PALBA.CZ

A co vodou ředitelné barvy Vallejo? Já s nima mám dobré zkušenosti. Jedinou nevýhodou je jejich snadné setření (sedření). To se dá ale řešit vhodným závěrečným přelakováním.

S Tamiyema (používám akryláty) nic nezkazíš a máš široký výběr odstínů a barev. Co se týče kovových odstínů tak barvy Alclad II. U nich máš navíc tu výhodu že se prodávají naředěné a tudíž jen stříkáš. Navíc jsou fakt dobré. Žádná zrnitost a kovový efekt na jedničku, stříkal jsem s nimi toho Hustlera. A na rozdíl od jiných barev drží jak sviňa. Opakovaně jsem na jedno místo dával maskovačku a nic jsem nestrhnul viz. stavba B-58. U Tamek samozřejmě pouze originál ředidlo.

Jasný kluci. Rád si nechám poradit.
Spíš jsem to myslel tak, že vůbec zkouším, jak se s akrylátama dělá. Předtím jsem používal jen syntetiku a lihovky.

Prostě žádnej smrad a rychlý schnutí.

A taky to jde myslím líp dolů hydroxidem, když se to nepovede,...

Když se to nepovede namočit na pár hodin do technického lihu. Oranžová flaška (0,5l nebo 1l) v Hornbachu. Levné a účinné. Nepoškozuje plast a krásně se používá i na čištění pistole po stříkání (na to je ředidla škoda) .

Můj první model asi po 20 letech. Postavený jen tak pro radost přímo z krabičky bez žádného velkého tmelení. Jediné, co jsem doplnil je palubní deska. Jen jsem si chtěl obnovit návyky a ozkoušet nové techniky. A taky jsem chtěl zjistit, jestli se mi ještě netřesou moc ruce.
Model je "bonboniéra" od Hobby Boss. Vnitřní barvy jsou akryly, na kterých jsem testoval wash. Zvnějška je to lihovka od Agamy, nanášená štětcem. Obtisky jsem použil původní ze stavebnice, V41 a PK+QL doplním později.



Teď mám doma ještě podobnou bonboniéru Kittyhawk Mk.III a pak se chystám na Hawk-81A v britských barvách od Airfixu. A ten už bych chtěl vzít vážněji.

Příběh hňupa, aneb když štěstí na vola nesedne

Jelikož teď bylo několik slunečných dnů, rozhodl jsem se včera okolo jedenácté večer, že toho využiji a nějaký ten model si ráno u okna vyfotím. Bez toho, abych se podíval na předpověď – dneska je totiž zataženo a tma jak v pytli. Už bylo hodně hodin, takže moje lenost zvítězila (pro jednou se nic nestane) a jako metodu odstranění prachu jsem zvolil tu nejméně šetrnou. Tekoucí vodu z kohoutku. Jenže umyvadlo má poškozenou výpusť, takže nelze uzavřít. Risknul jsem to. Bohužel. Během chvilky jsem zaslechl cinknutí a podvozková noha skončila ve výlevce. Jak jsem se lekl a rychle zavíral vodu, letadlo jsem mrsknul o kraj umyvadla, čímž jsem ulomil i druhou podvozkovou nohu. Umyvadlo nemá klasický sifon, ale pouze zahnutý husí krk. Odšrouboval jsem poškozený špunt a na jednom kovovém výčnělku na mě ta noha koukala. I zaradoval jsem se. A teď přišla jedna pitomina za druhou. Za prvé jsem neodšrouboval sifonovou hadici. Pokud bych to udělal, noha by propadla pod umyvadlo. Ani jsem si nedošel pro baterku a pinzetu. Zkrátka jsem tam strčil své tlusté prsty a vítězoslavně vytahoval nožku mezi malíčkem a ukazováčkem. Chvilku. Než vyklouzla a nenávratně zmizela v hloubi kanalizace. Marné již bylo odmontování a čištění sifonové trubky. Noha v ní už nebyla…

Přátelé, nenašel by se někde ve vašich vrakovištích podvozek z Il-10, třeba starý, kovozávodský, pro vola jako jsem já?

Vyjadřuji upřímnou soustrast. S tímto problémem pomoci nemohu, požadovanou nohu navíc nemám. Někdy se holt zadaří,...