USS Spruance

Námořní technika všech typů a použití
Jarosslaw
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 3/12/2009, 14:42
Bydliště: Severní Čechy

USS Spruance

Příspěvek od Jarosslaw »

USS Spruance
[align=center]DD-963[/align]
Obrázek
USS Spruance je americký torpédoborec. Loď DD-963 je vedoucí lodí stejnojmenné třídy torpédoborců která je od ní odvozena.
Třída torpédoborců Spruance byla vytvořena jako náhrada za třídu Charles F. Adams. Loď i celá třída byla pojmenována po admirálu Raymondu Amesu Spruancovi (3.7.1886 – 13.13.1969). Admirál Spruance se proslavil během Druhé světové války. Nejznámější bitvou ve které admirál Spruance bojoval je Bitva o Midway. Do konce války se účastnil všech známějších událostí v Pacifiku – například záliv Leyte, operace na Ivo Jime, operace na Okinawě , atd.. Po válce se Spruance stal velitelem US pacifické flotily. Z aktivní služby odešel v roce 1948.

Torpédoborec Spruance byl vyvíjen na konci 60. let. Při vývoji byl uplatněn požadavek na rychlou a obratnou loď s velkým dosahem. Dále byly zohledněny požadavky na modulární konstrukci. Tato konstrukce umožňovala snadnou instalaci palubních elektronických i bojových systémů. Při projektování této modulární konstrukce se bral ohled i na snazší instalaci budoucích elektronických i zbraňových systémů.
V polovině roku 1970 bylo rozhodnuto o pořízení lodi a loď byla objednána. Stavba lodi probíhala v loděnicích Ingalls Shipbuilding v Pascagoule v Mississippi. Se stavbou se začalo během listopadu roku 1972. Po roce byla loď 10.11.1973 spuštěna vodu.

Torpédoborce třídy Spruance jsou primárně navrženy pro boj s ponorkami. K tomuto účelu jsou i dobře uzpůsobeny – jsou rychlé a mají potřebné výkonné moderní (na tu dobu) protiponorkové elektronické vybavení a odpovídající výzbroj. Hlavním úkolem těchto lodí u US Navy byl doprovod letadlových lodí a jejich ochrana před ponorkami.
Přestože je loď Spruance klasifikována jako raketový torpédoborec (DDG) tak je označena jen jako obyčejný torpédoborec (DD).

Torpédoborec je konstruován jako bojová jednotrupá loď s klasickým uspořádáním. Trup je vyroben z různých druhů oceli. Palubní nástavby jsou vyrobeny částečně z oceli ale převážně z hliníku. Takováto konstrukce je zvolena zejména kvůli snížení hmotnosti lodi a úspoře ceny. Záporem hliníkové konstrukce je hlavně nižší odolnost zejména vůči tepelnému poškození – požáru.

Jako pohon lodi byly vybrány tehdy netradiční plynové turbíny. Lodě třídy Spruance se staly prvními loděmi v US Navy , které byly tímto pohonem vybaveny. Pohon je složen ze čtyř turbín General Electric LM 2500. Všechny čtyři turbíny dávají dohromady výkon kolem 80 000 HP – ekvivalentně 60MW. Stejnými turbínami jsou vybaveny i křižníky Ticonderoga a torpédoborce Arleigh Burke. V těchto lodích je však použit modernizovaný a výkonnější typ turbíny LM 2500-30.
Výkon z turbín je přenášen pomocí převodovek na dvě lodní hřídele tzn. že loď je vybavena dvěma lodními šrouby. U konstrukce těchto šroubů byla použita také novinka té doby a to zařízení umožňující změnu úhlu lopatek šroubu. Změna úhlu lopatek byla známa již daleko dříve, toto zařízení bylo však použito na takovéto lodi až nyní.
Ve strojovnách jsou dále instalovány další tři menší turbíny Allison o výkonu 2000kW. Tyto turbíny zajišťují pohon třem elektrickým generátorům. Výkony lodi plně odpovídají technickým požadavkům projektu. Torpédoborec je schopen dosáhnout maximální rychlosti 32 uzlů. Za určitých podmínek (klidné moře, ideální vítr,… ) tuto rychlost může i překročit.

