PALBA.CZ

To je dotaz jak z nějaké soutěže na Nově, musíš líp hledat na Palbě nebo to blíže specifikovat.

no, CIC na Arleigh Burke a Ticonderoga má pancéřování z několika vrstev kevlaru a nějakého nehořlavého materiálu, ale trupy? To se mi nezdá. Přeci jen, pokud vím, kevlar nemá takovou pevnost v ohybu aby se z toho mohly lodě stavět.

alim píše:Stavba lodí a montáž pancéřování před zavedením svařování, 11. 08. 2014.

Moc by mě zajímaly nějaké detaily, ví o tom někdo něco více?

Pozn. Lord, hmm to tedy nevím, pokus se to blíže specifikovat, vůbec tvůj dotaz - pancéřování má být tedy z jiného materiálu?

Něco jsem o tom slyšel v souvislosti s novými americkými letadlovými loděmi. Jde o pancéřování na bázi kevlaru. Především pak po čarou ponoru ... obrana proti torpédům.
Nevím jak to myslíš s tím před zavedením svařování?

Jestli tohle některý z adminů zase usekl a udělal z toho samostatný thread, tak to alespoň nějak uveďte. Člověk potom neví jestli je to dotaz, nebo reakce na jiný příspěvek.

Jinak, nerozumím té první větě. Má to znamenat, že svařování bude v lodním stavitelství zavedeno za zhruba 7 let?? Dnes se to lepí Pattexem?
Na konstrukci lodních trupů se používá několik různých materiálů. Nejběžnější je klasická vysokopevnostní ocel (nejsem metalurg ale někdy používá se termín ocel se zvýšenou odolností), Němci u minolovek experimentují s nemagnetickou ocelí a Rusové u ponorkových trupů s titanem. Dále je u malých plavidel v kurzu i dřevo a třeba švédský experimentální katamaran Smyge má trup převážně z kevlaru.
Pancíř je buď přídavný nebo integrální. Vnější přídavný se zavěšuje na speciální úchyty do vybrání v obšívce, v dnešní době se ale prakticky nepoužívá, moderní válečná plavidla jsou vybavena buď dodatečně instalovaným pancéřováním uvnitř trupu, nebo je pancíř jeho integrální součástí (dnes nejběžnější řešení). Jako materiál se používá válcovaná legovaná ocel nebo kevlar.

A třeba kevlarový pancíř trupu mají všechny americké letadlové lodě mimo CV 63. Od CVN 71 Theodore Roosevelt je třeba kevlarové pancéřování přímo součástí trupu letadlových lodí, starší lodě třídy Nimitz a CVN 65 Enterprise jím byly dodatečně vybaveny v rámci modernizačních programů SLEP. Stejně tak se s tímto materálem počítá pro plánované letadlové lodě třídy Gerald R. Ford (program CVN-21)

Není to žádný výsek ... jen jsem ten příspěvěk doplnil, předtím to nedávalo smysl vůbec ... vyčkejme tedy jestli přijde znovu Alim a vyjádří se k tom přesněji.
Nikdo z nás to tady nechápe, pokud si přečetl nějaký článek a mluví od přesném datu v budoucnosti ... přesně za 7 let. Kdysi se lodi nýtovaly. Svařování je již zavedeno Američany ve druhé světové válce při masové stavbě lodí ... již dávno se svařuje.

Norade díky za doplnění. Prosím všechny ostatní ať příště své dotazy lépe formulují.

Nevím kdo první ve větší míře použil sváření v lodním stavitelství ale tipoval bych to na Němce. Už na své konstrukce "kapesních bitevních lodí" použili tuhle technologii, takže minimálně rok 1929 kdy byla zahájena stavba první z nich. Co vím, tak ale konkrétně tyhle tři lodě poměrně trpěly křehkostí konstrukce a praskáním svarů. A například japonské těžké (tehdy ještě lehké ) křižníky Mogami a Mikuma musely po prvním roce služby zpět do doků a některé svary v exponovaných místech jejich trupů musely být kvůli praskání nahrazeny nýtováním.

Ona ta technologie svařování je taky věda ... viz problém i u tanků. Například Britové byli tak pozadu že nýtovali skoro všechny tanky ještě v době WW2.

NIečo sa mi zdá že prvé zvarovanie prišlo práve s tankami ako s novou technológiou.

Foxbat píše:NIečo sa mi zdá že prvé zvarovanie prišlo práve s tankami ako s novou technológiou.

Pokud budu uvažovat o svařování obloukem jako o technologii tak poprvé byla patentována v Anglii v roce 1885 a o dva roky později v USA. Kolem roku 1914 se už používaly elektrody podobné dnešním a o pouhých šest let později byl představen první svářecí automat.
A protože vojáci sáhnou po každé technologii jako první, tak bych tipoval že se v omezené míře používalo už během WWI.

Ani nie.
Spočiatku sa zváranie používalo skôr na lacné a málo namáhané predmety, na kvalitné spoje sa používalo nitovanie. Ono zvar, pokiaľ sa to nevie urobiť poriadne, zvykne povoliť kompletne a bez varovania. Polovica tajomstva správneho zvárania je v obalovom materiále elektród a prísť na to, ako ho zostaviť bola spočiatku malá alchýmia.

Lord píše:Ona ta technologie svařování je taky věda ... viz problém i u tanků. Například Britové byli tak pozadu že nýtovali skoro všechny tanky ještě v době WW2.

Jo jo, to mi připomělo jednu knížku, tuším se jmenuje "Historie tanku", nebo podobně, ale psal to nějaký britský ex-tankista, takže 90% knihy je o britských tancích, ve zbytku je holt ten nedůležitý a podřadný ostatní svět. Navíc podle něj byli (a jsou dál) Britové stále na čele v technologii a dokonalosti svých tanků. To bych chtěl teda vidět.
U lodí snad poprvé svařování použili ve velkém opravdu Němci, hlavně proto, aby ušetřili hmotnost (zrovna včera jsem vrátil knihu "Bitevní lodě", tak už neřeknu přesně o kolik, ale řádově cca o 1000 tun).
Svařování je ale, zvláště u takhle tlustých materiálů docela věda ještě dnes, dodržet kvalitu svaru vyžaduje taky časté kontroly, v té době nevím, asi to dělali rentgenem, dnes ultrazvukem a taky rentgenem, možná i jinak??
A největší lahůdka je svařovat nesvařitelné, třeba nerez ocel s titanem. Nezdá se, ale jde to.

jean2005 píše: Jo jo, to mi připomělo jednu knížku, tuším se jmenuje "Historie tanku", nebo podobně, ale psal to nějaký britský ex-tankista, takže 90% knihy je o britských tancích, ve zbytku je holt ten nedůležitý a podřadný ostatní svět. Navíc podle něj byli (a jsou dál) Britové stále na čele v technologii a dokonalosti svých tanků. To bych chtěl teda vidět.
U lodí snad poprvé svařování použili ve velkém opravdu Němci, hlavně proto, aby ušetřili hmotnost (zrovna včera jsem vrátil knihu "Bitevní lodě", tak už neřeknu přesně o kolik, ale řádově cca o 1000 tun).
Svařování je ale, zvláště u takhle tlustých materiálů docela věda ještě dnes, dodržet kvalitu svaru vyžaduje taky časté kontroly, v té době nevím, asi to dělali rentgenem, dnes ultrazvukem a taky rentgenem, možná i jinak??
A největší lahůdka je svařovat nesvařitelné, třeba nerez ocel s titanem. Nezdá se, ale jde to.

Je spousta metod, jak kontrolovat kvalitu svaru. Pokud si na to vzpomenu, mohl bych se podívat do předválečných strojařských příruček, které mám doma.
Ano, spousta nesvařitelných materiálů se "svařuje", jen nevím, proč se tomu ještě říká svařování, když to k němu má tak daleko. Tebou zmiňovaná kombinace třeba výbuchem.

Výbuchové svařování kovů je jednou z metod svařování, a ne jenom "jako" svařování, něco bych o tom měl vědět, když se tím oficiálně živím. Je to hodně zajímavá metoda, bohužel u nás díky totálnímu úpadku těžkého průmyslu (myslím tím výrobu ocelí a jiných kovů a jejich další zpracování, třeba válcování atd.) se už moc nepoužívá.
Hlavní výhoda je, že se dají svařit jinak nesvařitelné materiály, navíc i podstatně levněji, než by to šlo jinou technologií.

Výbuchové zváranie je veľmi zaujímavá technológia, podobne aj tvárnenie výbuchom.
Ja som sa k nemu dostal, síce okrajovo, z "opačnej strany" - cez výbušniny a kumulatívny jav. Pokiaľ si pomôžem wiki-definíciou zvárania:
Zváranie je technológia spájania dvoch taviteľných materiálov pomocou lokálneho roztavenia, zliatia a následného ochladenia.
tak v prípade zvárania výbuchom je dosť diskutabilné, či to skutočne je zváranie, pretože prinajmenšom nedochádza k "zlievaniu" materiálov, spájané materiály zostávajú na rozhraní spravidla veľmi jasne definované a aj o "roztavení" (aspoň v tradičnom chápaní) by sa dalo diskutovať. Ale hovorí sa tomu zváranie, takže je to zváranie (ostatne sú aj iné druhy zvárania pre ktoré je wiki-definícia nedostatočná či nepresná).

Videl som pekné video z nejakého japonského podniku, kde pre potravinárske zariadenia vyrábali bimetal z ocele ako nosného materiálu a zrejme niklu ako povlaku. Plát - jeden kus - mal podľa schémy plochu 54m2 a vyrábali z toho potom nejakú valcovú nádobu. To, že u toho čarovali so šablónami a plastik valcovali do plátov s nerovnomernou hrúbkou ma príliš neprekvapilo, zato ma prekvapilo, že to odpálili len z jedného rohu (čakal som skôr mnohobodový odpal pozdĺž celej strany). Zaujalo ma tiež, že horný plát mali zavesený, nie podopretý.

Tak v té fabrice byl šéf loni na služebce, ale to jsem tady ještě nedělal.
Jinak právě u výbuch. svařování se ty kovy roztavit nesmí, jinak to nedrží (při roztavení se tvoří tzv. intermetalické fáze, vesměs velmi tvrdé, ale křehké). Princip je v podstatě v tom, že se dva kovy přiblíží k sobě tak, že začnou působit meziatomové síly, co na to říká Wiki je mi celkem jedno, ne všechno tam je a ne všechno je tam úplně a správně.
Hlavní věda je nastavit parametry "tak akorát", když je něco (třeba množství trhaviny) moc málo, nedrží to, když moc, taky to nedrží. A to je potom drahé, taková deska třeba z toho niklu, co zmiňuješ stojí sakra hodně, natož titan v dobré kvalitě. Blbé je, že v naší republice tohle dělají už jen tři lidi (naše skupina tady) a jen jeden tomu rozumí (můj šéf). Jo a výbuchové tváření máme dělat taky, ale to už se u nás nejede skoro vůbec.

Našel jsem tuhle stránku: http://www.mo-na-ko.net/lode-teorie7.htm

Píše tam o stavbě lodí,ale kdy se začlo přesně svařovat,to také ne.

jj nadzvukový zraz je potvora, robí to problémy aj u kumulačiek, pokiaľ sa pracuje v okolí maximálnych hodnôt prierazu (maximálnej dĺžky a rýchlosti lúča) - pri prekročení rýchlosti zrazu lúč proste nevznikne.

Americký Kongres, námořnictvo i Prezident, chtějí zvýšit počet vojenských plavidel ze současných 278 lodí na 355. Nákup potřebných lodí naplánoval HASC (House Armed Service Committee) a schválil Senát. Vzhledem k omezenému rozpočtu, je odhadováno, že k počtu 350 lodí, se námořnictvo přiblíží až v roce 2050. Zároveň je ale dodáváno, že pokud bude uvolněno více finančních prostředků, můžou být nová plavidla dodána dříve. V případě navýšení rozpočtu o několik miliard, by mohla být plavidla dodána již v průběhu let čtyřicátých. V roce 2018 má být nakoupeno 13 nových plavidel.

Zdroj:
https://breakingdefense.com/2017/06/has ... heres-the/
https://breakingdefense.com/2017/10/tru ... til-2050s/

Komise amerického Kongresu požaduje třetí loděnici schopnou stavby jaderných plavidel. Stávající dvě loděnice, GD Electric Boat a Newport News Shipbuilding, kapacitně nedostačují ke splnění zvýšených požadavků na posílení strategických sil US Navy.

Zdroj:
https://news.usni.org/2023/10/12/congre ... gic-forces

Zástupci US NAVY ujišťovali Kongres USA, že přijali dostatečná opatření pro zvýšení kapacity loděnic, které staví nukleární ponorky. Jako příklad se uvádí zvýšení stavební kapacity loděnic General Dynamics Electric Boat a Newport News Shipbuilding ze současné roční kapacity dvě plavidla třídy Virginia a jedno třídy Columbia = celkový výtlak cca 40 000 tun na 100 000 t v nejbližší době a po zařazení dalších loděnic z Alabamy, Jižní Karoliny, a Pennsylvanie jako subdodavatelů až na 400 000 tun ročně. To by mělo dostačovat i pro plánované dodávky v rámci paktu AUKUS. Ponorka třídy Virginia v suchém doku Electric Boat shipyard v Grotonu, Connecticut - Zdroj: General Dynamics Electric Boat

Flotilu US NAVY v současné době tvoří 470 plavidel, včetně rezervních. Původní plán z počátku století předpokládal vyřazení 50 plavidel do roku 2026 a zároveň stavbu nových. Nyní předložený plán ve dvou verzích předpokládá redukci na 270 plavidel do roku 2027 a následující dosažení počtu 381 plavidel v průběhu následujících 30 let. Jedna verze, 2023 Battle Force Ship Assessment and Requirement (BFSAR) předpokládá plynulé zvyšování rozpočtových zdrojů a rychlejší růst, druhá počítá s rozpočtovými omezeními. Mezníky jsou 330 plavidel do r. 2035 a 377 do r. 2045 podle BFSAR, nebo 330 plavidel r. 2039/40 a 343 do FY 2045. Shodně končí s dosažením 381 plavidel. Ještě v březnu 2023 předkládala US NAVY Kongresu tři různé scénáře, ale se shodným konečným stavem.

Podotýkám, že stále zůstane v aktivní službě trojstěžník USS Constitution, přijatý do služby 1. října 1797 a reaktivovaný 21. července 1997.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti