Zabudnuté umenie

Od architektury přes malířství po hudbu

Moderátor: Bleu

Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Zabudnuté umenie

Příspěvek od Stuka »

Zabudnuté umenie
Obrázek

O Napoleonovi je známe, že mal skvelú pamäť. Zo štátnikov, vojvodcov a iných osobností, nebol jediný. Mnohí sa vyznačovali pamäťou, ktorou ohurovali svoje okolie. Oproti priemernej pamäti, ktorou disponuje väčšina z nás, takýchto ľudí môžeme len obdivovať. Niektorí z nich boli výnimočne nadaní ľudia alebo dokonca géniovia, ktorí okrem iného dostali do vienka vynikajúcu pamäť. Avšak mnohí z nich sa ku skvelej pamäti dopracovali. Chcem vás pozvať na krátku exkurziu do minulosti, z dôvodu, aby som vám ukázala, že pamäť – jej brúsenie, cibrenie, cvičenie atď. bolo kedysi umením. Dnes už zabudnutým umením.

V dnešnom svete sme našu pamäť zmenili predovšetkým na externú. Existuje množstvo zariadení, v ktorých potrebné informácie nájdeme a tak ich nepotrebujeme držať v hlave a pamätať si ich. Naša interná pamäť akoby strácala na význame. Podstata učenosti sa premenila z držania interných informácií na znalosť, kde príslušné informácie vyhľadať.

Oproti minulosti je to významná zmena. Možno túto zmenu odštartoval r. 1455 Gutenberg, keď zaviedol sériovú výrobu kníh. Vtedy totiž viac menej skončilo obdobie internej pamäte, kedy kníh existovalo málo, neboli určené na bežné čítanie ako ho aplikujeme dnes a nie vždy sa ku knihám dalo dostať. Pamäť bola teda niečím, čo si bolo treba pestovať, cvičiť. Významná osobnosť staroveku a stredoveku sa musela vzdelávať v rôznych oblastiach a to aj v jazykových vedách ako gramatika, logika, rétorika. Predovšetkým si však musela trénovať pamäť.

Pred obdobím, kedy sa začalo bežne používať písmo, slúžil na zapamätanie si informácií nasledujúci systém. Informácie sa zostavovali do veršov alebo sa spájali slová s hudbou a takto vznikal ľahko zapamätateľný vzor a rytmus. (Preto je napr. Tóra doplnená drobnými hudobnými značkami na spôsob notových osnov). Ústne podania najmä formou piesne sú presne tie vzory, ktoré si náš mozog ľahko zapamätá. Takisto aj verše sa ľahšie pamätajú. Obsah ústneho podania býva občas zmenený, ale aj to má svoje čaro, pretože zmeny odzrkadľujú dobu a mentalitu ľudí, pre ktorých bolo podanie určené. Niečo sa z podania ubralo, niečo doplnilo, menili sa jednotlivé výrazy. Menej používaný výraz sa nahradil iným – súčasným. Samozrejme došlo aj ku skresleniu, prípadne vynechaniu či pozmeneniu obsahu. Týmto sa ale nebudem detailnejšie zaoberať. Chcela som vám len ukázať ako napr. vznikol epos Iliada a Odyssea, kým bol zostavený do písanej formy (a pripísaný Homérovi) alebo evanjelia.

Keď sa vrátim ešte ďalej do minulosti, človek môže zapojiť pamäť aj spôsobom iným, ktorý rešpektuje to, ako sa naša pamäť za milióny rokov vyvíjala. Naša pamäť bola uspôsobená na podstatne iné prostredie aké je dnes a ktoré nás ovplyvňuje prakticky len pár stoviek rokov. Milióny rokov, ako sa vytváral mozog človeka, človek si nepotreboval zapamätať telefónne čísla, poučky, príkazy, zoznamy, vzorce. Potreboval si pamätať, kde nájde jedlo, vodu, ako nájde cestu domov, ktoré rastliny sú jedlé, ktoré jedovaté. Týmto smerom sa vyvíjala naša pamäť a to poriadne dlhé obdobie. Ak si teda chceme pamätať niečo nudné, dlhé, nezáživné – musíme to previesť na niečo farebné, vzrušujúce, neobvyklé alebo to s tým spojiť. Pretože náš mozog si nudné šedivé veci pamätá nerád.

