůstalo v Čechách a oblast Líčova v Rakousku. Roku 1185 uděluje kníže Bedřich s lehkým srdcem Vitorazsko v léno Hadmaru II. z Kuenringu, avšak i přes jeho odlehlost a malou výtěžnost, zůstává území stále pod českou svrchovaností. V této době rovněž dochází ke změně centra, kdy Starou Vitoraz nahradila nedaleko ležící Vitoraz Nová, zrovna tak příliv německy mluvících osadníků ani v nejmenším neustával. Přestože to tak na první pohled nemusí vypadat, rod Kuenringů stál pevně za přemyslovskou dynastií, což se mu však později vymstilo.

Na sklonku 13. století mění území Vitorazska opět majitele, neboť léta Páně 1296 se na scéně objevují Habsburkové. Kuenringové za svoji lojalitu k Přemyslovcům platí ztrátou léna, které jim Habsburkové odjímají silou a přičleňují jej tak k Dolnímu Rakousku. V průběhu 14. a 15. století se oblast Vitorazska dostává pod českou korunu ještě ve dvou případech, a to za vlády Jana Lucemburského a Jiřího z Poděbrad, nicméně vždy na krátkou chvíli. Poněkud jiný charakter pak nabyl vztah Vitorazska a Čech po bitvě u Moháče, následkem čehož vzniklo soustátí Habsburské monarchie. Tento stav následně trval bezmála 400 let, přičemž zakončen byl dobře známými říjnovými událostmi roku 1918.
pardon :neutral:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Rase »

Děkuju za článek o zapomenuté části našich dějin, pacifikace pohraničí českých zemí mě hodně baví. Nemáš v plánu sepsat něco i o pacifikaci jižní moravy a Mikulova ? Přeci jen tam se poněkud zdrželi maďaři, pokud si dobře vzpomínám i s pancéřovým vlakem. Naštěstí je Podhajský stihnul v čas vypoklonkovat. Jak říkám, celkově mě zajimá obsazování německých oblastí, na území čech a moravy, hlásící se k "Deutschösterreich".
Dost mě zaujalo ono rychlé využití rusínského pluku v tomto cípu jižních čech. Paráda
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Zemakt »

Ee Rase, moje rodina je původem z jihozápadu, kromě domova a Krušnohoří je mi Šumava a okolí hodně blízká. Ať se o to postará nějakej Moravák, je jich tu dost :D . Jinak k Rusínům, nebyla to žádná záhada. V Budějovicích měli náhradni prapor, utužovali se v Čechách a Češi na Podkarpatí. Standart onoho období. Zvlášť u Slováků a Rusínů.

Jinak jsem rád že jsem se trefil, je to dost opomíjené téma a dost neprávem
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 551
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od parmezano »

Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
To je detail železniční mapy R-U z roku 1913 . Ta žlutě vyznačená dráha, je uzkokolejná dráha z Gmundu do Litschau(760mm). Ta dráha vedla přes město a po mostě přes řeku Lužnici (která později byla st. hranicí) , aby po asi 3km vrátila na rakouskou stranu řeky. Rakousko se dohodlo s ČSR na tom , že vlaky budou dál jezdit přes ČSR . Tento stav trval až do roku 1953, se postavil nový úsek trati na rakouské straně hranice. Tuto přestavbu navrhla a financovala Československá republika.
K připojení "Valticka " k ČSR : Vláda ČSR trvala na připojení tohoto území proto , aby trať Břeclav -Hrušovany- Šanov celá vedla na území republiky i přes návrhy Rakouska , že zafinancuje stavbu nové trati na našem území.
Tu je detail reambulované mapy III vojenského mapování z roku 1934
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Zemakt »

Diky Parmezano, jako vždy k věci. Také mne trklo, že jsem nepřiložil nějakou mapku popisovaného území. Zkusím pohledat nějakou pěknou. Na netu zatím nic moc.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Pátrač »

Zemakte děkuji za zajímavé informace. Nějaké mapy na google při zadání hesla Vitorazsko vyskočí, možná nějakou vybereš.

