E=mc2

[Alchymista]

Stuka
1) dá sa to "prežiť", a časť organizmov by to aj prežila. Samozrejme, je to "nedýchateľné" prostredie v klasickom zmysle, ale samotný pokles tlaku na polovicu nie je priamo smrteľný... zodpovedá to tuším výške okolo 7000-7250 metrov
2) závažná námietka, uznávam. Ale prečo by to nemalo mať vlastnosti atmosféry? Tu som proste s vedomosťami v koncoch...

Jersey - s atmosférou máš zrejme pravdu. "Suchá stratosféra" je zvlášť zaujímavý efekt, silne obmedzujúci sraty voody a vodíku.
Ako dlho by asi Zem vydržala s vodnou atmosférou? Pol miliardy rokov? 100 milionov? 10 milionov? Ja to odhadujem medzi 100 milionmi a pol miliardou....

Atmosféra Marsu a družice - ano, je to tak, bol som celkom prekvapený, keď som sa dočítal, že nad riedku atmosféru Marsu sa družice umiestňujú takmer rovnako vysoko ako na Zemi - minimálne 250-350 km nad povrch.

[jersey.se]

Alchymista: No jo, ono to může ještě klidně bejt všechno jinak, nevíme toho totiž ještě moc, ale já bych to bejval rád slyšel od někoho jiného Že ty máš tyto znalosti jsem věděl.

[Stuka]

ale já bych to bejval rád slyšel od někoho jinéh

Doufám, že ne ode mně protože moc o tom nevím.

Jenom mi to přišlo divný: atmosféra z vodní páry. Průměrná rezistenční doba samotné vodní páry v atmosféře je krátká, pouhých 11 dní. (To se ale týká Zemi).
Nezdá se mi, že by vodní pára mohla samotná čelit záření a že by vydržela několik desítek (resp. tisíců, miliónů) let.
Možná kdyby šľlo o nějakou jinou planetu.

[jersey.se]

Neboj, tebe jsem nemyslel

Co se týče vodní atmosféry, já se neodvažuji hádat jak dlouho by vydržela. Voda by se každopádně začala rozpadat na vodík a kyslík, ale je velká neznámá jak by se taková atmosféra vyvíjela. Pokud by vzniklo něco jako současná stratosféra (patrně z kyslíku), mohla by být dokonce nějakou dobu stabilní, ale kdo ví. Ono se snad o nějaké takové planetě, kde značnou část hmoty (a asi nejen atmosféry) snad tvoří voda i ví. Zkrátka mimo naší soustavu může být všechno jinak

Edit: Ještě bych se dotknul barvy marťanské oblohy. Zbarvení atmosféry způsobuje rozptyl a pohlcování (a vyzařování) světla skupinami molekul "vzduchu". Atmosféru Marsu tvoří z velké části CO2, který rozptyluje světlo obvykle řekněme do odstínů mezi modrou a zelenou. Teoreticky by se tak barva oblohy nelišila příliš od naší, kde se vyskytuje fialová, modrá a zelená barva, byla by patrně o něco víc do tyrkysové. Problém je jemný prach který je neustál díky své malé hmotnosti ve dne do atmosféry vynášen konvekcí a barví ji tak do lososové barvy, ke stejnému efektu někdy dochází na některých místech na Zemi. Ovšem kosmické sondy pořídily při svítání a soumraku, kdy ještě vzestupné proudy prach nezvedly několik snímků, na kterých je obloha na Marsu zbarvena klasicky do modrofialova podobně jako na Zemi. Konspiraci tedy evidentně hledat netřeba.

Dole je fotka ze západu Slunce na Marsu v asi co možná nejpřirozenějších barvách (že zejména fotky Vikingů měly barvy trochu posunuté se ví, ale to bylo možností tehdejších technologií a potřebou co nejlepšího rozlišení):

[Stuka]

Mně se zdá tahle fotka (je ze stránek NASA) reálnější. Protože je bledší s nevýraznými barvami. Vzhledem k řídké atmosféře na Marsu, by mi to sedělo.