Teraz preskočím do čias v antike. Pozrieme sa do Grécka do 5.stor. pred Kristom, pretože tu sa zrodilo umenie pamäti. V tom čase sa dostalo k slovu písmo a bolo na vzostupe, takže i zapamätanie si informácií sa muselo nutne zmeniť. Zložitejšie myšlienky (písaného slova) sa museli učiť naspamäť inou metódou a do tej doby postačujúce ústne podania degradovali na druh ľudovej zábavy. K zrodu umenia pamäte sa viaže táto legenda:

Grécky básnik Simonidés z Keu sa zúčastnil na hostine v Thesálii v honosnom paláci, kde mal predniesť oslavnú ódu a kde bolo množstvo hostí. Vstal od bohato prestretého stola a všetky zraky prítomných sa naňho v očakávaní upreli. Predniesol svoju ódu a posadil sa k stolu. V tom prišiel posol a požiadal Simonidésa, aby v naliehavej záležitosti vyšiel, že ho vonku čakajú dvaja muži. Akonáhle Simonidés vyšiel z paláca von, strecha sa zrútila a kusy mramoru rozdrvili telá hodujúcich. Ľudia sa zbehli na miesto nešťastia a odpratávali trosky. Nikto nebol schopný telá identifikovať, ani presne určiť, kto všetko bol vnútri v paláci, pretože telá boli znetvorené k nepoznaniu od trosiek. Simonidés bol z tragédie otrasený. Zahĺbil sa do seba, zatvoril oči a naraz sa v duchu vrátil naspäť v čase. Uvidel vnútorným zrakom palác v neporušenom stave a v miestnosti pri stole jednotlivých hostí ako nič netušiac hodujú, rozprávajú a smejú sa. Simonidés potom otvoril oči, jednotlivých pozostalých chytil za ruku a priviedol ich k miestu, kde sedel pred tragédiou ich príbuzný. Takto sa údajne zrodilo umenie pamäti.

Nech už je táto historka pravdivá alebo nie, my si na nej ukážeme, čím bola táto udalosť zaujímavá. Keď si Simonidés v duchu zrekonštruoval palác a hodovnú sieň pred tragédiou, s úžasom zistil, že si presne pamätá, kde ktorý hosť sedel. Pričom predtým nevynaložil žiadnu námahu, aby si to množstvo ľudí zapamätal. Zasadací poriadok sa mu sám vtisol do pamäti. Z tohto zistenia Simonidés vytvoril techniku, ktorá od tej doby pomáhala na zapamätanie si množstva údajov a textov. Simonidés si uvedomil, že keby namiesto hodujúcich hostí dosadil okolo stola významné osobnosti tej doby aj s ich dátumom narodenia, alebo slová niektorej zo svojich básní alebo názvy úloh, ktoré musí splniť – zapamätá si to všetko bez problémov rovnako ako hodujúcich hostí. Simonidésova technika je teda vcelku jednoduchá: na to, aby si človek zapamätal množstvo dát - často nudných, nezapamätateľných – musí ich previesť do podoby vizuálnych obrazov a umiestniť ich do známeho priestoru. Toto je antická metóda zapamätania si.

Obrázek
Simonidés z Keu

Podľa antickej metódy, ktorú som popísala vyššie, nudné a šedivé veci, ktoré si chceme zapamätať, umiestnime do známeho priestoru a miest, pretože vizuálnu a priestorovú pamäť máme všetci veľmi dobrú. Aj tí, čo si myslia, že nie.

Simonidésova metóda je podrobne popísaná v učebnici rétoriky Rhetorica ad Herennium od neznámeho autora z rokoch 86-82 pred Kristom. Pojednáva o pamäťových technikách a riadili sa ňou aj v stredoveku. Okrem tejto základnej učebnice sa pamäťovými technikami a rozpravou o pamäti venujú vo svojich dielach aj mnohí iní myslitelia napr. Cicero a Quintilian. Zo stredovekých autorov spomeniem Tomáša Akvinského, Alberta Veľkého, Huga zo svätého Viktora a Petra z Ravenny.

