Super,moje oblíbené téma z rodného kraje.Kdysi na konkurenci jsem o tom napsal článek,akorát se mi ztratilo pár fotek.Válka,ve které se zúčastnilo pozemní vojsko,obrněný vlak a dokonce i rodící se československé letectvo.Osobně jsem byl na hřbitově v Orlově,kde jsou pohřbeni čs.vojáci a památník nafotil.K tomuto konfliktu vyšla celkem dobrá knížka s názvem Kyselá Těšínská Jablíčka.Jestli budu mít čas,tak starý článek překopu doplním fotky a přidám něco nového.Anebo budu jen doplnovat. Chystáš něco napsat?Šnejdárek tu tehdy řádil a Poláky zahnal až ke Skoczovu.Dodnes mu to nemohou zapomenout.
Sorry už to vidím
Naposledy upravil Martas2411 dne 18/12/2016, 20:21, celkově upraveno 1
Paráda Zemakte.Mohl si jít ještě dál do historie,ale to zas by bylo na jiný článek.Líbí se mi to. Jenom dodám takovou perličku o Těšínsku o které se moc neví.Do historie Těšína se zapsaly i napoleonské války.Hlavně léta 1805 a 1806. Těšín navštívil sám ruský car Alexandr a po porážce rusko- rakouské armády u Slavkova se tato armáda stáhla na Těšínsko,dokonce se do Těšína přemístily i rakouské úřady nebot ve Vídni už byli Francouzi.Okolí města byl jeden velký lazaret,zemřelo zde na 10 000 vojáků do března 1806.To jen tak na okraj.Já jsem to vůbec netušil.Možná trochu odbočuji od tématu,ale je to perlička. Už se těším na další pokračování.
Paráda Zemakte.Mohl si jít ještě dál do historie,ale to zas by bylo na jiný článek.Líbí se mi to. Jenom dodám takovou perličku o Těšínsku o které se moc neví.Do historie Těšína se zapsaly i napoleonské války.Hlavně léta 1805 a 1806. Těšín navštívil sám ruský car Alexandr a po porážce rusko- rakouské armády u Slavkova se tato armáda stáhla na Těšínsko,dokonce se do Těšína přemístily i rakouské úřady nebot ve Vídni už byli Francouzi.Okolí města byl jeden velký lazaret,zemřelo zde na 10 000 vojáků do března 1806.To jen tak na okraj.Já jsem to vůbec netušil.Možná trochu odbočuji od tématu,ale je to perlička. Už se těším na další pokračování.
Jako ukazatel tehdejšího „rozložení sil“, nám můžou teoreticky dobře posloužit dvě sčítání lidu, která proběhla v letech 1900 a 1910. V rámci prvního z nich, na počátku nového století, se z celkového počtu cca 400 000 obyvatel knížectví, hlásilo k polské obcovací řeči 60 %, k české 24 % a 16 % k německé. O deset let později byl vzájemný poměr již 55 % , 27 % a 18%.
V roce 1910 při sčítání lidu bylo zjištěno,že na Těšínsku žije půl milionů lidí.K Polákům se hlásilo 234 000 lidí,k Čechům 116 000 lidí a 77 000 se hlásilo k Němcům.
tušil jsem, že ti zabrnkám na strunu. Ale nebudeš to mít zadarmo, více viz. SZ. Jinak, v současné době to vidím na čtyři až pět částí, těžko říct. Jak to půjde, no.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
S těmi lazarety to bylo asi hodně velikolepé. Bydlím ve vesnici za Místkem, v části zvané "Na Mosgolach". podle obecní kroniky tu kdysi byl ruský lazaret (Rusové=Moskali) Umrlé pohřbívali hned u lazaretu. V kronice se píše, že ještě dlouho vyorával hospodář kosti. Takže ty hroby byly asi hodně nedbale udělané. Není mi jasné, zda se jednalo o vojáky v bitvě (u Slavkova?) raněné, nebo jen nemocné...
Vlastimil Čech píše:S těmi lazarety to bylo asi hodně velikolepé. Bydlím ve vesnici za Místkem, v části zvané "Na Mosgolach". podle obecní kroniky tu kdysi byl ruský lazaret (Rusové=Moskali) Umrlé pohřbívali hned u lazaretu. V kronice se píše, že ještě dlouho vyorával hospodář kosti. Takže ty hroby byly asi hodně nedbale udělané. Není mi jasné, zda se jednalo o vojáky v bitvě (u Slavkova?) raněné, nebo jen nemocné...
Tak na to ti neodpovím,já jsem tohle dozvěděl náhodu při čtení a taky jsem kulil oči,že tady poumíralo 10 tisíc vojáků spojeneckých armád.Bůh ví ,kde jsou všude rozeseti.Něco bude v našem Slezsku,něco v Polském.Bůh ví.Každopádně je to pro mne zajímavá informace.Aspoň už víš proč se jmenuje nebo tak říká části,kde žiješ.Vůbec Slezsko je historicky zajímavá oblast.Už jen to nářečí "po našimu"nebo gorolština je zajímavé.V Čechách tak mluvit,tak ti nerozumí ani slovo Já bych řekl,že né Ostravsko,ale celé Slezsko je kraj razovity.Jo kdysi tu byl pěkný národnostní mišung.
Co tak sleduji nějaké vyhrocené diskuze např.ted o OKD nebo jiné,tak už jsem se setkal s komentáři typu- at táhneme do Polska ,kam patříme. Ale já jsem Čech,sice s rumunskými kořeny a tento kraj mám rád.I když má ted velké problémy.
Možná by nebylo špatné prostudovat tu obecní kroniku,docela rád bych přivítal nové informace,protože na tohle se zcela určitě zapomnělo a myslím si dokonce,že i fundovaní historici o tomto nemají ani páru.Bylo by to určitě zajímavé,kdyby si sem něco o tom hodil.Stačilo by i pár vět.Že nejenom umírali vojáci u Slavkova.
"Na Mosgolach" Zní to hodně podobně nálezu ve Vilniusu, kde se v zimě 1812 shromažďovaly, zbytky napoleónovy Grande Armée. Tady pomřelo 35 000 vojáků (!), ale částečně to bude zapříčiněno teplotami, které padly až na -39°C. Masové hroby zde byly náhodou odkryté, na začátku roku 2002, při demolici baráků po ruských vojácích.
Zemakte- zajímavý začátek dle všech indicií zajímavého cyklu. Budu trpělivý a počkám si na další díly. Kdybych mohl nějak pomoci, dej vědět, bude mi potěšením.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
"Kraj razovity" Vezměme si, prosím, jen ta nářečí, která se v okolí F-M srážejí. Nová Jičín, Příbor, to jsou Valaši. Ale třeba už Hukvaldy a Kozlovice jsou (třeba podle hudebníka Janáčka) Laši. Směrem na Ostravu a v Ostravě už se mluví "po ostravsky", aby jste se překonáním řeky ocitli v "Prajsku", kde žijí "Prajzaci", kteří ale sami sebe označují za "Moravce". Nás, na druhé straně řeky, označují šmahem za "Čisaraky"... Slezáky, Goroly, Poláky jsme už probrali. Nezapomeňme na Slováky. Uvědomujeme si, že Ostrava je o kus dál na východ, než je Bratislava? Do nedávna se silné německé menšiny vyskytovaly nejen v onom Hlučínsku a Opavsku, ale třeba dominovaly i v blízkých Odrách, Vítkově, Fulneku, Novém Jičíně o Třinci, "Českém" Těšíně nemluvě. Na Opavsku-konkrétně v Krnově a okolí se usadilo hodně Řeků, kteří se sice zařadili bezvadně, ale přitom si jakousi národnosti činnost vyvíjejí... Přes takovou třeskutou směsku bych řekl, že si tu žijeme celkem ve shodě nejen národnostní. Pokud se týká náboženství, nevím, jestli je v České republice jiná oblast tak silně nábožensky rozdrobená. Dva veliké kostely různých církví v celkem malé obci nejsou výjimkou. Jestli někdy tyhle národnosti někdy něco proti sobě měly, spojovala je společná nechuť vůči Židům... (pokud jsem slyšel, a viz třeba i básnická tvorba P.Bezruče). (a dnes totéž vůči Cikánům). Schválně se letmo mrkněte do mapy, jak jsou ta místa mezi sebou blízko... Kdyby se taková mnoholičnost vyskytla někde na středním, nebo blízkém východě, či v Africe, tak se tam už dávno povraždí...
Každopádně důležitost místní žel. stanice, vstupní brány z Haliče do vlasti navrátivších se čs. vojáků a klíčové cílové stanice Košicko-Bohumínské dráhy, přiměla výše uvedené politiky vkročit takřka do jámy lvové. Ke svému štěstí však na nádraží narazili na set. Švába, v civilu kantora moravsko ostravské reálky, který po rezignaci svého nadřízeného převzal velení nádražní posádky. Tento, prakticky ihned složil slib republice a dal se politikům k dispozici. A tak, přestože se setníkovi začínalo mužstvo pomalu rozkládat před očima, bohumínské nádraží vč. celního úřadu spočinulo v rukách československých. Avšak, ne nadlouho. Krátce po té, co se spokojení politici vrátili zpět do Moravské Ostravy, vtrhla na nádraží jistá Dóra Kluszyňská s početným davem místních Poláků v patách. Jejímu nátlaku a výhružkám, s ohledem na neúprosnou realitu po anglicku mizících příslušníků setniny, pak Šváb nebyl schopen ani zbla čelit. Zvláště, když z Moravské Ostravy na pomoc vyslaná třiceti členná voj. asistence, nebyla schopna přes rozlícený dav na nádraží vůbec dorazit. Inu, jak se říká „rychle nabyl, rychle pozbyl“ a tak bohumínské nádraží zůstalo načas v rukách polských.
Tak údajně setník Šváb stál proti Dorotě Kluszynske a davu s pouhými 8 muži,kteří stáli za svým velitelem.Šváb se rozhodl předat velení nad bohumínským nadražím původnímu veliteli a to německému setníkovi Krausovi.Šváb ale zdůraznil,že pouze ustupuje násílí a právo Polska na Bohumín neuznává.Poláci ovšem nepřijali ani velení německého setníka Krause a nakonec i on musel předat okamžitě velení polskému důstojníkovi.
Tak údajně setník Šváb stál proti Dorotě Kluszynske a davu s pouhými 8 muži,kteří stáli za svým velitelem
Škoda, že jich nebylo o jednoho méně. Sedm statečných a Šváb, to by byla krásná věta. Jinak již nyní mohu sdělit, že v díle následujícím se do Bohumíná opět podíváme. Tentokrát už ale budou létat kule.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
No jak si správně napsal,tak na nádraží v Bohumíně bylo více vojáků původní posádky.Ovšem po rozpadu monarchie,začali po anglicku mizet.Důvod asi nemusím uvádět
Jinak zítra jdu do městské knihovny,tak zkusím ješt něco vyštrachat.Jak budeš psát o Bohumínu,tak tě potom trochu doplním,jelikož Bohumín tehdy nebyl Bohumín,jak ho známe teď a zvlášt nádraží bylo vlastně svým zpúsobem vedle Bohumína,ale to už bylo hodně dávno.
Nevím už, kde, nebo kdo to psal, ale v oblasti Těšínska byly dislokované posádky z Uher, což by odpovídalo tomu, že v kritické době tam vojáků bylo jen pomálu. Přeci jen Maďaři se vraceli domů, ještě před koncem války.
No nevím jak to bylo s dislokací madarských posádek na těšínsku,ale přímo bohumínské nadraží původně chránilo na 300 vojáků německé a polské národnosti.Jakmile byla vyhlášena Československá republika,tak už na začátku listopadu 1918 nádraží opustila většina těchto vojáků.Po těchto událostech zůstali v Bohumíně pouze 3 čeští důstojníci a 17 vojáků a jak přišla paní Kluszynska,tak už to zas prý bylo údajně ještě méně.Jak už psal zemakt,tak to byl Šváb a 8 statečných.Ale nebojte se,v třetí části určitě Švábovi přijdou posily a bude mela.Šnejdárek byl borec Vlastně obsazením nebo napadením Bohumína Sedmidenní válka vypukla.Bylo to první město,kde se střílelo,pokud se nemýlím.
A tak skladba místních posádek zřejmě odpovídala tehdejší c. a k. zvyklosti, kdy byla snaha strkat Čechy do Uher a opačně. V obasti revíru se však píše o Rusínech (snad Ukrajincích) a Polácích.
Edit: nemýlíš Marťas
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Brácho, zatím se to vyvíjí dobře. M8m pocit že se blížíme mílovými kroky ke Šnejdárkovi. Jestli chceš- mám zrovna volněji a jsem líný na něco zásadního, vypracoval bych medailonek tohoto vojáka. Tak 4 až 5 stran wordu + několik fotek.
Jestli to ale máš v plánu sám, nic jsem nenaspal a nic jsi nyní nečetl.
EDIT: jsem mimo, vzpomněl jsem si že Šnejdárka zde na Palbě už máme.
Jo to dopln.Tento generál byl zcela neprávem zapomenut.Kdysi jsem tam vložil dokument o něm z cyklu Neznámí hrdinové,kde např.vypovídá jeho dcera.Je to velmi pěkný dokument.
tušil jsem, že ti zabrnkám na strunu. Ale nebudeš to mít zadarmo, více viz. SZ. Jinak, v současné době to vidím na čtyři až pět částí, těžko říct. Jak to půjde, no. 