Obrázek

Třeba tuto, která ukazuje dnešní hranice regionu. Já měl problém - když jsem si přečetl název vlákna, zjistil jsem, že ani netuším o čem píšeš. Nikdy jsem o regionu Vitrasko neslyšel, nebo si to nepamatuji. Tak jsem napřed skočil na google a podíval se co nevím.

Jinak s tou Moravou jsem to měl rozpracované a dokonce, jelikož hlavní velitel pro tyto akce byl Pohájského věrný spolubojovník a loajální voják naší země, Němec Hynek Sponer, chtěl jsem s tím něco udělat - mám z VHÚ kompletní Sponerovu dokumentaci jako u Schöbla.

Mělo to byt to obsazení vzbouřených enkláv na jižní Moravě a potom likvidace oslavanského povstání + životopis právě Hynka Sponera.

Nakonec jsem na to hodil větev - moc pracné a nevěděl jsem, jestli by to někoho zajímalo. Možná se k tomu na podzim vrátím.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Zemakt »

V tom případě budu doufat, že tu hozenou větev opět sebereš. Jo a podzim už nastal :wink: . Osobně si myslím, že to zajímá spoustu lidí, ale protože se o tom ví prakticky kuloví, tak od toho se pak odvíjí případná diskuze. Ostatně co říci k prvotní informaci, nic, snad jen uznale pokývat hlavou.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Pátrač »

Dobré ráno.

No stav je tento.

Všechny prezentace v četně Gran Chaca mám hotové, anotace pro knihovny taky, vše běží jak má a tak se do toho asi pustím. Já mám pro Podhájského velkou slabost, což je na Palbě známo a Hynek Sponer byl voják, na jakého by měla být pyšná každá armáda.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Zemakt »

Co říci, snad jen :up:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
mrfelix
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 220
Registrován: 30/10/2012, 08:43

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od mrfelix »

Díky za toto téma, je to nedaleko do mého domova.
Vitoraz se také česky říká rakouskému městu Weitra. To je tedy ten hrad Vitoraz. Weitra je opravdu pěkné město, jeďte se tam podívat.

Jestli se k tomu mohu vyjádřit jako skoromístňák, přijde mi to zabrání takové trochu nespravedlivé vůči Rakousku. Připojení Rapšachu, Dvorů nad Lužnicí, Halámek a Obory a Vyšného má ještě jakous takous územní logiku, jsou to obce přorozeně spádové k Nových Hradům a k Suchdolu (a Třeboni). Nicméně část Cmuntu byla vyrvána opravdu uměle. A obě dnešní části města tím urbanisticky dost trpí.
Katastrofou pro město poté byla železná opona prohnaná kolem hranic, která dílo zkázy na rozložení a zástavbě obou měst dokonala.

Důvodem záboru byla opravdu československá chuť na významné nádraží a k němu přilehlé železniční dílny o rozsahu skoro až lokomotivky. Nádraží však už rozdělením bývalého R-U přišlo o svůj význam a kapacita náhle převyšovala provozní poptávku.
Dílny jsou také z československého hlediska zbytečně u hranic a vozy na opravdu a rekonstrukci se musí dopravovat daleko po tratích (Z Plzně, Budějovic apod.).

