Esmeralda - Prototyp chráněného křižníku

Moderátoři: jarl, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Esmeralda - Prototyp chráněného křižníku

Příspěvek od jarl »

ESMERALDA - PROTOTYP CHRÁNĚNÉHO KŘIŽNÍKU

Obrázek
Nebývá obvyklé, aby válečná loď, jež podstatně ovlivní další vývoj ve své kategorii, nebyla postavena pro flotilu některé z námořních velmocí. Ovšem v případě tohoto křižníku se tak stalo. ESMERALDA byla objednána pro chilské loďstvo, které sice vždy patřilo, a stále patří, mezi nejvýznamnější v Latinské Americe, ovšem na celosvětové scéně hrálo vedlejší roly. Mezi jeho největší rivaly náleželo původně peruánské námořnictvo, jež ovšem po chilském vítězství v takzvané 2. pacifické válce prakticky zaniklo a jako významná regionální síla bylo obnoveno až po dlouhé době.

Díky vítězství v tomto konfliktu se Chilané zmocnili velkého území na úkor Peru, ale zejména Bolívie, majícího značný ekonomický význam, jelikož se tu nacházejí ohromná ložiska ledku, který byl pravým důvodem vypupnutí této války. Tato skutečnost se příznivě projevila na chilském hospodářství, díky čemuž mohla země pokračovat v námořním zbrojení, které bylo tentokráte zaměřené zejména proti Argentině, a územní spor mezi těmito zeměmi hrozil na přelomu 19. a 20. století přerůst v ozbrojený konflikt. Proto Chile i po vyhrané válce zařazovalo do služby nová válečná plavidla.

ESMERALDU realizovala světoznámá loděnice Armstrong, Mitchell and Co. v Low Walker, podle projektu inženýra George Rendela. Kýl založili v dubnu 1881, na vodu byla spuštěna v červnu 1883 a chilské námořnictvo jí převzalo v červenci následujícího roku. Jednalo se o elegantní plavidlo dlouhé 82,29 m, s výtlakem 2950 tun. Šířka dosahovala 12,8 m a ponor činil 5,63 m. Loď měla dva stěžně a stejný počet komínů. Příď byla opatřena tehdy obvyklým klounem.

ESMERALDA se zapsala do historie lodního stavitelství především díky své pancéřové ochraně. Základním prvkem chránícím tehdejší křižníky před účinky nepřátelské palby byla pancéřová paluba a právě způsob jakým byla tato paluba provedena loď proslavil a dal chráněným křižníkům jejich konečnou podobu jaká se udržela až do počátku 20. století.

Pancéřová paluba byla umístěná pod úrovní vodní hladiny a měla lichoběžníkový průřez. Střecha tohoto lichoběžníku byla zhotovena z pancéřových desek. Nejsilnější byla nad muničními komorami, kde dosahovala tlouštky 61 mm a naopak nejslabší na přídi a zádi, kde byla pouze 13 milimetrů silná. Zešikmené plochy dosedaly na boky plavidla pod čarou ponoru a byly tvořeny pancířem o síle 25,4 mm. Podél boků se táhly koferdamy naplněné korkem a ochranu křižníku zvyšovala i skutečnost, že zkosená paluba se dala zasáhnout pouze pod malým střeleckým úhlem. Navíc byly prostory mezi šikmými částmi paluby a lodními boky využity jako uhelné jámy, což rovněž přispívalo k utlumení účinků nepřátelské dělostřelby. Kromě paluby byly podle Suligy pancéřované i muniční výtahy mající stěny o síle 25,4 mm a velitelská věž chráněná stejně silným pancířem. Nezapomnělo se ani na ochranu lodních děl a hlavní dělostřelectvo kryly 51mm pancéřové štíty, sekundární potom 37 mm.

Obrázek
Schéma pancéřování

Ve výzbroji kralovala dvě Armstrongova těžká děla ráže 254 mm o délce hlavně 30 ráží. Tato děla byla umístěna po jednom v barbetách na přídi a zádi. Střední dělostřelectvo pocházelo rovněž od Armstronga a tvořilo je šest kanónů ráže 152 mm o délce hlavně 26 ráží, které byly umístěny v otočných stanovištích podél lodních boků a mohly tedy v omezené míře střílet i směrem vpřed a vzad. Dále měla ESMERALDA dvě 57 mm lehká děla a konečně ještě pět 37mm děl a čtyři mitrailleusy .

Pohonné ústrojí křižníku tvořily dva horizontální dvojčité parní stroje, pro něž vyráběla páru čtveřice válcových kotlů. Stroje měly celkový výkon 6083 koňských sil a dávaly lodí maximální rychlost 18,28 uzlů. Dojezd činil 6000 námořních mil při ekonomické rychlosti 10 uzlů a maximální vezená zásoba uhlí byla 600 tun.

Posádku tvořilo 296 mužů a úroveň výcviku důstojníků i námořníků byla na místní poměry dobrá, což přispělo k chilskému vítězství v 2. pacifické válce.

ESMERALDA byla dobrou lodí a firma Armstrong tento typ křižníků exportovala i nadále. Těmto chráněným křižníkům se díky jejich původu z nové loděnice v Elswicku přezdívalo „elswické“. Patřily mezi ně například i známé japonské křižníky třídy NANIWA, které se proslavily během války proti Číně a bojovaly i ve válce rusko - japonské. Úspěch ESMERALDY svádí k domněnce, že se ve své době jednalo o špičkové plavidlo, ovšem i tato zajímavá konstrukce měla několik závažných nedostatků. Sice se jednalo o rychlý a silně vyzbrojený křižník, ovšem chybělo dvojité dno, jež zvyšuje odolnost lodi, pancéřová paluba byla i přes své revoluční řešení poměrně slabá,a těžká děla zapříčinila horší nautické vlastnosti.

Obrázek

ESMERALDA sloužila v chilském loďstvu přibližně deset let, když o ní projevila zájem japonská vláda, která jí chtěla použít proti čínským obrněncům, během právě probíhající čínsko - japonské války. Jelikož chilská vláda v tomto konfliktu vyhlásila neutralitu, muselo k transakci za 300 000 liber šterlinků dojít ekvádorským prostřednictvím. K prodeji došlo v listopadu 1894 a nový majitel loď přejmenoval na IZUMI. Sotva na ní zavlála japonská vlajka a křižník přeplul do Asie, čekalo na Japonce nepříjemné překvapení. V klimaticky odlišných podmínkách jeho nového působiště se naplno projevily potíže se stabilitou a proto se IZUMI musel na přelomu 19. a 20. století podrobit rozsáhlé rekonstrukci. Byly nainstalovány nové kotle typu Niklausse, díky čemuž mírně narostla rychlost, a pozměněna výzbroj (nejprve byla děla ráže 152 mm nahrazena děly 120 mm a přibyly torpédomety, a od roku 1901 zmizela těžká děla, jež byla vyměněna za moderní kanóny ráže 152 mm).

Po druhém přezbrojení se tedy boční salva skládala ze dvou Armstrongových děl ráže 152 mm, jež mohla vystřelovat projektily o hmotnosti 45,4 kg až do vzdálenosti 11 km, déle ze tří kanónů ráže 120 mm střílejících granáty o hmotnosti 20,4 kg s dostřelem 9,6 km. Celkem tedy vážila boční salva 152 kg.

Bojové nasazení:
ESMERALDA se počátkem 90. let 19. století aktivně zúčastnila chilské občanské války, kdy doprovázela konvoje a bombardovala pobřežní opevnění. Zajímavější kariéra čekala loď v japonském válečném loďstvu. Jak již bylo řečeno měl IZUMI původně potíže se stabilitou, takže během války proti Číně plnil pouze pomocné úkoly, kdy prováděl hlídkování a vozil depeše. Poněkud významnější úloha mu připadla během potlačování boxerského povstání, když převážel vojáky a vojenský materiál, ale do přímých bojových akcí proti slaboučkému čínskému loďstvu, čelícímu obrovské přesile, se ani tentokráte nedostal.

