Pro danné téma bych možná mohl připomenout pár podrobností, od kterých se některé dění odvíjí.
V prvé řadě je třeba připomenout základní detail - Iskander-M dolet 500km s KONVENČNÍ hlavicí 480kg. A vynechme spekulace zda ano či ne - berme to jako faktický údaj.
Co ale nezaznívá je, jak se změní parametry, pokud se použije JADERNÁ hlavice !!! A je celkem zřejmé, že 480kg konvenčí hlavice v Kaliningradu, Mongolském pomezí či v okolí Vladivostoku nedává smysl.
A zde bych navázal na mou práci před 11.lety -Balistické rakety–parametry optimálních balistických křivek
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=195&t=2197#p33213
Jak vyplývá z posledního obrázku v úvodním článku, dolet je obrovským způsobem závislý na užitečné zátěži. Pokud je tedy základná Parametr 480kg/500km , jak moc bude změněn dolet u MNOHEM LEHČÍ jaderné hlavice. Zde se v zásadě nabízí 2 varianty:
1)Dvoufázová tzv "vodíková" hlavice, kde se váha pro "standart" 100kT TNT pohybuje mezi 100-200kg
2)ERW ,tzv "neutronová" hlavice, kde se váha pro 2kt variantu pohybuje okolo 30-50kg a u 20kt okolo 100kg
tj snížení váhy o 50-90% !! Sice zde neplatí přímá úměra,ale jak je patrné ze zmíněného grafu "Užitečná zátěž..", při snížení zátěže o polovinu stoupá dolet cca o 1/2 a při snížení o 90%, dolet se prakticky zdvojnásobí.
A toto je také zřejmě důvod, proč je smlouva INF dílem zpochybňována a dílem označována(též i pro pouhou dvoustrannost) za přežitou.
Když jsem zmíněný článek v r.2007 tvořil, pominul jsem v té úvodní tabulce /dolet/rychlost/výška/ rakety s doletem pod 3000km. Ale i u nich zůstává stejné pravidlo jako i u těch s vyšším doletem:
Výrobce raketu vyrobí zalisováním tuhého paliva, které dává raketě s nějakou užitečnou zátěží nějaký max. dolet např. 3000km. JENŽE...
...taková situace v praxi NIKDY NENASTANE. Raketa bude v Reálu zaměřena na cíl vzdálený 2723 nebo třeba 1967km a proto je třeba provést přepočet optimální balistické dráhy na neoptimální TAK, aby bylo dosaženo požadované a nikoliv optimálně-maximální.
A stejným způsobem je nutno přepočítat dráhu i v případě SNÍŽENÍ UŽITEČNÉ ZÁTĚŽE.
Je škoda,že už není klubové FTP a tak není tento prográmek zmíněný zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=42697#p42697
Zde by se dalo prakticky ukázat, jak moc se změní dolet raket krátkého doletu v závislosti na užitečné zátěži.Třeba ho znova někde vyhrabu.
A pro úplnost ještě doplním, že řeč je o fyzikálních zákonech, které jsou stejné všude na zemi a výše zmíněné se tedy netýká pouze systému Iskander-M, ale všech balistických raket.