Petr Kaciř „Terorizmus na Teśinskem Slezsku v souvislosti s připravou plebiscitu v letech 1919-1920" je to ćlanek z knihy: Śląsk Cieszyński u zarania polskiej i czechosłowackiej niepodległości 1918-1920. Cieszyn 1999.
Tímto bych rád ještě jednou poděkoval Danovi23 za vstřícnost. Článek od P. Kacíře, byť nekompletní, je velmi zajímavý a pokud mohu soudit i zcela nestranný. Rozhodně stojí za přečtení.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Zemakt píše:Tímto bych rád ještě jednou poděkoval Danovi23 za vstřícnost. Článek od P. Kacíře, byť nekompletní, je velmi zajímavý a pokud mohu soudit i zcela nestranný. Rozhodně stojí za přečtení.
Naprostý souhlas,bylo to tady u nás hodně divoké a díky tomuto článku jsem si rozšířil své vědomostní obzory i to,že čechoslováci nebyli svatí.Docela mne dostalo,že i my jsme měli své teroristické bandy v oněch pohnutých letech.Autor článku to pěkně popsal a rozhodně to není jen pohled z jedné strany.O tomto jsem v životě nikdy neslyšel a díky za článek.
O valećnych zloćinach Ćeske armady na Teśinsku v lednu 1919 doporućil bych jeśte to: Petr Kaciř - "Obsazeni Teśinska v roce 1919- k nekterym aspektum ćeskoslovensko-polskeho uzemniho sporu" [in:] Slezsko v dějinách českého státu Sborník příspěvků z vědecké konference, pořádané pod záštitou prezidenta České republiky Václava Havla u příležitosti 50. výročí Slezského ústavu SZM v Opavě 1998
Jak již zaznělo výše, zaslal mi to Dan a byť je to nekompletní, má to dost vypovídající význam. Obecně se to dá shrnout tak, že jde o statistiku teroristických útoků na Těšínsku, kdy ty z čs. strany si s polskou stranou de facto v ničem nezadají.
Jako téma určitě zajímavé a zde v mnohém navazující, nicméně mám již něco rozděláno jiného, snad někdo jiný....
to t.hajek pošli mi svůj e-mail, zašlu obratem.
PS: stejně je na palici, že tento článek od Čecha v češtině hodí do placu Polák, , díky za něj
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Par fotek padlych a zavraźdenych polskych vojaku z obdobi sedmidenni valky - sbirka Muzeum Śląska Cieszyńskiego: http://www.katalog.muzeumcieszyn.pl/dzial/fotografia.html na hore v okinku vedle ktereho piśe >Przejdź< musite vpisat ćislo stranky 136 dolu je tam 5 fotografii 20 vojaku po bitvie/stretnuti u Stonawy 26 ledna posledni foto na ty strance a dalśi 4 foto na strance 137 jsou mylne podepsane jako Stonawa, a nejpravdopodobne jsou to padly v bitvie u Skoczowa 28-30 ledna
Díky polskému palbákovi Danovi23 mohu zde umístit několik fotografií tří hrobů příslušníků 35. střeleckého pluku italských legií v Holešově, padlých v bitvě u Skočova dne 30. ledna 1919. Myslím, že pieta našich severních sousedů k tehdejšímu nepříteli je úctyhodná a v mnohém inspirující. Nehledě tomu, že taktéž svým způsobem vypovídá o určitém vyrovnání se svojí vlastní historií.
P.S. a doufám, že Dan nebude mít nic proti, když prozradím, že o sedmidenní válce připravuje knihu. Takže, zájemci o tento kus naší historie a seriózní polský pohled na věc, se mají na co těšit.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Není to sice k Sedmidenní válce,ale možná tam třeba něco bude.Nevím.Každopádně to vypadá zajímavě.Je to novinka tady k tomu našemu kraji.
ČESKOSLOVENŠTÍ LEGIONÁŘI Z TĚŠÍNSKA
Představuje výsledek několikaleté badatelské činnosti Petra Majera z Československé obce legionářské a nezávisle na tom probíhajícího archivního výzkumu odborných zaměstnanců Muzea Těšínska. Prokázal, že z Těšínska, přesněji Těšínského Slezska, pocházelo nejméně 841 československých legionářů. Vysoký počet těšínských legionářů překvapuje nejen laické badatele, ale i historiky. Mění totiž zásadně dosavadní pohled na účast obyvatel Těšínska na formování československého státu. Soupis legionářů je doplněn několika vybranými příběhy, které čtenářům přibližují cestu legionářů do československého zahraničního vojska, jejich dramatické osudy na frontách první světové války i často strastiplné návraty domů, do vlasti. Cenné jsou zejména osobní zápisky, které si legionáři pečlivě vedli v podobě svých deníků a jejich dokumenty.
Původně jednotné území Těšínska bylo v roce 1920 rozděleno státní hranicí, starobylý Těšín a s ním i celá východní polovina této malé, ale mimořádně významné české korunní země, se staly součástí Polska. Ale v době, kdy legionáři do československých legií vstupovali, tomu tak ještě nebylo. Platily původní zemské hranice. Proto katalog obsahuje i jména těch legionářů, kteří pocházeli z obcí a měst, které leží nejen na dnešním českém, ale i polském území. Čtenáři jistě ocení jak dobovou administrativní mapu s vyznačením původních zemských hranic Těšínska, tak doprovodné texty, ilustrující mimořádně složité sociální, jazykové a národnostní poměry, jaké na Těšínsku panovaly v době, kdy se jeho mnozí obyvatelé rozhodovali pro odchod do československých legií. Publikaci vhodně doplňují četné dobové fotografie, pohlednice, rejstříky a seznam literatury.
Jinak Tě ještě potěším tím,že příští rok bude v mém rodném městě vernisáž k tomuto tématu.Určitě tam půjdu a jestli bude dovoleno fotit tak toho využiju.
Vernisáž 22. 1. v 17.00
Vznik československého státu v říjnu 1918 neprovázely pouze projevy nadšení, ale rovněž nutnost vypořádat se s obtížemi spojenými s ustanovením hranic. Nová republika musela čelit územním nárokům sousedních států, respektive požadavkům menšin na připojení k sousedním státům, ale také snaze vytvořit samostatné státní útvary. Na mnohých místech se jejich úsilí neobešlo bez ozbrojených konfliktů. Jedním z nich byla i tzv. sedmidenní válka během sporu mezi Československem a Polskem o státní příslušnost Těšínského Slezska, který byl vyřešen až v červenci 1920 za účasti mezinárodních mocností. V této souvislosti nelze nezmínit roli legionářů, kteří se po svém návratu z evropských bojišť zasadili o upevnění nových státních hranic.
Jinak jsem zvědav,jestli u nás v republice budou i nějaké jiné vzpomínkové akce a hlavně jsem zvědavý jak se k tomu postaví média a tisk.Už to bude přesně 100 let.
. Přepošlu. 
, díky za něj 
