Zvony a kopule

Obranná pásma, pohraniční opevnění, lehké a těžké objekty, tvrze.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Zvony a kopule

Příspěvek od Lord »

ZVONY a KOPULE

Narozdíl od francouzské Maginotovy linie jsme využívali daleko méně pohyblivých věží. Pouze v nejdůležitějších prostorech (Ostravsko, Králicko) měly být instalovány kulometné otočné věže OR. Na tvrzích pak měly být osazeny otočné výsuvné dělostřelecké věže RO. Věž byla původně konstruována pro 8 cm kanóny, ale ty nepodaly uspokojivý výkon a byly nahrazeny 10 cm houfnicemi ( zbraň Y), což zvyšovalo unifikaci výzbroje. Dalším otočným prvkem měla být minometná věž. Projektování nových systémů věží bylo velice náročné a drahé. V případě čs. opevnění bylo vhodné šetřit penězi i časem, proto se vymýšlely různé jiné postupy, které by však byly také takticky na úrovni.

Zvony a kopule tvořily nejrozšířenější pancéřový prvek na československém opevnění.

Obrázek

Z celkem 383 pancířů osazených v objektech bylo 46 jedno- a dvoustřílnových kopulí, zbytek připadal na zvony.

Čelnímu útoku na srub a vstupu na strop objektu zabraňovala jednak palba ze sousedních pěchotních srubů a zejména zbraně umístěné v ocelolitinových zvonech zapuštěných do stropu objektu. Mnoho lidí se domnívá, že tyto zvony byly otočné nebo zasouvací, ale opak je pravdou. Zvony byly pevně usazeny a zality betonem, aby co nejvíce splynuly s terénem byl k nim modelován betonový náběh (límec). Ten zároveň chránil zvon z nepostřelované strany. Zvony se lišily počtem střílen (2 až 6), rozmístěních po obvodu zvonu, tak aby výstřel ze zvonu směřoval ideálně do míst předpokládaného útoku.

Nevýhoda pevného usazení zvonu v objektu byla eliminována buď větším počtem střílen zvonu (až šesti pro kruhový obstřel), nebo použitím dvojice zvonů se třemi až čtyřmi střílnami, vzájemně natočených dle palebných úkolů (běžné uspořádání, které částečně odstranilo zranitelnost zvonů s mnoha otvory, které měly kvůli více otvorům menší pevnost materiálu, ale zvon by byl hlavně více zranitelný protože byl po obvodu obnažený – proto se mu dával ze zadu „betonový límec“). Výzbroj většiny zvonů tvořil lehký kulomet, ale tam, kde bylo nutno postřelovat komunikaci či jinak zasahovat dalekou palbou byl nasazen těžký kulomet.

Obrázek

Hlavním úkolem ZVONU bylo pozorování předpolí palebné přehrady, střežení mezer mezi objekty a řízení palby hlavních zbraní srubu. Teprve druhořadým úkolem byla palba - sloužila nejčastěji k bezprostřední ochraně objektu. Aby mohl plnit oba úkoly, měl ZVON v temeni OTVOR pro PERISKOP a po obvodu několik střílen. Proto musel vždy vyčnívat nad povrch srubu.

Střílny zvonů se lišily depresí, což je úhel, pod kterým se zeslabuje stěna zvonu (rozšiřuje střílna zvonu), aby bylo umožněno rozevření palebného vějíře. Rozdílné střílny byly pro zvony vyzbrojené lehkým nebo těžkým kulometem. To vše v kombinaci s různou sílou stěn zvonu v závislosti na odolnosti. Kromě obrany bezprostředního okolí byly zvony určeny zejména pro pozorování a řízení střelby hlavních zbraní srubu. Pro tyto účely byl v temeni zvonu otvor pro vysunutí periskopu. Pancéřové zvony byly vyráběny ve třech stupních odolnosti - s tloušťkou stěn 15, 20 a 30 cm.

Pro zbraň s vyšší depresí byl pod temenem zvonu vyšší prostor. Protože i ochranná vrstva betonu kolem věže proti podstřelení byla při větší depresi zbraně slabší (při silnější vrstvě betonu by byl zvon dál od kraje, ale tím by se zmenšil i úhel postřelování – směrem dolů), musela být prodloužena spodní část zvonu. Se zvyšujícím se stupněm odolnosti celého srubu se automaticky zvětšovala hloubka zabetonování zvonu. To vše jsou důvody, proč zvony pro zbraně s větší depresí a pro větší odolnosti byly vysoké. Naopak u kopulí, které byly zapouštěny do stropů objektů, byla část od střílen dolů nízká.

ZVONY

Pěchotní zvon pro lehký kulomet vz. 26 (AJ/ N) – v kódu Ředitelství opevňovacích prací – dále jen ŘOP)
Nejrozšířenějším pancéřovým bojovým stanovištěm byl zvon pro lehký kulomet. Každý z objektů TO měl ve své stropnici osazen alespoň 1, nejčastěji však 2 zvony. Zvon měl po obvodu 2 až 6 střílen, do kterých mohl být lafetován lehký kulomet (LK) vz. 26. V případě, že se střílna nepoužívala, byla
uzavřena speciální průzorovou vložkou s 5 cm tlustým neprůstřelným sklem, která umožňovala pozorovat okolí. Ve vrchlíku zvonu byl otvor o průměru 9 cm, kterým se vysunoval 4x zvětšující periskop vz. 38, jehož sériová výroba se však rozbíhala teprve v září 1938.

Obrázek
Zvon pro lehký kulomet se třemi střílnami.

Primárním úkolem zvonu bylo pozorování předpolí a řízení palby hlavních zbraní objektu. Teprve sekundárním úkolem bylo vedení palby ke kruhové obraně při napadení objektu nepřítelem. Uvažovalo se o vybavení zvonu 5 cm minometem a světlometem. Byl vyráběn ve všech stupních odolnosti a využíván ve všech typech objektů těžkého opevnění.

Pěchotní zvon pro těžký kulomet vz.37 (AJ/D)
Tento zvon měl stejný počet střílen, vnitřní vybavení a účel jako předchozí typ. Hlavní rozdíl spočíval v typu použité zbraně - namísto lehkého kulometu byl použit těžký kulomet vz.37. Směrován byl tam, kde se v předpolí nacházel nějaký důležitý bod, například křižovatka, silnice apod. Používal se také v případech, kdy nevyhovovala kopule svým omezeným úhlem postřelovaného prostoru vzhledem k její 1 nebo 2 střílnám. Tento typ pancéřového zvonu byl používán v objektech římské odolnosti.

Dělostřelecký pozorovací zvon (AJ/P)
Dělostřelecký zvon měl 1 až 3 průzory uzavřené neprůstřelným sklem určené pro dalekohled a mohutný periskop vz. 38 se zvětšením 6x nebo 10x v temeni pancíře. Sloužil výhradně k pozorování a řízení paleb tvrzového dělostřelectva. Při ostřelování bylo možno otvor zaslepit ocelovým šoupátkem. Pro zvýšení bezpečnosti pozorovatel byl uvnitř zvonu přišroubován přídavný pancíř z ocelového plechu (tzv. košilka).

Obrázek
Dělostřelecký pozorovací zvon (vlevo, vpravo je zvon pro obranu pozorovatelny).

Byl osazován jak v objektech v linii TO, tak ve speciálních tvrzových a izolovaných dělostřeleckých pozorovatelnách. Pokud měl srub ideální výhled do předpolí býval občas vybaven pozorovacím zvonem, který byl stanovištěm dělostřeleckého pozorovatele, který plnil úkoly ve prospěch tvrzového dělostřelectva.

Ventilační zvon
Speciálním pasivním typem pancíře byl ventilační zvon, který se vyskytoval jen na tvrzových objektech, ve výjimečném případě i na samostatném objektu (samostatná dělostřelecká pozorovatelna). Vzhledem k absenci vchodu (či jeho nevhodného umístění v prohlubni u dělostřelecké pozorovatelny) nebylo možno nasávat vzduch pro ventilační soustrojí objektu za mříží vstupu, jako tomu bývalo u izolovaných objektů. Proto byly u těchto objektů osazeny ve stropnici nasávací a výdechové ventilační zvony. Tyto pancíře byly velmi malé. Jejich celková výška byla pouze 1 200 mm, z toho však větší část zůstala zapuštěna do objektu. Existovaly tři typy lišící se rozměry.

KOPULE

KOPULE se od zvonu lišila zejména větším poloměrem, menší výškou a menším počtem střílen (1-2). Kopule neměla otvor pro periskop, ale pro pozorování sloužily 1-2 průzory po stranách střílny. Kopule byly zapouštěny do betonu tak, aby byly kryty ze všech stran kromě střílen.
Zbraně v kopuli byly často hlavními zbraněmi srubu (srub nebyl vyzbrojen dvojčetem TK ve střelecké místnosti, ale pouze v kopuli), občas byly směrovány do předpolí a postřelovaly důležité komunikace, železniční trati aj. Sruby bývaly vybaveny ve většině případů 1 až 3 zvony nebo kopulemi. Čtyři zvony byly doménou tvrzových pěchotních srubů. V celém opevnění se vyskytují pouze 2 izolované pěchotní sruby, které jsou vybaveny 4 zvony (MO-S-4, T-S-44).

Kopule pro těžký kulomet vz. 37 (JA/D)
Kopule měla pouze 1 nebo 2 střílny pro TK. Ve vrchlíku nebyl otvor pro periskop. K zaměřování zbraně sloužily 2 dalekohledy umístěné po obou stranách střílny. Používala se k posílení palby do hlavního střeleckého směru, k postřelování překážek a předpolí.

Kopule pro dvojče těžkých kulometů vz. 37 (JA/M)

ObrázekObrázek
Kopule JA/M vybavená kulometným dvojčetem. 3D prohlídka.

Provedení a počet střílen byly stejné jako u předchozího typu, výzbroj však tvořily 2 spřažené těžké kulomety. Tato palebná síla často umožňovala nahradit střeleckou místnost pod betonem – tzv. kasematu – touto kopulí k vytočení paleb více do předpolí, odkud by kasemata mohla být více ohrožována nepřátelskou palbou.

Obrázek
Kopule pro dvojče těžkých kulometů.

Hlavním úkolem KOPULE byla palba - buď do palebné přehrady (tam, kde nahrazovala hlavní zbraně pod betonem, např. z terénních důvodů), nebo do důležitého vedlejšího palebného směru. Kopule neměla ve vrchlíku otvor pro periskop. Pokud nebyla nutná určitá výška zbraně (vyloučení hluchých prostorů), zapouštěli projektanti kopuli pro zvýšení odolnosti do stropnice srubu, někdy tak, že její temeno nevyčnívalo vůbec nad povrch objektu. Kopule měla buď jednu střílnu vyzbrojenou těžkým kulometem či dvojkulometem, nebo (ve zdůvodněných případech) dvě střílny pro jeden těžký kulomet. Lafetace umožňovala přemisťovaní zbraně mezi střílnami. Palebný vějíř se tím rozšířil na 91 stupňů. Pro kopuli byla charakteristická dvojice průzorů opatřených optikou ve výši střílen, rozšiřující obsluze zbraně výhled do stran.


Materiál zvonů a kopulí

V pramenech věnujících se tomuto tématu byly zveřejněny pouze kusé informace. Podle nich byly zvony a kopule (objekty AJ a JA) odlévány ze speciální nelegované pancéřové oceli značky LOMn30. Její tavení se provádělo v Siemens–Martinské peci. Odlitky byly po zchladnutí vyžíhány. Musely být bez vnitřních vad. Jejich nejmenší pevnost v tahu činila 550 až 700 MPa, tažnost 17 až 14 %. Podkladní prstence byly z lité oceli, která po náležitém vyžíhání musela mít vlastnosti oceli označené „III 52 – zvláštní jakost“. Zděře pro spojení objektů a prstenců (tzv. kotvy) byly z kované oceli s vlastnostmi oceli označené „C50 nebo C60 – zaručená jakost“. V označení ocelí je použita terminologie z roku 1938. Prvkové složení materiálu a technologie výroby byly přísně tajeny. I odříznuté čepy se směly prodat jen některé ze sléváren účastněných na výrobě pancéřových prvků. Okupací pohraničí německou armádou, odvezením některých pancéřových prvků z pevnostních objektů do Německa a obsazením výrobních objektů na území okupované republiky německou správou si tehdejší nepřátelská strana obratem zjistila prvkové složení a vlastnosti použitých pancéřových ocelí svými prostředky, pokud je neukořistila přímo ve výrobních závodech nebo je už dříve nezískala cestou průmyslové špionáže.

Při hledání materiálů na odlévání pancéřových prvků, které probíhalo již od roku 1935, ŘOP zkoušelo pancéřové prvky z Francie a Belgie. Ty se však ukázaly jako nevhodné. Byly odzkoušeny nové technologie výroby. Např. různé technologie, odlišné složení i tepelné zpracování. Výsledky zkoušek byly využity nejen pro zvony a kopule, ale i pro další prvky opevnění (dveře, střílny apod.).

Velmi tvrdé, cementované a kalené pancíře, odolné proti prostřelení, se ukázaly jako nevhodné, neboť v místě zásahu odletovaly ze zadní strany odštěpky. Protože u věží nevadila zvětšená tloušťka stěny (naopak byla žádoucí větší hmotnost k pohlcení části dopadové energie), byla zvolena levnější zušlechtěná ocelolitina s vysokou houževnatostí. Složení materiálu bylo přísně tajeno, i odříznuté čepy se směly prodat pouze některé ze sléváren, která věže dodávala.

Obrázek
Pancéřový pěchotní zvon vystavený na Boudě má hmotnost 21 tun a tloušťku stěn 200 mm. Byl určen pro pozorování a obranu okolí těžkého objektu. Vystavený zvon byl určen pro těžké objekty stavěné ve II. třídě odolnosti, které měly čelní železobetonovou stěnu obrácenou k nepříteli silnou 225 cm a stropní desku silnou 200 cm. Obdobně vypadající pancéřové prvky určené k zabudování do objektů tvrzí se IV. třídou odolnosti byly ještě mohutnější – jejich hmotnost dosahovala 45 až 55 tun, tloušťka stěn činila 300 mm ocelolitiny.

Vojenská hlediska, zvolený materiál a technologie odlévání dala zvonům charakteristický tvar mírně kuželovitého pláště, přecházející nahoře v plochou kruhovou klenbu, je kompromisem mezi požadavkem co nejmenší plochy, na kterou by střela mohla dopadnout kolmo, a požadavky technologie odlévání. Příruba na spodním okraji věže zvětšovala dosedací plochu k přenášení nárazů, zlepšovala upevnění věže v betonu a sloužila i k jejímu spojení s nástavcem. Na vnějším povrchu pláště byly přility dva páry nálitků (čepů) umístěných tak, že těžiště odlitku bylo mezi nimi.

Sloužily k manipulaci se zvonem až do doby jejího zabetonování v šachtě srubu. Odlitky byly bez otvorů pro střílny, s přídavkem materiálu na obrábění na přírubě. V místech budoucích střílen či průzorů byly na věži nálitky, ze kterých se zhotovovaly zkušební tyčky pro mechanické zkoušky. Výsledky zkoušek sloužily vojenské správě při přejímce každé jednotlivé věže. Při stanovení vhodné velikosti věže postupovali konstruktéři obdobně, jako při projektování celého srubu - hledali co nejmenší vnitřní prostor nutný pro zbraň a obsluhu. V jedné z místností ŘOP byla postavena dřevěná maketa zvonu, ve které se prakticky zkoušela pohyblivost zbraně a obsluhy.

Pro všechny používané zbraně a jejich různé deprese a pro všechny stupně odolnosti byl postupně schválen soubor normalizovaných zvonů a kopulí. Obsahoval 54 typů zvonů a kopulí a 4 typy dělostřeleckých zvonů. U odolnosti 1 a 2 se nepočítalo s kopulí pro kulometné dvojče, na tyto sruby byly většinou osazovány zvony pro lehké kulomety na blízkou obranu srubu či pro palbu do předpolí. Významné hutní a strojírenské firmy předválečného Československa viděly ve výrobě pancéřových věží pro opevnění možnost vysokých a dlouhodobých zisků. Prvním podnikem, na který se již začátkem roku 1935 MNO obrátilo s výzvou ke zpracování ideového návrhu pancéřového zvonu, bylo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Nebyla to náhodná volba, neboť Vítkovické železárny byly v té době vybaveny nejmodernějšími elektroocelářskými pecemi umožňujícími výrobu i těch největších odlitků.


Firmy vyrábějící zvony

V polovině roku 1936 se výstavba objektů těžkého opevnění rozběhla na plné obrátky a byl nejvyšší čas řešit sériovou výrobu pancéřových zvonů a kopulí. V posledních květnových dnech roku 1936 obdržely Vítkovické Železárny souhlas k okamžitému zahájení výroby zvonů tzv. I. série pro budované objekty TO na Ostravsku. Aby si zajistila podíl na lákavé nabídce, poskytla plzeňská Škodovka MNO bezplatně ke zkouškám zvon vlastní konstrukce. Protože se však při zahájení sériové výroby v Plzni vyskytly nečekané potíže s kvalitou odlitků, zadalo ŘOP Škodovce jen výrobu menší části zvonů.

Třetím podnikem podílejícím se na výrobě zvonů I. série byly Třinecké železárny - báňská a hutní společnost. Firma se již delší dobu živě zajímala o zbrojní výrobu a k opracování odlitků zvonů nakoupila řadu speciálních strojů. ŘOP zároveň oceňovalo skutečnost, že vedení Báňské a hutní bylo české, kdežto Vítkovické železárny zaměstnávaly mnoho techniků německé národnosti.

Tak hned v počátcích výroby zvonů začalo ŘOP uplatňovat zásadu dělení zbrojní výroby, tak aby jednotlivé firmy nezískaly monopol. To znamenalo pro armádu především možnost stlačování cen výrobků těchto firem a rozdělení zaměstnanosti do více regionů. Druhá série měla pokrýt potřebu zvonů a kopulí pro objekty TO, budované v roce 1937. Po zdlouhavém jednání, kdy šlo o rozdělení zakázky mezi tři výrobní firmy, byla objednávka druhé série v červenci roku 1937 potvrzena.

Přes stupňující se tempo výroby v roce 1938 se neustále zvyšoval počet stavebně dokončených objektů, pro které chyběly zvony a kopule. Teprve pod tlakem zhoršující se mezinárodní situace využilo ŘOP kapacitních rezerv výrobních firem a v letních měsících 1938 jim v předstihu zadalo výrobu zvonů III. série. Celá objednávka byla rozvržena tak, aby nenarušila plynulé dodávky zvonů II. série, která ještě nebyla dokončena. Protože rezervy v kapacitě byly pouze ve výrobě zvonů menších odolností, byly zadány firmám přednostně jen tyto zvony. Zvony a kopule větších odolností měly být dodány převážně až po vyřízení objednávky II. série.

Pro usnadnění přepravy velkých a těžkých zvonů a kopulí (nejtěžší měla hmotnost 65,5 t) byly některé z nich rozděleny na podkladový prstenec a vlastní zvon či kopuli. To platilo především o nejodolnějších provedeních pro tvrzové objekty, poté také pro speciální úpravy zvonů dosamostatných pěchotních srubů, kdy pro větší depresi zbraně (sklon zbraně dolů v kolmé ose) bylo nutno zvýšit plášť zvonu nad střílnou. Tím se však zvýšila i hmotnost zvonu.

Pro zajímavost uveďme náklady spojené s výrobou pancéřových prvků. Cena zvonu či kopule byla různá podle typu, počtu střílen, odolnosti a tím i hmotnosti. Zvon AJ/N v odolnosti M stál 90 050 Kč, stejný typ zvonu v odolnosti W však již 241 700 Kč. Vnitřní zařízení do zvonu AJ/N přišlo na 5 273 Kč. Za pozorovací zvon v odolnosti W se účtovalo 248 000 Kč, za kopuli JA/M ve stejné odolnosti 264 220 Kč.


Seznam použitých zkratek:
N lehký kulomet vz. 26
D sólo těžký kulomet vz. 37
M dvojče těžkých kulometů vz. 37
B12 12 cm minomet (projektován)
Y 10 cm kasematní houfnice vz. 38 (tovární označení F3)
AJ zvon
JA kopule
MNO Ministerstvo národní obrany
OR otočná věž
RO otočná a výsuvná věž
ŘOP Ředitelství opevňovacích prací, vojenský orgán, řídící výstavbu opevnění

Zdroje:
ARON, L. a kol.: Československé opevnění 1935–1938.
RÁBOŇ, M. – SVOBODA, T. a kol.: Československá zeď.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Obrázek
Kopule pro dvojče těžkého kulometu s jednou střílnou, ale všimněte si rozdělení. Tvrz Hanička - "zachovalá" rarita (nešla do hutí).
Navařenou příčku uprostřed má údajně na svědomí FMV z doby přestavby ... akce "Kahan".

Obrázek
Střílna by správně měla vypadat takto.

ObrázekObrázek
R-H-S 76 „U lomu“ tvrze Hanička má zachovalé pancéřovými prvky. Na fotografiích zvon AJ/N a kopule JA/M. Kopule JA/M v nejvyšší odolnosti W stála 264 220 Kč.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Obrázek
Temeno zvonu s otvorem pro periskop.
Obrázek
Zvon a jeho ochranný límec.

ObrázekObrázekObrázek
Ze zvonů bylo možné pozorovat, střílet, i řídit palbu kasematních zbraní.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
WOTHAN
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 26/2/2006, 20:01
Bydliště: Olomouc, štáb vrchního velení skupiny armád Mütte

Příspěvek od WOTHAN »

Jenom bych dodal, že otvor ve vrchlíku zvonu měl sloužit také pro vystřelování světlic pomoci signalizaní pistole. V noci se dotohoto otvoru měl montovat světlomet....
Uživatelský avatar
Fuky
desátník
desátník
Příspěvky: 43
Registrován: 20/2/2006, 19:49

Příspěvek od Fuky »

čet.Hrad píše:
Lord píše:Kopule pro těžký kulomet s dvěma střílnami.
Chybička se vloudila:-) To je kopule pro dvojče těžkých kulometů s jedinou střílnou
Tak tak, ta fotka je z Haničky z R-S 76, pokud se nepletu, a tu příčku uprostřed tam má na svědomí FMV, je to z doby přestavby, podobně jako byly původně například úplně zavařeny otvory na zvonu pro TK dělostřelecké věže.
Uživatelský avatar
asija
poručík
poručík
Příspěvky: 782
Registrován: 16/9/2009, 12:00

Příspěvek od asija »

Ahoj, docela by mne zajimalo pokud nekdo vite jak vychazi zelezobeton vs. ocel z hlediska balisticke odolnosti, hmotnosti a ceny.

Co se tyde odolnosti nejakou predstavu jsem si uz udelal v knizce o terminalni balistice, ale u te ceny mam dost problem. Je sice mozne na internetu vygooglovat cenove odhady ruznych druhu dnes pouzivanych bedonu a oceli, ale nemam paru nakolik ktery beton / ocel odpovida materialum pouzvanych v 30.-tych letech a uz vubec potom jaka byla tehdy jejich relativni cena. Predpokladam ze s vyvojem technologii se mohl ceny obou materialu posunout i nekolikanasobne.

Jestli nekdo mate nejake cisla, nebo pripadne i jine informace, nebo nazory tak sem s nimi :D

Slysel jsem ze tyhle pancerove veze / zvony byly velice nakladne a projektantni bunkru se jich znazili za kazdou cenu vyvarovat. Docela se tomu divim, pripada mi ze v konstrukci bunkru by se casto vyplatily ocelove namisto betonovych prvku kvuli uspore prostoru => mensi plocha zdiva, mene materialu. Ale evidenene se tak nestalo. Z toho mi vyplyva ze beton musel byl mnohonasobne levnejsi nez ocel, tak bych si rad udelal predstavu kolikrat teda ciselne to opravdu bylo ?
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Prakticky vše na co se ptáš, včetně cen atd. najdeš v knize autorů Ráboň, Svoboda a kolektiv - Československá zeď - Brno 1993
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

Pár cen co sem našel, třeba to pomůže:
Hlavní střílna s víkem - 1 957,- Kč
Vchodová střílna - 292,- Kč
Dveře pancéřové - 790,- Kč
Dveře mřížové - 205,- Kč
1q cementu - 24,- Kč
1q armovacího železa - 150,- Kč
1q vázacího drátu - 320,- Kč
Zkouška betonové kostky (VZÚ-ČVUT Praha) - 18,- Kč
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Ono je taky třeba vzít v potaz, že haždá ocelová konstrukce musela mít složitou základnu, ve které byla tato konstrukcce zabudovaná. A právě tato místa jsou nejzranitelnější. Stačí si projít fotky z francouzských opevnění. Představu o odolnosti betonu na československém opevnění si můžeš udělat na tvrzi Dobrošov na jejím pěchotním srubu Můstek.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
IgorT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1467
Registrován: 25/6/2014, 12:48
Bydliště: BA

Re: Zvony a kopule

Příspěvek od IgorT »

Našiel som zaujímavú fotografiu! Nie je k nej nič bližšie uvedené, len to, že - nemecký kryt z II. svetovej vojny

Obrázek
Obrázek
petrp
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 11/9/2014, 07:43

Re: Zvony a kopule

Příspěvek od petrp »

IgorT píše:Našiel som zaujímavú fotografiu! Nie je k nej nič bližšie uvedené, len to, že - nemecký kryt z II. svetovej vojny

Obrázek
http://womanonherway.com/2014/06/04/mon ... lo-france/
https://cosettebruhns.wordpress.com/201 ... ial-39-45/
:razz:
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Zvony a kopule

Příspěvek od Mirek58 »

Dotaz:
Nebyly naše panc. zvony dvoudílné?/ horní a dolní část, bylo by dobré foto/
( u kupolí si nejsem jistý)
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Zvony a kopule

Příspěvek od parmezano »

Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
překládka pevnostních zvonů na neznámém nádraží
Zdroj : časopis Železničář roč. 1988 č. 16
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „čs. opevnění“