Tvrz Skutina je umístěna na kótě 736 Skutina vzdálená 1,5 km severozápadně od Sedloňova (mezi obcemi Sněžné, Polom a Nový Hrádek v Orlických horách). Poblíž kóty se počítalo s umístěním dělostřelecké věže, která by z tohoto místa měla velmi dobrý výstřel do všech směrů. Skutina je situována mezi sousední tvrze Dobrošov a Hanička. Podle projektu se měla skládat z celkem 6 objektů a to dvou pěchotních srubů, dělové otočné věže, minometné otočné věže, dělostřeleckého srubu a vchodového objektu.
Na Skutině se pracovalo deset měsíců. Ovšem do září 1938 nebyly všechny podzemí prostory vyraženy, natož pak vybetonovány. Vybetonovat se podařilo jen dva přibližně desetimetrové úseky chodby, přiléhající k dokončeným schodišťovým šachtám obou pěchotních srubů, a také strojovnu výtahu s přilehlou chodbou vedle šachty pod N-S 52. Do zářijové mobilizace byly na povrchu tvrze Skutina vybetonovány pouze dva pěchotní sruby. Práce na zbývajících objektech byly sice zahájeny, ale jednalo se pouze o hloubení šachet a o výkopové práce.
Laikovi asi rozestavěná tvrz asi příliš neřekne. Ovšem bunkrolog návštěvu Skutiny ocení, protože se zde může seznámit s postupem při budování tvrze. Tedy výkopy, ražením podzemí, postupem betonáže, originální výdřevou, hloubením a přípravě stavby betonových objektů, atd. A to v různém stádiu stavby.
Pro seznámení s postupem prací uvádím. Nejprve se vyhloubily šachty na objektech a pomocné šachty. Po dosažení příslušné hloubky se razily spojovací štoly, a to tak, že skoro všude pracovaly dvě party proti sobě. Prorážky pak byly vždy velmi okázale oslavovány. Postup prací byl důmyslně organizován. Zatímco větší počet dělníků pracoval v podzemí, druhá část prováděla výkop a přípravné práce pro objekt.
Podzemní galerie je údajně vyražena v celé délce, ale je přístupných prvních cca 200 metrů horizontální chodby z místa, kde byl projektován vchodový objekt, po zával vzniklý zasypáním pracovní šachty, jejíž pozůstatky jsou v tomto místě patrné na povrchu tvrze. Další zával je z povrchu tvrze patrný v místě pracovní šachty na křižovatce chodeb k N-S 48, N-S 49 a hlavní galerie. Z toho důvodu neodtéká z podzemí voda. Vzhledem k tomu, že celá oblast tvrze je bohatá na prameniště dá se očekávat, že celé podzemí je dnes zatopené.
Podle údajů Miloše byla šachta pro dělotoč, tak jako srub N-S 48 do předloňska plné vody, stejně tak i těžní šachty a výkop pro dělostřelecký srub, ovšem tím pádem se výdřevy dělotoče a schodiště ve srubu dobře dochovaly. Čerpání vody probíhá nyní v podstatě celý den, vzhledem k přítokům podzemní vody. Ve srubu N-S 48 je schodiště do podzemí s originální výdřevou, podzemí je vyraženo, bohužel se závaly. V místě vchodového objektu je vyústění štoly, všude hodně vody. Za aktuální informace a fotky Milošovi děkuji.
Zajímavostí je průstřel čelní stěny N-S 49 na Skutině, výdřeva schodiště N-S 48, ale i bednění schodišťové šachty dělotoče, staveniště vchodového objektu atd.
Pěchotní srub N-S 48 U stodol - pravostranný pěchotní srub v sestavě rozestavěné tvrze Skutina. Zvony a kopule neosazeny. Střílny hlavních zbraní vytrženy a zazděny. Zvenčí není srub poškozen ostřelováním, pravděpodobně kvůli blízkosti domů. V objektu je vybudována schodišťová a výtahová šachta o hloubce 36 metrů. Po 201 schodem lze nyní sestoupit na její dno do podzemí, kde je možné shlédnout cca 9 metrů vybetonované galerie a nahlédnout do vyražené chodby směrem ke srubu N-S 49. Na většině schodiště je zachována původní výdřeva.
Pěchotní srub N-S 49 Pod lesem - oboustranný pěchotní srub v sestavě rozestavěné tvrze Skutina. Zvony neosazeny. Stříly hlavních zbraní vytrženy a zazděny. Srub stojí ve výkopu. Čelní stěna srubu nezahozena rovnaninou. Srub byl Němci použit k testování protibunkrových dělostřeleckých granátů, povedl se průstřel až dovnitř srubu. Z jaké vzdálenosti, jakým typem děla a granátem se průstřel povedl není známo.
Skutina NS49 - Průstřel zdi objektu.
Skutina NS48 - Schody z objektu.
Sk určitě stojí za návštěvu, ale jen díky unikátně zachované výdřevně schodišťové šachty do podzemí. Víc tam k vidění není, "půjčovat" si umí každý 