Při vypuknutí rusko - japonské války byl už IZUMI označovaný za křižník 3. třídy beznadějně zastaralý a proto sloužil jako součást 3. eskadry, jež měla především hlídkovat mezi Japonskem a Koreou. IZUMI za války velel fregatní kapitán K. Ikeanaka a na tato lodi zpočátku vyvěsil svou vlajku i zástupce velitele této eskadry kontradmirál M. Tógó. Zastaralý křižník se kromě ochrany vojenských transportů podílel i na blokádě Port Arturu a v epizodní roly prodělal velkou bitvu ve Žlutém moři. IZUMI se zúčastnil i velké bitvy u Cušimy, kde nejprve informoval velitele japonského loďstva a kursu a složení 2. Tichooceánské eskadry a později se několikrát dostal do dělostřeleckého souboje s ruskými loděmi, přičemž byl několikrát zasažen a jeho posádka měla tři mrtvé a sedm zraněných.

Brzy po skončení tohoto konfliktu došlo k jeho vyřazení ze služby pro naprostou zastaralost, což se stalo roku 1912 a o dva roky později IZUMIl rozebrali na šrot. Po třiceti letech od vstupu do služby se tak definitivně ukončila existence této zajímavé lodě, která by však neměla upadnout v zapomnění a uniknout pozornosti zájemců o válečné lodě z konce 19. století.

Technické parametry:
Délka: 18,2 m.
Šířka: 12,8 m.
Ponor: 5,6 m.
Výtlak: 2950 tun.
Rychlost: 18,29 uzlů.
Doplavba: 6000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.
Pancéřování: paluba 13 až 61 mm,zkosy 25,4 mm, velitelská věž 25,4 mm, štíty: 51 a 37 mm, muniční výtahy 25,4 mm.
Výzbroj: 2 x 254 mm, 6 x 152 mm, 2x 57 mm, 5 x 37 mm a 4 mitrailleusa.
Posádka: 296 mužů.

Použité zdroje:
Brook P.: Warships for Export Armstrong Warships 1867-1927. Gravesend 1899.
Jelínek M: RUSKO - JAPONSKÁ VÁLKA 1904 - 1905; Válečné lodě soupeřů. Vydalo nakladatelství Kanon 2008.
Сулига С.: Корабли Русско-Японской войны (2); Японский флот. Jakutsk 1995.
Hynek a Klučina: VÁLEČNÉ LODĚ 2. Vydalo nakladatelství Naše vojsko 1986.
http://warships2007.narod.ru/latino.htm
http://www.battleships.ru/index.htm
http://www.wikipedia.org/
Naposledy upravil(a) jarl dne 18/8/2010, 16:19, celkem upraveno 5 x.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Zajímavý článek, o jihoamerických loďstvech se mnoho nepíše. Já si maximálně vzpomenu, že chilské lodě mají většinou anglické jména, tedy alespoň ty největší.

Ještě jedna připomínka, týká se to všech co píší na Palbu.
Zrovna jsem upravoval tento článek a všiml jsem si, že autor používá při psaní nového odstavce tabulátor. V psaném textu to pěkně vypadá, bohužel po vložení na Palbu to ztrácí význam, tady to nefunguje. Ale je to jen technická připomínka, asi bude mít smysl u nějakých těch not pro vkládání textu na palbu (pokud se k tomu dostanu).
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

sa58 - ano máš pravdu používám při psaní nového odstavce tabulátor. Jsem na to zvyklý a netušil jsme, že to může představovat nějaký problém. Do budoucna si na to dám pozor. Jinak bych ještě rád napsal, že k pokusům o vlastní článek mi dodaly odvahu i tvé podrobné návody: "Nové umístění příloh na Palbě," a "Umístění příloh na Palbě s obrázky"; no a samozřejmě i přístěvek "Jak napsat seriózní článek?"od Lorda.

Jinak musím souhlasit, že o jihoamerických loďstvech se toho mnoho nepíše, ale to neplatí pouze o nich. I loďstva velkých námořních mocností měla mnoho plavidel, o nichž se téměř nemluví. Chtěl bych se do budoucna zaměřit zejména na tahle méně známá plavidla. Především na ta, co se zúčastnila rusko - japonské války, o kterých mám nejvíce informací.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Problém to není, to byla opravdu jen technická poznámka :)
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Hezký článek, chválím autora a jsem rád, že je tu další "loďař" na Plabě:-) jen doplním, že Esmeralda, jak píše autor, měla skutečně velký vliv na stavbu dalších lodí tohoto typu. Prakticky s ní souběžně se v Anglii stavěli chráněné křižníky třídy Leandr a výše uvedené japonské křižníky naniva (1885) a Takachiho (1885) pak již byli inspirací pro lodě třídy Mersey (1885). Tím byla zahájena další spírala ve zbrojení a výstvabě nového typu plavidel, ke kterému se postupně přidávali všechny větší námořní velmoci.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

kacermiroslav- je to tak jak píšeš. Díky téhle nové konstrukci křižníků, našly námořní mocnosti konečně univerzálně použitelný křižník a začaly se intenzivně věnovat jejich výstavbě.

Jinak děkuji za povzbuzení. Už bylo načase, aby ti v rubrice námořnictvo pomohl i někdo nový. Vždyť snad 90% všech příspěvků do tohohle fóra jsi napsal ty a nebýt tvé intenzivní práce, tak by si tu fanda do lodí skoro neměl co přečíst.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Dobrý článek a vychytaná konstrukce. Mě osobně se velmi líbí využití uhlí jako vloženého pancéřování. Jarle - bylo to takto jen u této lodi nebo se to stalo častěji využívané? A bylo by to v případě uhelných bunkrů vložených do boků lodí účinné i proti torpédům?

Ono jinak kdysi se mi stalo, že jsem vytvořil dokonalou tabulku a po překopírování do fóra z ní byla směs řádků bez jakéhokoliv smyslu. Nic jiného připomínkou o tabulátoru sapík nesledoval.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Uhelné bunkry ležící v prostorech mezi pancéřovou palubou a lodními boky napomáhaly lepší ochraně plavidla snad na všech lodích navazujících na Esmeraldu (i u těch s bočním pancéřováním jako byly pancéřové křižníky a predreadnoughty).

Tenhle způsob skladování napomáhal tlumit účinky nepřátelské palby, takže i chráněné křižníky bez bočního pancéřování mohly poměrně dobře odolávat palbě dělostřelectva střední ráže, ale předpokládám, že proti torpédům už ochránit nemohly. Zásah torpédem měl vždy vážné následky a k protitorpédové ochraně se používaly ocelové sítě spouštěné kolem zakotveného plavidla a také speciální protitorpédové stěny v lodním trupu (první loď s touhle ochranou byl ruský Cesarevič)
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Tady mně to trochu nesedí, nestalo se několikrát, že loď zachvátil požár kvůli nekvalitnímu uhlí? Nemohlo se náhodou stát, že takto uskladněné uhlí sice absorbovalo velkou část kinetické energie, ale současně mohlo začít hořet s zachvátit tak celou loď?
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Hydrostar: Jasně že mohlo, ale to byl problém všech lodí té doby, včetně osoních parníků. A nebylo to kvůli tomu, že uhlí bylo nekvalitní, ale kvůli tomu, že to uhlí bylo mokrý. Pak - za určitejch podmínek - může dojít k samovznícení. A to je problém i normálních českejch baráčníků. Jednou jsem taky sousedům pomáhal vyhazovat čoudící mokrý uhlí ven za sklepa...
さようなら。
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Martin Hessler »

Hydrostar: V případě zásahu by spíš hrozilo nebezpečí u prázdných (nebo poloprázdných) uhelných bunkrů - mohl vybuchnout uhelný prach. Samotné uhlí by nanejvýš mohlo začít hořet, ale na pancéřované válečné lodi se systémem oddělených podpalubních prostor by patrně nebyl zas tak velký problém s hašením.
Pokud vím, tenhle systém dodatečné ochrany se používal na více lodích, minimálně na jedné třídě rakousko-uherských křižníků. Nemůžu si vzpomenout na jméno (někdo ze zdejších znalců c. k. maríny to jistě bude vědět), ale v témže konstrukčním prostoru byly u nich uskladněny uhelné brikety jako železná zásoba paliva pro kritickou situaci.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Příspěvek od jarl »

Martin Hessler píše:Hydrostar: V případě zásahu by spíš hrozilo nebezpečí u prázdných (nebo poloprázdných) uhelných bunkrů - mohl vybuchnout uhelný prach. Samotné uhlí by nanejvýš mohlo začít hořet, ale na pancéřované válečné lodi se systémem oddělených podpalubních prostor by patrně nebyl zas tak velký problém s hašením.
Souhlasím a podepisuji v plném rozsahu. Navíc na každé válečné lodi byly vycvičené požární čety, jež dokázaly většinu ohňů brzy zlikvidovat. Požáry na bojující lodi propukaly běžně a pokud neohrožovaly muniční sklady nebyly až tak nebezpečné.

Jako příklad chráněného křižníku, jehož posádka musela během boje čelit mnoha požárům uvádím ruský křižník Varjag, na němž během boje s japonskou přesilou neustále propukaly nové požáry, ale hasící čety je dokázaly, i v pekle nepřátelské dělostřelby, vždy uhasit.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Prostě dobře napěchované uhelné bunkry mohly mnohokrát dosti ovlivnit průběh a výsledek dělostřeleckého souboje, protože plný bunkr měl vekou absorbční schopnost tlumit účinek nepřátelské palby. Například kdyby Bismarck z doby WW2 měl pohon na uhlí, nejspíše by soupeřům unikl, protože by nemusel tolik řešit nedostatek paliva. Uhelné bunkry tam byly dalším pancéřem na lodích.

Co se torpédové ochrany týče, tak tam uhelné bunkry nepomáhaly. Destrukce obšívky lodi po torpédovém útoku byla většinou velká a měla za následek zalití vodou několika protitorpédových oddělení. Což vedlo k náklonu lodi. Mnohdy byla poškozena i vnitřní část lodi a pak voda volně proudila do kotelny a strojovny, kde uhasila vodu pod kotly, což mělo za následek výpadek pohonu pro odsávací čerpadla. Lod pak šla nezadržitelně ke dnu.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Martin Hessler »

kacermiroslav: Tak nějak. Výhodou naftového (mazutového) vytápění kotlů bylo jednak snazší zacházení s palivem (ono se uhlí blbě přečerpává hadicemi), jednak celková vyšší výkonnost kotlů. Pokud mě paměť neklame, britské bitevní lodi tř. Queen Elisabeth měly v původním provdení dvojí systém vytápění - uhelný i naftový. nafta byla uložena v nádržích v dvojitém dně a používala se v případě potřeby maximálního výkonu.
Co se týče bitevní lodi Bismarck, o její odolnosti a pancéřové ochraně kolují hotové legendy, a skutečně šlo o jednu z nejlépe chráněných lodí ve své době. Ale podle mne nebyl tak nezranitelný, jak Němci doufali a jak se dodnes vypráví. Při projektování lodi konstruktéři vycházeli z plánů prvoválečných německých bitevních lodí tř. "Bayern", jejichž slabinou byla právě slabá ochrana záďových prostor proti torpédům. Je to v podstatě logické, v době vzniku projektu "Bayern" byla letecká torpéda neznámou věcí. L. Kennedy ve své knize "Pursuit- The chase and sinking of the Bismarck" uvádí, že němečtí odborníci vypočítali, že pravděpodobnost zásahu leteckého torpéda do prostoru kormidelní strojovny je 1:100 000.
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Martin Hessler »

Obrázek k předchozí reakci na "kacermiroslav":
Přílohy
tady jsem něco objevil: na zádi převrácené bitevní lodi Bayern je jasně vidět tříhřídelový pohon a dvojitá kormidelní ploutev - stejné uspořádání měl Bismarck.
tady jsem něco objevil: na zádi převrácené bitevní lodi Bayern je jasně vidět tříhřídelový pohon a dvojitá kormidelní ploutev - stejné uspořádání měl Bismarck.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re:

Příspěvek od jarl »

Pátrač píše:Dobrý článek a vychytaná konstrukce. Mě osobně se velmi líbí využití uhlí jako vloženého pancéřování. Jarle - bylo to takto jen u této lodi nebo se to stalo častěji využívané? A bylo by to v případě uhelných bunkrů vložených do boků lodí účinné i proti torpédům?
Tenkrát jsme k této možnosti byli dost skeptičtí, ale faktem je, že plné uhelné bunkry mohly dobře utlumit i sekundární účinky výbuchu torpédové hlavice. Třeba ruské oficiální dějiny námořní fáze rusko-japonské války uvádějí, že při útoku na Port Artur v únoru 1904 explodovalo japonské torpédo na boku chráněného křižníku Pallada v prostoru uhelného bunkru, za nimž byl sklad munice ráže 75 mm, k jehož explozi nedošlo proto, že jej ochránilo skladované uhlí.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Odpovědět

Zpět na „Ostatní státy a země“