Typoval bych, že ano. Přeci jen CIA ho tajila skutečně hodně. Údajně byla limitní rychlost až 4M a dostup přes 30 km! A to, že se to vlastně do teď tají mi tak trochu říká, že asi i ano.
Jo a ty AIM-47 u YF-12 měly dosah okolo 150 km!!!
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Viem si veľmi živo predstaviť tú situáciu:
-Súdruh Major.....
-Što je Vasili?
-Je tu nejaky Amerikanin.
-Výška......
-25 km
-Rýchlosť......
-3 machy.
-Poloha.....
-Kyjev, počkať, Moskva, počkať, Leningrad......
No asi tak nějak. Za hodinu je jeden stroj schopný nasnímat území o rozloze cca 26 000km^2 (myslím, doma se podívám na přesné číslo-kdyžtak mě opravte). To je myslím docela slušné.
Zhruba plati ze u zeme je jeden Mach 340 m/s a ve stratosfere 300 m/s.
Ono prepocitavat Machy na hladinu more je trochu osidny,letadlo ktery v 10km leti 1Mach se vsema pruvodnima jevama jako razova vlna,zmenena aerodynamika atd. po prepoctu leti jen 0.86M a nic zvlastniho se nedeje.Lepsi je se asi smirit s tim ze Mach neni jednotka rychlosti a SR71 kdyz leti 3600 km/h ,je to 3.4M.
Na vojně jsem sloužil u radaru, konkrétně P-14 Hačava pracujícím v metrovém pásmu a při každém startu SR-71 jsme se podíleli na jeho sledování, bylo to přibližně 7x. SR-71 bylo velmi dobře viditelné, chytali jsme ho ve vzdálenosti 320-350 km(což odpovídalo dosahu radaru), nikdy se nepřiblížilo k hranici východního bloku blíž než 30 km, ostatně to by pro něj mohlo být osudné, už po startu z Británie se zapínaly radary a startovaly Mig-25 v Německu, které už čekaly(Mig-25 je schopen dosáhnout stejné rychlosti, ostatně na radaru to bylo vidět)na příležitost. Jediný problém při sledování bylo změření výšky, jen jednou se nám to podařilo, tehdy letělo ve výšce 20km. Bylo krásné pozorovat SR-71 na radaru, ta rychlost byla úžasná, s každou otočkou radaru poskočilo o 10 km(jedna otočka je 10 vteřin), bylo to takové zpestření jindy nudné služby.Takže Stealth je velmi sporné, ale je to možná dané i frekvencí radaru, dnes se používá jiné pásmo a každý stealth je optimalizován na určité frekvence. Jinak P-14 byl už před 20 lety dost stará technika a nepatřil mezi to nejlepší.
No u Blackbirdu byly za jeho nepřehlédnutelnou radarovou signaturu zodpovědné spíš jeho turbonáporové motory chrlící ohromné množství ještě za výstupní tryskou hořících a dohořívajících plynů. Hořící plyny jsou silně ionizované a tím pádem vodivé. Co to znamená pro radar asi netřeba rozvádět. Blackbird zkrátka nebyl stealth.
Tvar trupu s plynulým přechodem sice snižoval odraz zpět k radaru, takže jeho základní signatura asi tak velká nebyla, ale co naplat když bez forsáže to tři machy neletělo...
Na komplexoch S-75 Volchov patrilo nacvičovanie strelby na SR-71 pomocou simulátora k základnej činnosti.Samozrejme to bolo len na "prílete",pretože na odlete ho raketa nemohla dobehnúť.Predpoklad zostrelenia pri strelbe troma raketami bol relativne veľký.Únikový manéver u tohto lietadla je problematický,pretože nemôže pri vysokých rýchlostiach robiť veľké manévrovanie a samotná jeho konštrukcia nevydrží veľké preťaženia.Skôr sa predpokladalo že v reále unikne vďaka jeho elektronickej aparatúre zarušením streleckého radaru.
Nevyznám se příliš v naší tehdejší raketové PVO, ale účinnost toho rušení je také celkem asi na samostatný rozbor. Z výpovědí švédských pilotů, kteří se k Blackbirdům vícekrát přiblížili při docela blízkých setkáních vyplývá, že zatímco střelecký systém J 35 byl rušením zahlcen a prakticky neschopný vést palbu, na radar JA 37 rušení Blackbirdu nemělo významný vliv a s největší pravděpodobností by jej na vstřícném kursu dokázal sestřelit. Myslím že při troše štěstí by se to mohlo povést i našim stíhacím MiGům-23, které považuji za poněkud bezdůvodně podceňované letouny (narozdíl od silně přeceňovaných MiGů-21). Opakuji že nevím, jak by na tom bylo navádění pozemních raket, ale v zemích VS se jim dávala obvykle přednost před stíhacím letectvem.
