Řízení palby děl

Námořní technika všech typů a použití
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Jak jsem už psal ... Celý trup byl vybaven magnetickým ochranným systémem, chránící trup lodi proti magnetickým minám a torpédům.

Němcům se povedlo neuvěřitelně zvýšit rychlost střelby u děl ráže 381 mm až na 3 rány za minutu, která ve spojení/propojení dokonalé optiky, střeleckého počítače (mechanického) a na kratší vzdálenost i radaru (25km), v dané době neměla soupeře.

Takže ten radar FuMO 23 obstojně zaměřoval lodě do vzdálenosti 25 km a to většinou stačilo, aspoň v Dánském průlivu, všechno navíc mohlo bejt propojený, včetně počítače a optiky a tak zpřesňovat zaměřování.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Jen neví někdo jak fungoval ten magnetický ochranný systém??
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Lord píše:Na Tirpitzu byla provedena redukce těžkých flaků ve prospěch lehkých flaků ... přeci jenom průzkumné letadlo tě tak neohrozí jako torpédový letoun, že :idea:
Jenomže právě ten průzkum tě většinou nabonzuje úderné skupině.
Lord píše:Kdyby někdo nechápal ten horní obrázek (optical_rangefinding.jpg), tak je to schéma zaměřovačů na věži. Jeden zaměřovač je tedy pevný (90 stupňů) druhý se šteluje. Každej zaměřovač poskytuje svůj obraz nepřátelské lodě, šteluje se to tak dlouho až se obrazy překryjí, potom operátor odečetl hodnoty a nastavil děla.
Tak proč se na to ptáš?? :D Teď si připadám jako blbec když se snažím vysvětlit něco o čem víš. :(

A není to s tím odmagnetizováním lodi stejné :?: :?: :!:
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Ne, norade jen jsem měl ten obrázek a nevěděl přesně co si o něm mám myslet. Ty jsi to napsal a mě to začalo bejt jasné. Navíc tohle není jen pro mně je to i pro stovky lidí, kteří se sice neprojevujou, ale čtou to.

Také jsem se ptal i na samotné dělo, tedy jak se štelovala vzdálenost kam má jak daleko
má náboj letět. Zda šlo štelovat výmetnou nálož nebo zajišťovalo dělo nějaký únik plynu, či se to dělalo jen prostou elevací děla apod.

Někdy mě prostě něco chytne a chci se dozvědět víc tak o tom napíšu, ale Vaše reakce jsou někdy pomalejší než moje zvědavost tak pátrám sám, vy mi poskytnete třeba určité důležité indicie a o tom to je.

Bismarck střílel v norském fjordu po britském průzkumném letounu a spíše na sebe upozornil než aby to letadlo sundal.

K tomu magnetickému systému, můžu si to najít, ale někdy mě to prostě zatěžuje a rád si nechám vysvětlit některý věci jak na přednášce :)

MES (Magnetischer Eigenschutz) se skládal se svazků kabelů, které demagnetizovaly trup lodi, víc nevím, jak se to dělo a na jakém principu?? Někdy jsem něco četl, že už magnetické pole země může trupy magnetovat, ovšem na železo se i tak magnet dobře přichycuje, šlo tedy jen asi o zeslabení účinku než totální demagnetizaci, leda že by trup byl natřenej nějakým zimmeritem :idea:
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Palba hlavních a sekundárních baterií Bismarcku byla řízena ze střeleckých ústředen, které byly umístěný vpředu, vzadu, a nad vrcholem předního stěžňové nástavby. Každý z těchto tří přístrojů byl namontován na otočné krabici s optickým dálkoměrem a radarem FuMO 23. Střelecká ústředna pod pancéřovou palubou byla ve spojení s těmito přístroji pomocí pancéřované komunikační šachty. Radar FuMO 23 měl pravoúhlý tvar a byl přibližně 2 metry vysoký a 4 metry široký, frekvence byla 368 MHZ, a operoval na 81,5 cm vlnové délky s výstupním výkonem 9 kW při 500 kilohertzích. Účinný dosah radaru byl kolem 25 000 m.