Dosah lodi je udáván 6000 námořních mil (necelých 11 000 km) při rychlosti 20 uzlů. Údaj 6000 NM je bohužel pouze informativní. Tento údaj tj. dosah lodi je přímo závislý na způsobu a podmínkách plavby – rychlosti , stavu moře,.. . Z toho vyplývá že dosah 6000NM se může zvětšit nebo zmenšit. Z pravidla nastává druhá varianta a to že se dosah zmenší a někdy i o dost. US Navy disponuje dostačujícím počtem zásobovacích plavidel či zásobovacích míst. Bojové lodě se tedy nemusí obávat že by se někdy octly ,,na suchu“.

Rozměry lodi:
Délka: 172 m
Délka na čáře ponoru: 161 m
Šířka: 18,8 m
Ponor: 8,8 m

Výtlak plně naložené lodí činí necelých 8200 tun.

Když vezmeme rozměry raketových křižníků té doby – třída Virginia (délka 179m, šířka 19m) a třída Ticonderoga (délka 173m, šířka 17m) a porovnáme je s rozměry třídy Spruance, zjistíme že torpédoborce třídy Spruance ve velikosti parametrů příliš nezaostávají za raketovými křižníky. Následující obrázek ukazuje, jak velký rozdíl je mezi raketovým křižníkem USS Ticonderoga (CG-47) a torpédoborcem USS Spruance (DD-963).

Obrázek

Posádku lodi tvoří 20 důstojníků a 320 námořníků.
Na torpédoborcích předcházejících tříd sloužilo minimálně 350, někdy i více (370) členů posádky. Vliv na snížení počtu členů posádky mělo zejména zavádění automatizovaných systémů (např. automatizovaný systém lodního děla) a na tu dobu moderní elektroniky.

Elektronické vybavení lodi:
Torpédoborec byl vybaven všemi tehdy standardně používanými navigačními a komunikačními systémy.

Radary:
AN/SPS-40 – vyhledávací vzdušný radar
AN/SPS-55 – radar pro vyhledávání pozemních – námořních cílů
AN/SPG-60 – radar pro řízení palby
AN/SPQ-9 - radar pro řízení palby lodních děl
AN/SPS-65 – radar pro navádění a řízení palby raket Sea Sparrow

Sonary:
AN/SQS-53 – aktivní vyhledávací sonar umístění v ,,kapkovitém“ modulu pod přídí
AN/SQR-19 – vlečný pasivní sonar, sonar se táhne na kabelu za lodí

Elektronické systémy.
AN/SLQ-32 – varovný elektronický systém, detekuje ozáření lodi cizím radarem
AN/SLQ-25 – akustický varovný systém, varuje loď před blížícími se torpédy
Mk.:36 – vrhače klamných cílů, ve vrhačích mohou být nabyty protiradarové i infračervené klamné cíle (chaffy i flary)
AN/SLQ-49 – vrhač protiradarových rušičů, pracuje na stejném principu jako chaff, jen je vetší (tento systém byl přidán v roce 1985)


Výzbroj:
Torpédoborce třídy Spruance byly dobře vyzbrojeny zejména na boj s ponorkami a na boj s loděmi. Velkou slabinou těchto lodí je poměrně slabá protiletadlová výzbroj.
Loď byly vyzbrojena:
2 x Mk.:45 – lodní dělostřelecký systém. Zbraň tvoří kanón ráže 5“ (127mm) o délce hlavně 54 ráží. Teoretická kadence 18 -20 ran za minutu. Dostřel 20 – 25 km.
1 x ASROC – systém ASROC je tvořen osminásobným odpalovacím zařízením umístěným na lodi před můstkem. Jedná se o raketové protiponorkové torpédo. Střela (torpédo s raketovým motorem) je vzduchem odpálena do oblasti kde se vyskytuje ponorka. Když doletí do oblasti tak raketový motor zhasne a torpédo dopadne na padáku do vody. Ve vodě se poté navádí jako klasické torpédo. Dostřel je přibližně 20km. V druhé verzi střely je torpédo nahrazeno atomovou hlubinou bombou.

Obrázek


Na následujícím obrázku je odpal střely ASROC. Ta žlutočervená část to je klasické protiponorkové torpédo.

Obrázek

1x Mk.:29 – osminásobné odpalovací zařízení pro protiletadlové rakety Sea Sparrow. Střela Sea Sparrow RIM-7 je odvozenou námořní verzí letecké rakety AIM-7 Sparrow. Systém Mk.:29 tvořil jedinou protiletadlovou výzbroj torpédoborce Spruance. Odpalovací zařízení se nachází na zádi lodi za letovou palubou.

Obrázek

2x OZ Harpoon – protilodní výzbroj tvoří dvě čtyřnásobné odpalovací rampy pro střely AGM-84 Harpoon. Odpalovací rampy jsou umístěny zhruba ve středu lodi (tj. mezi hlavním komínem a zadním stožárem) na palubních nástavbách.

2x Mk.:32 – trojhlavňové vrhače protiponorkových torpéd. Používaná byla torpéda Mk.:46, Mk.:50 a Mk.:54

Další výzbroj tvořilo 4 – 6 těžkých kulometů M2HB.

Jak již bylo uvedeno výše torpédoborec byl určen zejména k boji s ponorkami. Na konci 70.tých let však přišel požadavek na modernizaci. Vrcholným představitelům vojenské síly USA se zdály lodě třídy Spruance málo účelné. Proto zadaly požadavek na dodatečné vyzbrojení lodí protipozemní výzbrojí. Když vybírali co nejefektivnější zbraňový systém, volba padla na střely s plochou drahou letu Tomahawk. Torpédoborce Spruance se tak měli stát velice účinným prostředkem pro boj za použití střel Tomahawk.
Inženýři začaly tedy hledat způsob jak nejlépe dostat na Spruance Tomahawky. První nápad se projevil ve formě instalace čtyřnásobných odpalovacích zařízení. Tyty odpalovací schránky byly pancéřované, aby se tak předešlo poškození střel uvnitř. Stejnými kontejnery byly v té době vyzbrojeny i bitevní lodě třídy Iowa a raketové křižníky tříd Long Beach a Virginia. Odpalovací kontejnery pro Tomahawky byly umístěny ve předu na lodi před můstkem po bocích odpalovacího zařízení ASROC. Těmito odpalovacími zařízeními bylo vyzbrojeno jen několik lodí (né více než 5). Na následujícím obrázku jsou tyto kontejnery vidět před můstkem vedle ASROCu na lodi USS Deyo (DD-989).

Obrázek


Druhé řešení jak dostat Tomahawky na loď byla instalace odpalovacího zařízení Mk.:41 VLS (Vertical Launcher System). Aby mohl být instalován systém Mk.:41 musel se z lodi odstranit ASROC. Mk.:41 byl tedy instalován vepředu pře můstkem. U torpédoborců Spruance byla použita větší varianta odpalovacího systému s 61 transportními/odpalovacími kontejnery. V systému jsou nabyty střely Tomahawk a střely VL/ASROC - verze střely ASROC pro použití ve vertikálním odpalovacím zařízení. Testovalo se i použití protiletadlových raket SM-1. Na těchto torpédoborcích však nebyla zavedena.
Modernizace v podobě instalace VLS byla zahájena v roce 1980. Během první poloviny 80.tých let bylo takto modernizováno 24 lodí z třídy. Během modernizace byly na loď přidány také dva systémy CIWS Mk.:15 Phalanx. Jeden Phalanx je umístěn na střeše můstku a druhý na střeše hangáru.
Na následujícím obrázku je modernizovaný torpédoborec USS Spruance (DD-963). Je zde dobře vidět systém VLS. Lze si všimnou také nově instalovaných Phalanxů.

Obrázek

Na několika lodích třídy Spruance byl testován systém RAM. Tyto lodě byly poté tímto systémem vyzbrojeny. Systém RAM neboli RIM-116 je systém blízké protiraketové obrany. Jedná se v podstatě o CIWS, jen v tom rozdílu že hlavňová zbraň je zde nahrazena odpalovacím zařízením pro raketové střely. V případě zaznamenání blížící se nepřátelské protilodní střely jsou odpáleny protirakety které mají úkol nepřátelskou střelu sestřelit dříve něž doletí k lodi. Hlavní výhoda před hlavňovým CIWSem je v tom, že rakety jsou rychlejší a k sestřelení nepřátelské střely může dojít v kratším čase tedy dále od vlastní lodi. Systém RAM je instalován ve dvou verzích. Tu první představuje vlastní platforma a řízení systému pomocí ,,centrálního“ radaru. Tu druhou představuje použití platformy systému Mk.:15 Phalanx. Je použita celá platforma i s radarem, jen kanón M61 Vulcan je zde nahrazen odpalovacím kontejnerem pro rakety. Dostřel systému je přibližně 8 km.

Obrázek

Obrázek

Letecké prostředky
Letecké prostředky na torpédoborcích tvoří helikoptéry. Loď Spruance nesla dvě. Nejprve byl Spruance vybaven dvěma vrtulníky Kaman SH-2 Seasprite. SH-2 je dvoumotorový vrtulník určený zejména k protiponorkovému boji. Osádku tvoří 3 – 4 členové (pilot, copilot, operátor resp. dva operátoři). Vrtulník je vybaven radarem a sonarem který spustí na laně do vody.
SH-2 může být vyzbrojen protiponorkovými torpédy, střelami AGM-114 Hellfire, střelami AGM-65 Mawerick, protilodními střelami Penguin nebo Sea Skua.

Obrázek

V polovině 80.tých let začaly být SH-2 nahrazovány moderními vrtulníky SH-60 Seahawk. Na obrázku (výše) modernizovaného USS Spruance můžeme již spatřit vrtulník Seahawk.


Operační služba
Torpédoborec USS Spruance byl zařazen do operační služby 20 září 1975. Loď byla umístěna u Atlantické flotily u 24. skupiny torpédoborců se základnou v Myportu na Floridě. Později byl torpédoborec Spruance nasazen jako doprovod letadlové lodi Saratoga. Hlavní působiště skupiny letadlové lodi Saratoga bylo Středozemní moře.
Po modernizaci na začátku 80.tých let byl Spruance převelen do vod blízkého východu – Arabské moře, Perský záliv a Rudé moře. Zde setrval do konce desetiletí. V polovině 90.tých let se Spruance vrací opět do evropských vod kde se stává součástí skupiny letadlové lodi J. F. Kennedy. Jeho hlavním působištěm se opět stává středomoří. V druhé polovině 90. let se Spruance účastní několika velkých námořních cvičení v Evropě.
Na přelomu milénia plnil torpédoborec úkoly spojené zejména s námořním výcvikem a vývojem. V roce 2004 byl Spruance oddělen od skupiny letadlové lodi J. F. Kennedy. Na konci roku 2004 se vrátil do Mayportu kde byl 23. března 2005 po 30 letech služby vyřazen. USS Spruance byl dále využit jako cvičný cíl. Dne 8. prosince 2006 byl potopen když jej při cvičení zasáhla letecká verze protilodní střely AGM-84 Harpoon.

Jméno USS Spruance převzal (,zdědil“) torpédoborec třídy Arleigh Burke pod označením USS Spruance DDG-111. Tato loď je v současné době ještě ve výstavbě. Během roku 2010 by měla být hotova.

Lodě třídy Spruance se v jakémkoliv zastoupení účastnily všech bojových akcí a konfliktů amerického námořnictva od roku 1975 do současné doby. Například: Grenada, Panama, všechny akce v Perském zálivu (Irácko-Iránská válka, války tankerů, 1. i 2. válka v zálivu), středomořské konflikty (Libye, Jugoslávie, Libanon), Afghánistán a zejména Studená válka. Při těchto akcích plnily nejrůznější úkoly jako doprovod letadlových lodí, doprovod útočných lodí, protiponorkové hlídky, hlídkování obecně, protipozemní údery, atd.
Jako jediný příklad je uvedeno nasazení torpédoborců Spruance během první války v Perském zálivu kdy tyto lodě odpálily na cíle v Iráku přes 100 střel Tomahawk.

Celkem bylo postaveno a zařazeno do služby 31 lodí z této třídy. 30 lodí bylo během let 1998 – 2005 vyřazeno. Některé vyřazené lodě byly sešrotovány a některé byly potopeny (jako např. USS Spruance DD-963). Některé lodě měly být v roce 2005 prodány do Chile a Pákistánu. Z prodeje nakonec sešlo a všechny torpédoborce byly zničeny nebo sešrotovány jako všechny ostatní. Jediná loď která zůstala v aktivní službě je USS Paul F. Foster (DD-964). Tato loď nyní slouží k testovacím, zkušebním a výzkumným účelům jako EDD-964.

Lodě třídy Spruance byly pro americké námořnictvo rozhodně přínosem. Tyto lodě přinesly do moderního námořnictva plno pokrokových a inovačních prvků.

Zdroje:
www.wikipedia.org
www.fas.org/man
www.globalsecurity.org
www.navysite.de
ATM – různé ročníky a čísla
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Zajímavé čtení. Překvapila mě naprostá likvidace celé třídy těchto torpédoborců. Nevíš je to pro USA obvyklé nebo jen nebyly peníze na údržbu před prodejem?

A ještě - byly to pěkné lodě.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Jarosslaw
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 3/12/2009, 14:42
Bydliště: Severní Čechy

Příspěvek od Jarosslaw »

Naprosto s Vámi souhlasím- podle mě co se vzhledu týká patří Spruance mezi designově nejlepší moderní lodě.

Co se týká té likvidace:
Kolik peněz davá námořnictvo na údržbu neaktivních lodí to nevím. Přijde mi však že moc né. Lodě jen tak stojí někde v zátoce nebo přístavu na kotvách a reznou. Peníze na údržbu asi nedávají. Když se loď neprodá tak se ty peníze ušetří. Když se prodá (nebo se najde jiné využití) tak ty ušetřené peníze vrazí do repasu.
Osud lodí v US navy: Neznám přesná čísla ale viděl bych to takhle: 60% je zničeno jako cvičné cíle, 30% je sešrotováno, 5% se podaří prodat a z 5% udělají muzea nebo památníky. Tyto procenta uvádím jako zhruba celkové. Samozřejmě třídu od třídy se to mění (konkrétně u Spruancu je to 80% zničení ku 20% sešrotování).
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Klidně by tu mohl být seznam všech třiceti lodí této třídy.
Jinak tím dosahem lodi se myslí akční rádius, nebo jak předpokládám maximální "dojezd"?
Mě překvapuje, že i tyto "malé" lodě velmi výrazně degradovali z klasické výzbroje. Přeci jenom asi se dnes dá všechno řešit raketama, ale to už na štábu admirality, nikdo netouží pořádně si zastřílet na ostrovní pláže?
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Cassius Chaerea píše: Mě překvapuje, že i tyto "malé" lodě velmi výrazně degradovali z klasické výzbroje. Přeci jenom asi se dnes dá všechno řešit raketama, ale to už na štábu admirality, nikdo netouží pořádně si zastřílet na ostrovní pláže?
Od toho mají léty i ohněm prověřenou třídu Iowa 8-) ...kdyby někde někdy něco :) I když nevim, jestli je pořád v záloze.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Hans S. píše:Od toho mají léty i ohněm prověřenou třídu Iowa 8-) ...kdyby někde někdy něco :) I když nevim, jestli je pořád v záloze.
Právě že Iowy už nemají - muzejníci vyhráli... I když opodstatnění by to určitě mělo. Angličani se prý taky za války o Falklandy drbali na hlavě a mumlali, že před dvaceti lety sešrotovaná Vanguard by se jim najednou náramně hodila.
さようなら。
N_Eser
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 127
Registrován: 2/12/2005, 23:13
Bydliště: Praha

Příspěvek od N_Eser »

Iowy jsou sice muzea, ale pokud vím, tak aspoň jedna loď je ještě nějakým způsobem v rezervě, že by se mohla v případě nutnosti vrátit do aktivní služby..
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

A hlavně úlohy Iowy přebere těch pár DDG-X, co si Navy nakonec nechá postavit
Jarosslaw
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 3/12/2009, 14:42
Bydliště: Severní Čechy

Příspěvek od Jarosslaw »

Přesně tak, jedna z lodí třídy je stále v rezervě a to konkrétně samotná USS Iowa. Kotví (a rezne) někde v Kalifornii poblíž San Franciska. Sice je v rezervě a možnost znovuzařazení do aktivní služby a nasazení v akci tu je, ale je to velmi nepravděpodobné - cca téměř nulové (už jen proto že by jí museli dát do provozuschopného stavu).

Degradace výzbroje:
1) Spruance nebyl na takový druh boje určen. Byl určen na protiponorkový boj a na ten je vyzbrojen dobře.
2) Ty dva 5 palcový laufy dohromady vystřelí přes 30ran za minutu. To je ZHRUBA s rovnatelné s torpédoborcem stejné klasifikace za WWII (jen s tím rozdílem že torpédoborec WWII měl dvakrát víc děl).
A když poplují dva Spruancy vedel sebe tak je to co vteřina to výstřel.

Já vím, salva z ráže 406mm to je jiná káva.
Jarosslaw
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 3/12/2009, 14:42
Bydliště: Severní Čechy

Příspěvek od Jarosslaw »

omlouvám se, ještě jsem zapoměl:
cover72 píše:A hlavně úlohy Iowy přebere těch pár DDG-X, co si Navy nakonec nechá postavit
No, ani bych neřekl. Sice US navy vynáší DDGX resp. CGX pomalu do nebe a bůh ví jak ho oslavují, ale až tak velký zázrak to zas nebude. Tedy z hlediska zde řešené dělostřelecké výzbroje. Prohlašují že bude mít ,,supervýkonné" kanóny, přesnou a výkonnou munici a kdo ví co všechno.
Ale: 1) O kolik bude lepší ten superprojektil než dnešní granáty? On to vlastně ani není klasický granát ale ŘS odpalovaná z hlavně. (velmi zjednodušeně: asi jako kdyby raketu do MLRS vystřelili z děla).
2)Salvě devíti granátu ráže 406mm se to asi nevyrovná.
3) Kdyby byla na obě předchozí otázky kladná odpověď a DDGX byl tak super, tak kdy to asi bude? Za 10 let? Nebo více? Jak dlouho asi bude trvat než bude první DDGX resp. CGX v aktivní službě?
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Příspěvek od Scrat »

A hlavně úlohy Iowy přebere těch pár DDG-X, co si Navy nakonec nechá postavit
Bitevní loď s její palebnou silou nedokáže nahradit nic. Je trochu rozdíl podporovat případný výsadek prskavkami ráže 127 nebo 155 mm (kterých má stejně každý torpédoborec jen jeden až dva kusy) nebo plavidlem které dokáže na cíl poslat až 18 více než tunových granátů za minutu. To by mohli vyprávět Syřané když dělali bordel v Libanonu a dělostřelci USS New Jersey jim posílali tyhle pozdravy.
Iowy jsou sice součástí muzejních expozic ale jednou z podmínek předání bylo udržování ve stavu který umožňuje v případě potřeby jejich opětovné převzetí námořnictvem a zařazení do služby. A jen tak na okraj, ani ta Iowa v Suisun Bay nerezne (zvenku ano ale nátěry se obnoví), interiér je normálně zakonzervovaný jako už několikrát v průběhu její bojové kariéry. Ovšem nevěřím že k tomu znovuzařazení někdy dojde, velké obojživelné výsadky s těžkou palebnou podporou už není proti komu provádět. Dnes už je to šaškárna, kdo si pamatujete vylodění amerických Marines v Somálsku v roce 1992 kdy bojový výsadek na plážích přivítali novináři a televizní štáby z celého světa.

Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Jarosslaw
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 3/12/2009, 14:42
Bydliště: Severní Čechy

Příspěvek od Jarosslaw »

...Iowy jsou sice součástí muzejních expozic ale jednou z podmínek předání bylo udržování ve stavu který umožňuje v případě potřeby jejich opětovné převzetí námořnictvem a zařazení do služby...
Tak to teda slyším uplně prvně :shock:
To jako že jednoho dne když USA půjsou do války, rozhodne se velení US Navy nasadit tyhle lodě. Za několik desítek minut po vydání rozkazu dostane provozovatel muzea fax nebo mail a vněm bude: Muzeum se zavírá loď musí do akce. Za několik dalších hodin zastaví na molu V Pearl Harboru nebo Filadelfii (kde kotví ta poslední loď nevím) několik autobusu s námořními techniky, opraváří , zbrojíři a dalšími několika desítkami (či možná i stovkami) potřebných osob. Loď dají do kupy, nalodí se posádka a hurá do akce.
Tak to koukam.
N_Eser
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 127
Registrován: 2/12/2005, 23:13
Bydliště: Praha

Příspěvek od N_Eser »

No není to moc dávno co se o tom snad i psalo, tak dva roky, nějak když se řešil rozpočet U.S.NAVY, tak je už chtěli vyškrtnout z námořnictva, ale admirálové prosadili, že zůstanou aspoň teoreticky ve stavu, byly snad i nějaké návrhy na modernizaci.. Asi by to nerozpohybovali během hodin, spíš týdnů či měsíců a museli by k tomu asi povolat spoustu teď už prošedivělých námořníků, ale věřím, že by to šlo.
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Příspěvek od Scrat »

No zrovna mail ve stylu "vyžeňte návštěvníky, za deset minut jedeme do akce" by to asi nebyl.
Pokud by k tomu opravdu došlo (o čemž ale pochybuji) bylo by to spíš v nějaké vleklé válce v níž může obojživelný výsadek pomoci z problémů (americké výsadky v Korejské válce). Jenomže taková operace dnes už nepřichází do úvahy, není proti komu. A případnému zařazení by rozhodně předcházela náročná reaktivace, stejně jako kdykoliv v minulosti třídy Iowa.

Ale s tím že provozovatel muzejní expozice je povinen udržovat lodě v "provozuschopném" stavu si srandu nedělám (dokonce jim námořnictvo část nákladů na údržbu hradí). Od pár známých ze států vím že konkrétně na New Jersey a Wisconsinu jsou celé sekce nepřístupné a zakonzervované a mnoho dalších prostorů si můžeš prohlédnout jen přes sklo nebo mříže. A že případné opravy by byly prováděny ne imitacemi dílů ale skutečnými funkčními součástkami z muzejních jednotek třídy South Dakota. Neexistuje aby lodě dopadly třeba jako japonská Mikasa.

Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Jarosslaw
desátník
desátník
Příspěvky: 59
Registrován: 3/12/2009, 14:42
Bydliště: Severní Čechy

Příspěvek od Jarosslaw »

To jsem se asi špatně vyjádřil. Bral jsem to s hodně velkým nadhledem. Jistě že by to nebylo z hodiny na hodinu, ani ze dne na den, ani během několika týdnů.
Samozřejmě že by ta ,,sranda" trvala spíše několik měsíců.

Ten mail jsem myslel jako upozornění - oznámení ať provozovatel počítá s tím že loď bude během několika týdnů odtažena na reaktivaci.

Ještě k tomu nasazení: podle mě už asi nikdy nasazeny nebudou. Nikdy ale neříkej nikdy. Bůh ví co bude za 5 let...
PAPA_CHUBBY
Příspěvky: 3
Registrován: 18/1/2010, 17:27

Příspěvek od PAPA_CHUBBY »

Ja by som len doplnil....

Torpedoborce boli vypracovane ako projekt DX z polovice 60tych rokov.
O zakazku sa uchadzali konecrny Litton, Bath Iron Works a General Dynamics. Ako najlepsie sa ukazalo risenie Littonu. Povodne malo vzniknut az 85 plavidiel tejto triedy avsak zvysenie ceny zo 60 na 150 mil. dolarov si vynutil zredukovat pocet na 31 plavidiel. Neskor boli vyrobene este 4 modifikovane jednotky povodne urcene pre Iran, ale po pade Saha bol ich predaj zastaveny a torpedoborce DD 993-996 su/boli (?) oznacene ako trieda KIDD. Poslednym torpedoborcom sa stal HAYLER DD 997 v roku 1983.
Lode triedy Spurance sa radili k najtichsim plavidlam v US Navy. Co sa tyka pohonu, lode mali 4 turbiny avsak pri beznej prevadzke pracovali iba 2. Dosiahnutie maximalnej rychlosti 35 uzlov trvalo cca 5 minut. Urcitou zaujimavostou je ze turbina LM 2500 je vlastne upravenou leteckou pohonnou jednotkou TF 39. Dalsou zaujimavostou je taktiez nesymetricke rozlozenie strojovni k opacnym bokom lode ktore malo znizit riziko celkovej straty vykonu pri zasahu.
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Příspěvek od Farky »

Do lodí skoro vůbec nedělám, ale k tomuhle myslím mám co říct. Je to cca půl roku, co jsem strávil několik hodin na USS New Jersey. O nějakém zakonzervování pro reaktivaci nemůže být ani řeč. Neviděl jsem tam nic takového a to jsem prolezl i jednu věž s hlavní výzbrojí. Ty obrovský guny na 100% zakonzervovaný nebyli. Ani zbytek hlavňové výzbroje nebyl zřejmě nějak ošetřen, určitě by alespoň zakryli hlavně kvůli korozi. Snad jen Phalanxy a Tomahawky mi připadali, jako by je tam čerstvě namontovali. Dřevěná paluba byla v naprosto bídném stavu, její oprava je však prý plánována. Jen zatím chybí takový detail - cca 1 milion USD (pokud si to dobře pamatuju), momentálně dělají sbírku.