Kedysi platilo, že každá vzdelaná osoba od staroveku až do vynálezu kníhtlače, ovládala metódy na tréning pamäti. Výborná pamäť bola potrebná a bola pokladaná za jednu z najvýznamnejších cností. Ľudia v antike a v stredoveku mali ľudskú pamäť vo veľkej vážnosti a úcte. Významní ľudia tej doby boli popisovaní aj z pohľadu, či mali skvelú pamäť.

Plínius napr. uvádza, že „perzský kráľ Kýros II. Veľký si pamätal mená všetkých vojakov vo svojej armáde. Lucius Scipio poznal mená všetkých rímskych senátorov a rímskej aristokracie už deň po svojom príchode do mesta.“

Z iných prameňov vieme, že Seneca dokázal zopakovať dva tisíce mien presne v tom poradí, v akom mu boli predložené. Sv. Augustín uvádza, že má priateľa, ktorý dokáže recitovať z pamäti Vergilia a to i pospiatky.

Antické pamäťové umenie slúžilo predovšetkým na recitovanie poézie a prózy, čo bolo vtedy veľmi populárne. Učeniu sa spamäti kedysi vzdelanci venovali veľa času. Nebolo to len z dôvodu, aby sa dostali k informáciám, ale zmyslom učenia sa spamäti bolo podľa vtedajších učencov aj posilnenie individuálnej morálky. Vycvičená pamäť bola kľúčom k zdravému úsudku, ale aj hrdému občianstvu a skromnej zbožnosti. Človek sa kedysi učil aj staré texty a tým si utváral charakter, osvojoval si staré pravdy. Hľadal potom poučenie vo vlastnej pamäti. Aby to tak mohlo byť, učenie sa z pamäti nebolo mechanické, ale text sa osvojoval pomaly, s textom sa pracovalo a premýšľalo sa nad ním.

Možno vás napadlo, či sa niekto zaoberal tým, ako si zapamätať pojmy, ktoré sa nedajú vizualizovať. Už pred dvoma tisícmi rokov navrhol spôsob Metrodoros zo Skepsidy, grécky súčasník Cicera, ako si zapamätať abstraktné a neviditeľné slová, (ako je napr. spojka „a“). Vytvoril systém tesnopisných obrazov a priradil ich k takýmto slovám. Jeho zoznam značiek sa bohužiaľ nedochoval, ale nápad sa nestratil a odkazuje naň aj Rhetorica ad Herennium. V priebehu stáročí sa táto metóda zdokonaľovala. Napr. v 14.stor. anglický teológ a matematik Thomas Bradwardine (nesk.arcibiskup z Canterbury) vytvoril metódu memoria sillabarum - pamätanie si podľa slabík (u slov, ktoré sa nedali vizualizovať). Napr. ak si chcel niekto zapamätať slabiku „ab“, stačilo aby si vybavil obraz opáta (ang. abbot). Pre slabiku „ba“ si bolo treba vybaviť predstavu strelca s kušou (balistarius). Obrazy slabík sa potom pospájali a vytvorili rébus, ktorý bolo treba vyriešiť, pretože jednotlivé obrazy slabík s pôvodným slovom nemali nič významovo spoločné.

Umenie pamäti však nebolo odsúdené na zánik len z dôvodu nástupu sériovej výroby kníh. V 16.stor. Wiliam Perkins z Cambridge označil umenie pamäte ako „bezbožnícke, pretože v ľuďoch vyvoláva absurdné a hriešne myšlienky, čím v nich roznecuje zvrátené chúťky.“ Asi z dôvodu, že v rámci umenia pamäte sa hojne využívali obrazy spojené so sexom a nahotou, pretože náš mozog si ich zapamätá asi najľahšie.

Ľudia kedysi tvrdo pracovali, aby sa učili naspamäť. Študenti sa neučili iba tomu, čo si majú pamätať, ale tiež ako si to majú zapamätať. Bolo by však omylom si myslieť, že trénovanie pamäti viedlo len k tomu, aby sa človek knihy nabifľoval. On si ich musel aj utriediť, uložiť, urobiť poriadok v tom, čo vie, aby to mohol hocikedy nájsť. Žiadne zoznamy, ani registre neexistovali. Buď ste si vytvorili register v hlave sami, alebo vám naučené informácie časom mohli byť nanič. Akonáhle sa naučí človek učiť sa spamäti, uložených informácií pribúda priam hrozivo. V 15.stor. taliansky znalec práva Peter z Ravenny napríklad napísal asi najúspešnejšiu príručku na trénovanie pamäte tej doby a volala sa Fénix. Príručka bola veľmi populárna a vydávaná po celej Európe. Boli v nej rôzne návody ako si pamätať rôzne informácie pre rôzne profesie. Sám Peter z Ravenny si údajne pamätal niekoľko tisíc právnych prípadov, stoviek rôznych iných textov, tisícky výrokov atď. Ak by si ich v hlave neuložil pod systémom, ktorý musel byť prehľadný a ktorý si tiež musel pamätať, boli by mu takéto informácie nanič.

Dnes samozrejme nemáme čas, aby sme sa učili dlhé texty naspamäť. Nie je to ani potrebné, pretože sme vymenili svoju pamäť za technologické nadstavby. Napriek tomu, by som sa chcela záverom spolu so Sokratom zamyslieť nad tým, čo jemu vadilo už v 5. stor. pred Kristom. Jemu vadilo písané slovo a vo svojich výkladoch ho kritizuje. Hovorí o tom, že ľudia prestanú cvičiť svoju pamäť, stanú sa zábudlivými. Budú sa spoliehať na to, čo je napísané, veci si budú pripomínať podľa vonkajších znakov, nie zo svojho vnútra. Nestanú sa múdrejšími, to bude len zdanie, pretože sa dozvedia síce veľa, ale bez toho, aby sa čokoľvek naozaj naučili. Pôjde len o klam učenosti, pretože v skutočnosti nebudú vedieť skoro nič, zato sa ješitne budú domnievať, že vedia veľa.

Nuž nezdá sa vám to priam prorocké a platné hlavne na našu dobu? Je to asi daň, ktorú musíme zaplatiť za to, že máme k dispozícii takú záplavu ľahko dostupných informácií, ktoré sa nemusíme učiť naspamäť.


Zdroje:
Joshua Foer, Šetři se, Einsteine!, vyd.JOTA r.2012
http://umlaufoviny.com/Liberec/CAJ/text ... ulture.pdf
http://www.utexas.edu/research/memoria/ ... sages.html
http://grammar.about.com/od/mo/g/memoryterm.htm
http://www.marquette.edu/maqom/tull-rhetorical.pdf
Naposledy upravil(a) Stuka dne 25/4/2015, 14:29, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázek
oc-14-4a-01
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 172
Registrován: 15/8/2012, 16:14

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od oc-14-4a-01 »

Homo sapiens sapiens sme druh starý 200 000 až 400 000 rokov. od tej doby sme sa vôbec nezmenili, iba nie sme tak osvalený, zdôvodu nepoužívania motorických skupín. Tebou nenávidený Rusi dokázali pešo dôjsť do Paríža, pomenovať bistro a pešo sa spať vrátiť do Moskvy :)
Žiadna evolúcia druhu Homo sapiens sapiens nebola pozorovaná, ani v parametri pamäť! Lachšie si zapamätáme údaje pod tlakovým stresom. Tým že tu podsúvaš Toru ,je nezmyselné. Hudobno-poetický text si lepšie pamätáme vďaka nanotechnickým pomôckam. Samotná Tora je vykradnutie Medziriečnych /Mezopotámskych/ poznatkov - momentálne tabuatizovaných...

Problém možnosti evolúcie druhov, rieši pravdepodobne geniálny názor českého biológa a parazitológa prof. Jaroslava Flegra
v práci Frozen Evolution
http://www.ulozto.cz/xoA7hS7/j-flegr-za ... voluce-pdf
http://www.frozenevolution.com/
Len malé tajomstvá je potrebné chraniť,
tie veľké chráni nedôvera verejnosťi. Marshall McLuhar
Als
svobodník
svobodník
Příspěvky: 25
Registrován: 16/5/2011, 20:17

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Als »

A jak by se měl podle tebe člověk ještě vyvíjet?
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Stuka »

Žiadna evolúcia druhu Homo sapiens sapiens nebola pozorovaná, ani v parametri pamäť!
Nehovorím o evolúcii, zle si ma pochopil. Pamäť sa vyvíjala spolu s mozgom podľa podnetov, ktoré mozog spracovával. Dlhé obdobie bola pamäť vytváraná iným prostredím, než je dnes, preto možno nezaškodí na to myslieť, ak si chceme niečo pamätať. Nudné telefónne číslo si ľahšie zapamätáme, ak využijeme to, na čo sme sa vždy zameriavali. Napr. osmičku si spojíme s obrázkom tehotnej ženy. Jedničku s nožom atď. To je iba príklad.
Pokiaľ by sme chceli radšej použiť antickú metódu, tak si číslo 824650 ľahšie zapamätáš, ak si predstavíš, že v tvojej spálni (prostrediu ktoré dobre poznáš) je osmička uložená za dverami na zemi, a ako postupne míňaš veci, ktoré v spálni máš, ukladáš ďalšie čísla - dvojka je zavesená na ramienku na skrini, štvorka je nakreslená na zrkadle, šesťka je na vankúši, päťka pod vankúšom a nulu drží v packách macík, ktorému dávaš pusinku na dobrú noc. :D Funguje to. Antickí myslitelia neboli hlupáci.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Alfik »

oc-14-4a-01 píše: Žiadna evolúcia druhu Homo sapiens sapiens nebola pozorovaná
To je kravina jak mraky, naštuduj si něco než začneš blábolit. Jen jeden jediný příklad (abys třeba věděl kde můžeš začít): Před cca 5000 - 6000 lety ještě nebyl jediný příslušník našeho druhu schopen v dospělosti trávit kravské mléko.
Geny pro tuto mutaci se od této doby celkem úspěšně ze střední Evropy šíří v populaci, což značí, že je to mutace zcela pozitivní a životaschopná.
Mimochodem: co jsou to ty "nanotechnické" pomůcky?
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Polarfox »

Stuka: Tenhle systém by mě zabil :D...místo obyč čísla bych si musel pamatovat celý sled událostí a přirovnání. Navíc všichni nemáme stejný systém paměti a pomůcek. Někomu to pomůže, jiný z toho zcvokatí.

A to že neprobíhá evoluce je samozřejmě blbost a netýká se to jen trávení mléka.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od kenavf »

Alfik píše:
oc-14-4a-01 píše:Mimochodem: co jsou to ty "nanotechnické" pomůcky?
Buď je písateľ veľmi ovplyvnený nanotechnologiami alebo myslel "mnemotechnické pomôcky"
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
oc-14-4a-01
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 172
Registrován: 15/8/2012, 16:14

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od oc-14-4a-01 »

Polarfox píše:A to že neprobíhá evoluce je samozřejmě blbost a netýká se to jen trávení mléka.
Evolúcia druhov neprebieha, nemáme o tom žiadny dôkaz. Alebo mi vieš preukázať aspoň jeden príklad?
Evolúciu sa pokúšali zachraňovať mikro evolúciou, ale vždy sa ukázalo, že sa jedná iba variácie, bez zmeny DNA.
Ani drastické podmienky v Ćernobile nespustili evolučné procesy.

Úvod do evoluční biologie. http://uloz.to/hledej?q=%C3%9Avod+do+ev ... D+biologie

Neexistencia dôkazu evolúcie, umožňuje existenciu kreacionizmu či jeho modernejšej formy - inteligentného dizajnu.
Len malé tajomstvá je potrebné chraniť,
tie veľké chráni nedôvera verejnosťi. Marshall McLuhar
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Bleu »

ty jo todle bude ještě lepší než ta debata o Sugerovi.

Stuka - hezkej článek, trošku obecnější ale proč ne, je pěknej.

oc-14-4a-01 - kreacionismus a iteligentní design neni v zásadě nic jiného než teorie "Boha-hodináře" z věku osvicenství - s čímž operoval, kdekdo od Leibnitze po Rousseaua
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
oc-14-4a-01
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 172
Registrován: 15/8/2012, 16:14

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od oc-14-4a-01 »

Bleu píše:oc-14-4a-01 - kreacionismus a iteligentní design neni v zásadě nic jiného než teorie "Boha-hodináře" z věku osvicenství - s čímž operoval, kdekdo od Leibnitze po Rousseaua
Áno máš pravdu, kreacionizmus je veľmi stará hypotéza.

Evolučná hypotéza je v súčastnosti modifikovaná hypotézou Richarda Dawkinsa Sebecký gén
http://referaty.atlas.sk/ostatne/nezara ... 2/?print=1
Osobne si myslím, že evolučné problémy lepšie rieši J. Flegr v práci Zamrzlá evoluce. Bohužiaľ vedecká verejnosť túto prácu ignoruje :???:
http://www.ulozto.cz/xoA7hS7/j-flegr-za ... voluce-pdf

Aj v prípade experimentálneho dôkazu evolučných dejov, npr ako to navrhuje Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc, nebude to vylučovať,
že v tom majú prsty Boh-ovia :D
Len malé tajomstvá je potrebné chraniť,
tie veľké chráni nedôvera verejnosťi. Marshall McLuhar
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Stuka »

Polar napsal:
Stuka: Tenhle systém by mě zabil ..
No, možná ano. Ale kdybys chtěl zpaměti recitovat někde na večírku Danteho CELOU (edit: no,možná ne celou) Božskou komedii (a uspat všechny přítomné :D ), nic jiného by ti nepomohlo.
Bleu napsal:
ty jo todle bude ještě lepší než ta debata o Sugerovi.

Stuka - hezkej článek, trošku obecnější ale proč ne, je pěknej.
Díky. No, Suger a Bernard by danou tému o paměti asi dobře doplnili, protože sním koště na šířku, jestli se neučili zpaměti sáhodlouhé texty a podle technik z antiky i jejich soudobých. :wink:
Oc 14 ..napsal:
Evolučná hypotéza je v súčastnosti modifikovaná hypotézou Richarda Dawkinsa Sebecký gén
Nemáš pravdu. Sám Dawkins teorii sobeckého genu velmi poopravil, ba dá se říct že elegantně opustil. Lépe řečeno - už ji dál nerozvíjí a netlačí na pilu.
ObrázekObrázek
oc-14-4a-01
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 172
Registrován: 15/8/2012, 16:14

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od oc-14-4a-01 »

Stuka píše:


Nemáš pravdu. Sám Dawkins teorii sobeckého genu velmi poopravil, ba dá se říct že elegantně opustil. Lépe řečeno - už ji dál nerozvíjí a netlačí na pilu.
Možeš to nejako podložiť? Richard Dawkins v práci River Out of Eden, zostáva naklonený Sebeckému génu.
Len malé tajomstvá je potrebné chraniť,
tie veľké chráni nedôvera verejnosťi. Marshall McLuhar
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Stuka »

River Out of Eden jsem nečetla. Ta je ale z r. 1995.

Četla jsem The Greatest Show on Earth (česky Největší show pod sluncem) z r.2009 , kde popisuje jednotlivé důkazy evoluce podle teorie darwinizmu a mně osobně tedy přesvědčovat o její pravdivosti nemusel, ale kdybych tápala, tak mně přesvědčí. O sobeckém genu zde není zmínka (nebo možná jenom nějaký odkaz) a myslím si, (už si to dobře nepamatuju), že v doslovu vydavatele nebo v předmluvě je právě uvedeno, že teorii sobeckého genu už Dawkins nijak zvlášť nepropaguje.

No, abych se vrátila k umění paměti: ze slavných osobností, vojevůdců a státníků mně momentálně napadá jenom Hitler, že měl skvělou paměť. Je možné, že ji měl od přírody, ale je také možné, že když se učil rétoriku a něco o psychologii davu, což je nezpochybnitelné, tak se také učil nějaké metody, jak si zapamatovat údaje, protože se o tom dočetl, že dobrá paměť je jedna z rysů významných osobností a že dokáže na posluchače zapůsobit. Jeho současníci dosvědčili, že soukal ze sebe různá data, čísla atd. a to i po létech, že koukali jako blázni a i tímto vzbuzoval údiv, úctu a dojem, že ví všechno.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Martin Hessler »

O Karlu Doenitzovi jsem četl, že znal všechny velitele ponorek jménem, tykal jim a oslovoval je křestními jmény. Při objemu informací, jaké musel nosit v hlavě, to zjevně není zanedbatelné - podle všeho tím záměrně zvyšoval svou popularitu a loajalitu podřízených k vlastní osobě. Ale stejně: Zkuste si najít výčet německých ponorek z WW II (některé publikace je uvádějí) se jmény kapitánů a nabiflovat se to nazpaměť... Je to několik stovek jmen. A při opakované replikaci neudělat chybu!
Souhlasím s tím, že člověk si lépe pamatuje to, co ho něčím zaujalo nebo je pro něj důležité. Stačí se podívat na některé Palbáky: V zápalu diskuse dokáží citovat údaje ze zdrojů, které prostudovali před řadou let.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Stuka »

Abych ještě trochu doplnila článek o současnost:

Každý rok (myslím že už asi 12 let) probíhá soutěž mistrovství světa v paměti. V minulém roce vyhrál titul mistra světa Johannes Mallow 31 letý Němec. Na zapamatování používá antickou metodu, kterou jsem vám v článku představila. V odborných kruzích se tato metoda nazývá metoda loci nebo palác vzpomínek. Každou sadu informací, které si chcete zapamatovat rozmístníte v jiném prostoru, vám známému tj. paláci. Můžou to být i budovy, které znáte jenom z publikací. Mistři mají takovou prax, že zapamatování s pomocí metody loci jim netrvá dlouho. Při vybavování vzpomínek také rychle prosviští budovou, žádné pomalé ploužení. Aby jste si udělali představu o rychlosti s jakou mistři informaci ukládají a zase si je vybavují, zde jsou některé rekordní výsledky ze soutěží paměti.
Zapamatují si
- 132 historických dat ze 140 během 5 minut.
- 385 abstraktních obrazů za 15 minut.
- 1320 čísel za 30 minut.

V r.2011 získal titul mistra světa 22 letý Číňan Wang Feng.

Angličan Ben Pridmore je zase mistr v zapamatování náhodně zamíchaného balíčku s 52 kartami za cca 24 sec. Byl už ale ovšem poražen. Zde je jeho systém na zapamatování karet:
http://www.memoryconsulting.com/pridmore.htm

Je to celkem zábavné, ale myslím, že v kasinech je bedlivě sledován. Možná mají seznam mnemoniků a těm je vstup do kasin zakázán.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Moc hezký článek! Je to pravda a netýká se postřeh jen paměti: Když nám někdo řekne 16 krát devatenáct, tak začínáme počítat. Ti mladší se začnou rozhlížet, kde je kalkulačka, a ti nejmladší začnou hledat na internetu, jestli nenajdou odpověď :-)
Nehledá se cesta v mapě, ale zapne se navigace.
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Stuka »

Díky.
Je to zajímavé, jak se s pamětí během historie zacházelo. Nejprve byla velmi ctěná, vážená, vytvořilo se přímo umění paměti, které bylo dovedností, ctností. Základem bylo (jak jsem už v článku napsala) naučit se jak se učit a až potom co se učit. Na to se během staletí postupně zapomínalo. Prakticky v 19. století bylo umění paměti úplně mrtvé. 20. století přineslo formální vzdělávací systém, který se podobal drilu v armádě. V armádě bylo (a je) cílem, aby se nepřemýšlelo, ale aby se slepě vykonávali rozkazy. Vojákům se vtloukli informace do hlavy a bylo jenom obzvlášť pohodlné, když nad nimi nepřemýšleli. Něco podobného se zavedlo do škol. Studenti se měli biflovat a nepřemýšlet.

Je ještě spousta učitelů, kteří požadují učivo od slova do slova. Takový dril nemá s uměním paměti nic společného. Samozřejmě normální, moderní učitel od takového drilu dávno upustil a snaží se studenty vést k pochopení učiva, ke kreativitě, k analýze a ne jenom k bezduchému drmolení pouček. Ale je i to úplně ta nejlepší cesta?

Od bezduchého biflování se upouští, zdá se že nic dobrého to nepřináší. Jenže se zjistilo, že učení se zpaměti zase tak špatné úplně není. Není možné dosáhnout vyšší hladinu učení (celkový rozhled, schopnost analyzovat atd.) bez toho, že by se člověk nejdřív nenaučil něco zpaměti. Taky tedy asi i tady platí , že střední cesta je ta zlatá.

Osobně si myslím, že na školách chybí základní kurz o tom, jak se učit zpaměti. Vysvětlit, k čemu je to dobré, jak se to dá využít. Aby děti cvičili paměť a potom se možná lépe a snáze (a radši) budou učit.

Na druhou stranu technologický pokrok nelze zastavit a člověk se snaží o dosažení jisté dokonalosti a dlouhověkosti. Takže je na místě představa, že jednou bude náš mozek napojen na počítač, který si pamatuje všechno. Není to žádná daleká hudba budoucnosti. Jestli to ale budeme ještě my a nakolik to zasáhne do našeho nitra - to se neodvažuji posoudit.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Polarfox »

Nesrovnávají se jabka a hrušky? To že si něco doslovně zapamatuji, neznamená, že to chápu....proto se vede k pochopení učiva. Takže můžeš nakrásně učit umění paměti, ale to ti nezajistí pochopení.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Stuka »

To že si něco doslovně zapamatuji, neznamená, že to chápu....proto se vede k pochopení učiva. Takže můžeš nakrásně učit umění paměti, ale to ti nezajistí pochopení.
Asi jsem to špatně napsala, protože nejsme ve sporu.

Nestačí jenom si doslovně pamatovat, když chci něco pochopit - souhlasím. Jenže, když chci něco pochopit, musím se naučit i nějaký základ zpaměti. Jenže (a je tu další jenže :) ) vtloukat si něco do paměti jenom opakováním, je pro každého z nás dřina. Tak si mohu pomoci a použít některou z metod zapamatování. Ale umění paměti, jak jsem ho představila v článku, to je trochu o něčem jiném.

Text si kdysi vzdělanec pamatoval s pomocí některé z metod, přičemž aby z toho textu taky něco měl, aby se vnitřně obohatil a text vlastně pochopil, musel se mu zdlouhavě a podrobně věnovat. Přemýšlet na ním, vizualizovat si ho, pohrát si se slovy. Nejenže text zpaměti recitoval , ale se s ním třeba i ztotožnil, nebo ho víc prožil, pochopil jeho hloubku. A taky zde bylo pragmatické hledisko. Neměl knížku vždy po ruce. Knihy byly vzácné a když se mu dostala do ruky, nic jiného nepomohlo, než si ji zapamatovat, když z ní chtěl později čerpat.

Tak nějak umění paměti chápu já, ale dnes je už doba jiná, takže těžko chtít, aby se umění paměti zavedlo do škol - to je pravda. Něco ale z toho umění je sympatické a určitě ne marné. Možná by stačilo dětem přiblížit jak kdysi paměť byla důležitá. Ukázat jim antickou metodu - palác vzpomínek -a prostřednictvím vlastně hry je naučit, jak se učit.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Zabudnuté umenie

Příspěvek od Polarfox »

Já nevím, je to hrozně individuální záležitost. Spousta lidí vizualizuje automaticky tak jako tak...já sám mám víceméně fotografickou paměť, takže to beru samozřejmě a je pro mne zase těžké pochopit jiné způsoby zapamatování. Vůbec se vcítit do toho, jak si to každý v hlavě srovnává...vždyť to ani sám člověk pomalu není u sebe schopen popsat :)
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Odpovědět

Zpět na „Umění v historických souvislostech“