[Trismegistos]

Neměl oc-14-4a-01 v případě Marsovské oblohy spíše na mysli tu skutečnost, že na některých snímcích, kde je vidět kalibrační kotouč umístění na landeru, jsou ony "kalibrační barvy" jiné než mají být podle fotek z doby kdy se sonda sestavovala ještě na zemi? Pokud se posunou barvy v editoru tak aby na kalibračním kotouči na snímku seděli s kalibračním kotoučem na snímku na zemi tak se změní i celkové vyznění snímku. Da se říct že vypadá docela "pozemsky". Předem pro šťouraly: Ne, opravdu si nemyslím že NASA falšuje snímky, jen se snažím vysvětlit o co nejspíše oc-14-4a-01 šlo. Pokud se pletu, jsem jen člověk.

[Stuka]

Já vlastně taky nevím, jak je to z fotkami z vesmíru. Fotky z Hubbla jsou krásný a barevný, ale ve skutečnosti asi vesmír není tak barevný. Ty fotky se musí nějak upravovat, projít nějakou procedúrou, složit, slepit a přidá se i barva. Přičemž se přidá jenom to, co si astronomové myslí, že tak to asi ve skutečnosti je, nebo podle složení. Opravte mně, pokud se mýlím.

[Trismegistos]

Tady přidávám předmětné kalibrační kotouče. Pokud vím, tak se "fotografie" skládá z několika pořízených snímku v různých barvách (kanálech) a následně se složí, vyčistí atd. Omlouvám se za OT.

[Alchymista]

Farby na "vedeckých" snímkach cudzích svetov a astronomických objektov, učených pre verejné publikovanie sú obvykle tzv. nepravé.
Dôvodov je obvykle viac.
Veľmi často je to vynútené jednoducho tým, že snímače sond alebo ďalekohľadov pracujú úplne mimo viditeľné spektrum a "nepravé farby" sú priradené k rôznym vlnovým dĺžkam žiarenia v podstate len na základe "estetického cítenia" spracovateľa. Je síce zauživané, že "kratším" vlnovým dĺžkam v snímanej oblasti spektra je priraďovaná modrá farba, "stredným" zelená a žltá a "dlhovlnnej" oblasti zopovedá červená - teda analogicky k viditeľnej oblasti spektra. Toto rozloženie a priradenie tiež veľmi často nie je lineárne, či už z technických dôvodov, alebo zámerne, pre zvýraznenie detailov.

Druhým častým dôvodom je, že zdrojové snímky (v orginále vlastne "čiernobiele") sú získané cez rôzne svetelné filtre, často výrazne úzkopásmové, ktoré sa zameriavajú na niektoré významné spektrálne oblasti, zaujímavé z vedeckého hľadiska.
Typický je napríklad "H alfa" filter s priepustnosťou v úzkom pásme červenom okolo 656 nm, v pozorovacej astronómii (hlavne amatérskej) je populárny aj "nebula filter", čo je obvykle dvojpásmový filter "H alfa" a "H beta + O III (prepúšťa obvykle "zelenú" oblasť 480-510 nm a potom "červenú" oblasť nad 640nm, pritom dobre odfiltruje svetlo ortuťových a sodíkových lámp, ktoré tvoria podstatnú časť svetelného znečistenia).
Profesionáli používajú podstatne rozmanitejšie filtre, a obvykle s výrazne užším pásmom priepustnosti. Do RGB farebného priestoru sú čiernobiele snímky získané cez filtre prepočítané cez prevodnú maticu, v ktorej je každému pásmu filtru priradená istá váha (miera významnosti) pre modrú červenú a zelenú farbu. Snímkovaním cez filtre sa časť farieb nevratne stratí (zvlášť, ak sú filtre úzkopásmové), prepočet cez prevodnú maticu sa potom pokúša farby "dopočítať späť "- alebo naopak zvýrazniť inak slabo viditeľné (málo kontrastné) detaily na snímkach.
Výsledkom sú v oboch prípadoch snímky, ktorých farby "nie celkom" zodpovedajú "skutočným" farbám objektov.

Marsovské rovery MER majú dve kamery PanCam. Každá kamera má objektív 38 mm (zodpovedá normálnemu 105mm objektívu), f/20, zorné pole 16.8x16.8°, uhlové rozlíšeni0.28 mrad/pixel a expozičné časy 0 (technicky ~5 msec - asi 1/200sec) až 30 sekund. Objektívy sú zaostrené na vzdialenosť tri metre a majú hĺbku ostrosti od 1,5 metra do nekonečna. Snímač rozlíšenie 1024x1024 pixel s detekčním prvkom CCD, spektrálnu citlivosti 400 až 1100 nm a nemajú žiadne vlastné "ochranné" filtre (inak bežné u komerčných fotoaparátov a kamier). Každá kamera má sadu 8 svetelných filtrov, spolu majú 13 rôznych filtrov (jeden filter v ľavej kamere je "prázdny", dva filtre sa opakujú kvôli možnosi stereoskopických záberov). Ľavá kamera má filtre prevažne vo viditeľnej oblasti spektra, pravá hlavne v "neviditeľnej" IR a UV oblasti .
Snímky kamier ("čiernobiele") sú na Zemi prepočítané do RGB zobrazenia pomocou "prevodnej matice", v ktorej je každému snímku cez jeden z filtrov priradená určitá váha.
Funguje to vo výsledku tak, ako uviedol Trismegistos - všimnite si rozdiel farieb medzi snímkami cez filtre L2, L5 a L6 a cez filtre L4, L5 a L6.
Pre čo najvernejšie zobrazenie farieb v RGB farebnom priestore (ktorý je ale tiež obmedzený) sa skladajú snímky cez všetkých osem filtrov.

Kalibračné terče slúžili primárne na farebnú kalibráciu snímkov kamier, ale zároveň aj na posúdenie svetelných podmienok na Marse a ich zmien, a v neposlednom rade aj na posúdenie miery "zaprášenia" roverov - keďže rovery majú slnečné panely, miera "zaprášenia" má priamy vplyv na množstvo energie, ktoré dokážu vyrobiť a umožňuje to posúdiť, nakoľko má na pokles výkonu vplyv prach a nakoľko degradácia samotných panelov.

[Stuka]

Alchymista, vďaka. Som v úžase, nielen dnes, čo všetko vieš a v čom sa vyznáš. Som rada, že podávaš vysvetlenia tam, kde my ostatní iba častokrát tápeme alebo tušíme. Napr. vyššie uvedené o vedeckých snímkach, som vôbec nevedela. Takže je len dobre, ak podáš stručný výklad, aby si človek vedel vytvoriť základný obraz.

[Alchymista]

Pozri sa na snímku hmloviny M16 (so známymi Stĺpmi Stvorenia) na http://en.wikipedia.org/wiki/File:Eagle ... ikiSky.jpg - je na nej veľmi pekne vidieť, ako sa upravujú snímky astronomických objektov, aby boli "fotogenickejšie", alebo aby vynikly detaily určitých štruktúr (treba mať na pamäti, že už samotné "pozadie" snímku je v skutočnosti upravené - neupravené "pozadie" je v podstate ten zvislý pás vpravo).



Na http://www.nasa.gov/mission_pages/spitz ... 7-01b.html je snímka rovnakej hmloviny, ale tak, ako ju v nepravých farbách vidí infračervený ďalekohľad Spitzer Space Telescope.


A takto vidí tú istú oblasť družicové röntgenové observatórium Chandra (kompozitný obrázok röntgen + viditeľné spektrum)


PS: neprechváľ ma, lebo spyšniem... A ani náhodou nie som neomylný - tak pozor.

[Stuka]

Úprava foto nám dáva aspoň nejakú predstavu a vyniknú určité štruktúry, ktoré by inak zanikli. Ale ako to tam vonku naozaj vyzerá - nuž, na to nemáme tie správne "oči" a takto to vidíme aspoň sprostredkovane.

Edit: Jasné, že nie si neomylný, ale komu česť tomu česť.

[oc-14-4a-01]

Mierne zanedbáva
absenciu magnetického poľa Marsu, čo spôsobuje riedkosť atmosféry.

Ehm, když už jsi to nakous, mohl bys mi jako totálnímu laikovi vysvětlit jaký přímý vliv má relativně slabé magnetické pole Marsu (ono tam tak úplně nechybí, že) na hustotu jeho atmosféry?


příspěvky sloučil Skelet

Slabé magnetické pole Marsu dostatočne neodkláňa tok vysokoenergetických elektrónov a protónov.
Táto slnečná plazma strháva na záveternej strane marťanskú atmosféru /CO2/ zo sebou. Dej prebieha v exosfére, 200km nad povrchom.

Tlak na povrchu Marsu je +- 750Pa, taký tlak na Zemi je vo vyške +-34 kilometrov. A ako vyzerá nebo cez tak riedky plyn /N2/, nám znovu ukázal v priamom prenose Felix Baumgartner 26 min
http://www.youtube.com/watch?v=rNhmYaWi ... re=related

Je veľmi zaujímavé, ako dokáže tak riedka atmosféra na Marse spôsobovať tak prudké prachové búrky.
http://www.popsci.com/technology/articl ... an-surface

[jersey.se]

Slabé magnetické pole Marsu dostatočne neodkláňa tok vysokoenergetických elektrónov a protónov.
Táto slnečná plazma strháva na záveternej strane marťanskú atmosféru /CO2/ zo sebou. Dej prebieha v exosfére, 200km nad povrchom.

Předpokládám že už jsi zjistil že tak jednoduché to nebude

[oc-14-4a-01]

Předpokládám že už jsi zjistil že tak jednoduché to nebude

Predvádzaš sa, došli ti nadávky? Pokiaľ viem sonda Maven, určená na skúmanie atmosféry Marsu, ešte nedoletela.

[jersey.se]

?

[Stuka]

Oc-14-4a-01 , dobře jsi zde nakousl něco o sondě Maven, ale bylo by třeba to i dokousat.

Sonda Maven poletí přísštím rokem k Marsu, aby zkoumala kam zmizla voda a atmosféra z Marsu.Z oběžné dráhy bude zkoumat atmosféru planety a zaměří se hlavně na vliv slunečního větru na horní vrstvy plynného obalu. Bude zjišťovat jak rychle Mars o svou atmosféru přichází a jaké procesy při tom přesně probíhají.

Je to vcelku významná mise nejen z vědeckého pohledu, ale z důvodu kolonizace Marsu. Rozhodnutí o kolonizaci Marsu jistě už v určitých kruzích dávno padlo. Tím jsem si jistá. Ať to stojí , co to stojí.

[oc-14-4a-01]

Je to vcelku významná mise

Sonda MAVEN ide prvýkrát v známych dejinách ľudstva analyzovať interakcie slnečnej plazmy a mimozemskej atmosféry,
a to nazývaš vcelku významná mise ?
Musím ťa schladiť, existencia vody a atmosféry sú len hypotézy, aj keď založené na mohutných indíciách. Jednotnejší názor
momentálne nexistuje.

Na palube budú detektory: iontov, elektrónov, magnetometer a analyzátor neutrálnych plynov.

[Stuka]

prvýkrát v známych dejinách ľudstva analyzovať interakcie slnečnej plazmy a mimozemskej atmosféry

Promiň, že nejásám, ale nezdá se mi, že by to bylo po prvé. Snad něco podobného zkoumali i Galileo a Pioneer 10 (u Jupitera).

[Alchymista]

Je veľmi zaujímavé, ako dokáže tak riedka atmosféra na Marse spôsobovať tak prudké prachové búrky.
http://www.popsci.com/technology/articl ... an-surface

Treba si uvedomiť, že pach na Marse môže byť v bezvodnom prostredí značne jemnejší, než na Zemi, a pokiaľ sa raz dostane do väčšej výšky, zotrvá tam dlho, pretože ho voda z atmosféry nevymýva.