To, že jsou v českých (československých) rukách celé tratě z Cmuntu do Budějc i do Třeboně zní na první pohled super, ale kdovíjaké plus to není. Využití železniční objížďky z Budějc, přes Cmunt do Veselí sice v praxi několikrát nastalo a i pravidelně (pro nákladní vlaky), ale je to asi trojnásobná zajížďka. Kdyby bylo třeba, šlo by to řešit i jinak, nemít Cmuntské nádraží.
Takže za mě :down:
Obrázek
Uživatelský avatar
mrfelix
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 220
Registrován: 30/10/2012, 08:43

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od mrfelix »

Mimochodem ve Velenicích bydlela jedna moje spolužačka z gymplu. A jak jinak, její dlouholetý milostný přítel je rakušák z Gmündu.
Tolik k dokreslení situace města odděleného od zbytku ČR asi 4km hustých lesů a od své rakouské původní součásti jen řekou Lužnicí a umělou prolukou.
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Zemakt »

Díky za bezprostřední pohled, ten je vždy nejcennější. Umělé rozdělení města je vždy na prd a působí to, tak nějak slušně řečeno podivně. Vcelku si umím představit, jaký to musel být brutální kontrast krátce po 89-tém.
Důvodem záboru byla opravdu československá chuť na významné nádraží a k němu přilehlé železniční dílny o rozsahu skoro až lokomotivky. Nádraží však už rozdělením bývalého R-U přišlo o svůj význam a kapacita náhle převyšovala provozní poptávku.
Tak určitě ano, svoji úlohu ovšem mohla sehrát zdejší česká populace, která se právě soustředila do těchto míst. Jak jsem to tak pochopil, mělo se jednat z velké většiny právě o zaměstnance dílen. Zřejmě zde mohla hrát svoji úlohu starost o jejich zaměstnanost, ale spíš bych řekl starost o zachování provozu dílen pro nový stát. Neboť v oné domě představovala železnice de facto oběhový krevní systém tehdejších států. V těchto prvních letech existence RČS mohly mít dílny význam opravdu značný, později s upevňováním pozice republiky postupně klesající, jak ostatně píšeš.
To, že jsou v českých (československých) rukách celé tratě z Cmuntu do Budějc i do Třeboně zní na první pohled super, ale kdovíjaké plus to není. Využití železniční objížďky z Budějc, přes Cmunt do Veselí sice v praxi několikrát nastalo a i pravidelně (pro nákladní vlaky), ale je to asi trojnásobná zajížďka. Kdyby bylo třeba, šlo by to řešit i jinak, nemít Cmuntské nádraží.
Ok, ovšem když se přeneseme do posledních dvou, tří let konce druhé dekády 20. století, tak tratě jižního podbřišku republiky a zvláště České Budějovice, představovaly prakticky jedinou vstupní bránu do Československa. Právě tudy jezdily do republiky transporty s navrátilci z války, legionáři, zbraněmi, ale hlavně potravinami a spotř. zbožím. Ovládnutí dopravní sítě v těchto místech bylo pro zabezpečení životaschopnosti republiky opravdu dost podstatné. A opět, později jak se situace ve státě, ale i celé Evropě stabilizovala, nastal tebou popisovaný útlum.

Neříkám, že to tak bylo. Ale mohlo to tak být :wink: . Každopádně, příští rok tam určitě v létě zavítám
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Rase »

Vždycky jsem si myslel, že jediným takto podivně rozděleným městem je Těšín a ony existují i nějaké České Velenice (Cmunt).
Pátrač: nedalo mi to a trochu jsem se díval, o čem to vlastně mluvíš :) Jak jsem už říkal, hodně rád si o těchto zmíněných událostech přečtu a myslím že nebudu sám. Přeci jen o těchto zapomenutých etapách naší historie se v podstatě nepíše, nemluví, tak se hodí každé zpopularizování. Podhajský je pán, taky mě hodně baví.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Zemakt »

Rase ono takových obcí je povícero. U nás třeba Potůčky alias Johanngeorgenstadt. Po revoluci jsi tak na těchto místech západní a jižní hranice mohl vidět v přímém přenosu ten ubíjející marasmus "socíku" . Myslím tím samozřejmě hranici s Bavorskem a Rakušany. Dederóny ne, ty na tom byly zas o něco hůř než mi :rotuj: . Teď se to dost srovnalo, alespoň u nás. Holt železná opona zanechala pořádnou ránu.
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 6/10/2016, 19:45, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Rase »