Při hodnocení optických zaměřovačů získal Bismarck spolu s třídou Yamato deset bodů z deseti, tedy jejich optika byla hodnocena nejlépe ze všech bitevních lodí, třída Iowa získala známku 7. Při řízení pomocí radaru ovšem získal Bismarck jen známku 5, zatímco třída Iowa měla radar nejlepší. Radar Bismarcku nebyl schopen vyhledávání v celém rozsahu, jeho souprava byla schopná dobře vyhledat cíl ve spojení s optickým systémem, ale jeho radar nebyl schopný řídit nepřímou střelbu, kdy nebylo možné ověřovat jak je zacílení přesné.

Každá ze čtyř hlavních věží ("Anton", "Bruno", "Cäsar" a "Dora") byla vybavená 10,5 metru při základně širokým dálkoměrem, pro případ, že by všechny tři střelecké ústředny byly během bitvy vyřazeny z provozu. Věž pak mohla pokračovat samostatně v palbě. Pak ovšem byla pochopitelně šance na zásah menší než pod centralizovaným řízením palby všech věží.

Centrální věžička sekundární baterie měla také vlastní dálkoměr (6,5 m při základně). Protiletadlová palba byla řízená čtyřmi střeleckými ústřednami, každá byla vybavený 4-metrovými dálkoměry. Dvě z těchto střeleckých ústředen byly kryty kopulí (Wackeltopf), které byly po obou stranách předního stěžně, a další dva nekryté sloupky uprostřed lodi na zádi.

Palba z děl poté probíhala následovně:

1) Ačkoli měl optický dálkoměr vysoký stupeň přesnosti, bylo přesto velmi obtížné se trefit hned první salvou. Bylo velmi pravděpodobně že první salva dopadla ve špatném rozsahu a sklonu.

2) Dělostřelecký důstojník tedy pak musel upravit střelbu, a s druhou salvou se pravděpodobně našel správný sklon ale ještě ne přesný rozsah. V tomto případě tedy dva náboje vypálené z věže (věže se při palbě asi kontinuálně střídaly?) dopadly do správné úrovně, ale vzdálenost byla krátká.

3) Dělostřelecký důstojník tedy znovu upravil „střílení“. Ovšem tentokrát třetí salva dopadla za nepřátelskou loď.

4) Nakonec až čtvrtou salvou se podaří zasáhnout cíl. Zbraně pak střílejí do té doby, než byl cíl zničený nebo změnil svůj kurs. V tomto případě se musela palba znovu štelovat.


Každé loďstvo mělo obvykle svoje vlastní metody palby. Mimo jiné to také záviselo na počtu a typu děl, vzdálenosti k cíli, či typu hledáčku. Za účelem zastřelovaní, které mělo probíhat co nejrychleji Bismarck obvykle vypálil najednou tři částečné salvy v různém rozsahu a sklonu. Například takto: dělostřelecká věž "Anton" vypálila jako první, o dvě sekundy později vypálila věž "Bruno", a pak věž "Dora". Pak se pozorovaly dopady granátů této první salvy. Dělostřelecký důstojník pak musel podle toho zadat nezbytné korekce a obvykle už druhá salva byla přesnější. Když se podařilo získat již správný rozsah a sklon, pak mohlo pálit plné salvy všech osm děl.

[web]http://www.kbismarck.com/controltiri.html[/web]
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Add demagnetizace - někde sem o ní četl, šlo o umístění elekromagnetické cívky v trupu, popř. na trupu lodi. Někde sem četl o tzv. demagnetizaci, během které loď projela nějakou smyčkou (na vodě?) a to stačilo jako ochranna před magnetickými roznětkami torpéd a min. Snad je to popsáno u Hubáčka v díle o invazi do Norska...

Radar u Bismarcku - Kennedy uvádí, že přítomnost Hollandova svazu zjistily až hydrofony, někdo tvrdí, že v té době už Seetakt nefungoval a proto se vpřed vysunul Prinz Eugen. Navíc němci neměli až do sestřelení spojeneckého letadla (1942?) informace o "magnetronu", základu centimetrového radaru.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Ano ten radar byl tuším poškozen při střetu s křižníkem Dorsetshire ...
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 302
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

Dálka střelby děla se nastavuje dvěma způsoby (pominu jednotné náboje, které se u lodních děl nevyskytovaly, tedy alespoň a tom nevím):
1) Náměrem, tzn. elevací hlavně. Až do úhlu přibližně 45 stupňů se dálka střelby zvětšuje, poté se zase zmenšuje.
2) Velikostí prachové náplně - čím větší prachová náplň, tím větší dostřel.

Kombinací obou těchto metod lze mimo dostřelu dosáhnout
a) různého úhlu dopadu střely na cíl
b) doby, kdy střela cíl zasáhne

Např. při střelbě spodní skupinou úhlů (tzv. přímá střelba) je doba letu střely na cíl nejkratší a střela na cíl dopadá z boku a zasahuje boční pancíř. Za určitých podmínek se zásahu dosahuje i odrazem střely od vodní hladiny (i když nedostřelím, stejně zasáhnu). Hlavní podmínkou je stav hladiny (výška vln) a úhel dopadu střely do 2-3 stupňů (jestli si dobře pamatuji).
Naopak při střelbě horní skupinou úhlů je doba letu střely nejdelší a střela na cíl dopadá shora a zasahuje horní pancíř.

Pro zajímavost: moderní automatické minomety (např. finský AMOS) dokáží při palebném přepadu pro každou minometnou střelu nastavit jinou prachovou náplň a náměr, takže celý palebný přepad dopadne na cíl v rozpětí 2-4 vteřin.
Obrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

K Martanovu příspěvku bych jen dodal, že také záleží na typu granátu.
Například u třídy Iowa měl granát plné ráže 406 mm dostřel skoro 39000 m, podkaliberní granát ráže 330 mm asi 64000 m a granát ráže 280 mm přes 90000 m.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

díky Martanovi a noradovi, moc jste mi pomohli. Jen otázka, k té velikosti prachové náplně, to vypadalo jak? To už byly nějaký prachový soudky připravený?
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Výmetná nálož je vlastně pytel ve tvaru válce naplněný zvláštním druhem střelného prachu. Průměr je o trochu menší než je ráže děla a délka různě. Např u tř. Iowa má délku asi 0,5 m. Používají se většinou 3-6 na jednu hlaveň. A právě redukcí počtu se dá upravovat dálka.

Na http://www.ussmissouri.com/VDO_on_deman ... unRoom.wmv je video jednoho nabíjecího cyklu. Musíš mít ale hodně rychlé přpojení.

Nebo jestlis viděl se Segalem Přepadení v pacifiku tak tam je to nabíjení 406 mm děla v jedné scéně taky. A dost detailně.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Film sem viděl, nabíjení bylo zajímavé, ale silikony bývalé playmate Eriky Eleniak byly lepší :D
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Vznikal nějakej bordel z těch pytlů? Tyhle dávky plus elevace děla, to chtělo mít dost zkušeností ... na bitevní lodě se většinou střílelo asi horní skupinou úhlů, nebo záleželo na loďstvu té které země?
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Hlavně se snad profukovaly stlačeným vzduchem
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

sa58 píše:Film sem viděl, nabíjení bylo zajímavé, ale silikony bývalé playmate Eriky Eleniak byly lepší :D
Chlípníku :oops:
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Lord píše:Vznikal nějakej bordel z těch pytlů? Tyhle dávky plus elevace děla, to chtělo mít dost zkušeností ... na bitevní lodě se většinou střílelo asi horní skupinou úhlů, nebo záleželo na loďstvu té které země?
Základ obalu je umělé hedvábí (dřív lněné plátno).
Američani to třeba ještě pokrývají polyuretanem. A ta hlaveň se opravdu proplachuje jak psal sapik.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 302
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

Pro každý typ děla existovaly tabulky, ve kterých bylo uvedeno jak daleko s daným náměrem a prachovou náplní dělo dostřelí. Takže když jsi potřeboval dostřelit na určitou vzdálenost, stačilo se podívat do tabulek a hned jsi věděl jaký náměr máš nastavit a jakou máš zvolit prachovou náplň. Ale to není všechno:

a) Hlaveň je opatřena drážkami, které střele udělují rotaci a tím ji za letu stabilizují. Jenomže vlivem rotace dochází k odklonu střely od záměrné (přímá spojnice mezi dělem a cílem). Pravotočivá rotace odkloní střelu vpravo, levotočivá vlevo. Dělo proto nesmí být zaměřeno přímo na cíl, ale kousek vpravo nebo vlevo, podle směru rotace. Velikost stranové odchylky je opět uvedena v tabulkách.

b) Tabulky střelby jsou vypočítány pro ideální hmnotnost střely, ale nikdy se nepovede vyrobit alespoň dvě stejně těžké střely. Lehčí střela doletí dále, těžší samozřejmě blíže. V tabulkách je proto uvedeno, jak změna hmotnosti střely ovlivní dostřel.

c) Tabulky střelby byly vypočteny pro použití v ideálním počasí (každá země je má definováno jinak). Střelbu ovlivňují především tlak a teplota vzduchu a síla a směr větru. Vliv má teplota prachové náplně. OPět je v tabulkách uvedeno jak tyto veličiny ovlivní střelbu.

d) Po každém výstřelu dojde k určitému opotřebení hlavně a nábojové komory. To vede ke změnám v tlaku plynů na střelu k okamžiku výstřelu a tím i ovlivnění dostřelu. Opět jsou v tabulkách uvedeny příslušné korekce.

e) Příliš intenzivní střelba vede k zahřívání hlavně a ke změnám objemu nábojové komory a vývrtu hlavně. Zase je tím ovlivněn dostřel a to pominu riziko poškození hlavně příliš intenzivní střelbou. Tady záleží především na zkušenostech a umění dělostřeleckého důstojníka.

A to jsem ještě nenapsal o vlivu změn tlaku a teploty vzduchu a směru a síle větru na střelu během průletu střely jednotlivými vrstvami atmosféry při střelbě horní skupinou úhlů.

Loď se navíc na vlnách pohupuje, což má na přesnost střelby značný, často rozhodující vliv.

Uf, to jsem se rozepsal.
Obrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Neboj, časem se naučíš psát i delší články. 8)

Ty máš doma příručku"Mladý dělostřelec"??
Nebo na zahradě vlastní lauf. :shock:
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 302
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

To ne, ale pár let jsem se to učil a několik dalších praktikoval, a to bez počítačů, pouze s tužkou a papírem. Kalkulačka byla považována za luxus, ale stejně jsme častěji používali kruhové logaritmické pravítko a sčítač(pro opravu střelby). Jo, to byly časy...
Obrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Tleskám jsem rád, že tady máme kanonýra! Bravo! Takže jsi sloužil u nějakého dělostřeleckého praporu? V polních podmínkách je papír nejlepší, dojdou ti baterky a seš namydlenej :?

Co se týče toho pohupování a vln na moři, to je zajímavé. Jak rychle se může loď při bitvě pohybovat? Bismarck během finální bitvy plul rychlostí asi jen 7 uzlů, ale protože by se stejně točil do kruhu. Ovšem vyšší rychlost na rozbouřeném moři, větší pohupování, menší přesnost, ale zas možnost aby Vás snadno zacílil protivník. Do týhle hry prostě vstupuje moc proměnných. Regulérní bitva by byla o mnoho zajímavější, i proti přesile. Flak 10,5cm měl tuším stabilizaci děla, u děl větší ráže to je však asi dost problém.

Jo ještě k tomu odrážení nábojů od vodní hladiny, to nemá moc význam, ne? Dopadne špičkou, odrazí se špičkou
- tentokrát dopadne druhým koncem, dopadne špičkou
- nebo plochou na pancíř
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“