Mirek58 píše:Četl, to mi můžeš věřit.
Ale co jsem se opravdu nedočetl, je strategie sovětů, podle které by se lodě schovávaly ve fjordech, nebo přístavech.
(už Pearl H prokázal, že to rozhodně není dobrý nápad pro napadené lodě)
A jak jsem snad srozumitelně psal, v případě napadení fjordů, nejde o využití letadel, bylo by to zbytečné, když sama příroda ukázala způsob likvidace v r. 1958 v zátoce Lituya Bay.
( výška vlny 530m)
O tento způsob se zajímali/studovali sov akademici. Tam o žádná letadla nešlo.
Mirek58,
1) Strategie a fjordy
Nezlob se na mne, ale rád bych ti připomenul, že diskuze byla o strategii a taktice NATO používat letadlové lodě i z norských fjordů. Informace jsou o tom veřejně dostupné v anglickém jazyce, včetně fotografií a popisu cvičení.
Do diskuze, zda sovětské/ruské lodě musí do svých domácích přístavů a kotvišť (které jsou také ve fjordu) se s tebou raději pouštět nebudu. Už jenom to, že to podmínečně zmiňuješ, mě naplňuje nejhoršími obavami o průběh další diskuze.
2) Přístav
Pearl Harbour je velmi dobrý příklad.
Každá válka musí jednou někdy a někde začít. Proto se jak SSSR, tak i USA obávaly právě prvního úderu druhé strany. Proto byli Sověti nervózní z pohybů amerických lodí v blízkosti jejich základen – je to cvičení nebo příprava ke skutečnému úderu? A proto zuřili, když jim selhalo sledování a svazy lodí NATO se objevily nečekaně poblíž „jejich“ vod a území.
Ale i přístav, kde není žádná loď má vysokou strategickou hodnotu – sklady munice, paliva, a dalšího materiálu, letadla, letiště a jejich infrastruktura, velitelství, spojovací a navigační systémy. To vše je potřeba k podpoře lodí na moři. A jednou se válečné lodě vrátí do přístavů a budou jejich zázemí potřebovat.
To, že Japonci v Perl Harbouru neprovedli zničení/vyřazení přístavu vysláním třetí útočné vlny je všemi tehdejšími admirály obou stran i dnešními vojenskými historiky považováno za velkou chybu. Fungující přístav tak umožnil právě třem americkým letadlovým lodím, které byly v prosinci 1941 na volném moři, se po návratu rychle dozbrojit, natankovat a vyrazit na první válečnou plavbu v Pacifiku.
3) Tsunami
Promiň, ale ty tady odvádíš diskusi k naprostým ptákovinám. Ano, sesuvem zeminy vyvolané supertsunami je jistě zajímavé. Řekněme, že nebudeme řešit, že to čisté tsunami nebylo, jak píše t. hajek, ale jen šplouchnutí vody způsobené sesuvem materiálu. Řekněme, že bez ohledu na tuto skutečnost je pobřežní vlna závislé na konkrétním tvaru dna pobřeží a něco podobného bude platit i pro povrchovou vlnu, které by mohla být ten hlavní problém pro lodě. Řekněme, že nebudeme řešit, jak by sovětští vědci v čele s výtečnými akademiky tsunami vyvolali – jaderný výbuch pod vodou nebo jadernou náloží vyvolaný sesuv horniny?
Jak by ale věděli, kde to udělat? Jejich problém byl, že opravdu nevěděli, kde protivníkova letadlová loď přesně je. A norské fjordy jsou nekonečné a je jich moc. To samé se jim stávalo v Pacifiku. I když tušili kde loď je, tak neměli přesnou polohu. A když ji jednou zjistili, tak ji nebyli schopni dlouhodobě sledovat a loď zase ztratili. Takže informace se nedaly použít pro naplánování a vykonání útoku.
A když ji měli, tak se často ukázalo, že se lodě a letadla zaměřily na úplně něco jiného. Často na návnadu, kterou jim předhodil svaz letadlové lodě. Sověti byli dost závislý na radarech, a tak měli problém s všemožnými prostředky REB – protivníkovi lodě je rušili, vlastní zapnuté obrané rušiče zhoršovali výkon radarů, radiokomunikace a radionavigace, atd.
Velké obavy měli z návnad tvořených koutovými odražeči - například plovoucí provedení vlečené za lodí (
https://www.airbornesystems.co.uk/airbo ... ystem-fds/) nebo dokonce z malých levných lodí, které díky koutovým odražečům vytvářely na radaru dojem velké válečné lodě.
Muselo to být skutečně dramatické. Někdy v 80. letech byl plukům se staršími letouny Tu-22K/P/R vydán rozkaz, že před provedením plukovního úderu na lodě NATO musí napřed letět průzkumné Tu-22R. Ty měly nově v nízké výšce (s podporou rušičů Tu-22P za nimi) vizuálně identifkovat cíle a pak jejich polohu odvysílat útočnému svazu Tu-22K za nimi. V reálném konfliktu by velmi pravděpodobně posádky těchto dvou letounů vyfasovali jen jednosměrnou jízdenku.