No pro nás Hanáky a středomoraváky, jsou tohle všechno fascinující, nové informace. Přeci jen k hranicím daleko na každou stranu :neutral:
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Zemakt »

Ještě si dovolím malou odbočku
Přeci jen o těchto zapomenutých etapách naší historie se v podstatě nepíše, nemluví, tak se hodí každé zpopularizování.
mne osobně přijde toto období pro užší veřejnost, čímž myslím takové ty domácí zájemce o vlastní historii, dost ve stínu mnichovských událostí a čs. armády konce třicátých let. Přičemž v těchto letech lze nalézt prakticky stejné vzedmutí sounáležitosti národa, jako o pár let později. Na víc s tím rozdílem, že se to událo na pozadí poválečného marasmu, bídy, hladu a zimy. O to smutnější je fakt, že je tomu věnováno minimum prostoru, dalo by se říct, že téměř žádný. Zájemce o tuto dobu pak musí téměř po střípkách lovit kusé informace. O výuce dějepisu ani raději nemluvím.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 551
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od parmezano »

Zemakt : Ty dílny běžely na plný obrátky až do konce devadesátých let , byly jedny z posledních dílen v Evropě , který uměly opravovat parní lokomotivy , někdy kolem roku 1995 zvládly generálku rakouské 310.23.
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Obrázek
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 551
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od parmezano »

mrfelix : asi by to dopadlo jako tu v Jihovýchodních Korutanech v roce 1919. Rakousko přišlo o uzel Draunburg (připadl Jugoslávii). problém byl vyřešen až v šedesátých letech stavbou nové dráhy z Lavamundu do Bleirburgu asi 20 km (na mapce zeleně)
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Obsazení Západního Vitorazska, RČS 1920

Příspěvek od Pátrač »

Problém byl v tom, že ve své podstatě došlo ke zneužití vize prezidenta Wilsona o právu národa na sebeurčení. Wilson chtěl, aby každý národ v Evropě měl stát tam kde žije a nebo žije jeho převažující většina, pokud jde o smíšené území. Jenže současně chtěl, aby se předělané a vnitřně federalizované Rakousko-Uhersko stalo základem nové Evropy, bez násilí a národnostních sporů.

TO několik skupin ambiciosních politiků, kteří právě zakládali nové státy, nemohlo akceptovat a jelo se podle toho kdo má právě v rukou větší sílu. A na území které jsme si nárokovali my, jsme to byli My a nějaké národy byly to poslední co koho zajímalo. A díky tomu se trhaly železniční tahy, dělila města či vesničky a porušovaly demarkačky - viz Slovensko, Těšínsko a další. A proto zasahovala armáda a kde kdo další.

Tím se vytvořilo mnoho takových enkláv podél celé naší nekonečně dlouhé hranice. Při zániku státu nám to bylo spočítáno i s úroky a Slovákům zrovna tak. PO válce jsem si vzali mimo Podkarpatskou Rus vše zpět, ale odsun a položení železné opony pohraničí zařízly. Odsun a jeho důsledky budou vidět ještě za dalších 50 let. Takže za devastaci pohraničí nemohou jen komunisté, ale samotný fakt odsunu, kdy toto přijaté řešení nedokázalo prázdné území relevantně osídlit a exploatovat, a až potom železná opona, která to dorazila.

Tím neříkám že nemělo vzniknout Československo a že s tím mám nějaký problém. Já jsem sice Prostějovák, ale kousek od nás byly Sudety- jen 30 kilometrů je to do Moravské Třebové, jezdím do Jeseníků a Králíků a když nad tím občas přemýšlím, říkám si, že je škoda že nejde čas obrátit a najít lepší řešení.

Byla to velká doba a děly se přelomové věci. A potom je to jak s tím káceným lesem a třískama.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko“