bitevní lodě třídy BRANDENBURG

Moderátoři: jarl, Pátrač

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

bitevní lodě třídy BRANDENBURG

Příspěvek od kacermiroslav »

bitevní lodě třídy BRANDENBURG
Německo
rok 1891


1.díl
Obrázek
Weissenburg
Lodě ve třídě:
- SMS Brandenburg - (1890 – 1891 – 1893)
- SMS Kurfürst Friedrich Wilhelm - (1890 – 1891 – 1894)
- SMS Weissenburg - (1890 – 1891 – 1894)
- SMS Wörth - (1890 – 1892 – 1893)

* Poznámka: první datum je datum zahájená stavby, dále je datum spuštění na vodu a poslední je datum zařazení do stavu námořnictva.

V době, kdy Velká Británie a další námořní velmoci stavěli ve velkém pancéřové kasematové a barbetové bitevní lodě, bylo císařské Německo pouze zemí druhého až třetího řádu, které stavělo jen lodě pobřežní obrany včetně dělových člunů (lodě pobřežní obrany třída Sachsen ze 70.let, nebo třída Siegfried z let 80.tých), nebo torpédovky (třída 1885). Nicméně císařství začalo cílevědomě budovalo silnou flotilu pro ochranu svého pobřeží i nových kolonií, do které počátkem devadesátých letech 19.století zařadilo i zajímavé barbetové lodě třídy Brandenburg (později řadové bitevní lodě, tzv. před-dreadnoughty). Tato třída bývá v některých zdrojích pojmenována podle jiné jednotky - Kurfürst Friedrich Wilhelm. Jednalo se o pokrokovou konstrukci především co se hlavní výzbroje týče (tří dělové věže s celkem šesti děly, zatímco běžné v té době byly pouze čtyři děla ve dvou věžích), která ale bohužel dále nebyla rozvíjená. Přesto se jednalo o výraznou posilu pro tehdy ještě slabé německé námořnictvo, se kterým se s loděmi této třídy muselo již začít počítat, jako s vážným konkurentem na světových mořích. Další dále stavěné třídy jen potvrdili rostoucí sílu Německého průmyslu a jeho námořní flotily.

Pořizovací náklady:
- SMS Brandenburg – 15,8 Mio zlatých Marek
- SMS Kurfürst Friedrich Wilhelm – 16,054 Mio zlatých Marek
- SMS Weissenburg -
- SMS Wört – 16 Mio zlatých Marek


KONSTRUKCE
Lodě třídy Brandenburg vyprojektovala konstrukční kancelář říšského námořnictva pod vedením ing. Rauchfuse. Jako první ve třídě se začala v lednu roku 1890 stavět jednotka SMS Wört. Stavbu prováděla loděnice Germania v Kielu. Plavidlo bylo na vodu spuštěno 6.srpna 1892 a převzato do služby 31.října 1893 (jako první loď této třídy a první konkurence schopné německé plavidlo). S druhou jednotkou třídy s lodí Kurfürst Friedrich Wilhelm začala stavba v březnu 1890 v loděnici Kaiserliche ve Wilhelmshavenu. Na vodu byla spuštěna 30.června 1891 a do služby zařazena 29.dubna 1894. Jako třetí v pořadí byla v květnu 1890 zahájena stavba na Brandenburgu, jehož výstavbu prováděla firma AG Vulcan ve Štětíně (Stettin). Na vodu bylo plavidlo spuštěno 21.září 1891 a zařazeno do služky k císařskému námořnictvu bylo 19.listopadu 1893 jako druhá loď této třídy. Poslední byla stavěna loď Weissenburg opět firmou Vulcan a to v květnu 1890. Na vodu byla spuštěna 14.prosince 1891 a do služby zařazena 14.října 1894.

Jednalo se o plavidla o celkové délce 115,8 metrů (108 m na úrovni vodní hladiny), šířce 19,5 m a ponoru 7,9 metrů s výrazným příďovým klounem. Standardní výtlak byl 10.013 tun a plný 10.670 t. Trup nové třídy byl podélnými přepážkami rozdělen na 120 vodotěsných oddílů, které měli zabránit snadnému potopení plavidla v případě poškození pod hladinou. O pohon se staraly dva trojčinné expanzní parní stroje a každý z nich poháněl jednu lodní vrtuli. Pára byla vyráběna ve dvanácti válcových kotlích, které se nacházeli vždy po třech ve čtyřech oddělených kotelnách. Oddělení kotelen bylo nutné z důvodu umístění jedné dělové věže (barbety) do středu plavidla. Konstrukční výkon pohonné jednotky byl 7.085 kW (9.640 k) a dokázal plavidlu o výtlaku více jak 10.000 tun udělit maximální rychlost 16 uzlů (29,6 km/h). Výkon strojů se přenášel na dva lodní šrouby, každý o průměru 5 metrů. Jednotlivé výkony pohonné jednotky a rychlost plavidel jsou níže pod TTD třídy Brandenburg.

Loď měla párou a i nouzově mechanicky ovládané kormidlo, dále dva bojové stěžně na každém z nich mars se signalizací a opatřené plošinami pro světlomety. Vnitřní prostory plavidla osvětlovalo elektrické osvětlení a o vytápění kabin se starala pára. Do výbavy patřily i tři kotvy, každá o hmotnosti 5.000 kg, dále dva parní čluny a 10 veslových záchranných člunů. Čtyři z těchto člunů byly zavěšeny na člunových jeřábech, ostatní se spouštěly na moře za pomoci velkých lodních jeřábů.

V uhelných bunkrech bylo možno vést zásobu uhlí v rozsahu 650 až 1.050 tun, což při ekonomické 10 uzlové rychlosti umožňovalo dosah 4.300 námořních mil (7.960 km). Pokud byla rychlost zvýšena na 14 uzlů, snížil se dojezd na 2.180 námořních mil (4.040 km). Posádku tvořilo 568 námořníků a důstojníků.
Obrázek SMS Wört v Kielském kanálu


VÝZBROJ
Hlavní výzbroj představovala Kruppova děla ráže 280 mm, která byla po dvou umístěna ve třech věžích typu Drh.L. C/92 (elevace –5/+25°, stranový odměr +150°/-150°), které stáli v podélné ose lodi v barbetách. První byla umístěna na přídi, další uprostřed a poslední na zádi. Na svou dobu vzniku to byla těžká výzbroj, protože standardem té doby byla pouze čtyři děla hlavní ráže a poté různá směsice četných středních a lehkých děl. Nicméně vzhledem k rozdílným délkám hlavní, muselo být poněkud problematické vést palbu a sledovat dopady granátů, protože délka hlavní ovlivňovala balistické vlastnosti vystřeleného projektilu. V přední a zadní dělové věži tak stála vždy dvě děla ráže 280 mm v každé věži s délkou hlavně L/40. Věž umístěna ve středu lodě pak měla děla ráže 280 mm, ale s délkou hlavní L/35. Děla byla schopna vystřelovat projektily o hmotnosti 240 kg s kadencí 2 ran za minutu. Dostřel při maximální elevaci 25° ve věžích byl 15.900 metrů. Vezený palebný průměr byl 60 ran na hlaveň. Loď si tak vezla zásobu střel o celkovém počtu 360 ks a hmotnosti 86,4 t. Přední barbeta hlavních děl měla základnu na dělové palubě a pomocí pancéřové muniční šachty byla spojena s prostorem pod pancéřovou palubou. Zbylé dvě barbety byly uvnitř trupu protaženy a dosedaly přímo na pancéřovou palubu.
Obrázek věže hlavních děl třídy Brandenburg zaměřené na nepřítele

Sekundární výzbroj byla tvořena opět děly z Kruppových závodů a to šest děl ráže 105 mm (L/35). Vezená zásoba munice pro tato děla byla celkem 600 kusů. Proti rychle plujícím nepřátelským plavidlům a na odrážení torpédových útoků stála na palubě děla ráže 88 mm L/30 v celkovém počtu 8 kusů. Loď si vezla zásobu 2.000 střel do těchto děl. Silná výzbroj pak byla v šesti nadhladinových torpédometech ráže 450 mm, přičemž vždy dva torpédomety byly na boku a dva na přídi lodi.

TTD - Kruppovo námořní dělo ráže 280 mm – 28 cm/40 (11") SK L/40
-------------------------------------------------------------------------------------------
* Model: 1890 (ve službě od roku 1893)
* Celková délka hlavně: 11,200 m
* Délka vývrtu hlavně: 10,401 m
* Hmotnost hlavně: 45.300 kg
* Objem komory: 614,7 cm3
* Hmotnost střely: 240 kg (AP, HE)
* Hmotnost prachové náplně:
* Počáteční rychlost střely: 820 m/s
* Počet ran za minutu: 2 x
* Dostřel: 15.900 m (při elevaci 25°)

Hmotnost boční salvy
6 x 280 mm = 1.440 kg
3 x 150 mm = 48 kg
Celkem: 1.488 kg
Obrázek schéma věže třídy Brandenburg


PANCÉŘOVÁNÍ
Hlavní boční ocelový pancéř vyroben z Kruppovy (pouze plavidlo Wörth mělo jiný materiál než ostatní lodě ve třídě) oceli byl o síle 300 - 400 – 300 mm (směrem ke koncům plavidla se tudíž zeslaboval) a byl upevněn na podložce z teakového dřeva o síle 300 - 200 – 300 mm. Tento boční pás kryl plavidlo po celé jeho délce a sahal k pancéřové 65 mm silné palubě a směrem ke koncům lodi se zeslaboval na 300 mm. V době kdy byla tato plavidla konstruována byl přijímán jako fakt většího nebezpečí ostřelování děly, než útok torpédy. Proto pod hlavním bočním pancéřem byl na úrovni vodní hladiny pancéř již o něco slabší, 180 – 200 – 180 mm. Ten byl stejně jako hlavní boční pancéřový pás přichycen k podložkám z teakového dřeva o síle 420 – 400 – 400 mm. Vzhledem k tehdejším problémům s kvalitou pancéřové ochrany a výroby oceli celkově, byl stále ražen trend silné teakové podložky, která měla tlumit proniknutí střely do plavidla. Z dřívějších testů bylo zjištěno, že střela sice může rozbít a proniknout ocelovou deskou, ale následně již ztratila tolik ze své kinetické energie, že další přepážka v podobě silné dřevěné podložky zabrání jejímu proniknutí do životně důležitých částí plavidla.

Barbety hlavních děl kryl 300 mm silný pancéř (u lodě Weissenburg nebyla použita Kruppova ocel). Děla byla v barbetách chráněna štítem, který později nahradila do barbety vmontovaná plně otočná dělová věž, kterou z čela kryla 120 mm Kruppova ocel (podle jiných zdrojů 230 mm) a stejný materiál byl použit i na strop věže silný 50 mm. Střední dělostřelectvo kryl 42 mm silný pancéřový štít. Hlavní velitelská věž se nacházela za přední dělovou věží a byla z boků silně pancéřována až 300 mm silným pancéřem, stropy pak chránil 30 mm pancéř. Nad ní se nacházel velitelský můstek. Zadní velitelská věž byla chráněna z čela 120 mm Kruppovou ocelí a stejný materiál v síle 30 mm byl použit na strop.
Obrázek

TTD - bitevní lodě třídy BRANDENBURG
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Německo
* Délka (celková): 115,8 m (108 m na úrovni vodní hladiny)
* Šířka: 19,5 m
* Ponor: 7,9 m
* Výtlak standardní: 10.013 t
* Výtlak plný: 10.670 t
* Výzbroj: 6x280 mm (3xII), 6x105 mm (6xI), 8x88 mm (6xI), 6x Torpédomet ráže 450 mm (nad hladinou)
* Pancéř paluba: 60 mm
* Pancéř boky: 400-300 mm
* Pancéř dělostřelecká věž: 120 mm (podle jiných zdrojů 230 mm)
* Pancéř velitelská věž: 300 mm
* Pohonná jednotka: 12 kotlů, 2x trojčinný expanzní parní stroj
* Výkon strojů (konstrukční):7.085 kW / 9.640 k
* Vezená zásoba paliva: 650 – 1.050 tun uhlí
* Rychlost: 16,0 uzlů (29,6 km/h)
* Dosah: 4.300 nm (7.960 km) při rychlosti 10 uzlů
* Posádka: 568 mužů


Skutečný výkon pohonných jednotek a rychlost jednotlivých plavidel:
Brandenburg - 9,997 k = 16.3 uzlů
Kurfürst Friedrich Wilhelm - 9,686 k = 16.9 uzlů
Weissenburg - 10,103 k = 16.5 uzlů
Wörth - 10,228 k = 16.9 uzlů

Obrázek

Zdroje:
Válečné lodě (2) – Vladimír Hynek a Petr Klučina – 1986
www.deutsche-schutzgebiete.de
www.battleships-cruisers.co.uk
www.geocities.com/turk_navy
www.naval-history.net
www.warshipsww2.eu
www.german-navy.de
www.navweaps.com
www.wikipedia.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 26/3/2009, 11:21, celkem upraveno 4 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

bitevní lodě třídy BRANDENBURG
Německo
rok 1891


2.díl
Obrázek
BOJOVÁ KARIÉRA

SMS Brandenburg
Během zkoušek prováděných na právě dokončeném plavidle, došlo dne 16.února 1894 k vnitřnímu výbuchu v přístavu. Tato nehoda stála život 25 námořníků a dalších 18 přístavních zaměstnanců. V roce 1900 byl SMS Brandenburg součástí 2.divize a byl odeslán do Číny, kde probíhalo povstání Boxerů. Žádných bojových aktivit se nezúčastnila. Jako součást 2.divize setrvala na vzdáleném východě do srpna 1901, než byla odeslána zpět do Německa do Wilhelmshavenu. V letech 1903 – 1904 se podrobila modernizaci a do aktivní služby se navrátila v dubnu 1905. Po vypuknutí WW1 byla součástí V.eskadry v roli lodi pobřežní obrany. Od roku 1915 byla SMS Brandenburg již vedena jako bitevní loď pobřežní obrany, ale o rok později již byla odzbrojena a používaná až do konce války jako ubytovací loď. Její částí výzbroje a výstroje byli během války odeslány do spřáteleného Turecka, která od roku 1910 vlastnilo dvě sesterská plavidla. Po válce byla v květnu 1919 vyškrtnuta ze seznamu Německých válečných plavidel a prodána na šrot. Sešrotována byla o rok později v Gdaňsku.

Velitelé
KzS Bendemann: listopad 1893 - září 1894
KzS Geißler: září 1894 - září 1895
KzS Wodrig: září 1895 - říjen 1896
KzS v. Eickstedt: říjen 1896 - září 1897
KzS v. Dresky: září 1897 - září 1899
KzS Rosendahl: září 1899 - září 1901
KzS Kalau vom Hofe: září 1901 - září 1902
KzS Brussatis: říjen 1902
KzS v. Witzleben: duben 1905 - září 1906
KzS Eckermann: říjen 1906 - září 1907
KzS v. Dalwigk: srpen 1910 - září 1910
KzS Uthemann: září 1910 - únor 1911
KzS Hahn: únor 1911 - říjen 1911
KzS Most: srpen 1914 - duben 1915
KzS v. Müffling: duben 1915 - prosinec 1915


SMS Kurfürst Friedrich Wilhelm
Během čínského boxerského povstání byl Kurfürst Friedrich Wilhelm odeslán do Číny k ochraně německých zájmů na dálném východě. Dne 12.září 1910 byla prodána Osmanské říši (Turecku) za 1,070 Mio tureckých Lir, kde byla přejmenována na Heireddin Barbarossa (též Hayreddin Barbarossa, osmanský admirál z 15.století). Pod tureckou vlajkou se aktivně účastnila balkánských válek proti Bulharsku v roce 1912. Po vstupu Turecka do první světové války na straně centrálních mocností, byla tato bitevní loď používaná jako loď pobřežní obrany v Dardanelách a Bosporu a velel jí Mustafapasali Muzaffer. Dne 8.srpna 1915 byla v Marmarském moři poblíž Peninsula u Gallipoli torpédována britskou ponorkou E11 (Lt-Cdr Naismith VC), a během 15 minut potopena při ztrátách na životech 253 námořníků.

Velitelé
KzS Valette: duben 1894 - červen 1894
KzS Rittmeyer: červen 1894 - září 1894
KzS Boeters: listopad 1894 - říjen 1895
KK Hoepner: říjen 1895
KzS Graf v. Baudissin: říjen 1895 - září 1897
KzS Galster: září 1897 - říjen 1899
KzS Holtzendorf: říjen 1899 - září 1901
KzS Wallmann: září 1901 - říjen 1902
FK/KzS v. Levetzow: prosinec 1905 - říjen 1906
KK Brünninhaus: říjen 1906
KzS Marwede: říjen 1906 - září 1908
KzS Jacobsen: září 1908 - listopad 1909
FK/KzS Uthermann: listopad 1909 - září 1910
Obrázek
Barbaros Hayrettin v turecké službě


SMS Weissenburg
Spolu se svými sesterskými plavidly se Weissenburg zúčastnila zajišťovací akce na dálném východě proti čínskému boxerskému povstání v roce 1900. V letech 1901 – 1904 byla modernizována a opět zařazena do činné služby. Spolu se svou sesterskou lodí Kurfürst Friedrich Wilhelm byla, ale nakonec dne 12.září 1910 prodána Osmanské říši (Turecku) za 1,070 Mio tureckých Lir. V nové zemi dostala jméno Torgud Reis a až do příchodu německé Středomořské eskadry v srpnu 1914 tvořené bitevním a lehkým křižníkem, to byla spolu se svou sesterskou lodí nejsilnější turecká loď. Za války jí velel kapitán Sultanselimli Namik Hasan. Úspěšně přečkala dění první světové války a roku 1924 byla překlasifikována na školní loď. Roku 1933 byla vyřazena ze služby a dále používaná jako ubytovací plavidlo až do roku 1950, kdy byla prodaná do šrotu (sešrotovaná byla v roce 1953). Skončila tak jako poslední loď ze třídy a to až po více jak 45 letech od svého dokončení. Bohužel žádná snaha na záchranu zajímavého plavidla nebyla uskutečněna.

Velitelé
KzS Büchsel: říjen 1894 - září 1895
KzS v. Frantzius: září 1895 - září 1897
KzS Diederichsen: září 1897 - září 1898
KzS Hofmeier: září 1898 - květen 1901
KzS Holzauer: květen 1901 - září 1902
KzS Schack: září 1904 - prosinec 1905
KzS Kutter: prosinec 1905 - září 1906
KK/FK Thyen: říjen 1906 - září 1907
KzS v. Maaß: srpen 1910 - září 1910


SMS Wört
V roce 1900 byla jakou součást 2.divize vyslána spolu se sesterskými plavidly do Číny, kde probýhalo boxerské povstání. Nijak ale do bojů zasahovat nemusela. V Číně pak setrvala až do srpna 1901 a až teprve poté byla odeslána zpět do Německa do Wilhelmshavenu. Po vypuknutí Světové války byla používaná jako loď pobřežní obrany a do této role byla oficiálně překlasifikovaná v roce 1915. O rok později (1916) již byla odzbrojena a používaná až do konce války jako ubytovací loď v Gdaňsku. Po válce byla roku 1919 vyškrtnuta ze seznamu Německých válečných plavidel, prodaná na šrot a ve stejném roce v Gdaňsku sešrotovaná.

Velitelé
KK/KzS Stubenrauch: říjen 1893 - březen 1894
KzS v. Valette: Březen 1894 - duben 1894
KK Breusing: srpen 1894 - září 1894
KzS Prinz Heinrich von Preussen: září 1894 - září 1895
KzS Kirchhoff: září 1895 - říjen 1896
KzS v. Prittwitz und Gaffron: říjen 1896 - září 1898
KzS Borckenhagen: říjen 1898 - květen 1901
KzS v. Heeringen: květen 1901 - listopad 1901
KzS Grapow: září 1904 - červenec 1906
KK Jantzen: červenec 1906 - září 1906
KzS Zimmermann: srpen 1910 - září 1910
FK Brüninghaus: červenec 1911 - září 1911
KzS Klappenbach: srpen 1914 - duben 1915
KzS Bertram: duben 1915 - červenec 1915
KK/FK Tietze: červenec 1915 -leden 1916
KK Schmid: leden 1916
KzS Bertram: leden 1916
KK Schnabel: leden 1916 - únor 1916
KK Mehnert: únor 1916 - březen 1916



ZHODNOCENÍ
Jak už bylo psáno v úvodu článku, na svou dobu se jednalo o velice pokrokové konstrukce a to především co se výzbroje týče. Hmotnost boční salvy vedené celkem šesti děly ráže 280 mm byla opravdu vysoká a de facto se rovnala hmotnosti salvy vedené ze čtyř britských děl ráže 305 mm. Pravděpodobnost zásahu ale byla vyšší na straně německého plavidla právě díky vyššímu počtu hlavní a kadencí střelby. Ta byla opět na vysoké úrovni, protože dokázala vystřelovat projektily dvojnásob rychleji, než v té době používaná britská děla ráže 305 mm. Ta měla u třídy Majestic (1894) kadenci jedné rány za 70 sec. Jistým problémem ale byla děla ve věži umístěné ve středu lodi. Ta měla jinou délku hlavní a tudíž i balistické vlastnosti střel z těchto děl byli jiné. Je tedy otázkou, jak potom mohla taková boční salva vypadat. Je možné, že se střílelo v jiných intervalech, aby obsluha mohla podle dopadů projektilů koordinovat palbu. V praxi by to tedy mohlo vypadat asi tak, že nejdříve vystřelila děla z koncových věží a teprve poté vypálila salvu ze svých dvou děl střední věž. Na cíl tak mohli dopadat granáty v počtu 4-2-4-2 atd. v intervalu 15 sec. Co jistě klidu na míření v nepřátelských lodích nepřidalo. Co rychlosti týče, jednalo se o standardní plavidlo své doby, které nijak nepřevyšovalo nebo nezaostávala za svou konkurencí. Pancéřová ochrana pak byla na slušné úrovni a to jak co se síly pancéře týče, tak použitím kvalitní Kruppovy oceli. Čím se ale ještě tato třída plavidel vymakala, byl velký počet torpédometů (celkem šest). V případě umístění torpédometů na palubách bitevních lodí čas ukázal, že se jednalo o nepraktickou zbraň, která v praxi nebyla téměř vůbec používaná, což ovšem konstruktéři té doby nemohli tušit. Nicméně i tak velký počet torpédometů zabíral zbytečně prostor, který by se dal využít jinak a taky by se redukce tohoto zbraňového systému příznivě promítla do pořizovacích nákladů.

Obrázek Dělová věž SMS Brandenburg


Zdroje:
Válečné lodě (2) – Vladimír Hynek a Petr Klučina – 1986
www.deutsche-schutzgebiete.de
www.battleships-cruisers.co.uk
www.geocities.com/turk_navy
www.naval-history.net
www.warshipsww2.eu
www.german-navy.de
www.navweaps.com
www.wikipedia.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 18/5/2010, 10:15, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Ale to je kousek. Miro jestli dobře rozumím textu i obrázku tak věže byly otočné v radiusu menším než 360 stupňů. Existovali vůbec někdy těžké lodě kde by byl radius 360 stupňů, nebo z důvodu konstrukčních to nikdo nezkoušel?
Mě napadlo že možná některé typy monitorů.

Možná se ptám hloupě, co se lodí týká tak moje nosné kritérium pro jejich hodnocení je to, zda jsou hezké nebo ne.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Nevím o žádné těžké lodi, která by měla plně otočnou (v rozsahu 360°) věž až tedy na monitory jak jsi správně uvedl. Důvody jsou jasné, komíny, velitelská věž, stěžně atd. Většina plavidel má odměr uváděn +/-150° tedy celkem 300°. Výstřel směrem dozadu byl tedy možný, ale ne v ose plavidla. Pouze jako by taková střelba přes rameno:-)

Co se této třídy týče, tak by mě spíše zajímala ta pořizovací cena 1,070 Mio tureckých lir, jaká to byla částka v Markách, USD nebo Librách před WW1.
ObrázekObrázekObrázek
radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Příspěvek od radecky »

Do roku 1914 byl zlatý standart turecké liry 6. 61519 gramů pure gold. V případě Goldmark je to v té době 0,358 gramů pure gold. Můžeme tedy odvodit, že jedna turecká lira v roce1910 je cca 18,47 zlatých marek. Tím se dostáváme do velmi nečekané cenové relace, kterou v této chvíli neumím vysvětlit. Napadá mě pouze , že 1,070 mio tureckých lir může být cena za obě lodě včetně úplné dodávky střeliva. Popřípadě je možné, že v ceně je zakotven taktéž úrokový dopad odložených splátek nebo něco podobného. Nicméně to už je pouhý dohad.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Co se mi podařilo zjistit, tak a cena byla za jednu loď. Tudíž to vypadá, že ten přepočet bude asi trošku chybný, a nebo v něm není zohledněna inflace za plavidla od jejich postavení do roku 1910, kdy byla prodána Turecku. Tím chci říct, že 1 Mio marek z roku 1891 nebude asi odpovídat 1 Mio marek z roku 1910.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Miro co se týká cen je to poměrně složité. Těžko se to porovnává a tak se z těchto informací stává jen zajímavé číslo, pod kterým si nelze nic představit. Kdyby to bylo uvedeno kilech zlata bylo by to jako univerzální ekvivalent dokonalé - jenže to je neřešitelné.

Každopádně to co zde objevuje o lodích je všeobecně skvělé. Škoda že zde není Nelson. To bys ty, Nelson a Destroyman měli možnost tvorby i kvalifikované diskuse a to už by bylo něco.

Každopádně pokračuj v nastoupeném směru - má to svoji hodnotu.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
radecky
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 7/11/2008, 19:25

Příspěvek od radecky »

Zlatý standart je o kilech zlata, i když v tom to případě jsou to spíše gramy zlata. Význam inflace je spíše zanedbatelný. Srovnáme-li kilogramové ceny s např. Von der Tann a zahrneme-li nárust technických parametrů ( turbíny, rychlost a pod) tak bych spíše mluvil o deflaci v oboru německých plavidel. Snad možné vysvětlení je ve vlivu lidského faktoru. Něco jak když u nás stojí veřejná stavba dvakrát tolik než tatáž pro privátní osobu. Zajímavé by bylo pro srovnání získat cenu amerických řádových lodí prodaných v roce 1914 Řecku.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Pod tureckou vlajkou se aktivně účastnila balkánských válek proti Bulharsku v roce 1912.
Nejsou k účasti tureckého loďstva v tomhle konfliktu známé nějaké konkrétní údaje? Bulhaři měli pouze několik torpédovek, ale Řecko mělo poměrně silné loďstvo a mohlo být Turkům rovnoceným soupeřem.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Bohužel dost často jsou to zdroje v řeči, kterou neovládám. Jinak Turecko před WW1 bylo zataženo nejen do balkánských válek, ale v letech 1911-12 válčilo i s Itálii. Takže jakákoliv loď, která by mohla pomoci chránit jejich dlouhé pobřeží, byla vítaná. K jejich smůle se jim tedy nepodařilo před WW1 získat z Německa ani pancéřový křižník Blucher, ani bitevní lodě obejdnané v Anglii (ex Erin a Agincourt). Téma turecké loďstvo ale najdeme jinde, takže bych to zde dále nerozebíral.
ObrázekObrázekObrázek
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Příspěvek od Bublifuk »

to Jarl and Kacer: Během první balkánské války došlo ke střetu obou tureckých bitevníků s řeckým pancéřovým křižníkem Georgis Averoff (4x234mm, 8x190mm). Pokud si pamatuji, tak Řekové byli úspěšnější, zasáhli minimálně jednu tureckou loď granátem či dvěma z 234mm a poté rychle ustoupili (rychlost GA byla 22,5 uzlu). Turecká palba byla nepřesná.
Více v HPM 7/2002 - článek o Georgis Averoff a 2/2003 článek o lodích třídy Brandenburg. V tom 2/2003 je i ta informace, že se Turci chtěli koupit Blücher, jak jsem psal jinde :)
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Nebylo by špatné kdyby jsi (pokud ty zdroje máš) měl možnost sem přidat nějaké další informace o třídě Brandenburg z toho časopisu a i o tom střetnutí.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: bitevní lodě třídy BRANDENBURG

Příspěvek od jarl »

Koho zajímá, jak jsem si s tématem bitevních lodí třidy Brandenburg poradil já, a je ochoten kvůli tomu utratit nějakou tu korunu, má možnost objednat si tuto publikaci: http://www.oldships.cz/products/a1864-1 ... menute-1-/ . Kromě těch mých Brandenburgů je tam ještě dalších šest kapitol o méně známých, ale přesto zajímavých lodích.

Edit z 12. 12. 2015.
Aktuální link na můj článek o bitevních lodích třídy Brandenburg je zde: http://predread.webnode.cz/products/a18 ... andenburg/
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: bitevní lodě třídy BRANDENBURG

Příspěvek od Stuka »

Jarle, vždyť ty jsi slavný spisovatel Jelínek. Až teď mně osvítilo.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: bitevní lodě třídy BRANDENBURG

Příspěvek od jarl »

Tak to tedy opravdu nejsem. Pan Jelínek občas v Námořním Žurnálu vydává i práce jiných autorů (z Palby byl první Destroyman) a teď vydal i ty mé Brandenburgy, ale ostatních šest kapitol v té knize napsal on.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Re: bitevní lodě třídy BRANDENBURG

Příspěvek od Tkuh »

Tak to ti stejně gratuluju. Budeš dělat autogramiádu? :rotuj:
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Re: bitevní lodě třídy BRANDENBURG

Příspěvek od Destroyman »

jarl píše:Tak to tedy opravdu nejsem. Pan Jelínek občas v Námořním Žurnálu vydává i práce jiných autorů (z Palby byl první Destroyman)
Jojo, to je pravda. Bohužel je taky pravda, že onen inkriminovaný díl s mým výtvorem je pořád nedoprodán ( :???: ), ale já se nedám. Teď dodělávám jakousi věcičku pro jeden jakoby odborný časopis a to by v tom byl čert, abych ten časopis nepřivedl na buben! :D
A jinak samozřejmě gratuluju!
さようなら。
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Námořní žurnál

Příspěvek od Lord »

Další palbák v knižním podání, gratulace :up: A Kačermíru do spolku nevemete?
Jinak Námořní žurnál se už probíral zde.
Když Destroy k tomu udělá vždy takovou vhodnou reklamu!
Hoši pište, pište a vono to přijde :arrow:
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: bitevní lodě třídy BRANDENBURG

Příspěvek od jarl »

Díky, chlapi. Autogramiádu dělat nebudu, ale s kamarády to v hospodě určitě zakápneme.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Námořní žurnál

Příspěvek od kacermiroslav »

Lord píše:Další palbák v knižním podání, gratulace :up: A Kačermíru do spolku nevemete?
Jinak Námořní žurnál se už probíral zde.
Když Destroy k tomu udělá vždy takovou vhodnou reklamu!
Hoši pište, pište a vono to přijde :arrow:
Jééé...já na to nemám znalosti, ani správný způsob vyjadřování:-) ostatně jsem to u p.Jelínka zkoušel, ale pohořel jsem, jak papírovej čert:-))) a to jsme měli dokonce domluvené kafčo u něj na chalupě, protože to k němu nemám daleko a dokonce jsem kolem něj jezdil 4 roky do práce:-) ale aspoň jsem si objednal snad celou řadu Námořních žurnálů:-)))
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Německo“