Ještě něco k přístupu do určitých sekcí - všechny důležité prostory lodi se dali projít - stanoviště řízení palby, můstek, stanoviště spojařů atd. Jen snad strojovnu jsem neviděl. Je pravda, že některé věci si bylo možné prohlédnout jen za sklem (např. OBROVSKÉ hlavní zbraně), důvodem ale byla spíš bezpečnost návštěvníků. Mříže jsem tam zaznamenal snad jen v lodním vězení. Hodně prostorů je "zataraseno" řetězem v otevřených dveřích, opět spíš kvůli bezpečnosti a asi i proti lovcům suvenýrů.

A nakonec ještě jedna věc - klábosil jsem tam s průvodcem, veteránem který kdysi sloužil na lodi. Byl na tu "svoji" loď tak hrdý, že kdyby byla v rezervě, určitě by se zmínil.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Původně jsem sice hledal něco úplně jinýho, ale tak nějak jsem narazil na to, jak s těma Iowama momentálně je.
Iowa byla přesunuta do rezervy 26. října 1990, New Jersey 8. února 1991, Wisconsin 3. září 1991 a Missouri 31. března 1992. Missouri si ještě střihla ceremoniál k padesátému výročí útoku na Pearl Harbor (zúčastnil se mj. i Kazuo Sakamaki, jediný námořník, který přežil miniponorkový útok na Pearl, po válce velký zvíře u koncernu Toyota) a také hlavní roli ve filmu „Under Siege“ (u nás běžel pod názvem „Přepadení v Pacifiku“).
12.ledna 1995 ministr námořnictva Dalton nechal všechny lodě vyškrtnout ze seznamu loďstva. Podporovali ho šetřílci a muzejníci, proti bylo velení US Navy a zbrojní komise Senátu. 1. prosince 1995 Clinton zablokoval všechny prostředky na údržbu a zdálo se, že s loděmi je konec. Leč 22. ledna 1996 ministr obrany Perry nechal zapsat do seznamu loďstva Iowu a Wisconsin a tahanice začaly zas. Dopadlo to tak, že pro Iowu a Wisconsin byla vymyšlena úplně nová kategorie (tzv. „mobilizační kategorie B“) a New Jersey a Missouri byly uvolněny pro muzejní účely. Ve skutečnosti jsou dnes muzea ze všech lodí – rozdíl je ovšem ten, že Iowa a Wisconsin dostávají nějakou pravidelnou dotaci, zatímco New Jersey a Missouri si na sebe musí vydělat nebo sehnat peníze jinde.
A právě ke shánění peněz se váže historka, která by se dala nazvat „jak bitevní lodě třídy Iowa potopily svého posledního Japončíka“. 9. února 2001 se při vynořování srazila jaderná ponorka Greeneville s japonskou rybářskou lodí Ehime Maru (zahynulo devět lidí, z toho čtyři středoškoláci z rybářské školy, dalších dvanáct bylo zraněno). Na palubě ponorky se ovšem tou dobou pohybovalo šestnáct civilistů, nejštědřejších sponzorů muzejních Iow, kteří dostali tenhle výlet od námořnictva za odměnu. Média na to konto spekulovala, že v momentě srážky možná ponorku neřídil profesionál, ale nějaký civilista se schopnostmi Homera Simpsona. Buď jak buď, velitel a navigátor dostali padáka, ale moc to nepomohlo. Za půl roku Greeneville najela na mělčinu a za další půlrok se srazila s další lodí – USS Ogden...
さようなら。
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Příspěvek od Tkuh »

sakra, to je, ale drama, o prokleté ponorce
po srážce s uss ogden šla do šrotu, nebo dál pluje?
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Jojo, vydržela... zdá se, že třída Los Angeles má tuhej kořínek... :-?
さようなら。
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“